Linux – Wikipedie

Linux – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z
GNU/Linux
Tento článek je o
operačním systému
Další významy jsou uvedeny na stránce
Linux (rozcestník)
Linux
GNU/Linux
Vyvíjí
Linus Torvalds
Rodina
OS
Unix-like
První zveřejnění
17. září
1991
Podporované platformy
IA-32
x86-64
PowerPC
ARM
m68k
DEC Alpha
SPARC
hppa
IA-64
MIPS
s390
a další
Typ
jádra
modulární
monolitické jádro
Programovací jazyk
Jazyk symbolických adres
Rust
Výchozí
uživatelské rozhraní
grafické:
GNOME
Plasma (KDE)
Xfce
a další
textové:
příkazový řádek
(terminál)
Licence
GNU GPLv2
a jiné
Stav
Aktuální
Oficiální web
The Linux Kernel Archives
Linux
nebo
GNU/Linux
(viz
spor o používání názvu GNU/Linux
) je
svobodný
otevřený
počítačový
operační systém
, který je založený na
linuxovém jádru
. Linuxové systémy jsou šířeny v podobě
distribucí
, které je možné
nainstalovat
nebo používat bez instalace (tzv.
live CD
). Používané
licence
umožňují systém zdarma a velmi volně používat, distribuovat (kopírovat, sdílet) i upravovat.
pozn. 1
Tím se odlišuje od
proprietárních
systémů (např.
Windows
macOS
), za které je nutné platit a dodržovat omezující
licence
Charakteristika
editovat
editovat zdroj
Operační systém Linux používá
Linux kernel
, který vychází z myšlenek Unixu a respektuje příslušné standardy
POSIX
Single UNIX Specification
. Název je odvozen z křestního jména jeho tvůrce
Linuse Torvaldse
a koncovka
odkazuje právě na Unix (podobně jako
XENIX
Ultrix
IRIX
AIX
a další
UN*Xy
).
Jádro Linuxu
umožňuje spouštět více programů (úloh) najednou. Každý program se může skládat z jednoho nebo více procesů, tedy se jedná o
víceúlohový
systém. Každý proces potom může mít jeden nebo více
podprocesů
. Operační systémy, které umožňují běh více procesů, nebo dokonce podprocesů současně, jsou schopny využít i vícejádrové a víceprocesorové
počítače
a výrazně zefektivnit práci uživatele. Jádro Linuxu je
víceuživatelské
, takže umožňuje spouštět programy různých uživatelů, například jeden uživatel může obsluhovat počítač přímo, zatímco další mohou obsluhovat stejný počítač například přes síť nebo dokonce
Internet
. Příslušné
uživatelské účty
jsou před neoprávněným přístupem chráněny
autentizací
, například jménem a heslem. Uživatelé mají přidělena různá práva, od naprosté kontroly nad systémem, kterou má obvykle správce (
root
), až do různé míry omezené účty uživatelů.
V současné době je označením Linux míněno nejen jádro operačního systému, ale zahrnuje do něj též veškeré programové vybavení (
software
), které uživatelé používají (tj.
aplikace
utility
grafické uživatelské rozhraní
apod.) i přesto, že je vyvíjeno nezávisle na samotném jádře Linuxu. Linux je šířen v podobě
linuxových distribucí
, které obsahují jak zmíněné jádro, tak zmíněný doplňující software v takové formě, která usnadňuje jeho instalaci a používání (instalace někdy není nutná, viz
Live CD
).
Linux je
open source software
, což znamená, že jsou k dispozici jeho
zdrojové kódy
, které lze za dodržení jistých podmínek upravovat a vše dále šířit.
Pro ochranu před zneužitím zdrojových kódů používá open source software různé licence. Samotné jádro Linuxu je chráněno a šířeno pod licencí
GPLv2
(s důležitou výjimkou). Software, který je spolu s Linuxem šířen, je chráněn nejrůznějšími licencemi (
GPL
LGPL
MPL
Licence MIT
BSD licence
atd.). Většina distribucí vybírá software podle jejich licencí tak, aby vyhovoval buď volnějšímu výkladu open source nebo naopak přísnějšímu výkladu
svobodného software
anglicky
free software
), což nemá na koncového uživatele přímý vliv, ovlivňuje to však zejména pohled na další vývoj jednotlivých součástí Linuxu.
Historie
editovat
editovat zdroj
Linus Torvalds
, tvůrce
linuxového jádra
Vývoj
unixových systémů
Linus Torvalds
začal vyvíjet
jádro Linuxu
v roce
1991
jako svůj koníček. Mezi důvody pro vznik právě unixového systému patřil fakt, že Unix je systém, který upřednostňuje jednoduchost a je přednášen na univerzitách
zdroj?
(Torvalds studoval na
finské
univerzitě
Helsinkách
obor Informatika). Torvalds byl dále inspirován
MINIXem
od
Andrewa Tanenbauma
, který napsal svoji verzi
unixového
systému jako doprovodný projekt ke své výuce a knihám o operačních systémech. Na rozdíl od něj však Torvalds nevyužil svůj projekt komerčně, protože preferoval otevřený vývoj (viz
open source software
).
První verze linuxového jádra (0.01) byla na Internetu zveřejněna
17. září
1991.
Linusově
překvapení byl o jeho nedokonalý systém velký zájem a záhy začal dostávat
e-mailem
další podněty, opravy a zdrojové kódy. Torvalds jádro dále vyvíjel a zároveň začal příspěvky ostatních do svého jádra začleňoval a upravené zdrojové kódy obratem zveřejňovat (další verze byla zveřejněna již v říjnu). Od té doby se na vývoji podílely tisíce
vývojářů
z celého světa. Model vývoje linuxového jádra a podobného softwaru byl později výstižně popsán v eseji
Katedrála a tržiště
anglicky
The Cathedral and the Bazaar
) od
Erica S. Raymonda
Richard Stallman
, tvůrce
GNU
Již velmi brzo předběhl Linux ve vývoji svůj vzor –
MINIX
zdroj?
