cs.planet.wikimedia.org
CEE Hub: Tři roky růstu, učení a regionálního dopadu
Thursday, 26 March 2026 18:08 UTC
Předmluva k českému překladu
článku
Přinášíme vám
překlad článku Jessicy
Stephenson
, původně publikovaného v angličtině na
blogu Diff
, který
shrnuje tři roky fungování CEE Hubu – iniciativy, která zásadně
proměňuje podobu spolupráce v regionu střední a východní Evropy.
Pro Wikimedia Česká republika má tento příběh zvláštní význam: byli
jsme u jeho vzniku a dlouhodobě se podílíme na jeho rozvoji.
Zisiadis Nikolaos, CC
BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Naše zapojení není pouze symbolické. Jako součást řídicího
výboru a širší otevřené poradní skupiny Hubu se aktivně podílíme na
jeho strategickém směřování, nastavování procesů i hledání cest,
jak lépe podporovat spolupráci jednotlivců i celých komunity napříč
regionem. Právě důraz na otevřenost, sdílení zkušeností, lidské
vazby a vzájemnou podporu odpovídá hodnotám, které dlouhodobě
rozvíjíme i v rámci našich programů v České republice – od
vzdělávání přes komunitní aktivity až po mezinárodní
spolupráci.
Velmi důležitou oblastí, na které se jako Wikimedia ČR v rámci
CEE Hubu podílíme, je práce s mládeží a rozvoj budoucích lídrů a
lídryň. Organizace první globální Wikimedia Youth Conference v
Praze v roce 2025 ukázala, jak silný potenciál má mezigenerační
spolupráce a jak důležité je vytvářet prostor, kde mohou mladí
wikimediáni a wikimediánky růst, sdílet zkušenosti a aktivně se
podílet na směřování celého hnutí.
Stejně tak přinášíme do regionální spolupráce zkušenosti s
nízkoprahovými grantovými mechanismy a podporou komunitních
iniciativ. Naše dlouhodobá práce s komunitními minigranty se stala
inspirací i pro rozvoj grantových nástrojů v rámci Hubu a přispívá
k tomu, aby se k financování dostávaly i menší nebo začínající
komunity. V návaznosti na to vnímáme jako zásadní krok i letošní
převzetí správy Rapid fondů od WMF, kde je klíčová právě znalost
lokálního kontextu a potřeb komunit.
CEE Hub pro nás představuje důležitý nástroj pro posilování
inkluze, diverzity a rovného přístupu ke zdrojům v celém regionu.
Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými komunitami, podporuje
jejich růst a zároveň vytváří prostor pro sdílenou identitu a
spolupráci napříč hranicemi.
Z české zkušenosti víme, že i menší tým může mít velký dopad,
pokud stojí na silné komunitě, důvěře a ochotě spolupracovat. Právě
tyto principy dnes vidíme v praxi napříč celým regionem CEE – a je
pro nás důležité být jejich součástí.
Věříme, že následující text vám pomůže lépe pochopit, jak CEE
Hub funguje, jaké přináší výsledky a proč má jeho další rozvoj
zásadní význam pro budoucnost svobodného sdílení znalostí.
Za Wikimedia Česká republika
Klára Joklová
výkonná ředitelka
Přehled vývoje CEE Hubu
CEE Hub logo, Kurmanbek, CC
BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Během pouhých tří let se
CEE Hub (Střední a východní
Evropa)
stal klíčovým pilířem regionální spolupráce a podpory
komunity. S celkovou investicí 565 000 USD a současným ročním
rozpočtem 237 000 USD se Hub rozvinul v spolehlivé koordinační
centrum propojující více než 40 komunit a afiliací různé velikosti,
vyspělosti a kapacit.
Činnost Hubu ukazuje sílu decentralizovaných struktur vedených
komunitou. Vznik Hubu byl umožněn dlouhodobou kulturou důvěry a
spolupráce v regionu, akčně orientovaným přístupem, ochotou
experimentovat a solidaritou mezi etablovanými afiliacemi a
rozvíjejícími se komunitami.
BKlen-CEEhub (různí autoři a
autorky
CC By-SA 4.0
Díky kombinaci jasné strategické vize, tří
zaměstnanců
desetičlenného
dobrovolnického řídicího
výboru
Hub prokázal svůj potenciál v několika klíčových
oblastech: posilování zapojení mladých lidí, koordinace
technologických potřeb, podpora růstu rozvíjejících se komunit,
posilování obsahových kampaní afiliací, usnadňování přístupu ke
zdrojům a budování pocitu sounáležitosti mezi wikimediány v
regionu.
Posilování mladých dobrovolníků a
budoucích lídrů
Díky systematickému mentoringu, rozvoji dovedností a projektům
spoluvytvářeným s komunitou pomohl Hub proměnit počáteční
experimenty v rostoucí ekosystém zaměřený na mládež.
CEE Youth Group
vznikla právě díky aktivitám CEE Hubu a rozrostla se na 81 členek a
členů z 23 zemí. Funguje jako podpůrné prostředí pro mladé nové
editory a editorky i organizátory a organizátorky.
Významným milníkem byla první
Wikimedia Youth
Conference
, která byla spolupořádána spolkem
Wikimedia Česká republika
. Zájem 223 mladých
wikimediánů a wikimediánek vedl k účasti 83 lidí ze všech osmi
globálních regionů. Konference se stala jedinečným prostorem, kde
mladí dobrovolníci a dobrovolnice mohli sdílet společné výzvy,
posilovat své sebevědomí a formulovat dlouhodobé cesty svého
zapojení.
CEE Youth Group Yerevan
Meeting 2025. Հակուլիկ, CC0, via
Wikimedia
Commons
Posilování adopce nástrojů a
regionální technologické spolupráce
Dobrovolnicky vedená pracovní skupina Tech Advancement při Hubu
se zaměřila na zlepšení dostupnosti nástrojů, jejich dokumentace,
propojování vývojářů a vývojářek pro podporu údržby a také na
experimentování s iniciativou zaměřenou na zvýšení využívání
nástroje
Cat-a-lot
Tento kolaborativní přístup je vnímán jako regionální model pro
budování kapacit v oblasti technologického poradenství.
„Jsem nadšená, že vidím tento typ uvažování z regionu, protože
odráží přístup
Product and Technology
Advisory Council (PTAC)
i současné pilotní aktivity
Unsupported Tools Working
Group
…,“ uvedla Selena Deckelmann, Chief Product and Technology
Officer ve Wikimedia Foundation, v souvislosti s CEE Hubem.
Díky užší spolupráci s Wikimedia Foundation Hub také podpořil
rozšiřování nástrojů pro nováčky. Celkem 16 z 24 Wikipedií v
regionu (64 %) nyní využívá
funkci mentoringu
region CEE se podílí 11 % na všech dokončených doporučených
editacích nováčky na celém světě. Tyto výsledky ukazují, že
koordinovaná regionální podpora může výrazně urychlit adopci
nástrojů i udržení nováčků.
Rozšiřování dopadu kampaní a
komunitních programů
Kampaně zůstávají klíčovým nástrojem zapojování dobrovolníků a
dobrovolnic napříč regionem CEE. Hub sehrál strategickou roli při
oživování stávajících kampaní a pomáhal organizátorům a
organizátorkám navrhovat efektivnější outreach, metodiky i školicí
materiály.
Výrazným příkladem je kampaň
CEE Spring
. Po letech
poklesu účasti v důsledku pandemie COVID-19 přispěla podpora Hubu k
obnovení její dynamiky:
nárůst počtu vytvořených článků o 15 %
nárůst počtu přispívajících žen o 72 %
o 31 % více zapojených komunit
157 nových přispěvatelek a přispěvatelů od roku 2022
Rozšíření o tematické podkategorie Human Rights a Youth v roce
2025 dále rozšířilo tematický záběr kampaně. Zapojení výzvy
Coordinate Me
na
Wikidatech vedlo k výraznému nárůstu – počet editovaných položek
vzrostl o 340 % oproti roku 2024. Z toho 30 % účastníků pocházelo
ze zemí CEE a 38 % tvořili nováčci.
Vedle CEE Spring Hub podporoval také globální i regionální
kampaně, jako jsou
Wiki Loves Earth
Wiki Loves Monuments
iniciativy k
Mezinárodnímu dni Romů
nebo
Wiki Loves Film
. Tato
podpora dlouhodobě vede k vyšší participaci, větší obsahové
diverzitě a posilování kapacit lokálních komunit.
Hub rovněž pomohl nově vznikajícím komunitám uspořádat jejich
první akce zaměřené na otevřené znalosti, čímž přispěl k budování
partnerství v prostředích, kde je povědomí o projektech Wikimedia
stále omezené.
Podpora rozvíjejících se komunit a
akcelerace jejich růstu
Jednou z nejvýznamnějších rolí CEE Hubu je systematická podpora
rozvíjejících se wikimediánských komunit. V roce 2024 Hub
investoval do částečných pracovních úvazků v Řecku, na Kypru, v
Rumunsku a Moldavsku.
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA
4.0, via
Wikimedia
Commons
Díky této podpoře:
v Rumunsku a Moldavsku vznikla akademická partnerství a
Wikipedia byla integrována do univerzitních programů,
v Řecku a na Kypru byly vytvořeny strategické plány a podařilo
se získat první roční granty.
Tyto kroky vedly k nárůstu počtu lokálních přispěvatelek a
přispěvatelů, vzniku stabilních institucionálních partnerství a
posílení kapacit těchto komunit. Zároveň je připravily na
aktivnější roli v regionální spolupráci, včetně spolupořádání
významných akcí, jako je CEE Meeting 2025.
Zlepšování přístupu ke zdrojům a
posilování regionálního financování
CEE Hub začal hrát zásadní roli v podpoře rovného přístupu k
financování. Jeho
program mikrograntů
s rozpočtem 18 000 USD na dva roky, poskytl celkem 28 grantů,
přičemž polovina z nich směřovala do komunit, které dosud nikdy
nezískaly podporu od Wikimedia Foundation.
