2005 – Wikipedie

2005 – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
3. tisíciletí
20. stol.
21. století
◄◄
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
►►
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2005
Doprava
2005 v loďstvech
2005 v dopravě
2005 v letectví
Kultura
2005 ve filmu
2005 v hudbě
2005 ve fotografii
Sport
2005 ve sportu
Společnost
2005 v římskokatolické církvi
volby v
roce 2005
2004
2006
Rok
2005
MMV
gregoriánského kalendáře
začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Události
editovat
editovat zdroj
Demografický vývoj v Česku
2005
Střední stav obyvatel
10 234 092
Narození
102 211
Zemřelí
107 938
Přirozený přírůstek
−5 727
Přírůstek stěhováním
36 229
Celkový přírůstek
30 502
Česko
editovat
editovat zdroj
3. ledna
Státní rozpočet
za rok
2004
skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z
daní
4. března
– Při udílení filmových cen
Český lev
se nejúspěšnějším snímkem stal film
Horem pádem
režiséra
Jana Hřebejka
, který obdržel pět ocenění (nejlepší film, režie, scénář, herečka v hlavní roli (
Emília Vášáryová
) a nejlepší plakát). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal
Jaša Kulťasov
za výkon ve filmu
Král zlodějů
10. března
– Nejvyšší soud zcela zprostil viny Michala Zítka, který v roce
2000
vydal český překlad knihy
Adolfa Hitlera
Mein Kampf
(Můj boj). Zítko byl obviněn z podpory a propagace hnutí potlačujících lidská práva a odsouzen soudy nižšího stupně, Nejvyšší soud však dnes konstatoval, že obžalovaný neměl v úmyslu taková hnutí propagovat.
15. března
Českého mobilního operátora
Oskar Mobil
koupila britská společnost
Vodafone
Na
Labské boudě
Krkonoších
bylo naměřeno 335 cm sněhu, což je nejvyšší dosud naměřená sněhová pokrývka v Česku. Labská bouda ovšem měří sníh jen od roku
1961
, takže zde chybí záznamy ze zim bohatých na sníh v předchozích letech. (Tehdy měřily jen níže položené meteorologické stanice.)
31. března
– Premiér
Stanislav Gross
předal prezidentu
Václavu Klausovi
demise tří ministrů za
KDU-ČSL
. Gross prezidenta informoval, že hodlá navrhnout vyslance ČR u
Evropské unie
Jana Kohouta do funkce ministra zahraničí, dosavadního ředitele
Státního fondu dopravní infrastruktury
Pavla Švagra do funkce ministra dopravy a poslance za
ČSSD
Radko Martínka do funkce ministra životního prostředí.
1. dubna
– Poslanecká sněmovna neschválila návrh
ODS
na vyslovení nedůvěry vládě. Pro návrh se ve jmenovitém hlasování vyslovili poslanci ODS a
KDU-ČSL
(včetně stávajících ministrů za tuto stranu), proti návrhu hlasovali poslanci
ČSSD
a většina klubu
US-DEU
. Tři poslanci z US-DEU a všichni poslanci
KSČM
se hlasování zdrželi, což má z hlediska výsledku hlasování stejný význam, jako kdyby hlasovali proti návrhu. 78 poslanců tedy hlasovalo pro návrh, 76 proti a 44 se zdrželo, 2 poslanci se hlasování ze zdravotních důvodů nezúčastnili.
7. dubna
– Premiér
Stanislav Gross
ČSSD
) po jednání předsednictva ČSSD oznámil, že by se mohl vzdát funkce předsedy vlády výměnou za pokračování bývalé koalice ČSSD –
KDU-ČSL
US-DEU
pod jiným sociálnědemokratickým premiérem.
25. dubna
– Předsedové stran bývalé vládní koalice –
ČSSD
KDU-ČSL
US-DEU
– podepsali smlouvu o politické spolupráci, která má umožnit vznik nové vlády v čele s dosavadním ministrem pro místní rozvoj
Jiřím Paroubkem
(ČSSD). Dosavadní předseda vlády
Stanislav Gross
následně podal demisi, kterou prezident
Václav Klaus
přijal.
2. května
Česká televize
zahájila vysílání zpravodajského kanálu
ČT24
13. května
Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR
vyslovila 101 hlasy z 200 důvěru vládě premiéra
Jiřího Paroubka
ČSSD
). Pro hlasovali všichni poslanci ČSSD,
KDU-ČSL
US-DEU
, proti
ODS
KSČM
a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík.
16. května
– Vznikl ojedinělý projekt sítě středních škol
EDUCAnet
, využívajících při výuce všech předmětů informačních technologií – notebooků, jež mají studenti po celou dobu studia k dispozici, a dynamických
e-learningových
řešení, jež nahrazují statické učebnice.
9. července
– Cenu Křišťálový glóbus za nejlepší film získal na 40. ročníku
Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary
polský snímek „Můj Nikifor“.
30. července
– Policie zasáhla proti účastníkům technoparty
CzechTek 2005
, který se konal na louce poblíž obce Mlýnec na Tachovsku. Při zásahu bylo na obou stranách zraněno několik desítek lidí. Legálnost zásahu i vlastního Czechteku je předmětem diskusí. Majitelé okolních pozemků podali na účastníky trestní oznámení.
21. října
– Začalo řádné
digitální televizní vysílání
, z počátku jen pro
Prahu
a část
Středočeského kraje
2. prosince
– 200. výročí
bitvy u Slavkova
, velká rekonstrukce průběhu boje; největší vojenská rekonstrukce bitvy v Evropě
11. prosince
– V souvislosti se začátkem platnosti jízdního řádu
Českých drah
na rok
2006
začaly mezi
Prahou
Ostravou
(severní trať) a mezi Prahou a
Břeclaví
(jižní trať) jezdit vlaky
Pendolino
Svět
editovat
editovat zdroj
1. ledna
Ukrajinský
premiér
Viktor Janukovyč
oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem
Viktorem Juščenkem
Předsednictví
Evropské unie
převzalo
Lucembursko
6. ledna
– Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost
Viktora Janukovyče
, bývalého
ukrajinského
předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem
Viktorem Juščenkem
9. ledna
– Novým
palestinským
prezidentem byl dle očekávání zvolen
Mahmúd Abbás
. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66
%. Jeho nejúspěšnější protikandidát,
Mustafa Barghútí
, obdržel 19,8
% hlasů.