Zejména v počátcích byl při vývoji využíván
Projekt GNU
, který se již delší dobu zabýval myšlenkou vývoje volně dostupného unixového systému, avšak vlastní jádro operačního systému neměl. Z projektu GNU hned počátku Linux využil
shell
bash
a další nástroje (
základní unixové nástroje
používané na
příkazovém řádku
, kompilátor
GCC
, později též
GNU C Library
a další). Sám Linux však nikdy nebyl součástí
GNU
, i když samotné jádro používá licenci
GPLv2
, která též pochází od GNU.
Torvalds je dodnes hlavou vývoje jádra, které je zveřejňováno na serveru
kernel.org
Sám vydává nové verze, přičemž některé starší verze jsou udržovány jinými lidmi. Kromě něj na vývoji spolupracují tisíce programátorů z celého světa.
Již delší dobu se dá říct, že vývoj jádra je z velké části placen firmami, jako je
Red Hat
Intel
IBM
a další.
Ostatní součásti Linuxu jsou vyvíjeny samostatně (např.
KDE
GNOME
X.Org
atd.).
Logo a název
editovat
editovat zdroj
Tux – maskot operačního systému Linux
Logem a maskotem Linuxu je tučňák
Tux
vycházející z obrázku
Larryho Ewinga
z roku
1996
. Kromě toho existují i jiná, méně známá zpodobnění, viz
OS-tan
. Jméno „Linux“ nevytvořil sám Torvalds, ale
Ari Lemmke
, který pracoval na
helsinské univerzitě
jako správce
FTP
serveru
ftp.funet.fi
, kde byla uveřejněna první verze Linuxu. Torvalds navrhoval jméno „Freax“ jako free (svobodný) + freak (blázen) + x (unixový systém), ale to se Lemmkemu nelíbilo a na
FTP
serveru vytvořil adresář „Linux“ (tj. Linusův unixový systém).
Název „Linux“ se později stal
ochrannou známkou
(č. 1916230) na „software počítačového operačního systému, který usnadňuje práci s počítačem“, kterou vlastní sám Linus Torvalds. Licencování této ochranné známky nyní obstarává
Linux Mark Institute
(LMI).
Označení GNU/Linux
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
GNU/Linux kontroverze
Richard Stallman
Free Software Foundation
změnily označení Linuxu na GNU/Linux
a vidí
linuxové distribuce
používající software GNU jako varianty operačního systému GNU, a proto požadují, aby se takové systémy označovaly jako GNU/Linux, případně „Na Linuxu založený GNU systém“. Média a část uživatelů preferují krátké označení této rodiny operačních systémů jako
Linux
. Distribuce
Debian
používá označení GNU/Linux na výzvu Richarda Stallmana od roku
1994
samotná FSF pak od roku
1995
V současné době jsou v obvyklých distribucích Linuxu obsaženy vlastní projekty GNU v menšině (některé významné projekty se dokonce od GNU oprostily – např.
GCC
GNU C Library
). Mnoho dalších projektů (součásti distribucí) sice využívá licence od GNU (
GPL
LGPL
), ale nejsou to projekty GNU (nemají s GNU nic společného kromě použité licence). Je tedy zřejmé, že se jedná spíše o ideovou záležitost.
Vztah mezi Unix, GNU a Linux
editovat
editovat zdroj
Vztahy mezi pojmy lze zjednodušit takto:
Unix
je historický základ a inspirace (rodina systémů a tradice návrhu).
GNU
je sada svobodných nástrojů a knihoven, které tvoří velkou část uživatelského prostoru.
Linux
je jádro, které může sloužit jako základ operačního systému.
Systémy označované jako „Linux“ v běžné mluvě často používají mnoho komponent GNU. Z tohoto důvodu se někdy používá označení
GNU/Linux
. Terminologie se liší podle komunit a kontextu.
10
Architektura operačního systému
editovat
editovat zdroj
Operační systémy unixového typu (včetně systémů s linuxovým jádrem) se často popisují ve vrstvách.
Hardware
editovat
editovat zdroj
Fyzické prostředky počítače: procesor, paměť, úložiště, síťové rozhraní, grafická karta apod.
Jádro (kernel)
editovat
editovat zdroj
Jádro
je privilegovaná část systému běžící v tzv.
kernel space
. Zajišťuje:
přístup k hardware a ovladačům,
plánování běhu procesů a vláken,
správu virtuální paměti,
souborové systémy a práci s úložišti,
síťovou komunikaci,
systémová volání (API) pro programy v uživatelském prostoru.
11
Linux je tradičně klasifikován jako
monolitické jádro s moduly
: většina základních funkcí je v jádře, ale mnoho ovladačů a částí funkcionality lze načítat jako moduly.
12
Uživatelský prostor (user space)
editovat
editovat zdroj
Uživatelský prostor tvoří programy běžící s omezenými právy:
systémové knihovny,
shell a základní nástroje,
systémové služby (démony),
aplikace a (případně) grafické prostředí.
Důležitou roli má také init proces (PID 1), který spouští služby a řídí start systému.
Součástí uživatelského prostoru může být i
Uživatelské rozhraní
, které může mít velmi různou podobu (např. příkazový řádek, grafické prostředí nebo jejich kombinace).
Kernel space vs. user space
editovat
editovat zdroj
ujasnit
Oddělení
kernel space
user space
přispívá ke stabilitě a bezpečnosti: pád běžné aplikace zpravidla nesestřelí celý systém, zatímco chyba v jádře nebo ovladači může způsobit selhání systému.
Linuxové distribuce
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článcích
Linuxová distribuce
Seznam distribucí Linuxu
Linux jako takový je pouze
jádro
operačního systému
(viz výše). K tomu, aby bylo možné počítač s Linuxem používat, je nutné doplnit jádro o další programy. Základ tvoří jednoduché
utility
(malé programy), které označujeme jako systémové nástroje a které slouží pro zajištění
startu
(bootování) a následně i zajištění běhu systému. Pro uživatele jsou pak k dispozici
aplikace
, které mu umožňují provádět nějakou užitečnou činnost (např.