Tyto flexibilní a nízkoprahové granty pomohly nastartovat
aktivity zaměřené na tvorbu obsahu, komunitní setkání i vznik
nových dobrovolnických skupin. Přibližně 65 % podpořených aktivit
se soustředilo na obsah a editaci, což vedlo k zapojení více než
330 editorů a editorek a ke vzniku více než 9 000 obsahových
příspěvků. (Více informací najdete na
Diff blogu
.)
Hub zároveň podpořil 11 z celkových 54 žadatelů o Rapid Fund v
regionu, a to prostřednictvím praktické podpory při přípravě
žádostí. Tato podpora přinesla konkrétní výsledky:
nárůst objemu Rapid Funds v regionu o 26 %
5 nových komunit úspěšně získalo financování
90 % podpořených žádostí bylo schváleno (oproti běžným cca 75
%)
větší diverzifikaci aktivit – včetně budování partnerství,
spolupráce s GLAM institucemi a tvorby vzdělávacích
toolkitů
„Celý tým byl investovaný do našeho úspěchu, což bylo velmi
povzbuzující,“ uvedl jeden z členů komunity podpořené při přípravě
grantové žádosti.
„Rapid grant je náročnější, zejména pro méně zkušené žadatele –
zahrnuje více dokumentace a otázek a celý proces trvá déle.
Mikrogranty pomáhají tuto zkušenost budovat, jsou prvním krokem k
získání větších grantů,“ uvedl příjemce mikrograntu.
V roce 2026 převezme Hub novou roli přímého správce
Rapid Funds
pro region,
což umožní kontextově citlivější a efektivnější přidělování
prostředků.
Kromě interního financování v rámci hnutí Wikimedia Hub také
inicioval kroky k získávání externích zdrojů – například z EU,
programu Erasmus, USAID nebo Swedish Institute. To představuje
důležitý krok směrem k dlouhodobé finanční udržitelnosti.
Budování zapojení, propojenosti a
sdílené identity
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA
4.0, via
Wikimedia
Commons
Výzkum online komunit dlouhodobě ukazuje, že „lidé se ochotně
zapojují do prostředí, která nabízejí smysluplné a odměňující
vazby“. CEE Hub tyto kontaktní body úspěšně vytváří.
Prostřednictvím newsletteru (160 měsíčních zobrazení), setkání
CEE Catch-Up
a sdílených
dokumentačních prostor pomáhá dobrovolníkům a dobrovolnicím zůstat
v obraze o regionálním i globálním dění. Během dvou let přispěli
dobrovolníci a dobrovolnice do newsletteru více než 175 články.
Zpětná vazba od příjemců grantů ukazuje výrazný nárůst pocitu
uznání a propojení s hnutím Wikimedia díky aktivitám Hubu.
Hub sehrává také stabilizační roli při organizaci každoročních
CEE Meetingů. Podporuje výběrová řízení na pořadatele a poskytuje
mentoring novým organizátorům a organizátorkám, čímž přispívá ke
kvalitnímu průběhu akcí, silným programům i vytvoření prostoru pro
náročná témata, včetně otázek rovnosti v zapojení a
reprezentaci.
V každodenní praxi Hub často funguje jako „lidský kontaktní
bod“, na který se mohou členky a členové komunity obracet s
konkrétními potřebami a získat rychlou, kontextově citlivou podporu
– a zároveň se propojit s Wikimedia Foundation nebo dalšími aktéry
hnutí.
„Lidé potřebují vědět, na koho se mohou obrátit, a že dostanou
odpověď během dní nebo i hodin. Už samotné vědomí, že podpora
existuje, může motivovat k zapojení.“
— Barbara Klen, koordinátorka CEE Hubu
V neposlední řadě Hub podnikl důležité kroky k vytvoření
transparentního, reprezentativního a komunitně řízeného systému
správy. Na základě získaných zkušeností a zpětné vazby začíná
testovat nový model výběru členů a členek Steering Committee se
zapojením komunity a strukturovanější proces účasti komunity v
šesti pracovních
skupinách
Těšte se na rok 2026!
Večer svobodné kultury 2026: debata, Czech Wiki Photo, slam i
oslavy 25 let Wikipedie
Monday, 16 March 2026 11:00 UTC
V pátek 16. ledna 2026 proběhla největší každoroční
společenská akce české wiki-komunity
Večer svobodné kultury
. Kromě tradiční diskuse s partnery,
vernisáže Czech Wiki Photo a vystoupení slammerů byla letos
především oslavou 25 let existence Wikipedie.
Oslavy 25 let Wikipedie
Letošní ročník Večera svobodné kultury měl mimořádně slavnostní
atmosféru. Oslavovala se dlouhodobá spolupráce s univerzitami,
představila se nová série výjimečných snímků ze soutěže Czech Wiki
Photo a především se připomínalo významné jubileum –
25 let
Wikipedie
Čtvrtstoletí existence největší online encyklopedie na světě je
významným milníkem nejen pro českou komunitu, ale i pro celé
globální hnutí Wikimedia. Wikipedie, která vznikla z jednoduché
myšlenky sdílet znalosti otevřeně a bez bariér, se během těchto let
proměnila v jeden z největších vzdělávacích projektů v historii
internetu. Dnes obsahuje desítky milionů článků ve stovkách jazyků
a stojí za ní práce statisíců dobrovolných editorek a editorů z
celého světa.
Autor: Richard Sekerak
(WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
25 Wikidays
Wikimedia Česká republika přišla u příležitosti výročí Wikipedie
s vlastní iniciativou – výzvou
25
Wikidays
. Ta byla inspirována mezinárodním konceptem
#100wikidays
a postavila před účastníky a
účastnice nelehký úkol: napsat jeden nový článek každý den po dobu
symbolických 25 dní.
Maraton odstartoval 22. prosince 2025 a vyvrcholil 15. ledna
2026, tedy přesně v den 25. narozenin Wikipedie. Účastníci a
účastnice tak museli prokázat značnou dávku odhodlání a disciplíny,
protože tempo psaní bylo potřeba udržet i během vánočních svátků a
silvestrovských oslav, kdy většina republiky odpočívá.
Výsledky této narozeninové výzvy předčily očekávání. Do psaní se
zapojilo 17 odvážných wikipedistů a wikipedistek, z nichž
16 maraton úspěšně dokončilo
. Společnými silami tak české
Wikipedii nadělili úctyhodných
424 nových
článků
Mezi úspěšnými účastníky a účastnicemi, kteří byli slavnostně
vyhlášeni během Večera svobodné kultury, byli zkušení editoři a
editorky, nováčci i zástupci seniorské komunity. Kromě
věcných cen obdrželi také speciální medaili a samolepku na svou
uživatelskou stránku jako připomínku toho, že byli u toho, když
Wikipedie slavila své čtvrtstoletí.
Debata GLAM
Debata věnovaná roli univerzit ve společnosti otevřela téma
spolupráce mezi akademickým prostředím a projekty Wikimedia.
Univerzity mohou v rámci své tzv. třetí role, tedy společenského
působení, plnit řadu nezastupitelných funkcí a mnohé z nich tuto
roli již dlouhodobě naplňují.
Diskuse nazvané
Třetí role univerzit, open
science a projekty Wikimedia
se zúčastnili zástupci a
zástupkyně Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v
Brně. Ostatní oslovené univerzity z Čech i Moravy se nakonec debaty
nezúčastnily.
Debata pojmenovala několik současných trendů, mezi něž patří
především otevírání univerzit širší veřejnosti, podpora principů
open science
nebo zapojování dobrovolníků a
dobrovolnic z řad studentů, studentek, pedagogů a pedagožek do
veřejně prospěšných aktivit. Patří mezi ně například pomoc při
povodních nebo podpora ukrajinské menšiny při zajišťování
základních životních potřeb po příchodu do České republiky.
Proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro vědu a
výzkum
Václav Cvrček
připomněl, že aktivní
zapojování studentů a studentek Univerzity Karlovy do projektů
Wikimedia má velký význam. Studující se totiž podílejí na
zkvalitňování obsahu největší české internetové encyklopedie a
přispívají tak k šíření ověřených informací.
Ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy
Radka
Římanová
zdůraznila také klíčovou roli knihoven a jejich
zapojení do mezinárodních projektů. Prorektor Masarykovy univerzity
pro rozvoj, legislativu a informační technologie
Radim
Polčák
poukázal na přínos univerzit pro širší rozvoj
vzdělávání ve společnosti. Vedoucí Dobrovolnického centra téže
univerzity
Daniela Vonbauer
pak sdílela pozitivní
zkušenosti se studenty a studentkami, kteří mají zájem budovat
dobré jméno univerzity právě prostřednictvím dobrovolnických
aktivit.
Absence zástupců a zástupkyň dalších univerzit vedla přítomné k
úvahám o vytvoření platformy, která by otevírala možnosti hlubšího
zapojení univerzit do projektů Wikimedia a aktivit spolku.
Nejbližším plánem je znovuotevření spolupráce s Masarykovou
univerzitou, která byla v minulosti partnerem Wikimedia ČR a měla
také svého
wiki-rezidenta Marka Blahuše
Vernisáž Czech Wiki Photo
Součástí Večera svobodné kultury byla také slavnostní vernisáž
spojená s
vyhlášením výsledků
fotografické soutěže
Czech Wiki Photo 2025
které se zúčastnili autoři a autorky fotografií, členové a členky
poroty i zástupci a zástupkyně komunity.
Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české
Wikipedii. Jejím cílem je ocenit nejlepší snímky pořízené na území
Česka, které byly během uplynulého roku nahrány pod svobodnou
licencí na
Wikimedia Commons
. Soutěž tak nejen
podporuje kvalitní fotografickou tvorbu, ale zároveň rozšiřuje
databázi svobodně dostupných snímků využívaných v článcích na
Wikipedii. Organizátorem soutěže je Wikimedia Česká republika.
Soutěž tradičně probíhá ve třech kategoriích –
Příroda
Vytvořeno člověkem
Společnost, kultura a události
– a porota
každoročně vybírá také nejlepšího nováčka či nováčci.
Absolutním vítězem letošního ročníku se stal
Lukáš
Kött
se
snímkem ledňáčka
, který
zároveň zvítězil v kategorii Příroda a obhájil tak své loňské
prvenství. V kategorii Vytvořeno člověkem uspěl autor vystupující
pod jménem
Skot
fotografií klenby kostela
Panny Marie Sněžné v Praze
, která porotu zaujala citlivým
zachycením architektonického detailu.