14. ledna
Evropská
sonda Huygens
úspěšně přistála na povrchu
Saturnova
měsíce
Titanu
. Na
Zemi
vyslala přes mateřskou
sondu Cassini
snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
15. ledna
Mahmúd Abbás
byl slavnostně uveden do úřadu
palestinského
prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou
Izrael
v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované
Gaze
20. ledna
George W. Bush
složením přísahy zahájil své druhé období jako
prezident
USA
24. ledna
– Nový ukrajinský prezident
Viktor Juščenko
jmenoval do funkce premiérky vůdkyni opozice
Juliji Tymošenkovou
Rusko
již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě – oficiální návštěvě Ruska.
30. ledna
– V
Iráku
proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Odhady účasti se pohybují kolem 60 procent.
1. února
Nepálský
král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
12. února
Palestinské
militantní skupiny
Hamas
Islámský džihád
po rozhovorech s palestinským prezidentem
Mahmúdem Abbásem
odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s
Izraelem
Brazílii
byla zavražděna
americko
-brazilská řeholnice a ochránkyně přírody a
lidských práv
Dorothy Stang
. Její smrt přiměla brazilskou vládu vyslat do státu
Pará
rozsáhlé policejní a vojenské síly k uklidnění situace a zastavení dalších vražd, nelegálních záborů půdy a kácení pralesů.
13. února
– Podle volební komise je vítězem
iráckých
voleb, které se konaly
30. ledna
, aliance šíitských skupin, která získala 47,6
% hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26
% a uskupení
Američany
dosazeného premiéra
Ajáda Alávího
je třetí se 14
% hlasů. Volební účast dosáhla 58
%. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2
% voličů.
16. února
Kjótský protokol
o omezení emisí
skleníkových plynů
vstoupil v platnost. – Komisař
NHL
Gary Bettman
oznámil, že celá sezóna 2004–2005 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli
odborářským
sporům došlo poprvé v americké historii.
24. února
Palestinský
parlament schválil novou vládu vedenou
Ahmadem Kurájou
27. února
– Nejúspěšnějším
filmem
letošních
Oscarů
se stal film
Letec
s pěti trofejemi. – V
Japonsku
byl proražen nejdelší suchozemský tunel na světě v délce 26,5 km. Železniční tunel podchází pohoří Hako na trati z
Tokia
do Aomori na severu Japonska.
3. března
Americký
miliardář
Steve Fossett
úspěšně zakončil sólový oblet
Země
bez mezipřistání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic přistálo na letišti Salina v americkém státě
Kansas
ve 20:48 SEČ po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto letiště Fossett
1. března
vzlétl.
8. března
Italský
ministr zahraničí
Gianfranco Fini
požaduje, aby
USA
„identifikovaly a potrestaly“ osoby zodpovědné za střelbu na vůz s osvobozenou italskou novinářkou Guilanou Sgrenovou. Fini odmítl podezření Sgrenové, že se cílem americké palby stala záměrně, nesouhlasí však ani s americkým tvrzením, že vůz s italskými špióny a Sgrenovou jel příliš rychle.
Ruské
zvláštní jednotky v
Čečensku
zabili vůdce čečenských separatistů
Aslana Maschadova
14. března
– V
Čínské lidové republice
byl přijat zákon opravňující vojenský zásah v případě vyhlášení samostatnosti
Tchaj-wanu
16. března
Palestinské
bezpečnostní síly převzaly od
izraelské
armády kontrolu nad městem
Jericho
na Izraelem okupovaném
Západním břehu Jordánu
17. března
– Na aukci v
Paříži
získala česká
Národní knihovna
cenný fragment latinského překladu
Dalimilovy kroniky
za 300
000
euro. Zakoupený fragment je podle odborníků nejvzácnějším bohemikem, jaké se na trhu objevilo v posledních nejméně osmdesáti letech.
19. dubna
Konkláve
kardinálů
římskokatolické církve
zvolilo ve
Vatikánu
nového
papeže
. Stal se jím německý kardinál
Joseph Ratzinger
a přijal jméno
Benedikt XVI.
22. dubna
– Dosavadní
italský
premiér
Silvio Berlusconi
, který
20. dubna
podal demisi, sestavil novou vládu. Ta nyní musí získat důvěru parlamentu.
28. dubna
Španělský
parlament ratifikoval
ústavu Evropské unie
29. dubna
USA
Itálie
oficiálně oznámily, že se nedohodly na výsledku vyšetřování okolností smrti italského agenta
Nicoly Calipariho
. Toho
4. března
zastřelili američtí vojáci, když zahájili palbu na automobil převážející na
bagdádské
letiště propuštěnou italskou novinářku Giulianu Sgrenovou. Sgrenová byla při incidentu raněna.
5. května
– Ve volbách do Dolní sněmovny
Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
potřetí v řadě zvítězili labouristé. Získali 356 mandátů z celkových 646. Konzervativci mají 197, liberální demokraté 62 a další strany 30 mandátů. Labouristé ztratili 47 obvodů, v nichž zvítězili v minulých volbách, a nezískali žádný nový obvod. Konzervativci si polepšili o 33 poslanců a liberální demokraté o 11 poslanců.
13. května
Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR
vyslovila 101
15. května
Mistrem světa v ledním hokeji
se stalo mužstvo
Česka
, ve finále porazilo mužstvo
Kanady
v poměru 3:0.
17. května
Německý
kancléř
Gerhard Schröder
Praze
po setkání s předsedou české vlády
Jiřím Paroubkem
odmítl výroky předsedy
bavorské
zemské vlády
Edmunda Stoibera
na adresu
České republiky
. Stoiber na
Sudetoněmeckých dnech
Augsburgu
označil odsun Němců z
Československa
po druhé světové válce za největší etnickou čistku ve 20. století.
Přijetím Varšavské deklarace skončil v
polském
hlavním městě summit
Rady Evropy
, která sdružuje všechny
evropské
státy s výjimkou
Běloruska
. Běloruský režim je v závěrečné deklaraci kritizován jako autoritářský. Deklarace vytyčuje jako priority boj proti xenofobii, antisemitismu, neonacismu a obavám z islámu.
21. května
– V
Havaně
na
Kubě
skončilo dvoudenní setkání asi 200 disidentů uspořádané Shromážděním na podporu občanské společnosti na Kubě (APSC). Účastníci akce, která proběhla na pozemku jednoho z organizátorů setkání, vyslechli mj. pozdravný projev
amerického
prezidenta
Bushe
. Kubánské úřady setkání umožnily, ale nedovolily účast na něm politikům a novinářům ze Západu; někteří z nich přicestovali na Kubu s turistickým vízem. Známý kubánský disident Oswaldo Payá z Křesťanského hnutí osvobození celou akci kritizoval. Podle něj předsedkyně APSC Martha Beatriz Roqueová spolupracuje s kubánskými bezpečnostními silami a svými vazbami na představitele tvrdé linie v kubánském exilu dává kubánské vládě záminku pro další zásahy proti disidentům.
