Papers by Dana Zapletalová
Geodiversity represents the basis of landscapes and it has close connections to biodiversity and ... more Geodiversity represents the basis of landscapes and it has close connections to biodiversity and culture. This complexity is visible in different types of areas and should be taken into account when planning and managing natural resources, considering legal protection and developing sustainable forms of tourism and environmental education activities. Abandoned quarries represent a good example of a specific ecosystem where the relationships between geodiversity, biodiversity and culture are very tight and clearly visible. The Hády quarries (Brno, Czech Republic) is such a case and has significant potential regarding the development of geotourist and geoeducational activities. To recognize and evaluate the mutual links between abiotic, biotic and cultural issues, the ecosystem services concept was applied here and, together with a mind map, it served as a basis for the design of a geotourist map. However, merging these two approaches can be used for other purposes. It may be considered a starting point for designing integrated promotion, conservation and management of natural and cultural heritage. These two tools also enable involving local stakeholders and communities and may be applied in other areas where geodiversity, biodiversity and culture are closely interconnected.
In the last years, geotourism is conceptually developed in urban areas, although the use of geodi... more In the last years, geotourism is conceptually developed in urban areas, although the use of geodiversity and related features in cities for tourist and educational purposes is much older. The term "urban geotourism" is defined as tourism based on the places within the city boundary (both in the form of built heritage and rock outcrops) that is related to geological concepts and features. As the first step for the development of urban geotourism it is necessary to identify and inventory the geotourist resources, which should take into account both natural (geological, geomorphological, hydrological or palaeontological, and ecological aspects related to geodiversity), and cultural aspects related to geodiversity (e.g. monuments, building stone, geo-toponyms, anthropogenic landforms). Based on the inventory, sites suitable for geotourist activities are chosen. These include 1) protected geosites and sites included in the national database of geological localities, 2) other natural sites (not included in the previous point), especially small outcrops or hydrological features, 3) geocultural sites and objects (e.g. anthropogenic landforms, archaeological sites with a strong link to geodiversity, buildings where the local material is used). The contribution presents examples of the possible use of the geotourist resources in Brno (Czech Republic).
Martyrologium Adonis from the Benedictine Library in Rajhrad and its Historical Context Codex R 3... more Martyrologium Adonis from the Benedictine Library in Rajhrad and its Historical Context Codex R 388, preserved in the library of the Benedictine monastery in Rajhrad, in which especially Martyrologium Adonis is recorded, is of foreign origin. However, it contains numerous Bohemical additions, namely Latin ones written in Carolingian minuscule and Church Slavonic ones written in the Cyrillic script. D. Havel has recently managed to attribute the Latin Bohemical component to the Břevnov scribal workshop of the second half of the 11 th century. The same pertains to entries in the Cyrillic script which was only sporadically used in the Czech lands. The codex also contains neume notation which, when compared with other Bohemian notated codices, points to a musical culture very similar to that flourishing in our Benedictine monasteries. Thanks to the legend of Saint Gorgonius, which is preserved in an early medieval codex from the former Metternich library in Kynžvart, we know that Saint Adalbert of Prague already worked with the text of Martyrologium Adonis. With regard to the South European style of treating the parchment, it cannot be ruled out that codex R 388 might be his personal acquisition and therefore a real touch relic of our national martyr. At the same time, it is also one of the few pieces of evidence for the earliest book collections of Czech church institutions and probably directly the Břevnov monastery.