V kategorii Společnost, kultura a události zvítězil fotograf
Svajcr
se
snímkem masopustu v
Roztokách u Prahy
, zachycujícím živou atmosféru tradiční lidové
slavnosti. Titul nováčka roku získal
Radek
Satinský
za
fotografii plameňáka
růžového
Na vernisáži byly kromě vítězných snímků představeny také další
fotografie z
TOP 20
. Výstava byla pro veřejnost
přístupná v prostorách
Kampusu Hybernská (HYB4 City, 3.
patro)
až do konce února 2026.
Vernisáž opět potvrdila, že Czech Wiki Photo není jen
fotografickou soutěží, ale také důležitou platformou pro podporu
svobodné kultury a kvalitního obrazového obsahu, který obohacuje
českou Wikipedii i další projekty Wikimedia.
Tradiční wiki-slam
Vrcholem večerního programu bylo vystoupení předních českých
slamerů a slamerek, kteří si připravili své příspěvky na téma
Wikipedie. Celým večerem provázel slamer
Dr.
Filipitch
Na pódiu se představili slameři a slamerky z různých částí České
republiky, mimo jiné
Nikola Týčová (Tyč)
Kateřina Suchanková (Katuna)
nebo
Vítězslav Adamec (Siegfried)
.Slamové performace z
letošního i předchozích ročníků si můžete prohlédnout na YouTube
kanálu
Wikimedia
Česká republika
Závěrem
Večer svobodné kultury opět ukázal, že komunita kolem Wikipedie
– wikipedisté a wikipedistky i širší hnutí wikimediánů a
wikimediánek – je pestrá, aktivní a životaschopná. A to i v době,
kdy se stále častěji diskutuje o vlivu technologických gigantů a
rozvoji tzv. umělé inteligence.
Právě lidský faktor, spolupráce a ochota věnovat čas a energii
rozvoji největší online encyklopedie světa zůstávají tím, co dává
Wikipedii její skutečnou hodnotu. Svobodné znalosti totiž
nevznikají automaticky – stojí za nimi práce lidí, kteří chtějí
sdílet ověřené informace a společně budovat otevřený prostor pro
poznání.
Oslavy 25 let Wikipedie se promítly také do výrazného mediálního
ohlasu. Výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová a
předseda spolku Martin Urbanec poskytli v souvislosti s výročím
řadu rozhovorů pro národní média, televizi i rozhlas. Tématu se
věnovaly například pořady
Studio 6
Věda 24
Události
Newsroom ČT24
Zprávičky
České
televize nebo pořad
Akcent na ČRo Vltava
O výročí Wikipedie a aktivitách Wikimedia Česká republika
informovala také řada online médií a deníků, mimo jiné
Deník.cz
Chip.cz
Newstream.cz
Deník Referendum
či
Rexlex.cz
Kompletní fotogalerie je k dispozici na
Wikimedia Commons
.Veškeré informace o Večeru svobodné kultury
jsou na webu
debata.wikimedia.cz
. Pokud chcete
i vy přispět k programu a obsahu příštího Večera svobodné kultury v
roce 2027, napište nám na info@wikimedia.cz!
Autor: Richard Sekerak
(WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Common
Autor: Richard Sekerak
(WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Autor: Richard Sekerak
(WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Autor: Richard Sekerak
(WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Je Wikipedie jen pro boomery? Wikikonference otevřela otázky
budoucnosti
Thursday, 12 March 2026 11:50 UTC
V sobotu 8. listopadu 2025 se uskutečnil již čtrnáctý
ročník Wikikonference – největšího setkání svého druhu, které
pořádá komunita české Wikipedie s podporou spolku Wikimedia ČR.
Celodenní program přesvědčil přítomné, že černé scénáře související
s Wikipedií jsou zcestné, zůstane-li komunita silná a
aktivní.
Autor: Tadeáš Bednarz –
Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Je Wikipedie jen pro
boomery?
Komunitní Wikikonference se podruhé vrátila do podzimního
termínu a od “covidové pauzy” proběhla již potřetí v řadě.
Organizační tým pod vedením Pavla Bednaříka a Michala Reitera
zvolil letos provokativní téma:
Je Wikipedie jen pro
boomery?
Téma reflektovalo zřejmý úbytek mladých lidí mezi novými
přispěvateli a přispěvatelkami a zároveň postupné stárnutí části
editorské komunity. O to silněji vyzněl příspěvek Kláry Joklové,
která představila zkušenosti s organizací první mezinárodní
Wikimedia Youth Conference v Praze. Několik desítek mladých
wikimediánek a wikimediánů z různých zemí zde ukázalo, že Wikipedie
dokáže oslovovat mladou generaci napříč kulturami i sociálním
zázemím.
Kontrast mezi tématem konference a zkušeností z mládežnické akce
tak nabídl důležitou perspektivu: generační obměna není samozřejmá,
ale je možná – pokud jí věnujeme pozornost.
Umělá inteligence jako
„dokonalý pár“?
Úvod konference patřil vztahu velkých jazykových modelů (LLM) a
budoucnosti Wikipedie. Mediální analytik a pedagog Josef Šlerka ve
své
úvodní
přednášce
označil Wikipedii a umělou inteligenci za „dokonalý
pár“.
Ve svém vystoupení však zároveň upozornil na několik zásadních
háčků tohoto propojení. Zdůraznil unikátnost Wikipedie jako lidsky
vytvářeného datasetu – hodnotu, kterou nelze snadno nahradit ani
replikovat. Testování chatbotů na datech z Wikipedie je realitou
současnosti. Otázkou zůstává, jakou roli v tomto vztahu budou hrát
samotní editoři a editorky.
Na přednášku navázala
diskuse s
Josefem Holým
, která ukázala výraznou shodu obou řečníků.
Shodli se, že současný vztah technologických firem k Wikipedii je
nerovnovážný – modely AI využívají její obsah, aniž by komunitě
vracely odpovídající hodnotu. Zároveň zdůraznili, že hlavní devizou
Wikipedie zůstává dlouhodobě budovaná důvěra a že nejlepší obranou
proti dezinformacím je systematická práce na kvalitním a
zdrojovaném obsahu.
Rozdíly se objevily spíše v důrazu: Josef Holý upozornil na
možnou ekonomickou „bublinu“ kolem AI a navrhoval tvrdší obchodní
přístup vůči velkým firmám, zatímco Josef Šlerka mluvil o nutnosti
změnit pohled na metriky úspěchu a hledat systémová řešení. V
oblasti vzdělávání se oba shodli, že práce s AI musí stát na
pevných základech čtenářské a argumentační gramotnosti.
Wikipedie v džungli
dezinformací
Odpolední program
zahájil Bob
Kartous
, jehož vystoupení silně rezonovalo s přítomnými. Ve
svém příspěvku zdůraznil nezastupitelnou roli Wikipedie v prostředí
zahlceném informacemi – i dezinformacemi.
Bob Kartous varoval před rozpadem racionálního dialogu v éře
„digitální džungle“ a vzestupem „digitálních feudálů“, kteří díky
kontrole technologických platforem získávají bezprecedentní moc.
Upozornil na propast mezi tempem technologického vývoje a
schopností společnosti se mu přizpůsobit, což vede k erozi důvěry a
oslabování demokratických principů. Wikipedii přitom označil za
jeden z klíčových pilířů obrany – prostor, kde se stále pracuje s
ověřenými informacemi a kde má smysl aktivně chránit hodnoty
otevřené a svobodné společnosti.
Komunita jako srdce
konference
Wikikonference je především oslavou komunity wikipedistů,
wikipedistek a dalších wikimediánů a wikimediánek. Většina programu
proto tradičně vychází z jejich aktivit a zkušeností.
Samostatnou sekci měly aktivity pedagogů a pedagožek na vysokých
školách. Pavlína Kolínová představila kurz
Píšeme
Wikipedii
, který od roku 2024 probíhá na Ústavu informačních
studií a knihovnictví (UISK). Kristýna Kysilková sdílela zkušenosti
z výuky na Katedře architektury ČVUT, kde studenti a studentky
rovněž přispívají do Wikipedie.
V tradičně odlehčeném a vtipném vystoupení popsal Michal
Kormaník situaci slovenské Wikipedie, která čelí řadě výzev. Přesto
se i menší komunita aktivně zapojila do nové výzvy Wiki Loves Film,
kterou představil její hlavní koordinátor Pavel Bednařík.
Program věnovaný partnerstvím a GLAM spolupráci zahrnoval debatu
wiki-rezidentů. Účast byla tentokrát komornější, diskuse tak
probíhala spíše formou průběžné konzultace a sdílení zkušeností z
jednotlivých institucí.
Polemické a zároveň perspektivní příspěvky přednesli Karel Čapka
a Marek Blahuš, který své vystoupení předtočil kvůli osobní
neúčasti. Jejich reflexe připomněly, že síla komunity není
samozřejmost, ale výsledek dlouhodobé práce.
Co bude dál?
Budoucnost konference je v tuto chvíli nejistá. Základním
předpokladem rozvoje komunitní wikikonference je dostatečné a
výrazné zapojení komunity. Často jsme se mohli v průběhu příprav
setkat s dílčími nápady, podněty a radami. Málokdo se však odhodlá
pustit do náročné komunikace s přispěvateli, koordinace celého
programu nebo oslovování externích hostů (jakými byli např. Josef
Šlerka nebo Bob Kartous).
Odpovědností členů české wikikomunity i členů spolku Wikimedia
ČR, který je logickým partnerem při pořádání, je rozhodnout, zda a
jak se má konference konat. Je možné, že bude potřeba dát si roční
přestávku nebo vymyslet jiný, méně organizačně náročný formát
konference. Dorazí však na ni dostatek účastníků a zájemců? Bude
možné udržet kvalitu příspěvků a technického zajištění (včetně
přenosu a záznamu)? Tyto a mnohé další otázky si budou muset
pořadatelé zodpovědět v následujících měsících.