LibreOffice
Mozilla Firefox
Pidgin
a další). Jednotlivé běžně používané nástroje i aplikace jsou volně dostupné na
Internetu
Protože jsou výše zmíněné nástroje i aplikace na Internetu dostupné v podobě
zdrojových kódů
, které je nejprve nutné
přeložit
do formy
spustitelných souborů
, bylo by pro uživatele velmi nepohodlné, kdyby si vše musel dělat sám.
pozn. 2
Proto existují takzvané
distribuce
, které obsahují vše potřebné v úhledném balení – přeložené
binární soubory
včetně instalačního programu, který umožňuje připravit Linux na uživatelově počítači k okamžitému používání (avšak Linux lze používat i bez instalace pomocí tzv.
Live CD
).
Distribuce jsou sestavovány jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerčními firmami. Distribuce zahrnuje jádro, další systémový a aplikační software,
grafické uživatelské rozhraní
X.org
KDE
GNOME
atd.). Distribuce mají různá zaměření, například výběr obsažených programů, podpora určité
počítačové architektury
, použití ve
vestavěných systémech
atd. V současné době existuje kolem 450 různých distribucí.
13
14
Snímky obrazovek a další popisy distribucí lze nalézt na různých místech Internetu, například na serveru
DistroWatch
nebo i jinde.
15
Mezi nejznámější distribuce Linuxu patří:
Arch Linux
Danix
(česká distribuce),
Debian
Fedora
(Komunitní distribuce sponzorovaná firmou
Red Hat
),
Red Hat Enterprise Linux
(vychází z Fedory),
Gentoo
Greenie
, (slovenská distribuce),
Knoppix
Mandriva
(dříve Mandrake),
Linux Mint
(vychází z Ubuntu),
Slackware
Slax
(česká live distribuce),
Source Mage
SUSE
Ubuntu
Kubuntu
(derivát Ubuntu), …
Licence
editovat
editovat zdroj
Distribuce lze nalézt na Internetu a lze je i volně používat, protože se skládají z
open source
programů. I v distribuci je ke každému programu standardně přiložena licence, která je při instalaci uložena společně s programem na
pevný disk
, takže si vše uživatel může ověřit (ve skutečnosti open source programy vyžadují, aby s nimi licence byla dodávána nejen u zdrojových kódů, ale i u funkční podoby). Dílo vytvořené distribuce (tj. jak je vše na distribučním médiu organizováno) také podléhá licenci, avšak typicky se opět jedná o open source.
16
Většina linuxových distribucí je sestavována výhradně ze
svobodného software
, takže je lze nejen volně používat, ale i dále šířit. Některé však mohou obsahovat nesvobodný software, takže je lze volně používat, ale je omezeno jejich šíření. Například v případě, že obsahují komerční programy (
ovladače
pro
grafickou kartu
počítačové hry
atp.). Též profesionální komerční distribuce jsou však dostupné pouze po zaplacení (například
Red Hat Enterprise Linux
SUSE Linux Enterprise Server
), avšak díky povaze open source k některým existují volně šiřitelné identické klony (viz např.
CentOS
).
Repozitáře
editovat
editovat zdroj
Základní výhodou linuxových distribucí je existence
repozitářů
, které jsou založeny na
balíčkovacích systémech
a obsahují snadno
instalovatelné balíčky
s jednotlivými programy. Díky tomu lze v linuxových distribucích velmi pohodlně instalovat a odebírat jednotlivé součásti systému a aplikace. Do repozitářů jsou umisťovány též aktualizace, které umožňují zajistit nejen automatické
opravy chyb
, ale zajišťují také
bezpečnost systému
odstraňováním zjištěných
zranitelností
a to nejen pro samotný operační systém (jako v případě
Microsoft Windows
), ale i pro všechny ostatní součásti příslušné distribuce.
Použitelnost a podíl na trhu
editovat
editovat zdroj
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji
vylepšíte
. Jak by měly články vypadat, popisují stránky
Vzhled a styl
Encyklopedický styl
Odkazy
Za své dlouhé působení Linux získal mnoho příznivců a významné místo na trhu operačních systémů. Zatím je rozšířený zejména na internetových a intranetových
serverech
a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic (v žebříčku 500 nejvýkonnějších
superpočítačů
TOP500
má podíl 100%
17
).
V posledních letech se Linux pozvolna rozšiřuje i do firemní sféry a na domácí počítače,
18
takže jeho podíl na PC dosáhl tři procenta.
19
Přestože zvládá prakticky všechny činnosti od počítače očekávané a mezi jeho přednosti patří bezpečnost, nízká cena a flexibilita, rozšíření stále brání zejména velké množství aplikací dostupných pouze pro Microsoft Windows (zvláště počítačových her) a nejistá podpora spuštění těchto konkrétních aplikací pod Linuxem. Nutno také dodat, že v současnosti se Linux prosazuje i na poli chytrých telefonů a tabletů.
Instalace
editovat
editovat zdroj
Instalace se liší podle zvolené linuxové distribuce. Většina distribucí nabízí textovou i grafickou verzi instalace, kterou obvykle zvládne i začátečník ─ mnozí tvrdí, že instalace některých distribucí Linuxu je výrazně snadnější než u konkurenčních
Microsoft Windows
. Při instalaci se také obvykle nainstaluje nejen samotný operační systém, ale i veškerý software potřebný k používání počítače.
Instalovat se může přímo z instalačního média (pak se ovšem nainstalují aplikace ve verzi, která byla k dispozici v době vydání distribuce) nebo lze z instalačního média pouze nabootovat a stáhnout aktuální verzi distribuce ze sítě. Některé distribuce lze také instalovat z jiného běžícího systému (jiné distribuce Linuxu), i když je to spíš zajímavost pro odborníky než doporučená metoda pro začátečníka.
Běh aplikací napsaných pro Microsoft Windows
editovat
editovat zdroj
Pro běh aplikací z
Microsoft Windows
je dnes k dispozici řada emulátorů. Některé z nich jsou založené na vytváření plnohodnotných virtuálních strojů. Jiné pouze překládají systémová volání, což jednak vede k mnohem efektivnějšímu běhu spouštěných aplikací a jednak k efektivnějšímu využití stávajícího hardwaru (například podpora 3D akcelerace
grafických jednotek
). Jejich nevýhodou je pak možnost použití pouze na architektuře x86 a kompatibilních. Existují k tomuto účelu i jiné řešení zdarma, z nichž nejznámější je
Wine
(který emulátorem není). V současné době pomocí Wine funguje pod Linuxem většina
Windows
aplikací nebo pro ně existuje alternativa. Za zmínku stojí i komerční odnož
Cedega
, která se specializuje na možnost hraní her napsaných pro Microsoft Windows, nebo
CrossOver
. Dále lze použít emulátory virtuálního PC:
Bochs
QEMU
VirtualBox
(GPL),
VMware
(proprietární).
