Papers by Martin Slepička
BALDASSARRI, Jvan a SLEPIČKA, Martin. Ohlasy tažení Vladislava II. do Milána roku 1158 na pražských památkách třetí čtvrtiny 12. století. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády Přemyslovců: k 900. výročí úmrtí zakladatele kl...
CS/ Kapitola v kolektivní monografii, vyšlé díky péči Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni u příležitosti 900. výročí úmrtí českého knížete Vladislava I., se podrobně zabývá ohlasy tažení Vladislava II. do Milána roku 1158 na čtyřech významných pražských památkách třetí čtvrtiny 12. století.
SLEPIČKA, Jiří a SLEPIČKA, Martin. K životu záhadného českého knížete Vladivoje. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády Přemyslovců: k 900. výročí úmrtí zakladatele kladrubského kláštera Vladislava I. 1. vyd. Plzeň: Západoče...
CS/ Kapitola v kolektivní monografii, vyšlé díky péči Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni u příležitosti 900. výročí úmrtí českého knížete Vladislava I., se podrobně zabývá životem záhadného českého knížete Vladivoje, pokrevně spřízněného s Přemyslovci, který na počátku 11. století krátce vládl Českému knížectví.
SLEPIČKA, Martin. „Jeho svátek, dokud žil, velmi zbožně slavil…“ Kult sv. Lamberta v českých zemích od jeho prvních známých počátků za vlády knížete Vladislava I. do konce středověku. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády P...
CS/ Kapitola v kolektivní monografii, vyšlé díky péči Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni u příležitosti 900. výročí úmrtí českého knížete Vladislava I., se podrobně zabývá kultem franského biskupa a mučedníka sv. Lamberta na území středověkých Čech a Moravy.
SLEPIČKA, Martin. On the life and reign of Vladislaus I, Duke of Bohemia. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády Přemyslovců: k 900. výročí úmrtí zakladatele kladrubského kláštera Vladislava I. 1. vyd. Plzeň: Západočeská uni...
SLEPIČKA, Martin. K životu a vládě českého knížete Vladislava I. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády Přemyslovců: k 900. výročí úmrtí zakladatele kladrubského kláštera Vladislava I. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v...
CS/Kapitola v kolektivní monografii, vyšlé díky péči Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni u příležitosti 900. výročí úmrtí českého knížete Vladislava I., se podrobně zabývá životem a vládou přemyslovského knížete Vladislava I., který významně zasáhl do regionálních dějin západních Čech (klášter Kladruby, hrad Přimda) a stál u vzniku takzvané vladislavské linie rodu Přemyslovců.
SLEPIČKA, Martin. Česko-francouzské kulturní vztahy v době posledních Přemyslovců. Medea: studia mediaevalia et antiqua. Roč. 24, s. 35–68, 2025
SLEPIČKA, Martin. Doctor Mellifluus Bernardus Claraevallensis: Kult cisterciáckého učitele církve sv. Bernarda z Clairvaux v českých zemích během středověku. Mediaevalia Historica Bohemica. Roč. 27, č. 2, s. 45–81, 2024
SLEPIČKA, Martin. Od založení po oddělení od třebovického panství v polovině 16. století. In: BRŇOVJÁK, Jiří a TOMÁŠEK, Martin (eds.). Dějiny Poruby: od středověké vsi k modernímu městskému obvodu. 1. vyd. Ostrava-Poruba: Úřad městského obvodu Ostrava-Poruba, s. 29–60, 2024
SLEPIČKA, Martin. Úcta k benediktinskému opatovi sv. Maurovi ve středověkých Čechách. Bohemiae Occidentalis Historica. Roč. 10, č. 1, s. 5–15, 2024
CS/ Studie se zabývá kultem raně středověkého benediktinského opata sv. Maura, hlavního žáka zakladatele západního mnišství sv. Benedikta z Nursie, na území Čech od jeho nejstarších počátků v poslední třetině 10. století až do konce středověku. Text se za využití detailního výzkumu dobových pramenů na příkladu poutního cestování, relikvií či slavení posvátné liturgie snaží poskytnout první ucelené zpracování rozšíření a významu úcty ke sv. Maurovi v českém středověku.
SLEPIČKA, Martin. Po stopách kultu pařížského biskupa a francouzského "národního" patrona sv. Denise v českém středověku. Historie – Otázky – Problémy. Roč. 16, č. 1, s. 9–20, 2024
CS/ Studie se zabývá kultem pařížského biskupa a francouzského „národního“ patrona sv. Denise ve středověkých Čechách a na Moravě. Snaží se poskytnout odpovědi na otázky o významu, charakteru a rozšíření svatodeniské úcty v české společnosti.