Informace o historii a programu jednotlivých ročníků
wikikonference najdete na
wikikonference.cz
, kompletní
fotogalerii pak na
Wikimedia Commons
Bob Kartous, Autor: Tadeáš
Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Josef Šlerka, Autor: Tadeáš
Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Jaroslav Mašek, Autor:
Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Jiřina Kádnerová, Autor:
Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Společné foto, Autor: Tadeáš
Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia
Commons
Soutěž Popiš památku je za námi. 452 nových článků o
pamětihodnostech Česka a Evropy je nově na Wikipedii. Pojďme se na
ně podívat!
Wednesday, 11 March 2026 09:47 UTC
Letošní ročník editační soutěže
Popiš památku
je za
námi. Od jejího tradičního startu 15. ledna vzniklo 452 hesel a
zapojilo se 32 soutěžících. Novinkou letošního ročníku bylo
rozšíření soutěže na kulturní památky z celé Evropy, díky čemuž
jsou nově vzniklé články tematicky pestřejší a rozmanitější než v
předchozích letech.
Šumava, Jeseníky, Český les…
Zájem letos vzbudily zejména oblasti v pohraničí České
republiky. To je velmi pozitivní, protože právě pohraniční místopis
je dlouhodobě tematickou studnicí pro řadu aktivit našeho spolku.
Pořádají se zde například
Wikiměsta
dříve také
Wikiexpedice
a další fotografické akce. Nižší hustota obyvatel a menší počet
místních editorů přirozeně znamenají, že místní témata bývají
dlouhodobě méně pokrytá. O to více si těchto nových článků
vážíme.
Mezi nimi najdeme například původně
gotickou kapli sv. Josefa
v nejjižnějším českém městě Vyšším
Brodě, jejíž počátky sahají do 14. století, nebo
Sieglovu
vila v Šumperku
, která byla po druhé světové válce znárodněna.
Zapomínat bychom neměli ani na památkově chráněné mosty – například
kamenné mosty v Žichovicích u Klatov (
horní
dolní
).
Pod svícnem bývá tma
Nové články však přibývaly i v dalších částech republiky.
Palác Živnostenské banky na Příkopě
přímo v centru Prahy
například donedávna vlastní článek na Wikipedii neměl. Přitom stojí
na místě, kudy doslova kráčely dějiny, a je dílem známého
architekta Osvalda Polívky. Další nové články vznikly například o
památkách v Plzni nebo v Pardubicích.
Další evropská témata
Specifikem letošního ročníku bylo také rozšíření soutěže na
památky z celé Evropy. V minulosti se v soutěži objevily například
památky ze Slovenska a v loňském roce také z Portugalska. Letos
jsme se však rozhodli otevřít soutěž všem evropským památkám.
Důvod je přitom jednoduchý – v předchozích ročnících soutěže
vzniklo už více než dva a půl tisíce článků. Seznam českých památek
se tak začíná postupně vyčerpávat.
Co tedy zaujalo naše editory mimo Českou republiku? Například
francouzské středověké kostely. Patří mezi ně i
katedrála v
Lyonu
, jejíž počátky sahají až do 12. století a která přesto na
české Wikipedii dosud neměla vlastní článek. Zájem byl ale také o
památky v menších sídlech, především na venkově – například o
kostel
Saint-Trojan de Rétaud
nebo
chrám
sv. Mikuláše v Civray
Čekáme na vyhodnocení
Soutěž, která probíhala měsíc a půl, nyní vstoupila do fáze
vyhodnocování. Porota postupně posuzuje jednotlivé články. U
některých hesel dostali autoři a autorky více času na jejich
dopracování a dodatečné úpravy. Celkem vzniklo 452 hesel a zapojilo
se 32 soutěžících.
Vítězové soutěže budou vyhlášeni v nejbližší době. Soutěž byla
financována prostřednictvím programu Komunitní minigranty a
organizována na dobrovolnickém principu. Organizátory byli
Aktron
KKDAII
porotci
Mojmír
Churavý
Roman
Vyšanský
a KKDAII.
Ženy tvoří Wikipedii. Připojte se k Měsíci žen na Wikipedii 2026
Monday, 2 March 2026 08:13 UTC
Na české Wikipedii tvoří ženy jen 18,4 % biografií.
Nerovnováhu už několik let pomáhá měnit komunita editorek a editorů
kolem Měsíce žen na Wikipedii – jen loni upravili téměř 500 článků.
Wikimedia Česká republika proto vyhlašuje další ročník výzvy (1.
března – 8. dubna 2026) a zve veřejnost k zapojení. Vrcholem bude
24. března veřejný editaton v Akademii věd ČR.
Libor Staněk, CC BY 4.0, via
Wikimedia Commons
Březen bude na Wikipedii opět patřit ženám. Spolek Wikimedia
Česká republika vyhlašuje výzvu
Měsíc žen na Wikipedii
, která proběhne od
1. března do
8. dubna 2026
. Cílem je rozšířit a doplnit články o
významných ženách současnosti i historie a zároveň podpořit
komunitu žen, které se na tvorbě Wikipedie podílejí.
Wikipedie je společné dílo tisíců lidí. Měsíc žen na
Wikipedii není jen o doplňování chybějících článků, ale také o
posilování a podpoře komunity wikipedistek, fotografek,
wikidatistek i organizátorek, které se na tvorbě Wikipedie
podílejí, ale nejsou na první pohled vidět
,“ říká
Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia Česká
republika
Na české Wikipedii bylo v půlce roku 2025 159 065
biografií, z toho 29 270 o ženách – ženy tak tvoří 18,4 % všech
biografických hesel. V roce 2021 to bylo 17,3 %. Podíl se postupně
zvyšuje i díky dlouhodobé iniciativě
Měsíc žen na Wikipedii
, v jejímž rámci vzniklo již více než 1
500 článků.
Hlavní editaton: Ženy ve vědě
Vrchol programu představuje hlavní editaton s názvem
Ženy ve vědě
který se uskuteční 24. března 2026 od 15:00 na Akademii
věd.
Akce vzniká ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR a zaměří se
na významné vědkyně, které na Wikipedii chybí nebo mají pouze
stručná hesla.
Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se tématu postavení žen ve vědě
věnujeme dlouhodobě – otevíráme otázky slaďování vědecké kariéry a
rodiny, podporujeme rovné příležitosti a vytváříme prostor pro
sdílení zkušeností našich vědkyň. Spolupráce na editatonu je pro
nás přirozeným krokem – Wikipedie je dnes jedním z hlavních zdrojů
informací pro veřejnost i studenty. Pokud chceme, aby si mladá
generace dokázala představit svou budoucnost ve vědě, ať už v
oborech humanitních, přírodovědných či technických, musí mít
možnost poznat i konkrétní příběhy žen, jejichž výzkum přináší
inovace a hlubší porozumění světu kolem nás.
“ říká
Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV
ČR
Editaton je otevřen zkušeným editorkám a editorům i úplným
nováčkům – lektorky a lektoři budou na místě i online pomáhat s
prvními úpravami i prací se zdroji.
Součástí programu bude také komentovaná prohlídka budovy
Akademie věd včetně knihovny.
Zapojit se může každý a každá
Do výzvy se lze zapojit odkudkoli. Stačí napsat nový článek nebo
rozšířit stávající a při uložení přidat do pole „Shrnutí editace“
hashtag
#WikiGap
. Všichni účastníci a účastnice
obdrží speciální virtuální odznak; vybraní přispěvatelé a
přispěvatelky budou oceněni věcnými cenami, které do soutěže
věnovalo nakladatelství wo-men.
Měsíc žen na Wikipedii dlouhodobě přispívá nejen k rozšiřování
obsahu, ale také k posilování různorodosti české wikimediánské
komunity. Ženy nejsou jen tématem Wikipedie – jsou její nedílnou
součástí.
Československo 2025: Jak se podařilo zpracovat 252 článků a proč je
věk na Wikipedii jen číslo
Monday, 2 February 2026 13:23 UTC
Letošní ročník soutěže
Československo 2025
je za námi a čísla mluví jasně: o
naši společnou historii je stále obrovský zájem. Do výzvy se
zapojilo celkem
42 účastníků
účastnic
, kteří společnými silami obohatili Wikipedii o
184 zcela nových článků
a dalších
68 jich
významně rozšířili
Nezůstalo ale jen u textů. Díky soutěži přibylo na Wikimedia
Commons také
238 fotografií
, které mapují československou stopu v
čase i prostoru. Zároveň jsme v rámci výzvy uspořádali dva
editatony, jeden v pražské budově Českého rozhlasu a druhý v
Městské knihovně Praha ve spolupráci s oddělením Pragensií, jehož
tématem byla pražská MHD v období Československa.
Jaký byl letošní ročník, kdo si odnesl ceny poroty a co
prozradili ti nejpilnější editoři?
Psaní: Zkušenost i preciznost
V kategorii psaní článků se letos sešla silná konkurence. Pokud
jde o kvantitu a vytrvalost, dominovali zkušení wikipedisté.
Nejaktivnějším autorem se stal
Karelkam
úctyhodnými
55 editacemi
, následovaný
Romanem Vyšanským
(42 editací) a
Bazim
(23 editací).
Vítěz kategorie, wikipedista
Karelkam
, je
důkazem, že věk je jen číslo a Wikipedie je koníčkem na celý život.
Ve svém medailonku prozradil:
„Jsem ročník 1941 a moje přispívání do Wikipedie je (možná)
smysluplným naplněním mých volných chvil. Stále nacházím inspiraci
pro další příspěvky. Díky za pochvalu a děkuji celé komunitě
wikipedistů za to, že mi v mém koníčku pomáhají a některé
nedostatky opravují.“
Ceny poroty
Kvantita však není vše. Porota ve složení wikipedistky
Meloun1212
Mgr.
Martina
Sováka
ze Státního oblastního archivu v Praze a
Jany Bartošové
z Českého rozhlasu se zaměřila na
hloubku zpracování, práci se zdroji a samozřejmě i celkovou
kvalitu.
1. místo: JanaJin
: Porota ocenila vyrovnané
zpracování biografických článků, které tvořily většinu příspěvků.
Články mají podle porotců velkou informační hodnotu, jsou dobře
ozdrojované a představují jasného vítěze v celkovém hodnocení.