Pro hraní her lze také použít například
Proton
(upravený
fork
WINE), který je vyvíjen společností
Valve
. Proton je užitý třeba ve
Steam Decku
, a samotném
Steamu
pro Linux díky funkci Steam Play. Tato funkce umožňuje použití libovolného vydání Protonu, či jejích alternativ (Proton GE, Luxtorpeda, a další).
Programování na Linuxu
editovat
editovat zdroj
Základním
programovacím jazykem
v Linuxu je
jazyk C
a sada
GCC
, která obsahuje
překladače
pro několik jazyků (zejména C a
C++
). Nedílnou součástí programovacích nástrojů jsou i
GNU binutils
, které obsahují nástroje pro překlad
jazyka symbolických adres
linkování
binárních objektových souborů do spustitelné podoby; na systému Linux jsou standardně objektové soubory i spustitelné programy uloženy ve formátu
ELF
executable and linkable format
). Prostředí
GNU
nabízí i řadu dalších nástrojů pro usnadnění vývoje složitějších programů
make
autoconf
gettext
).
Linux podporuje i celou řadu dalších programovacích jazyků. Kromě jednoduchého jazyka zabudovaného
přímo v příkazové řádce (
shell
) jsou nejpoužívanějšími jazyky v linuxovém prostředí
Perl
Python
. Protože se Linux stal velice populární platformou pro provoz
WWW
serverů, tak obrovské množství uživatelských aplikací které se dnes běžně provozují pod tímto systémem jsou ve skutečnosti webové aplikace napsané v jazyce
PHP
Snadná tvorba grafického rozhraní v Glade
Programování v Linuxu většinou probíhá v cyklu: programátor napíše zdrojový kód v textovém editoru, pak spustí v příkazové řádce kompilátor a program otestuje. Existují i programátorské editory, které za
programátora spustí kompilátor a případně ve
zdrojovém textu
označí chyby. Samozřejmostí je i zvýraznění syntaxe a nyní jsou k dispozici již i rozvinutá plně funkční
vývojová prostředí
označovaná jako IDE nebo v případě návrhu
grafického uživatelského rozhraní
označovaná
RAD
. Tato prostředí jsou obvykle určena pro grafické rozhraní
X Window System
. Vesměs jsou zaměřená na kompilované jazyky, existují ale i taková, která podporují ladění skriptovacích jazyků (např. Pythonu), například
IDEA
. K programování grafických aplikací lze použít např.
Anjuta
Glade
či
KDevelop
(primárně pro prostředí
KDE
).
Podpora
editovat
editovat zdroj
Podpora linuxových distribucí je obvykle realizována komerčními společnostmi. V případě společností, jako jsou
Canonical
Novell
Red Hat
nebo
Mandriva
, jde přímo o společnosti spravující určitou distribuci. Na druhé straně jsou společnosti jako např.
VA Linux
zdroj?
, které se specializují na aplikace řešení postavených na Linuxu.
Nejrozšířenější model podpory je ten, že s koupí distribuce dostáváte právo využít omezenou podporu po omezený čas a v případě potřeby můžete později dokoupit další služby.
Pro uživatele distribucí, které jsou zdarma, slouží jako poměrně dobrá podpora řada diskusních fór, v angličtině i češtině.
Použití Linuxu
editovat
editovat zdroj
Kromě distribucí Linuxu, určených pro všeobecné použití na
počítačích
serverech
, mohou být distribuce specializovány pro různé účely, například jako podpora
architektury počítačů
, vestavěných systémů, stability, zabezpečení, lokalizace do konkrétního regionu nebo jazyka, cílení na konkrétní skupiny uživatelů, podpora pro aplikace v reálném čase (real-time applications). Navíc některé distribuce záměrně zahrnují pouze
volný software
free software
). V roce 2015 se aktivně rozvíjí více než čtyři sta
linuxových distribucí
Stolní počítače (Desktop)
editovat
editovat zdroj
Popularita Linuxu na běžných
stolních počítačích
noteboocích
se v průběhu let zvyšuje. Většina moderních distribucí zahrnuje
grafické uživatelské rozhraní
, které má od února 2015 dvě nejpopulárnější prostředí jako KDE Plasma Desktop a Xfce.
Jelikož není k dispozici žádný oficiální desktop Linux, desktopová prostředí a distribuce Linuxu vybírají součásti z fondu volného a otevřeného softwaru, s nímž vytvářejí grafické uživatelské rozhraní. Například
GNOME
má své příkazy pro uživatelské rozhraní udělány formou průvodce.
Spolupráce při vývoji volného softwaru umožňuje distribuovat jej různým týmům, které provádějí jazykovou lokalizaci některých distribucí systému Linux pro použití v lokálních sítích. Například jazyková verze
Knoppix
v jazyce Sinhalese byla značně dostupná předtím, než společnost
Microsoft
přeložila
Windows XP
do Sinhalese. Významnou roli při vývoji lokalizovaného systému hraje společnost Lanka Linux User Group tím, že kombinuje znalosti univerzitních profesorů, lingvistů a místních vývojářů.
Aplikace
editovat
editovat zdroj
Mnoho populárních aplikací je k dispozici pro různé operační systémy. Například
Mozilla Firefox
OpenOffice.org
LibreOffice
Blender
jsou ke stažení pro všechny operační systémy a jejich distribuce. Navíc některé aplikace původně vyvinuté pro Linux, jako jsou
Pidgin
GIMP
, byly vydány díky své oblíbenosti i pro ostatní operačních systémy (včetně
Windows
MacOS
). Navíc je v Linuxu podporováno rostoucí množství proprietárních desktopových aplikací, jako například
Autodesk Maya
, Softimage XSI a Apple Shake v oblasti animace a vizuálních efektů. Existuje také několik společností, které přenášely své hry nebo hry jiných společností na Linux, přičemž Linux byl také podporovanou platformou jak pro populární distribuční služby
Steam
, tak pro službu Desura.