29. května
Francouzští
voliči v závazném referendu odmítli návrh
ústavy Evropské unie
. Při téměř 70% účasti se pro přijetí smlouvy vyslovilo 45
% voličů, 55
% bylo proti. Francouzský prezident
Jacques Chirac
, který intenzivně agitoval za přijetí ústavy EU, prohlásil, že přijímá suverénní rozhodnutí voličů, které podle něj ale ztíží obranu francouzských zájmů v Evropě. Není zatím jasné, jaké důsledky bude mít francouzské „Ne“ pro smlouvu, která musí být před vstupem v platnost ratifikována všemi členskými zeměmi
EU
31. května
– Po více než 30 letech byla v
USA
odhalena totožnost důležitého informačního zdroje v
aféře Watergate
, která vedla v roce
1974
k demisi tehdejšího prezidenta
Richarda Nixona
. Mužem, který novinářům z deníku Washington Post prozradil klíčové informace a který byl označován přezdívkou „Deep Throat“, byl tehdejší náměstek ředitele
FBI
Mark Felt. Informaci zveřejnil sám Felt a Washington Post ji potvrdil.
5. června
– Obyvatelé
Švýcarska
v referendu schválili připojení země k tzv.
schengenskému prostoru
Evropské unie
. Mezi státy tohoto prostoru jsou zrušeny hraniční kontroly osob, ovšem o to přísněji jsou střeženy vnější hranice tohoto prostoru. Pro připojení Švýcarska k Schengenskému prostoru se vyslovilo 54,6 procenta hlasujících. Švýcarští voliči také většinou 58
% schválili zavedení
registrovaného partnerství
pro
homosexuály
25. června
– V parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila opoziční socialistická strana, která získala 31
% odevzdaných hlasů. Dosud vládnoucí Liberální strana má 20
%, strana turecké menšiny získala 12
% a radikální nacionalisté ze strany Útok dostali 8
%. Není jasné, zda se vítězným socialistům podaří sestavit vládu.
26. června
Americký
ministr obrany
Donald Rumsfeld
potvrdil zprávy
britského
týdeníku
The Sunday Times
, podle nichž USA vedly tajné rozhovory s vůdci
iráckých
povstalců. Podle Sunday Times se zástupci čtyř povstaleckých skupin setkali se čtyřmi americkými důstojníky 3. a 13. června ve vile asi 60 kilometrů severně od
Bagdádu
. Rumsfeld neuvedl o rozhovorech žádné podrobnosti a prohlásil, že pozornost věnovaná této věci je „přehnaná“. Jedna z povstaleckých skupin, která se měla rozhovorů zúčastnit, svoji účast na nich popřela. Ohledně vyhlídek na porážku iráckých povstalců Rumsfled uvedl, že „povstání mohou pokračovat pět, šest, osm, deset, dvanáct let“.
1. července
– Dolní komora
německého
parlamentu nevyslovila důvěru vládě
Gerharda Schrödera
. Schröder, který stojí v čele koaličního kabinetu SPD a Strany zelených, si nevyslovení důvěry přál, neboť mu umožnilo požádat prezidenta
Horsta Köhlera
o vypsání předčasných voleb. Schröder k tomuto kroku sáhl po porážce své strany SPD v regionálních volbách.
2. července
– Sérii koncertů
Live 8
v deseti městech po celém světě navštívilo asi 1,5 milionu diváků a několik set milionů dalších sledovalo živý televizní přenos. Koncerty, které proběhly ve
Filadelfii
Barrii
Kanada
),
Torontu
Tokiu
Moskvě
Johannesburgu
Berlíně
Římě
Paříži
Londýně
, měly upozornit na chudobu v rozvojových zemích, zejména v
Africe
. Organizátoři akce doufají, že tak ovlivní jednání skupiny
G 8
, která sdružuje nejvlivnější země světa.
4. července
– Modul vypouštěný sondou
NASA
nazvanou
Deep Impact
se podle plánu srazil s
kometou
9P/Tempel
. Sonda tak mohla analyzovat výtrysk hmoty z jádra komety.
6. července
Mezinárodní olympijský výbor
rozhodl na zasedání v
Singapuru
, že letní
olympijské hry
v roce
2012
uspořádá
Londýn
7. července
– V
Londýně
bylo při třech explozích v
metru
a jednom v autobuse zabito nejméně 50 lidí a nejméně 700 dalších bylo zraněno. Celá síť londýnského metra byla uzavřena a byla zastavena i autobusová doprava v centrální části města. –
BBC
uvedla, že k atentátům v
Londýně
se přihlásila dosud málo známá skupina „Tajná organizace skupina
al-Káida
organizace
islámské
svaté války v
Evropě
“. Podle prohlášení na jejích webových stránkách mají být útoky odplatou „britské
sionistické
křižácké vládě“ za „masakry páchané
Británií
Afghánistánu
a Iráku“. Prohlášení, jehož autenticitu není možné ověřit, dále varuje
dánskou
italskou
vládu před stejnou odplatou, pokud nestáhnou své vojáky z Iráku a Afghánistánu.
21. července
– V
Londýně
vybuchly tři nálože v metru a jedna v autobuse. Nikdo nebyl zabit a jen jedna osoba byla zraněna. Podle
britské
policie útoky spáchaly sebevražední atentátníci, ovšem výbušná zařízení v jejich zavazadlech selhala – explodovaly pouze rozbušky, nikoli vlastní nálože. K zodpovědnosti za útoky se přihlásila muslimská skupina Brigády abú Háfize Masrího, která má být součástí sítě
al-Kajdá
22. července
Britská
policie zastřelila ve stanici metra v
Londýně
27letého Brazilce žijícího v Londýně. Podle tvrzení policie se muž před ní snažil uprchnout a policisté ho podezřívali z příslušnosti k teroristické skupině. Policie později prohlásila, že se jednalo o tragickou nehodu a že muž nebyl s teroristy nijak spojen.
23. července
– Při třech výbuších v
egyptském
turistickém letovisku Šarm-aš-Šajk na pobřeží
Rudého moře
bylo zabito nejméně 88 lidí včetně řady zahraničních turistů. Přes 200 lidí bylo zraněno. Při jednom z útoků najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninami do hotelu, který se po explozi částečně zřítil. Další dvě nálože explodovaly na parkovišti a poblíž pouliční kavárny. K zodpovědnosti za útoky se dosud nikdo nepřihlásil.
26. července
– Z
Kennedyho kosmického střediska
na
Floridě
odstartoval
raketoplán
Discovery
. Jde o první let raketoplánu od
katastrofy Columbie
před dvěma a půl lety.