Brno v minulosti a dnes 33, 2020
1 Summary: My presentation focuses on two Romanesque matronea churches in Brno, partly still sta... more 1 Summary: My presentation focuses on two Romanesque matronea churches in Brno, partly still standing. These are monasterial churches which represent a local turn 1 Příspěvek byl vytvořen s podporou grantového projektu Technologické agentury České republiky, registrační číslo TL02000219 "Geodiverzita v rámci města: percepce, funkce, potenciál". not used to build it. Then, the stone was commonly used to build newer churches and stone buildings in Brno. (English by Jiří Fadrný)
Studia mediaevalia Bohemica, 2016
Hypotéza o samostatných kolegiátních počátcích Rajhradu I když jsou počátky Rajhradu známy předev... more Hypotéza o samostatných kolegiátních počátcích Rajhradu I když jsou počátky Rajhradu známy především z listinných falz, základní informa-ce, jež tyto spurie podávají, nebyly dlouho významně zpochybňovány. 1 Rajhradský klášter byl považován až do svého osamostatnění roku 1813 za jedno z proboštství podřízených Břevnovu. S novým hodnocením rajhradské fundace vystoupil Libor Jan, který se zamýšlel nad nároky Břevnova k Rajhradu a shledal je nedostatečně právně podloženými až do devadesátých let 13. století. 2 Rajhrad měl být založen samostatně, a to nikoli jako pobočný řádový dům břevnovského kláštera, ale jako kolegiátní kapitula. Libor Jan předpokládá, že se tehdy v místech se starší církevní tradicí zakládalo na delší dobu první a vlastně jediné církevní středisko na Moravě, a tedy muselo jít o fundaci mnohem prestižnější než o pobočný řádový dům. Takto podle něj obyčejná expozitura jako pouhé správní centrum majetků vzdáleného kláštera, bez vyšších ambicí, vzniknout nemohla. Poté, co tímto způsobem Libor Jan zdůvodnil nutnost samostatných počátků kláštera, dovedl myšlenku ještě dále: expozitura, jež by nebyla plně podřízena hlavnímu klášteru, rovněž v této době založena být nemohla. V době, kdy měl rajhradský klášter být založen, vznikaly podle něj výhradně samostatné řádové domy, čas filiálních podřízených jednotek měl přijít teprve ve 13. století. Pozdější nároky Břevnova vysvětloval Libor Jan tak, 1) V této studii podávám podrobnou argumentaci k některým tezím představeným již dříve v textu Dana Zapletalová, Raně středověké počátky Rajhradu. Velkomoravský hrad a nejstarší moravský kláš-ter, in: Karel Altman-Ivo Durec et alii, Kniha o Rajhradě. Dějiny města od nejstarších dob, Rajhrad 2014, s. 65. 2) Libor Jan, Počátky benediktinů na Moravě a rajhradský klášter, in: Ve stopách sv. Benedikta, edd. L. Jan-Petr Obšusta, Brno 2002, s. 19-27.
Brno v minulosti a dnes, 2018
Statutární město Brno Archiv města Brna Brno 2018 příspěvky k dějinám a výstavbě brna
The article deals with the knowledge concerning the early medieval Brno
castle. This castle was a... more The article deals with the knowledge concerning the early medieval Brno
castle. This castle was an important centre of power in Moravia as early as in the
first half of the 11th century, and the appanage branch of Přemyslids resided here
for a certain time. It was situated in a lowland location of the historical cadastre of
Old Brno and had, similarly to other contemporary castles, fortifications made of
earth and wood. The constructions were made of wood and earth and the castle was
divided into several areas — the main residential area and adjacent, non‑residential
areas. The precise form of this castle was erased by the subsequent constructions, but
the long‑term
archaeological research has brought enough evidence showing that
the oldest castle in Brno was situated in this location. An important change in the
structure of the city occurred in the history of Brno in the course of the 12th century.
The settlement below the southern part of the historical town centre came into existence
and the Romanesque St. Peters church was built as well. It was probably in
relation to these changes that the residential area, castle authorities, castle market
and a part of the non‑residential
castle areas were moved to a new location. However,
Brno continued to be an important royal castle in the 13th century as well as after
the town was established.