Mnoho dalších typů aplikací, které jsou k dispozici pro systémy
Microsoft Windows
MacOS
, bylo též přepracováno na Linux. Buď je na internetu k nalezení free softwarová aplikace, která funguje jako aplikace nalezená v jiném operačním systému nebo verze aplikace, která funguje na Linuxu, jako například
Skype
a některé videohry jako
Dota 2
Team Fortress 2
Projekt Wine
editovat
editovat zdroj
Projekt Wine
dále poskytuje možnost konkrétní kompatibility se systémem
Windows
, která umožňuje spouštět nemodifikované aplikace systému
Windows
v systému Linux. Ta je podporována skupinami jako CodeWeavers, kteří vyrábí komerční verzi softwaru. Od roku 2009 společnost
Google
rovněž poskytla finanční prostředky na Projekt Wine.
Komponenty a instalace
editovat
editovat zdroj
Vedle viditelných komponent, jako například
X window managers
, jsou také důležité neviditelné programy, které hostují freedesktop.org, jako například
D-Bus
nebo
PulseAudio
, jichž využívají obě hlavní desktopová prostředí
GNOME
KDE
a každé z nich nabízí
grafické rozhraní
napsané pomocí příslušné sady nástrojů
GTK +
nebo
Qt
Instalace, aktualizace a odstraňování
softwaru
operačním systému
Linux se obvykle provádí pomocí správců balíčků, jako jsou
Synaptic Package Manager
, PackageKit a Yum Extender. Zatímco většina hlavních distribucí Linuxu má rozsáhlé
repozitáře
, které často obsahují desítky tisíc balíčků, není z oficiálních
repozitářů
k dispozici celý
software
, který lze spustit na Linuxu. Uživatelé mohou také instalovat balíčky z neoficiálních
repozitářů
, stahovat předkompilované balíky přímo z webových stránek nebo sami sestavit zdrojový kód. Všechny tyto metody přicházejí s různými stupni obtížnosti, kompilace
zdrojového kódu
se obecně považuje za náročný proces pro nové uživatele Linuxu, ale v moderních distribucích je málo potřebná a není specifickou metodou pro Linux.
Netbooky
editovat
editovat zdroj
Distribuce Linuxu se stala populární i na trhu s
netbooky
u řady zařízení jako jsou
Asus Eee PC
nebo
Acer Aspire One
V roce 2009 společnost
Google
oznámila svůj systém
ChromeOS
jako minimalistický
operační systém
založený na operačních systémech Linuxu. Systém ChromeOS nekontroluje žádné webové aplikace s výjimkou správce souborů a přehrávačů médií (v pozdějších verzích byla přidána určitá úroveň podpory aplikací pro
Android
).
Netbooky
dodávané s
operačním systémem
, označované jako
Chromebooky
, se na trhu objevily v červnu 2011.
Servery, sálové počítače a superpočítače
editovat
editovat zdroj
Distribuce Linuxu jsou již dlouho využívány jako operační systémy pro servery. Společnost Netcraft oznámila v září 2006, že osm z deseti nejspolehlivějších hostingových společností provozovalo linuxové distribuce na svých webových serverech. V červnu 2008 byly distribuce Linuxu zastoupeny v pěti z deseti případů serverových systémů,
FreeBSD
tři z deseti a
Microsoft
dva z deseti, od února 2010 distribuce Linuxu representovaly šest z deseti případů,
FreeBSD
tři z deseti a
Microsoft
jeden z deseti, přičemž Linux vedl.
Distribuce Linuxu tvoří základní kámen kombinace serverů a softwarových systémů
LAMP
(Linux,
Apache
MariaDB
MySQL
Perl
PHP
Python
), které získaly popularitu mezi vývojáři.
Distribuce systému Linux se stávají stále populárnějšími na
sálových počítačích
, částečně kvůli cenám a modelu s otevřeným
zdrojovým kódem
. V prosinci 2009 počítačový gigant IBM oznámil, že převážně prodává a prodává Enterprise Linux Server na bázi
mainframe
. V síti LinuxCon North America 2015 oznámila společnost
IBM
LinuxONE řadu sálových počítačů speciálně navržených pro provozování systému Linux s otevřeným
zdrojovým kódem
Distribuce Linuxu jsou také dominantní jako
operační systémy
pro
superpočítače
Inteligentní zařízení
editovat
editovat zdroj
Android
se stal dominantním mobilním operačním systémem pro
smartphony
, který běží na 66
% smartphonech na světě.
Android
je také oblíbeným operačním systémem pro
tablety
chytré televize
Mobilní telefony a PDA s operačním systémem Linux na open-source platformách se staly běžnějšími od roku 2007, příklady zahrnují
Nokia N810
, Neo1973 značky
Openmoko
Motorola
ROKR E8.
Nokia Maemo, jeden z nejčasnějších mobilních operačních systémů, byl založen na
Debianu
. Ten byl později sloučen s Moblinem od
Intelu
. Projekt byl později ukončen ve prospěch společnosti
Tizen
, operačního systému zaměřeného na mobilní zařízení a také IVI. Tizen je projekt v rámci nadace Linux. Několik produktů od společnosti
Samsung
už běží na operačním systému Tizen, Samsung Gear 2 je nejvýznamnějším příkladem. Smartphony Samsung Z mají používat Tizen namísto
Androidu
Mozilla Firefox OS se skládá z jádra Linuxu, vrstvy abstrakce
hardwaru
, prostředí runtime založeného na webových standardech a uživatelského rozhraní a integrovaného webového prohlížeče.
Společnost
Canonical
vydala aplikaci
Ubuntu Touch
s cílem přiblížit se k operačnímu systému na PC
Ubuntu
. Operační systém také poskytuje plnou verzi Ubuntu plochu pro připojení k externímu monitoru.