29. července
– Byl oznámen objev planetky (nyní trpasličí planety)
2003 UB313
, která má větší rozměry než planeta
Pluto
8. srpna
Írán
obnovil jaderný program v zařízení na zpracovávání
uranu
poblíž města
Isfahán
9. srpna
Americký
raketoplán
Discovery úspěšně přistál na
letecké základně Edwards
Kalifornii
ve 14:12
SELČ
NASA
předtím zrušila plánované přistání raketoplánu na Kennedyho kosmickém středisku na
Floridě
z důvodu deštivého počasí.
14. srpna
– Nedaleko od
Atén
spadlo kyperské
letadlo
typu
Boeing 737
mířící z
Kypru
do
Prahy
. Na palubě bylo 115 cestujících a 6 členů posádky, nikdo zřejmě nepřežil. Mezi cestujícími bylo několik desítek kyperských dětí mířících do Prahy na výlet. Pravděpodobnou příčinou byla porucha na klimatizaci pilotní kabiny. Letadlo už 3/4 hodiny před pádem nikdo nepilotoval, piloti byli zřejmě udušeni.
16. srpna
21. srpna
proběhly
Světové dny mládeže
Kolíně nad Rýnem
25. srpna
– Nečekaně tvrdě postihl v noci
Miami
na
Floridě
hurikán Katrina
1. října
– Z kazašského
kosmodromu Bajkonur
odstartovala k
ISS
raketa s lodí
Sojuz
, na jejíž palubě byl i třetí
vesmírný turista
Američan
Gregory Olsen
. Jeho úkolem na stanici během jedenáctidenní mise bylo pořídit fotografické snímky, provést tři lékařské experimenty pro
ESA
a další pokus týkající se dětí. Na palubě kosmické lodi byla i nová dvoučlenná posádka ISS Rus
Valerij Tokarev
a Američan
William McArthur
, kteří nahradili na orbitálním komplexu Rusa
Sergeje Krikaljova
a jeho amerického kolegu
Johna Phillipse
, kteří na stanici působili od dubna 2005.
12. října
Čína
vyslala z
kosmodromu Ťiou-čchüan
svou druhou pilotovanou vesmírnou loď
Šen-čou 6
Tchajkonauti
Fej Ťün-lung
Nie Chaj-šeng
strávili ve vesmíru pět dní a za tuto dobu 76krát obletěli planetu.
22. listopadu
Německou kancléřkou
se stala
Angela Merkelová
25. listopadu
Slovácký verbuňk
byl prohlášen Mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva
UNESCO
22. prosince
Valné shromáždění OSN
vyhlásilo na
20. prosince
Mezinárodní den lidské solidarity
Věda a umění
editovat
editovat zdroj
Argentině
byl popsán dosud největší objevený
dinosaurus
(a tím i suchozemský tvor vůbec)
Puertasaurus
červenec – Španělský astronom
José-Luis Ortiz Moreno
nalezl na snímku pořízeném
7.
března
2003
plutoid
Haumea
. Jeho zásluhy o objev však byly zpochybněny.
2. říjen
– Slavnostní otevření Soudobé hudební scény
Městského divadla Brno
, která se stala s cenou téměř půl miliardy korun největší investicí do tuzemských divadel od roku 1989. Budovu určenou pro 680 diváků otevřelo slavnostní představení muzikálu
Vlasy
Nobelova cena
editovat
editovat zdroj
Nobelova cena za fyziku
Roy Glauber
John Hall
Theodor Hänsch
Nobelova cena za chemii
Robert Grubbs
Richard Schrock
Yves Chauvin
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Barry Marshall
Robin Warren
Nobelova cena za literaturu
Harold Pinter
Nobelova cena míru
Mezinárodní agentura pro atomovou energii
Mohamed El Baradei
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Robert Aumann
Thomas Schelling
Narození
editovat
editovat zdroj
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii
Narození v roce 2005
Česko
editovat
editovat zdroj
Linda Fruhvirtová
(* 1. května)
2. března
Karolína Lipowská
, herečka
10. března
Eduard Šalé
, lední hokejista
13. března
Lucie Havlíčková
, tenistka
1. května
Linda Fruhvirtová
, tenistka
27. května
Matěj Havelka
, herec
12. července
Lurdes Gloria Manuel
, běžkyně na 400 metrů
8. října
Jakub Gurecký
, juniorský motocyklový závodník (†
7. února
2022
Svět
editovat
editovat zdroj
1. ledna
Alzain Tareqová
, bahrajnská plavkyně
20. ledna
Glaive
, americký zpěvák a hudební producent
5. února
Karoline Olesen
, dánská fotbalistka
19. února
Alma Deutscherová
, anglická hudební skladatelka
25. února
Arda Güler
, turecký fotbalista
28. února
Vitor Roque
, brazilský fotbalista
7. března
Jade Weber
, francouzská modelka
15. března
Nika Prevcová
, slovinská skokanka na lyžích
26. března
Luana Oranžsko-Nasavská
, nizozemská hraběnka
8. dubna
Leah Isadora Behn
, švédská princezna
3. května
Maxwell Jenkins
, americký filmový, televizní a divadelní herec
18. května
Alexandria Villaseñorová
, americká klimatická aktivistka
5. června
Irene Urdangarín y de Borbón
, španělská aristokratka
15. června
Dalibor Dvorský
, slovenský hokejista
11. července
Jovan Mijatović
, srbský fotbalista
17. července
Theoz
, švédský zpěvák
Connor Bedard
, kanadský lední hokejista
20. července
Alisia Boiciuc
, rumunská házenkářka
10. srpna
Rameshbabu Praggnanandhaa
, indický šachový velmistr
30. srpna
Milan Aleksić (fotbalista)
, srbský fotbalista
4. října
Emmanuel Belgický
, belgický princ
15. října
Christian Dánský
, syn dánského krále
Frederika X.