The probability of an existence of early medieval Czech St. Ivan as a historical person is evalua... more The probability of an existence of early medieval Czech St. Ivan as a historical person is evaluated. Any historical evidence of his existence is missing in the literature until the Hussite Wars, which indicates that no such early medieval historical person existed. What is particularly important, such a person is neither mentioned in the documents of the Přemyslid royal dynasty, ruling the Bohemian Kingdom until AD 1306, nor in the documents of the Ostrov Monastery (active AD ~999 to 1517). Nevertheless, the legend of this saint could have been motivated by another, later historical person. Such a possibility is represented by, e.g., the late 14th century abbot of the Na Slovanech Monastery in
Článek se týká tří předmětů z barevného kovu, nalezených na Starém Brně: fragmentu kroužku, drobn... more Článek se týká tří předmětů z barevného kovu, nalezených na Starém Brně: fragmentu kroužku, drobné trojúhelné misky vah se třemi otvory a fragmentu třmínku vah s jazýčkem. Nálezy vah jsou v českých zemích poměrně vzácné, tento má navíc bezpečné nálezové okolnosti: byl získán v suterénu zaniklé dřevohliněné stavby při plošně vedeném záchranném výzkumu. Kromě zhodnocení nálezové situace a porovnání jednot-livých komponent vah s českými i evropskými nálezy byla provedena i materiálová analýza, která ukazuje na druhotnou sestavu. skládací vážky – Brno – vrcholný středověk – materiálová analýza Balance scale from Polní Street in Staré Brno. The article concerns three objects made of non-ferrous metal discovered in the Staré Brno quarter of Brno: a fragment of a ring, small, triangular balance scale pans with three holes and a fragment of a balance bar with a small pointer. Balance scale finds are relatively rare in the Czech Lands; moreover, the Staré Brno balance scale is accompanied by safe archaeological context. It was retrieved from the cellar fill of a defunct wood-and-earth building during rescue excavations. In addition to an evaluation of the find situation and a comparison of the individual balance components with Czech and European finds, a material analysis was performed; this pointed to a secondary assembly of the discovered assemblage. balance scale – Brno – High Middle Ages – material analysis Nálezové okolnosti Při plošném výzkumu stavební jámy nově budovaného pavilonu akutní medicíny v prostoru Ne-mocnice Milosrdných bratří na Starém Brně (dnes k. ú. Štýřice) byla v závěru r. 2002 v jihových. části stavební jámy prozkoumána zahloubená část dřevohliněné stavby. S výjimkou malé části ram-povité vstupní šíje o šířce 1,16 m se i přes recentní narušení zachoval celý půdorys suterénu o roz-měrech ca 4,7 x 6,1 m a dochované hloubce ca 1,5 m. V místech nálezu ale nebyl dochován půdní horizont; původní povrch, z nějž byl výkop pro suterén hlouben, tedy ležel výše. Výsledný tvar za-hloubeného prostoru byl evidentně poznamenán erozí stěn, zvláště v sev. a vých. části. Suterén měl zhutněný jílovitý podlahový nášlap (s.j. 235), silně promísený nestrukturovanými zbytky organické hmoty. Nelze vyloučit, že šlo snad i o záměrnou podlahovou úpravu, původně tvořenou organickou hmotou (sláma?, piliny?). Ve dně a částečně i vně suterénu byla registrována soustava sloupových jamek, souvisejících s konstrukcí stěn a nadzemní části, a změť drobných otis-ků kolíků, patrně po nějakém vnitřním vybavení (obr. 2; 3). Stěny suterénu nevykazovaly stopy požáru ani spálené výdřevy a v zásypu se podařilo vysledo-vat jen ojedinělé rozplavené bloky vypálené hlíny a nahodilou příměs uhlíků či lokálně omezených drobků popela. To spolu s jednorázovým charakterem zásypu, v němž se nepodařilo určit žádné zvrst-vení a jenž byl spíše odpadního charakteru, svědčí, že stavba nezanikla požárem, ale byla patrně sne-sena. Nemáme náznaky, že by na stejném půdorysu byla nahrazena