2. místo: Dirillo
: Stříbrnou příčku si odnesla
wikipedistka Dirillo, zejména za vynikající práci s literaturou a
odbornými zdroji. Porota vyzdvihla orientaci autorky v širších
historických souvislostech. Její články byly hodnoceny jako
„vynikající text velkého rozsahu, propracovaný, s množstvím
podrobností“
3. místo: Markri~cswiki
: Třetí místo putuje k
uživateli Markri~cswiki. Porota vyzdvihla především logickou
strukturu článků a schopnost autora zasadit témata do širšího
historického kontextu. Články jsou velmi slušně ozdrojované,
obsažné a přehledné.
Štěstí v losování se pak usmálo na wikipedisty
Colaagri
Patrik Danvel
Losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici
zde
O čem se psalo? Od špionů po leštěnku
na parkety
JiriMatejicek
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím
Wikimedia Commons
, ořezáno
Soutěžní příspěvky letos krásně pokryly celé spektrum
československé reality. Pokud hledáte tipy na zajímavé čtení, tady
je malá ochutnávka toho, co vzniklo:
Noel
Field
(autor: Karelkam)
– Příběh amerického
diplomata, který se stal obětí stalinských čistek a figurkou v
politických procesech 50. let.
Druchema
(autor: Meloun1212)
– Trocha nostalgie. Kdo by neznal
legendární pastu na parkety nebo autokosmetiku Tempo? Článek mapuje
historii tohoto výrobního družstva od roku 1951 až do dneška.
Investa
(autor: Markri~cswiki)
– Okénko do socialistické
ekonomiky. Článek o podniku zahraničního obchodu, který vyvážel do
světa chloubu československého strojírenství, od ložisek po
textilní stroje.
Národní skautský památník
(autor:
Meloun1212)
– Článek připomínající skauty a skautky, kteří
položili život za svobodu republiky během válek i totalitních
režimů.
Fotografie: Umění osvobodit
historii
Neznámý fotograf, volné
dílo, prostřednictvím
Wikimedia Commons
; nahrál Mojmir Churavy
Vizuální stránku soutěže ovládl
Mojmir Churavy
Jeho přístup k soutěži byl unikátní – nesoustředil se jen na focení
nových míst, ale na záchranu a restaurování historických portrétů
osobností, které na Wikipedii chyběly.
Mojmír popsal svůj proces jako „
osvobozování fotografií ze
zajetí webových stránek
“. Vyhledává volná díla (autory neznámé
či zesnulé před dlouhou dobou), která následně digitálně
restauruje:
„Pokud se zadaří, následuje ruční opracování cílové fotky v
pokročilém grafickém editoru – narovnání, odstranění zkreslení,
eliminace škrábanců, skvrn a zlomů. Někdy do celého procesu vhodně
zapojím i AI, například pro odstranění nežádoucích objektů z pozadí
nebo decentní kolorování.“
Jak sám dodává, tato mravenčí práce s grafikou ho baví a pomáhá
tak zpřístupnit historii i tam, kde si starší generace wikipedistů
nemusí s technikou vědět rady.
Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili
virtuální „medailí“
(uživatelským vyznamenáním
vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc
pro prvních
100 účastnic a účastníků výzvy
poskytl partner soutěže
Klub Pánů z
Ponožkovic
ponožky v národních barvách
a členství v Klubu pánů z Ponožkovic
na 3
měsíce.
Mezi vítěze jsme rozdělili knihy
z nakladatelství Historického ústavu AV ČR
Editaton ČRo
Hlavní akcí, která v rámci výzvy proběhla, byl editaton
Československo v galerii Českého rozhlasu, se kterým navázal spolek
Wikimedia ČR partnerskou spolupráci. V rámci editatonu se zkušení
editoři zaměřili na zpracování nebo dokončení předem připravených
článků. Nováčkům byli nápomocni zkušení lektoři, kteří se zaměřili
na osvojení wikipedistických dovedností. Obohacením editatonu byla
návštěva pracovny a debata s panem
Miloslavem
Turkem
, rozhlasovou legendou a správcem zvukových fondů.
Ten účastníkům představil historické nosiče, na kterých byly
záznamy uchovávány, ale také ukázal, jak se restaurovaly,
katalogizovaly a digitalizovaly záznamy zvuků zvonů pořadu
Zvony našeho kraje
(zpřístupněné na Wikimedia
Commons v projektu
Zaniklé zvony
).
Mojmir
Churavy
, CC0, prostřednictvím
Wikimedia Commons
Ponrepo
Pavel Bednařík (WMCZ)
CC BY-SA 4.0
prostřednictvím
Wikimedia Commons
, ořezáno
Vedle Českého rozhlasu byla domluvena také spolupráce s Národním
filmovým archivem a Vojenským historickým ústavem. Cílem bylo
představit tvorbu Československého armádního filmu, který vyráběl
desítky filmů od roku 1950 až do roku 1999. Pásmo krátkých filmů,
které v průběhu večera 11. listopadu 2025 představilo průřez tvorby
díly Františka Vláčila, Václava Hapla nebo Vladimíra Drhy, uvedl
kurátor sbírky VHU, pan
Milan Hrubý
. Uvedením tří
filmů od dokumentaristy a pedagoga, profesora FAMU
Rudolfa Adlera
si účastníci a účastnice také připomenuli nedávný odchod této
významné osobnosti a spolupracovníka armádního filmu. Na toto
promítání pak navázalo také uvedení výjimečného celovečerního
sci-fi filmu
Konec srpna v hotelu
Ozon
Jana Schmidta, který vznikl v produkci
Československého armádního filmu navzdory cenzurním zásahům a
nesouhlasu zástupců strany.
Editaton MHD
Tadeáš Bednarz
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím
Wikimedia Commons
V rámci jednoho z editatonů soutěže Československo jsme se
zaměřili také na pražskou hromadnou dopravu. Setkání proběhlo 26.
listopadu v příjemných prostorách Městské knihovny v Praze, které
nám poskytly ideální zázemí pro práci.
Akce se nesla v komornější a pracovní atmosféře, což umožnilo
velmi individuální přístup lektora ke všem přítomným. Účastníci a
účastnice se tak mohli do hloubky seznámit s technickými aspekty
editování. Věnovali jsme se například tomu, jak správně nahrávat
fotografie na úložiště Wikimedia Commons nebo jak vylepšovat články
přidáváním relevantních odkazů. Podařilo se také rozšířit řady
wikipedistů – přímo na místě si jedna z účastnic založila svůj
první wiki účet a seznámila se s fungováním našeho spolku i
komunity.
Nové unikátní
snímky
Hlavním výstupem akce jsou nové fotografie dokumentující
pražskou dopravu. Díky editatonu se podařilo na Wikimedia Commons
nahrát i méně běžné technické zajímavosti. Za zmínku stojí
například fotografie
Posunovací lokomotivy DPP
4072
, která je nyní volně dostupná pro použití v článcích
i mimo ně.
Děkujeme všem, kteří se do editování zapojili a pomohli zmapovat
další kousek historie i současnosti naší dopravy.
Fotky z akce a nahrané soubory:
Kategorie Editaton
Pražská MHD (2025) na Commons
Samet na školách aneb Díky, že můžeme
vzdělávat i letos
Již tradičně jsme v rámci výzvy Československo měli svou
programovou nabídku
pro školy v rámci partnerství s programem
Samet na školách
spolku
Díky, že můžem
Oslovili nás studenti a studentky hned z několika škol po celé ČR
se zájmem o program do jejich školních festivalů.
Letos jsme tak mohli pracovat se studenty a studentkami Gymnázia
v Jaroměři a také z pražské VOŠ, Gymnázium, SPŠ a SOŠ Podskalská.
Obě školy nás přivítaly festivalově vyzdobené a v obou případech
měli velkou část organizace programu i komunikace s námi na starost
studenti a studentky. Workshopy tohoto typu nejsou obvykle
editační, spíše účastníky a účastnice seznamují s tím, co svět
Wikimedia nabízí a jak to vlastně na Wikipedii funguje – třeba s
historickým heslem či spornými okamžiky u hesel nedávné historie.
Cenné jsou v tom, že téma si vybírají sami studenti a studentky,
kteří tak dávají jasný signál, že Wikipedie je zajímá.
Mediální výchova na Dvořákově gymnáziu
v Kralupech nad Vltavou
Stálicí v naší spolupráci nejen v rámci výzvy Československo je
Dvořákovo gymnázium. Skrze pedagožku Zuzanu Krybusovou, která učí
na škole přímo předmět mediální výchovy, se již po několikáté
setkáváme s dalším ročníkem. Studenti a studentky gymnázia tvoří
nová hesla ve dvojicích, samotné tvorbě předchází rešerše, hledání
vhodných chybějících hesel ideálně místně příslušných Kralupům. Po
této přípravě se se studenty setkáváme my, ať již v rámci našich
editatonů nebo na půdě školy v rámci výuky a začíná práce na hesle,
které pak studenti dokončují samostatně mimo vyučování. I letos tak
vznikla zajímavá hesla, například knižní svědectví o brutalitě
komunistického režimu
Byly
jsme tam taky
nebo heslo mapující historii
klíčového chemického podniku, jehož výstavba zahájená koncem 50.
let zcela změnila tvář města a stala se dominantou tamního průmyslu
Kaučuk
Kralupy
. Dvořákovo gymnázium je pro nás dlouhodobě
důkazem, že i na střední škole mohou vznikat kvalitní hesla. Když
se vhodně spojí síly a podaří se propojit práci ve výuce s tím, co
nabízí svět Wikimedia, získávají studenti hodnotnou pozitivní
zkušenost a největší encyklopedie nový kvalitní obsah.
Soutěž Popiš památku je tu! Podeváté píšeme články o kulturních
památkách na české Wikipedii
Friday, 23 January 2026 15:38 UTC
15. leden byl výročím vzniku Wikipedie. Letos je s námi
internetová encyklopedie již čtvrt století. Zároveň ale tímto dnem
odstartovala i editační soutěž
Popiš památku
, která se na
Wikipedii snaží zmapovat co nejvíce encyklopedicky významných
kulturních památek.
Proč právě památky?