Vestavěná zařízení
editovat
editovat zdroj
Zařízení
Embedded Linux
a Linux Jolla Phone využívá
operační systém
Sailfish, který je založen na Linuxu. Systém pro zábavu v automobilu, modelu
Tesla Model S
, je založen na
softwaru
Ubuntu
, Nokia X –
smartphone
, který běží na jádru z Linuxu. Vzhledem k jeho nízké ceně a snadné práci s ním se Linux často používá ve
vestavěných systémech
Populární
digitální videorekordér
TiVo například používá upravený systém Linux, stejně jako několik síťových
firewallů
routerů
od výrobců, jako je
Cisco
/Linksys. Korg OASYS, Korg KRONOS, hudební stanice Yamaha Motif XS/Motif XF, Yamaha S90XS/S70XS,
syntezátory
Yamaha MOX6/MOX8, generátor Yamaha Motif-Rack XS a
digitální klavír
Roland RD-700GX jsou také provozovány na Linuxu. Linux je také používán v systémech řízení podsvícení, jako je konzola WholeHogIII
Hry
editovat
editovat zdroj
Neutralita
nebo faktická přesnost této části může být narušena užíváním
vyhýbavých slov
Ta umožňují nenápadné vkládání
neověřených
tvrzení. Můžete pomoci Wikipedii tím, že
tvrzení tvořená vyhýbavými slovy ověříte a vhodně upravíte nebo odstraníte
V minulosti bylo pro Linux dostupných jen málo her. V posledních letech bylo vydáno více her s podporou Linuxu (především
Indie hry
), s výjimkou několika herních AAA titulů.
Android
, populární mobilní platforma, která používá
jádro Linuxu
, začala hodně zajímat vývojáře a je jednou z hlavních platforem pro vývoj mobilních her spolu s operačním systémem
iOS
od společnosti
Apple
pro zařízení
iPhone
iPad
Dne 14. února 2013 společnost
Valve
vydala Linuxovou verzi systému
Steam
, která je oblíbenou herní distribuční platformou na PC. Mnoho steam her bylo přeneseno na Linux. Dne 13. prosince 2013 společnost Valve vydala
SteamOS
, herní systém založený na Debianu, určený pro
beta testování
, s plánem používat Steam machines jako herní a zábavní platformu. Valve vyvinul také VOGL, nástroj pro rozpoznávání
OpenGL
, určený k podpoře vývoje videoher, stejně jako přenosu jeho
Source
engine na Linux desktop. V důsledku snahy společnosti Valve jsou nyní na platformě Linux již nativně dostupné některé významné hry jako
DotA 2
Team Fortress 2
Portal
Portal 2
Left 4 Dead 2
Dne 31. července 2013
Nvidia
vydala herní tablet Shield, s pokusem používat platformu Android coby specializované herní platformy.
Někteří uživatelé systému Linux hrají Windows hry přes
Wine
, Proton nebo CrossOver.
22. srpna 2018 vydal Valve svou vlastní fork Wine zaměřený na hry. Obsahuje několik vylepšení v porovnání s vanilla Wine, jako jsou například implementace DirectX 9, 10, 11 a 12 založené na Vulkan, integraci Steam, lepší podpora celé obrazovky a herního ovladače a lepší výkon pro vícevláknové hry.
Speciální použití
editovat
editovat zdroj
Vzhledem k flexibilitě, přizpůsobitelnosti a volné a otevřené povaze Linuxu je možné jej velmi dobře vyladit pro konkrétní účel. Existují dvě hlavní metody pro vytváření specializované linuxové distribuce: začít od nuly nebo z obecné distribuce jako základny. Distribuce, které se často používají k tomuto účelu, zahrnují
Debian
Fedoru
Ubuntu
(které je samo založeno na Debianu),
Arch Linux
Gentoo
Slackware
. Naproti tomu distribuce Linuxu, postavené od začátku, nemají obecný základ; namísto toho se soustředí na filozofii JeOS s tím, že zahrnuje pouze nezbytné součásti a vyhýbá se režijním nadbytečným nákladům spojených s distribucí.
Domácí kino (Home theater PC)
editovat
editovat zdroj
„PC domácí kino“ (
HTPC
) je počítač, který se používá především jako zábavní systém,
systém domácího kina.
Obvykle je připojen k televizoru a často k dalšímu zvukovému systému.
HTPC využívá OpenELEC, linuxovou distribuce, speciálně vyladěná pro tento systém, která zahrnuje software pro centrum médií Kodi. Byl vybudován od základů dodržujících princip JeOS. Tento OS je velmi lehký a vhodný pro omezený rozsah použití HTPC.
K dispozici jsou také speciální edice distribucí Linux, které obsahují software
MythTV
media center, jako je
Mythbuntu
, speciální vydání Ubuntu.
Digitální zabezpečení
editovat
editovat zdroj
Kali Linux
je Linuxová distribuce založená na Debianu určená pro digitální forenzní a
penetrační testování
. Dodává se s předinstalovanými několika softwarovými aplikacemi pro penetrační testování a
identifikaci bezpečnostních problémů
. Nástroj BackBox od společnosti Ubuntu poskytuje předinstalované nástroje pro zabezpečení a síťovou analýzu pro etické hackování.
Existuje mnoho linuxových distribucí vytvořených s ochranou soukromí, tajemstvím, anonymitou v síti a bezpečností informací, včetně
Tails
, Tin Hat Linux a Tinfoil Hat Linux. Lightweight Portable Security je distribuce založená na Arch Linuxu a vyvinutá
Ministerstvem obrany Spojených států
. Tor-ramdisk je minimální distribuce vytvořená výhradně pro hostování anonymního softwaru
Tor
Záchrana systému
editovat
editovat zdroj
Linux
Live CD
se již dlouho používá jako nástroj pro obnovu dat z poškozeného počítačového systému a pro opravu systému. Na základě této myšlenky se objevilo několik linuxových distribucí přizpůsobených pro tento účel, z nichž většina používá
GParted
jako editor oddílů s doplňkovým softwarem pro obnovu dat a opravu systému:
GParted Live – distribuce založená na Debianu vyvinutém projektem GParted
Parted Magic
– komerční distribuce Linuxu
SystemRescueCD
– distribuce založená na Gentoo s podporou pro editaci
registru Windows
Ve vesmíru
editovat
editovat zdroj
SpaceX
využívá několik redundantních letových počítačů v konstrukci se
systémem odolným vůči chybám
v raketě
Falcon 9
. Každý motor Merlin je řízen třemi voting počítači, přičemž dva počítače mají fyzické procesory a neustále se vzájemně kontrolují. Linux není ve své podstatě tolerantní k chybám (žádný operační systém není, protože je funkcí celého systému včetně hardwaru), ale letový počítačový software to pokládá za svůj účel. Pro flexibilitu se místo náhradních dílů, vytvrzených za použití radiace, používají komerčně vyráběné náhradní díly a systémy „tolerantní vůči radiaci“. Od září 2018 provedla společnost SpaceX více než
60 startů
Falconu 9. Od roku 2010, všechny, kromě jednoho, úspěšně dodaly své primární užitečné zatížení na zamýšlenou
oběžnou dráhu
, a plánuje jej použít k přepravě astronautů na
Mezinárodní kosmickou stanici
Systém Windows zde byl navíc používán jako operační systém na kritických systémech, které nejsou určeny pro poslání. Notebooky používané na palubě kosmické stanice byly ale nahrazeny Linuxem. První humanoidní robot s operačním systémem Linux také prochází testováním v letu.