zděnou architekturou. Ze zásypu byly vyzvednuty pouze čtyři zlomky blíže neurčitelné stavební keramiky, nahodilé kameny a bloky představovaly místní horninu slepenec a pískovec Old-Red, příp. horniny, z nichž se skládají svratec-ké štěrky. Nebyly nalezeny žádné stopy malty, pouze dva zlomky pískovce Old-Red či granodioritu, jež byly přepálené. Příměs potenciálního stavebního materiálu v zásypu stavby lze tedy považovat za náhodnou a nejspíše připadá v úvahu interpretace, že stavba byla dřevěná, nebo alespoň převážně dřevěná, s krytinou z organické hmoty. Vyzvednutý soubor keramiky z podlahové úpravy je tvořen převážně většími, nerozšlapanými fragmenty o velikosti nad 9 cm 2 , v některých případech i nad 36 cm 2 (Procházka – Peška 2007, 268). Některé zlomky se podařilo slepit, což navozuje otázku, zda se do podlahové úpravy keramické zlom
POLNÍ ULICE -PŘEDCHŮDKYNĚ CÍSAŘSKÉ SILNICE? PRŮBĚH TZV. MIKULOVSKÉ, RESPEKTIVE VÍDEŇSKÉ CESTY PRA... more POLNÍ ULICE -PŘEDCHŮDKYNĚ CÍSAŘSKÉ SILNICE? PRŮBĚH TZV. MIKULOVSKÉ, RESPEKTIVE VÍDEŇSKÉ CESTY PRAVOBŘEŽÍM STARÉHO BRNA V roce 1982 vydal Rostislav Vermouzek článek týkající se trasy spojující před vznikem císařské silnice Brno s Mikulovem a s rakouským územím. 1 Na rozdíl od starších studií 2 rekonstruoval průběh severojižní dálkové trasy tak, že ji vedl Polní ulicí dále k jihu. Přestože k tomuto závěru dospěl dnes velmi diskutabilní metodou, pomíjel výpově důležitých ikonografických pramenů a přestože ke vzniku hypotézy o významu Polní ulice dokonce přispěl naprosto evidentní omyl, jeho studie je velmi často citována a jeho model přejímán. 3 Dálková trasa odbočující Polní ulicí byla odbornou veřejností víceméně přijata a objevuje se ve studiích o středověkém Brně dosud, často a ráda. Tato trasa je běžně považována za předchůdce císařské silnice do Vídně z roku 1727 a bývá nekriticky spojována se středověkým a dosti často i s raně středověkým osídlením. 4 Co horšího, je už v představách některých badatelů zakořeněna do té míry, že s ní operují, i když znají prameny, které Vermouzkovu rekonstrukci nepotvrzují. 5 1 Rostislav VERMOUZEK, Mikulovská cesta. In: Jižní Morava 18, 1982, s. 86-102. 2 Srovnej především František ČÁDA, Brno -křižovatka starých cest. In: Brno v minulosti a dnes (dále jen BMD) 7, Brno 1965, s. 153; Cecílie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Brno. Dílo přírody, člověka a dějin. Brno 1975, s. 35-38; Oldřich VIČAR, Místopis Brna v polovici 14. století (Předměstí). In: dále BMD 8, Brno 1966, s. 235-236. 3 Dana CEJNKOVÁ -Zdeněk MĚŘÍNSKÝ -Ludmila SULITKOVÁ, K problematice počátků města Brna. In: Československý časopis historický 32, 1984, s. 252-255; Z. MĚŘÍNSKÝ, K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy, Bratislava 1988, s. 251, 264; Radan KVĚT, Stezky brněnského údělu. In: BMD 11, Brno 1993, s. 124; TÝŽ, Staré stezky na Brněnsku. In: BMD 12, Brno 1994, s. 275; Zbyněk SVITÁK, Několik poznámek k průběhu komunikací v regionu brněnské aglomerace do vzniku středověkého města. In: BMD 13, Brno 1995, s. 199. 4 Rudolf PROCHÁZKA, Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). In: Mediaevalia archaeologica 2, Praha -Brno 2000, s. 26, 29; Karel KUČA, Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha -Brno 2000, s. 532-533. Především k tomu svádělo zběžné povědomí o existenci velkomoravského a mladohradištního naleziště z Polní ulice. To je dnes lokalizováno na roh Vojtovy a Grmelovy ulice. Starší fáze osídlení je datovatelná spíše do 8. a do 1. poloviny 9. století s možností dalšího přetrvání; tato datace však nemusí nutně ukazovat na dlouhé trvání osídlení, odráží především stav bádání o raně středověké keramice. Sídliště existovalo i v mladší době hradištní, především ve 2. polovině 11. a 12. století. 5 Teprve v nedávné době se vyskytl i kritický ohlas na metodu, s jakou Rostislav Vermouzek k rekonstrukci komunikační sítě přistupoval. Karel SEVERIN, Metodika hledání středověkých cest. In: Staré stezky 6, Brno 2001, s. 15-16,
Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace Old Brno and the pre-colonisation Brno agglomeration... more Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace Old Brno and the pre-colonisation Brno agglomeration Dana Zapletalová Příspěvek je stručnou bilancí stavu bádání o poloze raně středověkých mocenských center na území Brna a v jeho nejbližším okolí. Zvýšená pozornost je věnována mladohradištnímu období, kdy je Brno podle písemných pramenů jedním z nejdůležitějších hradů moravských údělníků. Archeologický výzkum se však stále vyrovnává s problémem jeho lokalizace, popř. s možnými přesuny rezidenčních areálů. Autorka se snaží na základě dosavadních poznatků předběžně analyzovat, zda je u známých raně středověkých lokalit (Staré Brno, Dornych, historické jádro města) doložena přítomnost vyšší společenské vrstvy, popř. o jaké funkci u nich lze uvažovat. Brno – raný středověk – Morava – údělný hrad – ekonomické zázemí This contribution is a brief overview of the state of research into the location of the early medieval power centres on the territory of Brno and in its immediate environs. Greater attention is paid to the Late 'Hill-fort' period, when according to written sources Brno was one of the most important strongholds of the appanaged prince of Moravia, although archaeology is still coming to terms with the question of its actual location, or the possible shifting of the residence. This article attempts on the basis of knowledge available to date to preliminarily assess whether there is evidence from any of the known Early Medieval localities (Old Brno, Dornych, the historic city core) for the presence of upper social classes, or of the functions that they might have fulfilled. Brno – Early Middle Ages – Moravia – appanage castle – economic hinterland 1. Úvod Dějiny bádání brněnské předlokační aglomerace se v podstatě kryjí s dějinami archeologic-kého výzkumu v Brně, které byly nedávno shrnuty včetně charakteristiky jednotlivých vý-zkumných etap, užívané metodiky a dobově podmíněné strategie výzkumu (Holub et al. 2004a; tam i obsáhlá bibliografie včetně nálezových zpráv do r. 2003; nejdůležitější histo-rická literatura k počátkům Brna viz Procházka 2000; novější výzkumy jsou i s odkazy na nálezové zprávy a terénní dokumentaci každoročně zveřejňovány v Přehledu výzkumů ARÚ AV ČR Brno). Historický význam lokality snad není nutno podrobně představovat. V písemných pra-menech 11. a 12. století vystupuje hrad brněnských údělníků, případně brněnský úděl či arcijáhenský obvod (Bláhová 1993; Sulitková 1993; Švábenský 1993; Procházka 1993a). Ve 13. století se Brno mění v královské město a centrum stejnojmenné správní provincie (k tomu nejnověji Jan 2000, 17–32). Zatímco historický význam Brna v době, kdy se vyskytuje v písemných pramenech, byl vcelku nepochybný, předmětem sporu po dlouhou dobu byla a lze říci, že dosud je, loka-lizace brněnského údělného hradu. Snaha o určení jeho polohy od počátku ovlivňovala
Der vorliegende Beitrag betrifft die Lage und die Funktion der sog. Nicht-Residenzareale oder Neb... more Der vorliegende Beitrag betrifft die Lage und die Funktion der sog. Nicht-Residenzareale oder Nebenareale der frühmittelalterlichen Zentren in der Brünner Region. Besonderes Augenmerk gilt der jüngeren Burgwallzeit, somit des nächsten Hinter-landes der Přemysliden-Teilfürstenburg Brno, ihren Verwaltungsaufgaben und ihren möglichen Auswir-kungen auf verschiedene Quellen. Die Problematik der Burgnebenareale wurde zwar bis jetzt vorwiegend mit Hilfe archäologischer Quellen behandelt, aber die Frage nach der Lage der Residenz der Přemysliden und nach den Anfängen von Brno generell lässt sich nicht sinnvoll beantworten, wenn nur die Quellen einer wissenschaft-lichen Disziplin einseitig genutzt werden – zumal der Erkenntnisweg nicht immer gerade verläuft.
Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Ne... more Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Nemocnice Milosrdných bratří, Pavilon akutní medicíny, 1. etapa. Tento výzkum provedla Archaia Brno o. p. s. postupně od října r. 2002 do června r. 2004. Navázala na něj 2. etapa v červenci r. 2005 (akce A31/2005), která však již zásadnější nálezy ke sledované problematice nepřinesla a nutnost doplňujících analýz nevyvolala (Nálezová situace Lokalita leží v pravobřežní části historického katastru Starého Brna (dnes k. ú. Štýřice) východně od barokního konventu milosrdných bratří, v nadmořské výšce cca 202,5 m n. m. Převážně plošně vedeným výzkumem byl mimo jiné zachycen kovovýrobní areál. Doložena byla čtyři rozměrná složitější zařízení pracující s ohněm, z toho tři pocházela podle keramiky ze zásypů z průběhu 11.–12. století. Šlo buďto o soustavu nejméně dvou vtesaných pecí obklopujících předpecní jámu (SSJ 01 = pece s. j. 663 se dnem zpevněným valouny a 618 = 659, předpecní jáma 619; celkové rozměry soustavy cca 5,6x min. 3 m; pravděpodobně měla soustava ještě jedno topeniště na jihozápadní straně, zničené recentními výkopy) 2 nebo o vtesanou pec s předpecní jámou (SSJ 02 = s. j. 561, snad i SSJ 04 = s. j. 765+ propálená stěna 1149). Vesměs byly pece dochovány jako zbytky těsně nade dnem, některé se kvůli recentnímu narušení podařilo postihnout jen v řezu. U s. j. 561, plynule navazující na předpecní jámu (celkové rozměry cca 2,85x1,2 m, hloubka 0,5– 0,65 m), se naopak částečně zachoval strop a vypálený hloubený prostor. S pecí patrně funkčně souvisely i malé jamky, propojené úzkými průduchy s předpecní jámou, jež byly původně považovány za doklad zastřešení manipulačního prostoru. Většina výkopů v bezprostředním okolí této pece patrně nějak souvisela s její činností, některé mohly být i propojené průduchem s manipulačním prostorem pece. Tyto výkopy byly patrně zároveň zplanýrovány stejným popelovitým zásypem, jaký přesahoval hranice hloubeného prostoru pece. Poslední soustava pecí fungovala a zanikla na počátku, resp. někdy v 1. třetině 13. století (SSJ 03 = protilehlé pece s. j. 660 a s. j. 718, manipulační prostor s. j. 719; datováno podle keramiky z jednotlivých vrstev výmazů a planýrovacího zásypu). Rozměrná a lépe zachovalá západnější pec 718 (maximální průměr cca 2,05 m, dochovaná hloubka po celkové exkavaci cca 1,35 m), u níž se opět částečně dochoval dutý prostor, vykazovala opakované záměrné zvyšování dna o výmazy štětované kameny, valouny a struskou. Bylo vypreparováno celkem 5 vrstev zpevněných výmazů, přičemž nejspodnější zpevňující vrstva s. j. 334 strusku neobsahovala. Východnější pec, zahloubená nejméně 0,8 m pod terén a široká více než 1,4 m, měla dno zpevněné kamínky a valouny a propálené stěny. Tvar a přesné rozměry manipulační jámy a východní pece se pro narušení nepodařilo stanovit, celková délka soustavy však byla větší než 4,6 m a šířka činila více než 2 m. Západnější pec i předpecní jáma byly zasypány písčitou hlínou promísenou s přepálenými kameny a valouny větší frakce, přepálenou hlínou, nevypálenou spraší a uhlíkatým prachem, zásyp východnější pece neobsahoval popelovou složku. Nálezovou situaci doplňovaly ještě menší pícky (s. j. 531, 158), popř. jen výkopy s částečně propáleným dnem (s. j. 552, 553 – výplně 157 a 172), jejichž funkci a původ propálení (požár?, výrobní technologie pracující s ohněm?), ale ani jejich stáří nelze vždy jednoznačně určit. Funkční souvislost těchto struktur se složitějšími zařízeními se nepodařilo jednoznačně prokázat, zcela vyloučená ovšem není, možnost poznání je u nich bohužel silně ovlivněna špatnou zachovalostí. Všechna tato zařízení či propálená místa se vyskytovala převážně v západní části nemocničního 1 Studie byla připravena s podporou grantového projektu " Nerezidenční části raně středověkých centrálních aglomerací v Čechách a na Moravě 2005 " , GA ČR reg.č. 404/05/2671. 2 S. j. = stratigrafická jednotka (0100–0399, 1100–1399 uloženiny, 0500–0799 výkopy). SSJ = svazek stratigrafických jednotek.