31. října
Leonor, kněžna asturská
, následnice španělského trůnu
26. června
Alexia Nizozemská
, dcera nizozemského krále
Viléma-Alexandra Nizozemského
12. září
Martin Neckář
, francouzský hokejista
11. listopadu
Ben Doak
, skotský fotbalista
3. prosince
Sverre Magnus Norský
, syn norského korunního prince
Haakona Magnuse
13. prosince
Aymeric Belgický
, třetí dítě a druhý syn
prince Laurenta
princezny Claire Belgické
Nicolas Belgický
, dvojče Aymerica
Úmrtí
editovat
editovat zdroj
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii
Úmrtí v roce 2005
Česko
editovat
editovat zdroj
9. ledna
Antonín Klimek
, historik (*
18. ledna
1937
16. ledna
Michal Černoušek
, psycholog, pedagog a publicista (*
14. srpna
1945
23. ledna
Jiřina Třebická
, herečka a tanečnice (*
1. listopadu
1930
Jan Novotný
, sklářský výtvarník a malíř (*
17. června
1929
2. února
Luba Pellarová
, dramaturgyně Národního divadla a překladatelka (*
10. srpna
1922
8. února
Hynek Žalčík
, hudební producent a textař (*
9. dubna
1949
11. února
Míla Myslíková
, filmová a divadelní herečka a spisovatelka (*
14. února
1933
16. února
Josef Štafl
, mistr cukrář (*
20. listopadu
1909
20. února
Josef Holeček
, kanoista, olympionik, který získal dvě zlaté medaile (*
25. ledna
1921
1. března
Jiří Trnka
, fotbalový reprezentant (*
2. prosince
1926
2. března
Jaroslav Němec
, vědec v oblasti nauky o materiálu (*
15. března
1921
7. března
Valérie Čižmárová
, česká zpěvačka slovenského původu (*
29. ledna
1952
Zbyněk Malinský
, spisovatel (*
7. února
1923
19. března
Josef Brož
, volejbalový reprezentant (*
24. dubna
1927
4. dubna
Helena Zmatlíková
, ilustrátorka dětských knížek (*
19. listopadu
1923
8. dubna
Vladislav Martinek
, lesnický entomolog (*
17. ledna
1926
11. dubna
Jaroslav Šperl
, voják a příslušník výsadku
Carbon
(*
7. listopadu
1919
16. dubna
Tomáš Vojtěch
, jezdec rallye (*
30. října
1973
17. dubna
Pavel Bergmann
, historik (*
14. února
1930
24. dubna
Antonín Novotný
, herec a chemik (*
15. března
1913
26. dubna
Josef Nesvadba
, spisovatel (*
19. června
1926
27. dubna
Radislav Hošek
, klasický filolog (*
13. března
1922
6. května
Josef Ceremuga
, hudební skladatel a pedagog (*
14. června
1930
7. května
Václav Boštík
, malíř, grafik a ilustrátor (*
6. listopadu
1913
14. května
Alena Šimečková
, germanistka (*
25. dubna
1932
18. května
Stella Zázvorková
, herečka (*
14. dubna
1922
21. května
Bohumil Eliáš starší
, sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik (*
2. září
1937
22. května
Šárka Štembergová-Kratochvílová
, herečka (*
8. července
1924
25. května
Věra Komárková
, profesorka přírodních věd, horolezkyně (*
25. prosince
1942
26. května
Roman Hemala
herec (*
11. ledna
1925
29. května
Svatopluk Pluskal
, fotbalový reprezentant (*
28. října
1930
Jan Bém
, atlet, skokan o tyči (*
24. listopadu
1917
31. května
Anna Nováková
, překladatelka z ruštiny (*
22. července
1921
11. června
Miroslav Krejča
, herec a spisovatel (*
1. července
1931
14. června
Leoš Suchařípa
, herec, překladatel a divadelní teoretik (*
16. února
1932
15. června
Josef Jíra
, malíř, grafik a ilustrátor (*
11. října
1929
16. června
Eva Jakoubková
, herečka (*
8. února
1952
21. června
Jiří Ropek
, varhaník a skladatel (*
1. července
1922
25. června
Jiří Kodet
, herec (*
6. prosince
1937
30. června
Rudolf Tecl
, historik a archivář (*
21. srpna
1950
2. července
František Roman Dragoun
, malíř (*
21. října
1916
6. července
Josef Randa
, sochař (*
10. ledna
1933
8. července
Jaroslav Anděl
, právník a antikomunista (*
30. března
1905
9. července
Petr Kabeš
, básník, překladatel a publicista (*
21. června
1941
11. července
Igor Němec
, bohemista (*
12. června
1924
13. července
Josef Starkl
, rakouský zahradník působící v Čechách (*
4. února
1929
24. července
Pavel Dostál
, politik, spisovatel, dramatik a choreograf (*
25. února
1943
20. července
Pavel Čotek
, hudební skladatel a pedagog (*
12. března
1922
23. července
Josef Kus
, hokejový reprezentant (*
1. června
1921
28. července
Jiří Jirouš
, klavírista, houslista, dirigent a hudební skladatel (*
4. srpna
1923
30. července
Vladimír Valeš
, malíř, scénograf (*
8. dubna
1941
10. srpna
Jaroslav Koutecký
, fyzikální chemik (*
14. října
1922
Ilja Prachař
, herec (*
30. dubna
1924
17. srpna
Emil Skála
, germanista (*
20. listopadu
1928
Dalibor Brázda
, skladatel a dirigent (*
9. září
1921
20. srpna
Ladislav Vychodil
, scénograf (*
28. února
1920
22. srpna
Karel Oliva
, jazykovědec polonista a lexikograf (*
15. ledna
1927
23. srpna
Josef Liesler
, malíř (*
19. září
1912
27. srpna
Václav Chochola
, fotograf (*
31. ledna
1923
1. září
Richard Honzovič
, hlasatel a voiceover (*
17. března
1934
8. září
Milena Hübschmannová
, indoložka a zakladatelka české romistiky (*
10. června
1933
11. září
Zdeněk Srna
, divadelní vědec, kritik, historik (*
26. ledna
1929
14. září
Stanislav Tůma
, fotograf (*
17. července
1950
19. září
Jaroslav Toť
, filmový a divadelní herec (*
5. února
1935
23. září
Emil Konečný
, herec (*
19. březen
1916
26. září
František Procházka
, botanik (*
30. března
1939
30. září
Stanislav Segert
, evangelický teolog a lingvista (*
4. května
1921
2. října
Josef Beneš
, etnograf a muzeolog (*
1. března
1917
František Vlasák
, ekonom a politik (*
30. srpna
1912
20. října
František Kavka
, historik (*
21. listopadu
1920
Eva Švankmajerová
, výtvarnice a spisovatelka (*
25. září
1940
26. října
Václav Král
, automobilový designér, konstruktér a závodník (*
27. září
1936
4. listopadu
Bohumil Gregor
, dirigent (*
14. července
1926
5. listopadu
Michal Tošovský
, politik (*
16. února
1951
9. listopadu
Luděk Vimr
, malíř, grafik a ilustrátor (*
5. července
1921
17. listopadu
Milan Dufek
, zpěvák, hudební skladatel, kytarista a flétnista (*
6. května
1944
18. listopadu
Libuše Geprtová
, herečka (*
21. prosince
1941
19. listopadu
Miroslav Červenka
, literární vědec, překladatel a básník (*
5. listopadu
1932
20. listopadu
Přemysl Charvát
, dirigent (*
4. října
1930
28. listopadu
Miroslav Štěpánek
, režisér, výtvarník, scenárista a scénograf (*
2. prosince
1923
1. prosince
Rudolf Ströbinger
, novinář, publicista a spisovatel (*
5. března
1931
3. prosince
Jan Bůžek
, hudební skladatel a pedagog (*
16. února
1927
15. prosince
Jiřina Hauková
, básnířka a překladatelka (*
27. ledna
1919
21. prosince
Rudolf Pernický
, voják, předseda
Konfederace politických vězňů České republiky
(*
1. července
1915
26. prosince
Jiří Cejpek
, informační vědec a knihovník (*
20. února
1928
28. prosince
Emil Velenský
, basketbalista, mistr Evropy (*
21. května
1920
neznámé datum
Bedřich Grünzweig
, americký fotograf českého původu (*
3. dubna
1910
Jaroslav Turek
, malíř (*
16. února
1925
Miroslav Štěpánek
, historik, archeolog a encyklopedista (*
10. ledna
1934
Leo Vaniš
, výtvarný umělec (*
9. listopadu
1936
Miroslav Kokoška
, hráč na marimbu a hudební skladatel (*
19. července
1944
Svět
editovat
editovat zdroj
Max Schmeling
(†
2.