Podporu památkám vyjadřuje spolek Wikimedia Česká republika již
dlouhodobě. V minulosti se uskutečnily tři ročníky největší
fotografické soutěže (i dle Guinessovy knihy rekordů) Wiki miluje
památky (
Wiki Loves
Monuments
) a
od roku 2018
soutěžíme i v psaní článků.
Důvod, proč psát právě o památkách, je nasnadě – památkové
dědictví České republiky je obrovské. Článků o jednotlivých
památkově chráněných objektech sice nějaké množství máme (a pomalu
přibývá), jedná se však o zlomek toho, co by na české Wikipedii být
mohlo. Ze čtyřiceti tisíc reálně zapsaných kulturních památek je
zdokumentována stále jen jejich malá část. Vezmeme-li v potaz fakt,
že encyklopedicky významné nejsou všechny, vychází nám i tak
desítky tisíc témat na články. V předchozích ročnících bylo pečlivě
zdokumentováno již 2 700 z nich.
Jak se zapojit?
Je to jednoduché!
Najděte si kulturní památku, která ještě nemá svůj článek,
např. v našem
seznamu
Napište článek (inspirovat se můžete již nějakým
existujícím),
Přihlaste jej
do soutěže
Za přihlášené články jsou udělovány soutěžní body. Systém
bodování je nastaven tak, aby oceňoval jak menší počet rozsáhlých
článků, tak i větší množství kratších hesel. Díky tomu mají šanci
uspět jak ti, kteří se věnují stavbám do hloubky, tak i ti, kteří
chtějí „sekat“ nová hesla jako nejmenovaný český průmyslník
cvičky.
Pokud vás zajímá odkud čerpat informace ke zpracování hesel,
máme pro vás tip v podobě nové
online verze encykopedie Města a
městečka v Čechách, Moravě a ve Slezsku
od Karla Kuči. Lze tam
dohledat řadu informací k nemalému množství sídel a tedy i
památek.
Česko i Evropa
Na rozdíl od předchozího roku letos není při soutěži žádná
speciální kategorie – minulý rok jsme zvlášť oceňovali zpracování
památek portugalských. Letos lze přihlásit do soutěže jakoukoliv
stavbu, která má odpovídající statut památkové ochrany a nachází se
v Evropě. Ano, mohou to být klidně i skandinávské dřevěné kostely
nebo třeba středomořské větrné mlýny.
Soutěž probíhá od 15. ledna do 28. února a je organizována
prostřednictvím
komunitních minigrantů
spolku Wikimedia Česká republika. Soutěž
připravují dobrovolnicky
Aktron
KKDAII
Ponořte se do výsledků fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2025
Monday, 19 January 2026 13:19 UTC
Foto:
0,0001 sec před
zalovením
, autor:
Lukas Kott
CC BY-SA 4.0
prostřednictvím Wikimedia Commons.
V pátek 16. ledna 2026 byly během
Večera svobodné kultury
v Didaktikonu Kampusu Hybernská
vyhlášeny výsledky hlavní fotografické soutěže
Czech
Wiki Photo 2025
Czech Wiki Photo: Kdo a jak
soutěží?
Czech
Wki Photo
je hlavní fotografická soutěž
na české
Wikipedii. Jejím cílem je
ocenit autory nejlepších snímků,
které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí
na
Wikimedia
Commons
během uplynulého roku.
Soutěž
tak zároveň přispívá k rozšiřování databáze snímků, které se
nejčastěji využívají k ilustraci článků na Wikipedii. Organizátorem
soutěže je spolek
Wikimedia Česká
republika
Soutěž tradičně probíhá ve třech kategoriích:
Příroda
Vytvořeno
člověkem
Společnost, kultura a události
. V každé ze
soutěžních kategorií porota, složená z fotografky
Edity Bízové
, fotografa a novináře
Jana Rybáře
a aktivního
wikipedisty
Pavla Hrdličky
vybrala nejlepší fotografii. Porota rovněž oceňuje nejlepšího
nováčka, tedy fotografa, který se soutěže účastní poprvé.
Absolutní vítěz – kategorie
příroda
V kategorii Příroda letos uspěl Lukáš Kött se snímkem lednáčka.
Svým vítězstvím v této kategorii zároveň obhájil loňské první místo
a byl vyhlášen i absolutním vítězem celé soutěže Czech Wiki Photo.
Stejně jako v předchozích letech byla konkurence v kategorii
Příroda velmi silná, zejména mezi fotografiemi zobrazujícími různé
ptáky – lednáčky, čápy, dudky či plameňáky.
Foto:
Nad hladinou
, autor:
Lukas Kott
CC BY-SA 4.0
prostřednictvím Wikimedia Commons.
Vytvořeno člověkem
Elegantně zakřivená a vzdušná, ale přesto pevná – taková je
vítězná fotografie v kategorii Vytvořeno člověkem s názvem
Kostel Panny Marie Sněžné Praha) – klenba
. Autorem snímku
je Skot, který se letos kromě vítězství v kategorii umístil v TOP
20 i se svou další fotografií – stropem nad schody v Černínském
paláci – a opět potvrdil cit pro zachycení architektonických
detailů a historických prostor.
Foto:
Kostel Panny Marie Sněžné (Praha) – klenba
, autor:
Skot
CC BY-SA 4.0
prostřednictvím Wikimedia Commons.
Společnost, kultura a události
Živá, barevná a plná tradic – taková je fotografie masopustu v
Roztokách u Prahy, vítěz v kategorii Společnost, kultura a
události. Autorem snímku je aktivní fotograf Svajcr, který se už
několik let zaměřuje na dokumentování lidových zvyků a obyčejů. V
letošním roce budou jeho fotografie z masopustů vystaveny v
pražském Národopisném muzeu.
Foto:
250215 Masopust Roztoky Velky 0545
, autor:
Svajcr
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Nováček ročníku 2025
Titul nováčka roku získal Radek Satinský s fotografií plameňáka
růžového.
Foto:
Plameňák růžový – Phoenicopterus roseus
, autor:
Radek
Satinský
CC BY-SA 4.0
prostřednictvím Wikimedia Commons.
Pozvánka na výstavu
Na vernisáži byly kromě vítězných fotografií k vidění také další
snímky, které se umístily v TOP 20. Níže najdete malou ochutnávku
několika z nich. Pokud jste se na vernisáž nedostali, nemusíte
zoufat – fotografie budou v prostorách Kampusu Hybernská (tentokrát
v prostoru
HYB4 City ve 3. patře)
vystaveny až do
konce února 2026.
Všem výhercům gratulujeme! Ostatním děkujeme za účast a
rozšíření svobodné databáze fotografií. Těšíme se zase za rok.
Ukázka vystavovaných fotografií
Foto:
Vylov rybnika Dolni Fikac Jesenice
, autor:
Svajcr
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto:
Brno
GP 25
, autor:
Pavel21Kriz
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto:
Řetízková šatna v dolu Landek
, autor:
Zdenda943
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto:
Protahující se zajíc
, autor:
Filfotograf
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto:
Černínský palác, freska nad hlavním schodištěm
, autor: Skot,
CC BY-SA
4.0
, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto:
Lednáček říční během páření
, autor: Kylfas,
CC BY-SA 4.0
prostřednictvím Wikimedia Commons.
Čtvrt století otevřených znalostí: Wikipedie slaví 25 let
Thursday, 8 January 2026 12:02 UTC
Wikipedie letos slaví 25 let od svého vzniku. Největší
encyklopedie světa funguje neziskově, bez reklam a bez paywallů a
každý měsíc ji využívají miliardy lidí. Její obsah vzniká díky
dobrovolné spolupráci statisíců editorů a editorek po celém světě.
V Česku oslavy připomene 16. ledna spolek Wikimedia Česká republika
Večerem svobodné kultury.
15. ledna 2026 oslaví Wikipedie 25. výročí svého založení. Již
čtvrt století je tvořena komunitně různorodými lidmi ze všech koutů
světa – je důkazem lidské spolupráce, otevřeného sdílení a
neutuchající touhy po poznání.
Čtvrtstoletí komunitně, pro všechny, bez reklam a bez
paywallů
Celosvětově dnes Wikipedie obsahuje více než
65 milionů
článků
ve
více než 300 jazykových verzích
a každý měsíc je zobrazena
přes 15
miliardkrát
Na tvorbě a kontrole obsahu se měsíčně podílí téměř
250
000 dobrovolnic a dobrovolníků
z celého světa. Wikipedie
je editována průměrně
342krát za minutu
a u
nejnavštěvovanějších jazykových verzí – včetně té české – je
většina vandalismu odhalena a opravena
během několika
minut
Wikipedie již 25 let funguje neziskově, bez reklam, bez
předplatného, nesbírá ani neprodává uživatelská data. Naopak stojí
na otevřeném modelu, který tvoří dobrovolná komunita. Díky tomu
patří k největším a nejdůvěryhodnějším zdrojům informací na
světě
,” říká výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR Klára
Joklová.
Oslavy 25 let v Česku: Večer
svobodné kultury
Výročí 25 let Wikipedie připomene v Česku spolek
Wikimedia Česká republika
, který podporuje tvorbu
a šíření svobodně dostupných informací a posiluje komunitu lidí
zapojených do české Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Oslavy
vyvrcholí v podobě
Večera svobodné kultury
, který se uskuteční v
pátek
16. ledna 2026 od 16:00 hodin
v novém
prostoru A3 (HYB4 City, 3. patro) v
Kampusu Hybernská v
Praze
Česká jazyková verze Wikipedie patří dlouhodobě k největším a
nejaktivnějším v regionu.
Aktuálně česká Wikipedie obsahuje přes 583 500 článků. Do
její tvorby jsou zapojeny tisíce editorů a editorek, z nichž téměř
5 000 bylo aktivních během posledních 30 dnů. Právě tato aktivní
komunita zajišťuje, že informace na české Wikipedii jsou průběžně
aktualizovány, doplňovány a kontrolovány
,” poznamenává
předseda spolku Wikimedia ČR Martin Urbanec.