Rozbor nálezové situace a nálezů Na přelomu června a července roku 2005 byly nahlášeny terénní úp... more Rozbor nálezové situace a nálezů Na přelomu června a července roku 2005 byly nahlášeny terénní úpravy ve dvoře domu Pekařská 4. Bylo zjištěno, že v rámci rekonstrukce budovy se ve dvoře budují parkovací stání a přitom bylo zasaženo geologické podloží a zasypané výkopy v něm. Výzkum byl realizován beze smlouvy o dílo s investorem a tím byly dány i jeho časové a metodické možnosti. Stavbu již nebylo možno zastavit a metoda výko-pových prací se musela přizpůsobit jejím potřebám. Prostor pro parkovací stání byl totiž postupně po jednotlivých stáních hlouben z boku do svahu a následně vyzdíván, přičemž byl ponecháván blok zeminy jako strop. Díky tomu bylo možno pouze sledovat těžbu, odebírat průběžně nálezy z jednotlivých situací a vyčkat zapažení stropu. Teprve poté mohlo být přikročeno k dokumentaci formou řezů zjištěnými situacemi. Přes všechny nevýhody ale výzkum přinesl jeden zásadní poznatek, a to doklady slévačské a kovářské technologie. Zachovalý archeologický terén představovala část výkopu s. j. 500 neznámého půdorysu o rozměrech původně přesahujících 1 m a zjištěné hloubce cca 110 cm, o svislých stěnách pozvolna přecházejících v ploché dno. Tento výkop byl zasypán světle hnědou hlínou promísenou četnými drobnými uhlíky, provrstvenou žlutou prachovou hlínou (s. j. 104), a porušoval na jižní straně méně zahloubený starší výkop s. j. 501, respektive asi zbytek původně rozsáhlejšího zásahu. Půdorys tohoto zásahu není znám, v řezu měl západní stěnu mírně šikmou a východní vytvářela stupeň vysoký 30 cm a široký 60 cm, celková šířka výkopu činila 110 cm (u dna) až 180 cm (při povrchu a včetně stupně), severojižní rozměr přesahoval neznámo o kolik oněch 40 cm, jež se podařilo prozkoumat, a zjištěná hloubka činila 70-80 cm. Jeho spodní část výplně (s. j. 102), složená nejméně z 50 % z uhlíků a uhlíkatého prachu, obsaho-vala malé množství vrcholně středověké keramiky (2 kusy), datovatelné rámcově do 14. – 1. poloviny 15. století (Procházka 1996; Procházka – Himmelová – Šmerda 1999), sporadické malé zlomky strusky, a drobné zelené slitky barevných kovů či strusky z barevné metalurgie. Svrchní část výplně byla obdobná, ale více promísená žlutou prachovou hlínou. Cca 55 cm od západní stěny tohoto staršího výkopu byla v řezu dokumentována ještě další, více než 2,5 m hluboká jáma s. j. 503=504 s kolmými stěnami, široká 2 m. Zasypána byla vrstevnatou hnědou až tmavě žlutohnědou hlínou s nahodilou antropogenní příměsí (uhlíky, zlomky cihel keramika) a zlomky jinobarevných hlín (s. j. 114=119; Zapletalová 2009). Zkoumaná parcela se nachází v horní (východní) části Pekařské ulice při severní uliční frontě, tedy v místech středověkého předměstského osídlení a zástavby před Brněnskou branou (Ante portam Brunnensem, Extra portam Brunnensem) ve IV. předměstské čtvrti. Jako Pekařská ulice (platea Pistorum) se ve středověku označovala až střední část dnešní ulice (Vičar 1966, 234). Podobu středověké zástavby
Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Ne... more Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Nemocnice Milosrdných bratří, Pavilon akutní medicíny, 1. etapa. Tento výzkum provedla Archaia Brno o. p. s. postupně od října r. 2002 do června r. 2004. Navázala na něj 2. etapa v červenci r. 2005 (akce A31/2005), která však již zásadnější nálezy ke sledované problematice nepřinesla a nutnost doplňujících analýz nevyvolala (Nálezová situace Lokalita leží v pravobřežní části historického katastru Starého Brna (dnes k. ú. Štýřice) východně od barokního konventu milosrdných bratří, v nadmořské výšce cca 202,5 m n. m. Převážně plošně vedeným výzkumem byl mimo jiné zachycen kovovýrobní areál. Doložena byla čtyři rozměrná složitější zařízení pracující s ohněm, z toho tři pocházela podle keramiky ze zásypů z průběhu 11.-12. století. Šlo buďto o soustavu nejméně dvou vtesaných pecí obklopujících předpecní jámu (SSJ 01 = pece s. j. 663 se dnem zpevněným valouny a 618 = 659, předpecní jáma 619; celkové rozměry soustavy cca 5,6x min. 3 m; pravděpodobně měla soustava ještě jedno topeniště na jihozápadní straně, zničené recentními výkopy) 2 nebo o vtesanou pec s předpecní jámou (SSJ 02 = s. j. 561, snad i SSJ 04 = s. j. 765+ propálená stěna 1149). Vesměs byly pece dochovány jako zbytky těsně nade dnem, některé se kvůli recentnímu narušení podařilo postihnout jen v řezu.
Vorläufige Ergebnisse Archäologischer Rettungsgrabungen im Jahr 2001. In: Přehled výzkumů 43, Br... more Vorläufige Ergebnisse Archäologischer Rettungsgrabungen im Jahr 2001. In: Přehled výzkumů 43, Brno 2002, 71-114.
Die Methode der systematischen archäologischen Erforschung der Stadt auf dem Beispiel von Brno (B... more Die Methode der systematischen archäologischen Erforschung der Stadt auf dem Beispiel von Brno (Brünn). In: Forum urbes medii aevi I, Brno 2004, 57-97.
Vorläufige Ergebnisse Archäologischer Rettungsgrabungen im Jahr 2001. In: Přehled výzkumů 44, 57-... more Vorläufige Ergebnisse Archäologischer Rettungsgrabungen im Jahr 2001. In: Přehled výzkumů 44, 57-100.
Archaeological excavations in the area of Reduta Theatre on Cabbage Market in Brno). In: Reduta. ... more Archaeological excavations in the area of Reduta Theatre on Cabbage Market in Brno). In: Reduta. Divadlo na Horním náměstí (Dufková, E. ed.), Brno 2005, 167-177. ------------------------------------------------------------------Within the archaeological rescue excavation in the Baroque building of the Reduta theatre at Zelný trh Square 2-4 one could uncover the foundations of rear tracts of medieval burgher houses. In the present, originally Baroque cellar rooms also a Late Gothic cellar was identified. The contribution offers the basic knowledge of building development of burgher houses at these plots
Uploads
Papers by Dana Zapletalová
castle. This castle was an important centre of power in Moravia as early as in the
first half of the 11th century, and the appanage branch of Přemyslids resided here
for a certain time. It was situated in a lowland location of the historical cadastre of
Old Brno and had, similarly to other contemporary castles, fortifications made of
earth and wood. The constructions were made of wood and earth and the castle was
divided into several areas — the main residential area and adjacent, non‑residential
areas. The precise form of this castle was erased by the subsequent constructions, but
the long‑term
archaeological research has brought enough evidence showing that
the oldest castle in Brno was situated in this location. An important change in the
structure of the city occurred in the history of Brno in the course of the 12th century.
The settlement below the southern part of the historical town centre came into existence
and the Romanesque St. Peters church was built as well. It was probably in
relation to these changes that the residential area, castle authorities, castle market
and a part of the non‑residential
castle areas were moved to a new location. However,
Brno continued to be an important royal castle in the 13th century as well as after
the town was established.