února)
Arthur Miller
(†
10.
února)
Jan Pavel II.
(†
2.
dubna)
Rainier III.
(†
6.
dubna)
Maria Schell
(†
26.
dubna)
Anne Bancroftová
(†
6.
června)
Alberto Lattuada
(†
3.
červenec)
Ed McBain
(†
6.
července)
Claude Simon
(†
6.
července)
Roger Schütz
(†
16.
srpna)
Robert Wise
(†
14.
září)
Simon Wiesenthal
(†
20.
září)
Aenne Burda
(†
3.
listopadu)
George Best
(†
25.
listopadu)
Birgit Nilssonová
(†
25.
prosince)
2. ledna
Maclyn McCarty
, americký genetik (*
9. června
1911
3. ledna
Will Eisner
, americký kreslíř (*
6. března
1917
4. ledna
Humphrey Carpenter
, anglický životopisec, spisovatel a rozhlasový hlasatel (*
29. dubna
1946
8. ledna
Michel Thomas
, polský polyglot a učitel jazyků (*
3. února
1914
9. ledna
Andreas Lommel
, německý etnolog (*
19. července
1912
Rudolf Kundera
, moravsko-francouzský malíř (*
9. března
1911
10. ledna
Josefína Šarlota Belgická
, belgická princezna (*
11. října
1927
11. ledna
Miriam Hyde
, australská skladatelka (*
15. ledna
1913
Fabrizio Meoni
, italský jezdec rallye (*
31. prosince
1957
Spencer Dryden
, americký rockový bubeník (*
7. dubna
1938
Jimmy Griffin
, americký zpěvák, kytarista a skladatel (*
10. srpna
1943
12. ledna
Amrish Puri
, indický herec (*
22. června
1932
17. ledna
Charlie Bell
, ředitel McDonald's (*
7. listopadu
1960
Čao C’-jang
, čínský premiér (*
17. října
1919
19. ledna
Anita Kulcsárová
, maďarská házenkářka (*
2. října
1976
20. ledna
Jan Nowak-Jeziorański
, polský novinář (*
15. května
1913
Per Borten
, norský premiér (*
3. dubna
1913
21. ledna
Theun de Vries
, nizozemský spisovatel a básník (*
26. dubna
1907
23. ledna
Johnny Carson
, americký komik (*
23. října
1925
25. ledna
Philip Johnson
, americký architekt (*
8. července
1906
28. ledna
Jacques Villeret
, francouzský herec (*
6. února
1951
29. ledna
Ephraim Kishon
, židovský spisovatel (*
23. srpna
1924
Guus Zoutendijk
, holandský matematik (*
12. září
1929
2. února
Max Schmeling
, německý sportovec, boxer (*
28. září
1905
3. února
Ernst Mayr
, německý evoluční biolog (*
5. července
1904
Corrado Bafile
, italský vatikánský diplomat, kardinál (*
4. července
1903
Zurab Žvanija
, gruzínský premiér (*
9. prosince
1963
5. února
Gnassingbe Eyadéma
, prezident Toga (*
26. prosince
1937
7. února
Atli Pætursson Dam
, předseda vlády Faerských ostrovů (*
12. září
1932
8. února
Gaston Rahier
, belgický motokrosový závodník (*
1. února
1947
Jimmy Smith
, americký hráč na
Hammondovy varhany
(*
8. prosince
1928
10. února
Arthur Miller
, americký spisovatel a dramatik (*
17. října
1915
12. února
Dorothy Stang
, americká řeholnice a bojovnice za lidská práva (*
7. června
1937
14. února
Rafík Harírí
, libanonský politik a podnikatel (*
1. listopadu
1944
15. února
Richard Grunberger
, rakouský historik (*
7. března
1924
Pierre Bachelet
, francouzský zpěvák, šansoniér a hudební skladatel (*
25. května
1944
17. února
Omar Sívori
, argentinský fotbalista naturalizovaný v Itálii (*
2. října
1935
Jens Martin Knudsen
, dánský astrofyzik (*
12. října
1930
21. února
Zdzisław Beksiński
, polský malíř (*
24. února
1929
24. února
Glanmor Williams
, velšský historik (*
5. května
1920
25. února
Peter Benenson
, britský právník, zakladatel
Amnesty International
(*
31. července
1921
Jean Prat
, francouzský ragbista (*
srpna
1923
28. února
Jim Capaldi
, anglický hudebník a hudební skladatel (*
2. srpna
1944
3. března
Rinus Michels
, nizozemský fotbalový trenér (*
9. února
1928
Alžběta Marie Bavorská
, hraběnka z Kagenecku (*
10. října
1913
6. března
Hans Bethe
, německo-americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (*
2. července
1906
7. března
Debra Hillová
, americká filmová producentka a scenáristka (*
10. listopadu
1950
Jozef Stank
, slovenský politik (*
26. října
1940
8. března
Aslan Maschadov
, čečenský prezident (*
21. září
1951
10. března
Danny Joe Brown
, americký hudebník, skladatel a zpěvák (*
24. srpna
1951
14. března
Akira Jošizawa
, japonský
origamista
(*
14. března
1911
17. března
George Frost Kennan
, americký diplomat (*
16. února
1904
Andre Norton
, americká autorka sci-fi (*
17. února
1912
22. března
Clemente Domínguez y Gómez
, španělský vzdoropapež (*
23. května
1946
Kenzó Tange
, japonský architekt (*
4. září
1913
26. března
James Callaghan
, britský premiér (*
27. března
1912
Paul Hester
, australský hudebník, člen skupiny
Crowded House
(*
8. ledna
1959
27. března
Antonio Téllez Solá
, španělský anarchista, novinář a historik (*
18. ledna
1921
28. března
Pál Losonczi
, předseda Prezidiální rady Maďarské lidové republiky (*
18. září
1919
2. dubna
Jan Pavel II.