Laboratoř
Jet Propulsion
používala Linux již řadu let „na pomoc při projektech spojených s výstavbou bezpilotního vesmírného letu a průzkumu hlubokého vesmíru“;
NASA
využívá Linux v robotice v roveru Mars a
Ubuntu
Linux pro „ukládání dat ze satelitů“.
Vzdělání
editovat
editovat zdroj
Distribuce Linuxu byly vytvořeny tak, aby poskytovaly studentům praktické zkušenosti s kódováním a zdrojovým kódem na zařízeních jako je
Raspberry Pi
. Kromě vytvoření praktického zařízení je záměrem ukázat studentům „jak věci pracují.“
Projekty Ubuntu
Edubuntu
a Projekt Linux Schools, stejně jako Debian derivát
Skolelinux
, poskytují vzdělávací softwarové balíčky. Obsahují také nástroje pro správu a budování školních počítačových laboratoří a počítačových učeben, jako je Linux Terminal Server Project (LTSP).
Ostatní
editovat
editovat zdroj
Instant WebKiosk
Webconverger
jsou distribuce Linuxu založené na prohlížeči, které se často používají ve webových
kioscích
digitálním značení
Thinstation
je minimalistická distribuce určená pro
tenké klienty
. Rocks Cluster Distribution je přizpůsoben pro vysoce výkonné výpočetní clustery.
Existují distribuce Linuxu s obecným účelem, které jsou zaměřeny na určité publikum, jako jsou uživatelé určitého jazyka nebo zeměpisné oblasti. Mezi takové příklady patří
Ubuntu Kylin
pro uživatele čínského jazyka a
BlankOn
zaměřené na indonéské obyvatele. Profesionální distribuce zahrnují
Ubuntu Studio
pro tvorbu médií a
DNALinux
pro
bioinformatiku
. Dále sem patří muslimsky orientované distribuce jménem Sabily, který následně poskytuje také některé islámské nástroje. Některé organizace používají interně lehce specializované linuxové distribuce, včetně
GendBuntu
používané francouzským národním četnictvem,
Goobuntu
, který interně používá společnost Google a
Astra Linux
, vyvinutý speciálně pro ruskou armádu.
Název Linux
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Spor o používání názvu GNU/Linux
Název
Linux
původně označoval jen
samotné jádro
, ale velmi brzy byl název zevšeobecněn a vztažen na celý operační systém skládající se z jádra Linux a operačního systému
GNU
. Už delší dobu ale neplatí, že Linux a GNU tvoří takřka celý systém, do systému byla postupně zahrnuta řada dalších programů.
Výslovnost
editovat
editovat zdroj
Deklarace výslovnosti Linusem Torvaldsem.
V angličtině vznikaly dříve spory, jak se má správně slovo Linux vyslovovat. Běžně je toto slovo vyslovováno
[ˈlɪnəks]
, avšak existují různé varianty. Například sám
Linus Torvalds
, původce jména Linux, slovo vyslovuje podobně jako v češtině –
[ˈlɪnʊks]
česky
anglicky podle Linuse
).
20
Poznámky
editovat
editovat zdroj
Volně šiřitelný software je také chráněn licencemi, avšak takovým způsobem, který
uživatele
velmi málo omezuje. Podrobnosti viz
tato část
Distribuce
Gentoo Linux
se zaměřuje na to, aby uživateli pomohla si celý systém zkompilovat přímo ze zdrojových kódů.
Odkazy
editovat
editovat zdroj
Reference
editovat
editovat zdroj
V tomto článku byl použit
překlad
textu z článku
Linux
na anglické Wikipedii.
The Open Source Initiative | Open Source Initiative
– definice
open source software
a seznam licencí vyhovujících definici
Skupiny Google
– sever pro zveřejňování zdrojových kódů jádra Linuxu
– How patches get into the mainline
– 2.6.24 – some statistics
– Lars Wirzenius: Linux Anecdotes
Sam Williams,
Free as in Freedom: Richard Stallman's Crusade for Free Software
chapter 10
(O'Reilly, 2002).
Stephen Benson.
Linux/GNU in EE Times
[online]. 12 May 1994 [cit. 2008-01-31].
Dostupné online
. 178@scribendum.win-uk.net.
GNU's Bulletin, vol. 1 no. 18
[online].
Dostupné online
Free Software Foundation:
Linux and the GNU System
. Dostupné online:
(cit. 2026-02-01).
Arpaci-Dusseau, Remzi H.; Arpaci-Dusseau, Andrea C.:
Operating Systems: Three Easy Pieces
. Online učebnice, 2018. Dostupné online:
(cit. 2026-02-01).
Corbet, Jonathan; Rubini, Alessandro; Kroah-Hartman, Greg:
Linux Device Drivers
(3. vydání). O’Reilly, 2005.
ISBN 978-0-596-00590-0
LWN Distributions List
DistroWatch.com: Put the fun back into computing. Use Linux, BSD.