Graf vývoje počtu článků na české Wikipedii
. Wikimedia
Statistics, Public domain, via
Wikimedia
Commons
Lidská spolupráce jako základ
důvěryhodných informací
I po 25 letech zůstává Wikipedie jedinečným příkladem toho, že
otevřené a důvěryhodné informace mohou vznikat díky spolupráci lidí
bez ohledu na hranice, jazyk či profesi. Každý nový článek, každá
úprava či doplněný zdroj přispívají k tomu, aby byly informace na
internetu dostupnější, kvalitnější a lépe ověřitelné.
Motivem letošních oslav je dílek puzzle – symbol toho, že
Wikipedie vzniká z jednotlivých příspěvků konkrétních dobrovolných
editorek a editorů, fotografek a fotografů, správkyň a správců i
mnoha dalších. Každý příspěvek představuje jeden dílek do společné
skládačky. Teprve dohromady z nich vzniká obraz největší
encyklopedie světa.
V době nepřeberného množství dezinformací, rychlých
technologických změn a nástupu umělé inteligence má lidsky
vytvářený a kontrolovaný obsah zásadní význam. Wikipedie ukazuje,
že dlouhodobá spolupráce lidí je klíčem ke kvalitě a udržitelnosti
informací i do budoucna. Wikipedie dnes představuje jeden z
posledních nezávislých majáků v moři dezinformací
,” uzavírá
Klára Joklová.
Okino: Nový rok bez Wikizpráv
Thursday, 3 January 2013 00:21 UTC
Plný text
zde
Epidemie špatného zdrojování
Friday, 13 February 2009 17:14 UTC
Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to,
aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to
jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat
důvěryhodnost celého projektu.
Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné
profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na
šikmou plochu.
Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "
Pozor
na chřipku. Je tu epidemie
" z 3. února. Autorka Silvie Králová
cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně.
Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující
pasáž:
„Chřipka začíná zpravidla vysokou
horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý.
Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a
třesavka.
Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se
světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů,
svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou.
„Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo
zácpa či nechutenství,“ říká doktor.
Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z
postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle,
suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v
hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle
vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba
týden až deset dnů.
Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého
IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.
On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje
materiál
, který
se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7.
ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se
nachází také
na
webu
Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže,
které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...
Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k
podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná
ostuda.
Obrázek: Virus chřipky. Autor:
Cynthia Goldsmith, převzato z
Wikimedia
Commons
, PD.
Definitivně jsem pochopil...
Monday, 12 January 2009 02:07 UTC
...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle.
V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která
se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního
výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího
zadání.
Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist
tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem
si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci
ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně
hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často
dospěl znovu k opačnému názoru.
Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka
jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně
obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a
předpojatě.
Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují
zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to
zdůvodnění dokonce i popírají.
Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a
že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné
zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a
důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší.
Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních
dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či
že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj
pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým
nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit
proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii,
budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé
vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších
nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti
nemají.
Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik
charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě
předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle
počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.
Vzpomínka
Monday, 5 January 2009 02:45 UTC
"Na rozdíl od Vás, já neměl o
výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani
teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu
hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat
spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že
případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte,
že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na
Wikipedii se na to vztahuje."
Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému
vyjádření
při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z
arbitráže. Tenhle text jsem
psal
v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem
skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více
než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem
skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než
si dotyčný myslel.
Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale
pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že
Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám,
že takový nátlak na mne nezapůsobí.
Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří
jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.
Dvě nedorozumění v nové arbitráži
Friday, 14 November 2008 19:28 UTC
Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk
laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost
neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený
na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem
spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být
(chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto,
že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit
(účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která
vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud
budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným
způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To
samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.
Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil
pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři
to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může
poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou
Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím.
Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc
stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc
stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" -
navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu
jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na
straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší
zodpovědnost.
Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že
ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde
o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v
takové situaci nevyhnutelné.
Ke jménu wikipedisty Z
Thursday, 6 November 2008 19:03 UTC
Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem
možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu
příslušné
žádosti o komentář
je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde
předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to
koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil,
že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o
osobní útoky nebo jiné nešvary.
Pro jistotu přesně cituji
vlastní slova
"Na druhou
stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že
nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně
nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k
blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních
případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké
jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok
apod."
Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za
uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik
zablokován na dvě hodiny
, na což si
stěžoval na nástěnce správců
wikipedista Nolanus a sám Cinik
na
svém blogu
Částečný souhlas s Mercyho blokem
podal záhy
další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo
velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka
přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení
se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj
jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle
předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik
navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z
(přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).
Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově
blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za
správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.
Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se
špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti
nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního
jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní
zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými
osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době
strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož
Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné
oživování starých sporů.
Patnáct měsíců v roli arbitra (druhých šest)
Wednesday, 29 October 2008 01:04 UTC
Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti
arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť
jeden případ
byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější
pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější,
zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se
sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka
. Arbitrážní výbor
se tehdy
neshodl
na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl
jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se
postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost
přijata nebyla.
Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ,
opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii.
Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor,
upozorňuji na přesné znění
příslušného pravidla
„Při
rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k
tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti
řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka
apod.).“
Rovněž tak z obecného úvodu:
„Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení
svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní
možnosti.“
Formulace tedy podle mne dává najevo, že k
předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné
rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost
vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde
výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude
aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž
předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit
proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná
(tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku
sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou
podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení
a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK
vyžaduje.
Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že
nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně
odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se
snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit
poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných
stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.
Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou
zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost
a akceschopnost, když wikipedista Nolanus
vznesl požadavek
na převolení celého výboru v případě jednoho
konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor
jako tehdy
i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do
budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.
Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit,
ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených
indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem
nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o
potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal
množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u
druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.
Na tento případ navázala
žádost o komentář
wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu
zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na
kterou jsem
nenašel vhodný recept k chápání
, navíc nevhodně zobecnila
některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz
hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými
souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když
Vrba s odstupem publikoval
svůj názor na arbitrážní
výbor
na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k
zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve
fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci
regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v
případě, že budu usilovat o znovuzvolení).
V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor
dvěma
případy
wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal,
protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k
takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem
za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že
sám
žadatel byl spokojen
s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho
druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo
aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.
Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil.
Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému
rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je
verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání
žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu
pravidel arbitráže
, potažmo
arbitrážního procesu
. První se bude týkat toho, že arbitrážní
výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí
žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být
upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů
se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání
žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní
výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo
zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím,
že se pro takové úpravy podaří získat podporu.
Děkuji za přečtení.
Patnáct měsíců v roli arbitra (prvních devět)
Wednesday, 15 October 2008 23:54 UTC
Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od
zvolení
stávajícího
arbitrážního výboru
a přibližně do dvou měsíců už by měly být
vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat
krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto
angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat
shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také
neřešil s mými soukromými poznámkami.
Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s
jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s
jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne
do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících
jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj.
převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že
nebyl zvolen
Mirek256
, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na
druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel
působit.
Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol
znovu projednat
spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od
zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři,
kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se
vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto
ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své
činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost
projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních
prázdnin a dovolených.
Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z
jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první
zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád,
protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž
jedna strana
opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů,
odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem
koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela
spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z
nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.
Nebyl jsem zcela spokojen ani s
výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován
Myslel jsem
, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější
kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se
podařilo prosadit – navzdory i
mé prvotní skepsi
– návrh na
přejmenování arbitráže
a omezení užívání původního jména
wikipedisty Z, který sice
není závazný
, ale myslím, že posloužil k uklidnění na
Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále
sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na
jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní
rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být
součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na
druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak
dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos
jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní
nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své
pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly
být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo,
podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou
odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.
Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl
jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho
kontakt se správci, což jsem
udělal
. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé
e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel
dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za
nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v
souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů
netřeba.
Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu
Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy
jednomyslně rozhodl
žádost o zbavení správce jeho práv
odmítnout. Medvídek Pú tehdy
neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré
požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy
proto jasný.
Jinak to ale bylo v případě
vrba versus Luděk
, který spadl před arbitrážní výbor po půl
roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších
záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.
Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.
Souhlasím s měsíčním blokem Cinika
Wednesday, 10 September 2008 13:15 UTC
Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu
nadšeně a nerozvážně
, resp. hlasoval jsem ve správcovském
hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku
Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl
mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho
trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako
takové.
Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud
z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl
editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho
sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto
irelevantní.
Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého
charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré
ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat
zablokovaný, který na
svém
blogu
šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec
estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... ,
je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době
trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili
(nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v
příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro
Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není
oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví
odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců
jedna z příruček
Wikipedie nám povídá i o předpokládání
dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází,
příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie,
nebudujeme stát.
Mezi wikipedisty hráče ragby a profesionální fotbalisty nehledejte
- obrazně řečeno
Thursday, 24 July 2008 10:37 UTC
Angličan
William
Webb Ellis
(podstatně šířeji se o něm píše na
anglické
Wikipedii
, na fotografii jeho pomník ve městě
Rugby
) se zapsal do
historie světového sportu tím, že údajně vynalezl
ragby
. Jednou vzal při
školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho
do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle
Ellisem nezahráli.
Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s
wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho
příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl
na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl
mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a
kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté
přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my
raději budeme hrát dál fotbal. :-)
I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo
profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda.
Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který
vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (
článek
o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních,
ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat
nejlepší reprezentanti jako
Tomáš
Rosický
nebo
Petr Čech
a že je
škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni.
Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle
dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou
nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které
je jen baví.
Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale
zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám
sám.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons
(autor:
G-Man
Google už na zkoušku knoluje
Thursday, 24 July 2008 10:20 UTC
Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na
začátku roku anoncovaný
Knol
. Je zatím ve zkušební beta
verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno
dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.
Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní
novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může
navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám
rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho
jsou) odborníci.
Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z
oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě
podstatné a užitečné - články
Ucpané záchody
Grilovací omáčky
nebo ze sportu
První ironman
. Jako
featured
knol
(český překlad na takové spojení snad ani neexistuje,
něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé
Jak si sbalit batoh
(odborníkem na balení batohů je počítačový
inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).
Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i
když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než
čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději
tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.
Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů,
zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela
vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich
tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu
(namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické
školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida
Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia
University.
Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně
hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje
obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v
"malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně,
jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad
ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články
typu
Mina Radhakrishnan
, který by na Wikipedii právem zamířil ke
smazání z důvodů popsaných v doporučeních
subpahýl
WP:VL
Propagační článek
Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše
okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:
"Google Knol nikdy nebude
encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se
podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam
něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být
konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě
ona
chce být
encyklopedií, že její hlavní
úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale
jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může
snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na
světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak
naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.
Přesto považuji případný vznik
Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na
stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém
utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá;
nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."
Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro
některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro
Wikiverzitu
kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní
projekty.
Kolik fotek bude v článku Rybniště?
Sunday, 20 July 2008 11:29 UTC
Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým
způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o
severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se
jedná o Jižní Čechy, ale budiž).
Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné
době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho
snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě
mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě
upozorňoval
). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha
obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou.
Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí
neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi
ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je
třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku
o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední
řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem
neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní
timeout.
Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní
všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím
faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém
článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky
staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie),
různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té
míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky
Rybniště.
Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé
antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny
články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto
technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je
důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu
je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo
vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí
schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako
nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou
různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý
text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.
Uživatelé Lupy preferují českou Wikipedii
Monday, 7 July 2008 08:07 UTC
Na serveru
Lupa
napsal Michal
Černý článek
Online
encyklopedie nejsou jen Wikipedie
. Článek má standardní slušnou
kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od
všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní
výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání
tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je
právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud
možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí
kompilovat sám z více zdrojů.
Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost
Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V
době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku
na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý
jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je
pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online
nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a
proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř
odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou
způsobenou malým počtem hlasujících.
Wikipedie drží pozici, boj se přesouvá jinam
Friday, 4 July 2008 19:40 UTC
V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi
encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil
čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z
knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de
Cataluña ve Španělsku.
Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V
plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná
díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá
nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La
Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od
Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena
ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.
Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce
2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii
porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a
Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie
si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.
Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje,
že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu
německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v
plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.
Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se
stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se
hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou
odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu
externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se
organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru
MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v
mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří
mají přístup k internetu.
I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti
však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává
se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro
potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových
jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy
Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může
trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource.
Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o
nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí
oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto
projektu.
Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty
soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v
digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým
soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém
internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší,
horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u
takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat
grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k
digitalizaci tak široce, jako Wikisource.
Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.
Do Rady nadace Wikimedia Foundation zvolen Wing
Friday, 27 June 2008 21:06 UTC
Německý
wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s
přezdívkou
Wing
), byl zvolen
zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém
systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl
upřednostněn
proti všem oponentům
Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20
let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM.
Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal
Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.
Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady
kandidoval:
Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé
projekty, nebo různá místa;
Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity
Wikimedia;
Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými
neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a
vzděláním (např. knihovnami).
Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu
Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli
označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs,
který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji
(podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho
krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan
Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval
zde na blogu
i já.
V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence
Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy
Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda
Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník
Stuart West.
Zdroj fotografie: Wikimedia
Commons (autor
Wing
- mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)
Spěch s informací na Wikipedii připravil editora o zaměstnání
Wednesday, 25 June 2008 14:22 UTC
13.
června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý
moderátor pořadu stanice NBC
Meet the Press
Tim Russert
. Není mi
nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu
Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své
smrti.
Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v
kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování
jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13.
června v
20:01
, ale
o devět minut
později byla ze stejné IP adresy znovu
odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve
20:29
už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od
té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně
tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou
týdnech už dál převážně neprocházel).
Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale
důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v
historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.
Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním,
sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala
vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec
servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě
pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových
konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě
stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.
Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na
tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco
špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou
informaci. Přesto byl
propuštěn
, možná jen proto, aby si IBS
zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak
píše
třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc
loajality.
O události informují například britský
Telegraph
. V New York Times se Noam Cohen
pozastavuje
nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než
ji zveřejnila.
Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem
informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově
nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.
Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu
ptá
"Byl čin osoby, která
změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením
privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce
jasně udržet NBC jako svého klienta."
("Was the person who changed the Wikipedia page
committing
an act of journalism, or divulging privileged
information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants
to keep NBC as a client."
A publicista Mike Masnick
mu na Techdirt
odpovídá
"To bývala mnohem jednodušší
otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly
privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně
rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost
dohodne na odpovědi."
("This used to
be a much simpler question when journalists were journalists -- and
privileged information was privileged information. But the
boundaries of both things have become quite blurred these days, and
that's only going to result in more questions being raised before
society agrees on the answers."
Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné
informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka
zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou
určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece
jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové
usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.
Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times
"V případě Wikipedie je to právě
to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný
vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s
reputací, než je ho možné zopakovat."
("In the case of Wikipedia, this is emphatically
not what the site was meant to do. One of the principles of the
site is No Original Research — every fact must have appeared
somewhere reputable before it can be repeated.")
Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie
může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...
Zdroj fotografie: Flickr - via
Wikimedia Commons (autor
hyku
Vyřazení českých fotbalistů se dostalo na en.wiki. A bude smazáno
Wednesday, 25 June 2008 14:21 UTC
Jako
Ženevský
zázrak
pojmenoval autor
Reisender
svůj
článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z
mistrovství Evropy ve fotbale
. Článek neobsahuje nic
závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu
hlasování o smazání
bude pravděpodobně brzy smazán (proto
přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na
kopii
ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).
Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se
česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité
reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor.
Reisender se k tématu
podle všeho
dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením
zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní
Češi, ale Chorvati.
Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném
stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by
takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká
Wikipedie má zvláště zdůrazňovat
český rozměr
zobrazovaných materiálů.
Doplnění:
Článek byl
skutečně
smazán 23. června
. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho
přejmenování na
Krále
comebacků
. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než
to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu,
že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel
výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se
přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.
Česká Wikiverzita má už svoje logo!
Saturday, 24 May 2008 17:32 UTC
Protože
Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit
na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako
kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo
udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě
udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám
pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se
na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.
Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už
existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie
či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší
texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší;
pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané,
není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní
práce :-)
Do správní rady Nadace se žene mládí
Wednesday, 21 May 2008 12:01 UTC
Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají
volby do
správní rady
Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které
rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury,
uzávěrka má být zítra.
Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být
volen.
Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na
jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29.
května 2008, není zablokován a není bot.
Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1.
lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu
aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno.
Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi
požadavky na počet editací.
Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk
přihlášených kandidátů
. V době, když jsem psal tenhle článek,
jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední
přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18
Paul
Williams
- na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku
18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném
rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor
sám.
Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden
Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy
(průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden
Australan.
Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.
Zdroj obrázku: Flickr via
Wikimedia Commons (autor
Peter
Gratulace Wikizprávám a Wikiverzitě!
Monday, 19 May 2008 18:14 UTC
Obrázek:
Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního
konkurenta.
Člen
jazykového
subkomitétu
Wikimedie
Pathoschild
oznámil
oběma
chystaným českým projektům, že jsou
"připravené ke schválení a brzy budou
vytvořeny"
I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům
i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli
dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm
nejaktivnějším - u
Wikizpráv
jde
především o
Aktrona
Orange.mana
Dannyho
B.
Darkermonka
Wikiverzity
jasně nejvíc práce odvedl
Juan
a s ním
Kychot
Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných
v přátelské a tvůrčí atmosféře.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons
(autor:
Rémi Diligent
Na návštěvě v Průhonicích: Další kousky pro WPF
Monday, 19 May 2008 11:38 UTC
Wikiprojekt
Fotografování
je jedním z projektů, které mají dle mého názoru
velký význam, stojí prostě za to, a je krásně vidět, jak pomáhají
nejen Wikipedii (a dalším sesterským projektům) ale i jednotlivcům.
Ti tak získávají spoustu motivace zlepšovat stále více svůj
fotografický um, objevovat nová místa apod. Samozřejmě, že mě tento
projekt jako jeden z mála baví a intezivně se mu věnuju i po té, co
jsem svojí aktivitu na Wikipedii celkově utlumil.
A tak jsme se s
Juanem
rozhodli navštívit
průhonický zámecký park
. Je zrovna vhodná roční doba, tj.
všechno kvete a park je přímo v rozpuku. Není malý a na sobotní
odpoledne tam
autobusem
metra
Opatov
problém dojet není. Takže jsme si to dali na asi tak pět
hodin, nafotili co se dalo, bylo to velmi... poutavé. Prošli jsme
park celý, a to tedy od
zámku
, až po rybník
Bořín
, který připomíná spíše nějaké obří jezero. Zatímco v
přední části celého areálu jsou přímo
ukázkové rostliny
a plno turistů, v prostředku začíná trochu
více normálnější přírody a na konci celé obory už se člověk cítí
jako kompletně někde mimo.
Fotografování bylo samozřejmě příjemné, jediná věc, která to trochu
kazila bylo pochmourné počasí, neboť ani zvýšení
citlivosti
mnohé
kousky nezachránilo. A že některé v reálu vypadaly tak slibně :-).
Informace o parku říkají, že prý tam jsou destítky různých druhů
rododendronů, no vskutku mnohdy až oči přecházely z těch barev a
květů v různých stádiech rozevření se. Jediné, co by člověk uvítal,
by byla nějaká menší hospůdka, protože při courání po 220 ha celého
areálu vyhládne a žízeň se dostaví. Každopádně se nám ale akce
líbila i přes tohle. Obrázků se udělalo vskutku hodně, ale nahrávat
bylo záhodno jen to, co mělo přijatelnou kvalitu. Proto doufám, že
se
galerie
bude líbit.
Feed
RSS
Last fetched
Next fetched after
Wikimedia ČR – blog
XML
Friday, 24 April 2026 06:00
Friday, 24 April 2026 07:00
Wikipedie a její uživatelé
XML
Friday, 24 April 2026 06:00
Friday, 24 April 2026 07:00
US