, papež (*
18. května
1920
5. dubna
Jacques Poitrenaud
, francouzský filmový režisér a herec (*
22. května
1922
Saul Bellow
, americký spisovatel (*
11. června
1915
6. dubna
Rainier III
, monacký kníže (*
31. května
1923
8. dubna
Stano Radič
, slovenský scenárista, humorista, moderátor (*
7. května
1955
11. dubna
Alfons Heck
, aktivista (*
3. listopadu
1927
12. dubna
Ehud Manor
, izraelský autor písní, překladatel (*
13. července
1941
Florin Abelès
, francouzský fyzik (*
20. října
1922
13. dubna
André Gunder Frank
, americký sociolog, ekonom a historik (*
24. února
1929
Nikola Ljubičić
, jugoslávský partyzán a komunistický politik (*
4. listopadu
1916
21. dubna
Gwynfor Evans
, velšský politik (*
1. září
1912
22. dubna
Eduardo Paolozzi
, skotský sochař, grafik a průmyslový návrhář (*
7. března
1924
John Marshall
, americký filmař a antropolog (*
12. listopadu
1932
23. dubna
Jimmy Woode
, americký jazzový kontrabasista (*
23. září
1926
24. dubna
Michal Chudík
, slovenský politik, diplomat a spisovatel (*
29. září
1914
Ezer Weizman
, izraelský prezident (*
15. června
1924
26. dubna
Augusto Roa Bastos
, paraguayský spisovatel (*
13. června
1917
Maria Schell
, rakouská herečka (*
15. ledna
1926
27. dubna
Marian Sawa
, polský skladatel, varhaník, muzikolog a pedagog (*
12. ledna
1937
28. dubna
Percy Heath
, americký jazzový kontrabasista (*
30. dubna
1923
29. dubna
Alla Alexandrovna Andrejevová
, ruská výtvarnice, žena básníka a mystika
Daniila Andrejeva
(*
25. února
1915
1. května
Zoltán Pásztory
, maďarský hudebník (*
31. října
1944
2. května
Robert Hunter (novinář)
, kanadský novinář a spoluzakladatel organizace
Greenpeace
(*
13. října
1941
Wee Kim Wee
, singapurský prezident (*
4. listopadu
1915
3. května
Pierre Moerlen
, francouzský bubeník a perkusionista (*
23. října
1952
8. května
Wolfgang Blochwitz
, německý fotbalový brankář (*
8. února
1941
12. května
Frankie LaRocka
, americký bubeník a hudební producent (*
17. dubna
1954
13. května
George Dantzig
, americký matematik (*
8. listopadu
1914
16. května
Rees Davies
, velšský historik (*
6. srpna
1938
20. května
Paul Ricoeur
, francouzský evangelický filosof (*
27. února
1913
22. května
Thurl Ravenscroft
, americký dabér a zpěvák (*
6. února
1914
26. května
Eddie Albert
, americký herec (*
22. dubna
1906
6. června
Anne Bancroftová
, americká herečka (*
17. září
1931
10. června
Kenneth Taylor
, americký teolog a spisovatel (*
8. května
1917
13. června
Joan Abse
, anglická historička umění (*
11. září
1926
Álvaro Cunhal
, portugalský politik a spisovatel (*
10. listopadu
1913
David Diamond
, americký hudební skladatel (*
9. července
1915
14. června
Carlo Maria Giulini
, italský dirigent (*
9. května
1914
17. června
Keith Morris
, anglický fotograf (*
15. srpna
1938
20. června
Jack Kilby
, americký elektroinženýr, vynálezce
integrovaného obvodu
(*
8. listopadu
1923
21. června
Jaime Sin
, filipínský kardinál a manilský arcibiskup (*
31. srpna
1928
23. června
Manolis Anagnostakis
, řecký básník (*
10. března
1925
3. července
Pierre Michelot
, francouzský jazzový kontrabasista (*
3. března
1928
Alberto Lattuada
, italský filmový režisér (*
13. listopadu
1914
4. července
John Stubblefield
, americký jazzový saxofonista (*
4. února
1945
6. července
Ed McBain
, americký spisovatel (*
15. října
1926
Claude Simon
, francouzský spisovatel (*
10. října
1913
9. července
Jevgenij Grišin
, sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz (*
23. března
1931
Lu Wen-fu
, čínský spisovatel (*
23. března
1927
11. července
Klára Jarunková
, slovenská spisovatelka (*
28. dubna
1922
14. července
Tilly Fleischerová
, německá olympijská vítězka v hodu oštěpem (*
2. října
1911
Cicely Saundersová
, anglická lékařka a sociální pracovnice (*
22. června
1918
16. července
John Ostrom
, americký paleontolog (*
18. února
1928
17. července
Edward Heath
, předseda britské vlády (*
9. července
1916
18. července
William Westmoreland
, americký generál (*
26. března
1914
Amy Gillettová
, australská sportovkyně (*
9. ledna
1976
20. července
James Doohan
, americký herec (*
3. března
1920
21. července
Long John Baldry
, anglický zpěvák (*
12. ledna
1941
23. července
Christian Zuber
, francouzský fotodokumentarista, novinář a spisovatel (*
19. února
1930
30. července
Rudolf Tajcnár
, slovenský hokejista, československý reprezentant (*
17. dubna
1948
Lucky Thompson
, americký jazzový saxofonista (*
16. června
1924
1. srpna
Fahd bin Abd al-Azíz
, saúdskoarabský král (*
16. března
1921
3. srpna
Françoise d’Eaubonne
, francouzská spisovatelka a feministka (*
12. března
1920
5. srpna
Polina Astachovová
, sovětská sportovní gymnastka, pětinásobná olympijská vítězka (*
30. října
1936
6. srpna
Robin Cook
, britský exministr zahraničí (*
28. srpna
1946
Ibrahim Ferrer
, kubánský zpěvák (*
20. února
1927
Carlo Little
, anglický rockový bubeník (*
17. prosince
1938
7. srpna
Ester Šimerová-Martinčeková
, slovenská malířka (*
23. ledna
1909
9. srpna
Colette Bessonová
, francouzská olympijská vítězka v běhu na 400 metrů (*
7. dubna
1946
Nikolaj Pučkov
, sovětský reprezentační hokejový brankář (*
30. ledna
1930
12. srpna
Lakshman Kadirgamar
, srílanský ministr zahraničí (*
12. dubna
1932
13. srpna
David Lange
, novozélandský premiér (*
4. srpna
1942
16. srpna
Roger Schütz
, zakladatel
komunity Taizé
(*
12. května
1915
Joe Ranft
, americký herec a scenárista (*
13. března
1960