– databáze snímků obrazovek převážně linuxových desktopů a většiny svobodných a OpenSource aplikací (česky)
Například vše okolo licencí pro distribuci
Fedora
je na adrese
Licensing:Main – FedoraProject
KRČMÁŘ, Petr. Na všech 500 superpočítačích z žebříčku Top 500 už běží Linux - Root.cz.
Root.cz
Dostupné online
[cit. 2017-11-21].
Market share for browsers, operating systems and search engines | News
DSL.sk - Linux na PC dosiahol 3% podiel.
DSL.sk
Dostupné online
[cit. 2017-09-04].
LINUS, Torvalds
Re: How to pronounce “Linux”?
[online]. Google Groups: newsgroups comp.os.linux, 1992-04-23 [cit. 2008-10-08].
Dostupné online
. (anglicky)
– Linus Torvalds zveřejnil audio nahrávky, které indikují jeho vlastní výslovnost:
anglicky
[ˈlɪnʊks]
IPA
How to pronounce Linux?
[online]. [cit. 2006-12-17].
Dostupné online
švédsky
[ˈlɪːnɤks]
IPA
Linus pronouncing Linux in English and Swedish (Linus vyslovuje Linux v angličtině a švédštině)
[online]. [cit. 2007-01-20].
Dostupné online
Literatura
editovat
editovat zdroj
SCHRODER, Carla.
Linux – Kuchařka administrátora sítě
. [s.l.]: Computer Press, 2009.
ISBN
978-80-251-2407-9
. S.
608.
Bednář Vojtěch: Linux na firemním PC – možnosti, rizika cena,
BEN - technická literatura
, 2007,
ISBN
978-80-7300-225-1
Související články
editovat
editovat zdroj
Svobodný software
Projekt GNU
Operační systém
LAMP
Unix
Seznam distribucí Linuxu
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Linux
na Wikimedia Commons
Galerie
Linux
na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo
Linux
ve Wikislovníku
Kniha
Linux
ve Wikiknihách
Výukový kurs
Linux
ve Wikiverzitě
Téma
Linux
ve Wikicitátech
(česky)
Linux.cz
– Proč používat GNU/Linux
(česky)
Filosofie projektu GNU
(česky)
„GNU/Linux“ – Co je ve jménu?
(anglicky)
Přehled distribucí
(česky)
Linux Dokumentační Projekt
– 16MB
(anglicky)
Linux Documentation Project
(česky)
ÚSL
Úvod do Systému Linux
(česky)
Učebnice GNU/Linuxu
– česky
Dokumenty o Linuxu:
(anglicky)
Revolution OS
, režie J. T. S. Moore, 85 minut
Operační systémy
BSD
NetBSD
FreeBSD
OpenBSD
DragonFly BSD
Minix 3
Linux
distribuce
(Deb)
Debian
(1993) •
Knoppix
(2000) •
Ubuntu
(2004) •
Linux Mint
(2006)
(RPM)
Red Hat
(1994) •
Fedora
(2003) •
Mandriva
(2005)
(Portage)
Gentoo
(2002)
(AUR)
Arch Linux
(2002) •
Manjaro
(2011)
další
Slackware
(1993) •
SUSE
(1996) •
Slax
(2002) •
další…
GNU
GNU Hurd
Linux-libre
seL4
MIT
licence
Fuchsia
Haiku
Redox
(Mac) OS X •
macOS
10.6 (Snow Leopard)
10.7 (Lion)
10.8 (Mountain Lion)
10.9 (Mavericks)
OS X 10.10 Yosemite
OS X 10.11 El Capitan
macOS 10.12 Sierra
macOS 10.13 High Sierra
macOS 10.14 Mojave
macOS 10.15 Catalina
macOS 11 Big Sur
macOS 12 Monterey
DOS
MS-DOS
DR DOS
FreeDOS
PTS-DOS
Windows
Windows pro
MS-DOS
Windows 1.0
(1985) →
Windows 2.0
(1987) →
Windows 3.0
(1990) →
Windows 3.1x
(1992) →
Windows 95
(1995) →
Windows 98
(1998) →
Windows ME
(2000)
Windows NT
Windows NT 3.1
(1993) →
Windows NT 3.5
(1994) →
Windows NT 3.51
(1995) →
Windows NT 4.0
(1996) →
Windows 2000
(2000) →
Windows XP
(2001) →
Windows Server 2003
(2003) →
Windows Vista
(2007) →
Windows Server 2008
(2008) →
Windows 7
(2009) →
Windows Server 2008 R2
(2009) →
Windows 8
(2012) →
Windows Server 2012
(2012) →
Windows 8.1
(2013) →
Windows Server 2012 R2
(2013) →
Windows 10
(2015) →
Windows Server 2016
(2016) →
Windows 11
(2021) →
Windows Server 2025
(2024)
Windows CE
Windows CE
Windows Mobile
Windows Phone
(2010) →
Windows 10 Mobile
(2016)
Vývoj zrušen
Cairo
Nashville
Neptune
Odyssey
Mobilní telefony
PDA
Android
Bada
BlackBerry OS
Firefox OS
iOS
Maemo
Palm OS
Symbian OS
Tizen
Ubuntu Touch
webOS
Windows Phone
další
QNX
Solaris
BeOS
OpenVMS
Mac OS
NeXTSTEP
Syllable
ReactOS
Chrome OS
AmigaOS
historické
Mac OS (Classic)
Multics
OS/2
Plan 9 from Bell Labs
UNIX
XENIX
Autoritní data
NKC
ph117043
PSH
12506
BNF
cb124906479
(data)
GND
4337730-0
LCCN
n94087892
NLG
51688
NLI
987007289819405171
SUDOC
034116125
VIAF
185985901
Portály
Svobodný software
Linux
Citováno z „
Kategorie
Linux
Operační systémy
Svobodný software
Svobodné operační systémy
Skryté kategorie:
Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení
Monitoring:Stránky používající kouzelné odkazy ISBN
Údržba:Články s nejasnými tvrzeními
Údržba:Články k částečné úpravě
Údržba:Články s vyhýbavými slovy
Monitoring:Články přeložené z enwiki
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem PSH
Monitoring:Články s identifikátorem BNF
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem NLG
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Portál Svobodný software/Zapojené články
Portál Linux/Zapojené články
Linux
Přidat téma