19. srpna
Aušra Augustinavičiūtė
, litevská socioložka (*
4. dubna
1927
21. srpna
Robert Moog
, americký vynálezce a průkopník elektronické hudby (*
23. května
1934
22. srpna
Mati Unt
, estonský spisovatel, dramaturg a kritik (*
1. ledna
1944
25. srpna
Peter Glotz
, německý politik, publicista, politolog (*
6. března
1939
28. srpna
Esther Szekeresová
, maďarsko-australská matematička (*
20. února
1910
George Szekeres
, maďarský a australský matematik (*
29. května
1911
23. srpna
Brock Peters
, americký herec (*
2. července
1927
30. srpna
Anatolij Markovič Markuša
, ruský novinář, vojenský stíhač a spisovatel (*
20. června
1921
31. srpna
Józef Rotblat
, britský fyzik, nositel Nobelovy ceny (*
4. listopadu
1908
3. září
William Rehnquist
, americký státník (*
1. října
1924
7. září
Arnold Keyserling
, německý filosof a teolog (*
9. února
1922
11. září
Al Casey
, americký swingový kytarista (*
15. září
1915
12. září
Serge Lang
, francouzský matematik (*
19. května
1927
14. září
Robert Wise
, americký střihač, zvukař, filmový producent a režisér (*
10. září
1914
19. září
Helmut Baierl
, německý spisovatel (*
23. prosince
1926
20. září
Simon Wiesenthal
, rakouský aktivista za potrestání pachatelů
holocaustu
(*
31. prosince
1908
22. září
Annemarie Heinrich
, německo-argentinská fotografka (*
9. ledna
1912
25. září
Morgan Scott Peck
, americký psychiatr a spisovatel (*
23. května
1936
27. září
John McCabe
, americký spisovatel a pedagog (*
14. listopadu
1920
Ronald Golias
, brazilský herec a komik (*
4. května
1929
29. září
Gennadij Sarafanov
, sovětský vojenský letec a kosmonaut (*
1. ledna
1942
30. září
Sergej Starostin
, ruský jazykovědec (*
24. března
1953
2. října
Orest Dubay
, slovenský akademický malíř (*
15. srpna
1919
3. října
Alastair Cameron
, kanadský astrofyzik (*
21. června
1925
10. října
Wayne Booth
, americký literární teoretik (*
22. února
1921
Milton Obote
, prezident Ugandy (*
28. prosince
1925
15. října
Giuseppe Caprio
, italský arcibiskup a kardinál (*
15. listopadu
1914
18. října
Johnny Haynes
, anglický fotbalista (*
17. října
1944
20. října
Shirley Horn
, americká jazzová zpěvačka a klavíristka (*
1. května
1934
Dane Zajc
, slovinský básník, dramatik a spisovatel (*
26. října
1929
22. října
Arman
, francouzsko-americký výtvarný umělec (*
17. listopadu
1928
24. října
Rosa Parksová
, americká bojovnice za lidská práva (*
4. února
1913
28. října
Richard Smalley
, americký chemik, objevitel fullerenů (*
6. června
1943
1. listopadu
Michael Piller
, americký televizní scenárista (*
30. května
1948
3. listopadu
Aenne Burdová
, německá „Královna odívání“ (*
28. července
1909
5. listopadu
Link Wray
, americký kytarista a zpěvák (*
2. května
1929
John Fowles
, britský spisovatel a esejista (*
31. března
1926
9. listopadu
Kóččeril Ráman Nárájanan
, indický prezident (*
27. října
1920
11. listopadu
Ján Karel
, československý fotbalový reprezentant (*
28. října
1924
Peter Drucker
, americký teoretik a filosof managementu (*
19. listopadu
1909
15. listopadu
Arto Salminen
, finský spisovatel (*
22. října
1959
Roy Brooks
, americký jazzový bubeník (*
9. března
1938
16. listopadu
Henry Taube
, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (*
30. listopadu
1915
23. listopadu
Eduard Hegel
, německý teolog a církevní historik (*
28. února
1911
24. listopadu
Harry Thürk
, německý novinář a spisovatel (*
8. března
1927
25. listopadu
Richard Burns
, britský rallyový jezdec a mistr světa z roku 2001 (*
17. ledna
1971
George Best
, severoirský fotbalista (*
22. května
1946
26. listopadu
Mark Craney
, bubeník skupiny Jethro Tull (*
26. srpna
1952
Jozef Chovančík
, slovenský motocyklový závodník (*
25. ledna
1956
5. prosince
Vladimir Toporov
, ruský filolog (*
5. července
1928
6. prosince
Devan Nair
, prezident Singapuru (*
5. srpna
1923
8. prosince
Leo Scheffczyk
, německý římskokatolický kněz, teolog, kardinál (*
21. února
1920
9. prosince
Mike Botts
, americký bubeník (*
8. prosince
1944
Robert Sheckley
, americký spisovatel (*
16. července
1928
12. prosince
Juraj Szikora
, slovenský fotbalista, útočník, reprezentant Československa (*
2. března
1947
21. prosince
Johan Fjord Jensen
, dánský literární historik (*
17. prosince
1928
25. prosince
Derek Bailey
, britský kytarista (*
29. ledna
1930
Birgit Nilssonová
, švédská operní pěvkyně (*
17. května
1918
Hlavy států
editovat
editovat zdroj
Česko
– prezident
Václav Klaus
(2003–2013)
Francie
– prezident
Jacques Chirac
(1995–2007)
Maďarsko
– prezident
Ferenc Mádl
(2000–2005),
László Sólyom
(2005–2010)
Německo
– prezident
Horst Köhler
(2004–2010)
Polsko
– prezident
Aleksander Kwaśniewski
(1995–2005),
Lech Kaczyński
(2005–2010)
Rakousko
– prezident
Heinz Fischer
(od 2004)
Rusko
– prezident
Vladimir Putin
(1999–2008)
Slovensko
– prezident
Ivan Gašparovič
(2004–2014)
Spojené království
– královna
Alžběta II.
(1952–2022)
Spojené státy americké
– prezident
George W. Bush
(2001–2009)
Ukrajina
– prezident
Leonid Kučma
(1994–2005),
Viktor Juščenko
(2005–2010)
Vatikán
– papež
Jan Pavel II.
(1978–2005),
Benedikt XVI
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
Kategorie
2005
ve Wikizprávách
Obrázky, zvuky či videa k tématu
2005
na Wikimedia Commons
Autoritní data
NKC
ch969022
LCCN
sh2006001699
NLI
987007546995405171
Citováno z „
Kategorie
2005
21. století
Skryté kategorie:
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
2005
Přidat téma