SLEPIČKA, Martin. Kult učitele církve sv. Hilaria z Poitiers ve středověkých Čechách a na Moravě. Studia theologica. Roč. 25, č. 1, s. 43–54, 2023
CS/ Studie se zabývá středověkým kultem poitierského biskupa a učitele církve sv. Hilaria z Poitiers na území Čech a Moravy. I když tento významný teolog a západní církevní otec dosáhl ve světovém církevním prostředí významného postavení, v českých zemích včetně současné římskokatolické církve nehraje výraznější roli, což se odráží na skromném počtu odborných prací o věnovaných jeho osobnosti. Studie se proto snaží zdůraznit starobylost kultu sv. Hilaria v českém i moravském prostředí a za pomoci detailních analýz přináší první interpretaci vývoje a významu úcty k sv. Hilariovi z Poitiers v české středověké společnosti. Studie odpovídá především na základní otázky, kdy a jak se na území českých zemí kult sv. Hilaria z Poitiers dostal, kde a proč se rozšířil či jaký měl celkový význam. Studie vychází z široce koncipovaného dizertačního výzkumu historických pramenů, mezi nimiž v případě kultu sv. Hilaria hrají prim středověká kalendária, homiliáře, legendy a umělecké památky.
SLEPIČKA, Martin. Kult patrona vězňů a sedláků sv. Linharta (Leonarda) ve středověkých Čechách a na Moravě. Bohemiae Occidentalis Historica. Roč. 8, č. 1, s. 5–24, 2022
CS/ Studie se zabývá kultem raně středověkého franského opata sv. Linharta ve středověkých Čechách a na Moravě od jeho nejstarších počátků v první polovině 12. století až po závěr středověku. Text za pomoci detailní analýzy středověkých pramenů usiluje o první komplexní zachycení podoby a rozšíření svatolinhartského kultu v českém středověku. Na příkladu kostelních či oltářních patrocinií, relikvií, kalendárií a uměleckých památek bylo podrobně interpretováno nejen šíření kultu sv. Linharta v souvislosti s německou východní kolonizací, ale i blízký vztah římského císaře Karla IV. ke zmiňovanému světci.
SLEPIČKA, Martin. Kult populárního raně středověkého světce sv. Jiljí v českých zemích od jeho počátků až po konec středověku. Historica: revue pro historii a příbuzné vědy. Roč. 13, č. 2, s. 97–119, 2022
CS/ Studie se zabývá středověkým kultem raně středověkého poustevníka a benediktinského opata sv. Jiljí v českých zemích od jeho nejstarších počátků až po závěr středověku. Svatý Jiljí, žijící v 7. a 8. století na jihu dnešní Francie v kraji Septimánie, se stal vzhledem k jeho patronátům ve středověké západní a střední Evropě jedním z nejoblíbenějších světců. Studie proto usiluje o vytvoření souhrnné interpretace podoby svatojilského kultu v českých zemích ve středověku. Historický výzkum kultu sv. Jiljí je proveden pomocí detailní analýzy středověkých narativních a hmotných pramenů, ikonografie, legend a pramenů církevně-správní provenience. Text detailně představuje, za pomocí rozboru relikvií, kalendárií či kostelních patrocinií, nejen šíření kultu sv. Jiljí v českých zemích 12. století, ale také blízký vztah římského císaře Karla IV. ke zmiňovanému světci. Studie se také věnuje uměleckým památkám a kultu sv. Jiljí coby jednoho z čtrnácti svatých pomocníků na konci středověku.
SLEPIČKA, Martin. K dějinám zaniklého dřevěného kostela sv. Marka v Ostravě-Zábřehu. In: Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 35. Ostrava: Statutární město Ostrava – Archiv města Ostravy, s. 236–266, 2021
CS/ Studie se v širším kontextu vývoje zábřežské duchovní správy podrobně věnuje historii zaniklého dřevěného kostela sv. Marka v Ostravě-Zábřehu od jeho vzniku v hloubi středověku až po jeho zánik na počátku 19. století, kdy byl kompletně rozebrán a nahrazen zděným klasicistním kostelem Navštívení Panny Marie. Ve světle nově interpretovaných pramenů se zdá, že první zmínka o zábřežském dřevěném kostele sv. Marka a tamní farnosti pochází již z 6. února roku 1454. Zábřežský chrám lze tedy pravděpodobně považovat za druhý nejstarší chrám v moravské části dnešní Ostravy, který mohl být zřízen již v průběhu 14. století.
SLEPIČKA, Martin. Několik poznámek k zobrazování sv. Ambrože v českém středověku. Medea. Studia mediaevalia et antiqua. Roč. 23, s. 9–31, 2020
CS/ Studie se zabývá ikonografií sv. Ambrože, milánského biskupa a slavného církevního otce, v českých zemích v období středověku. Kult sv. Ambrože měl v českých zemích dlouhou tradici sahající až do 12. století. Kult nikdy nedosáhl výraznějšího rozšíření a byl omezen spíše na jednotlivé osobnosti či benediktinský řád, který spravoval kostel sv. Ambrože ve Vícově u Přeštic a klášter svatého Ambrože na Novém Městě pražském. Kult byl ve středověku vyjádřen relativně malým počtem uměleckých památek českého původu. Víme pouze o 16 památkách ambroziánské ikonografie. Vyobrazení lze v rámci českého středověkého umění rozdělit do tří hlavních skupin. První skupinu osmi památek tvoří jednoduchá solitérní vyobrazení postavy sv. Ambrože. Druhou skupinu, obsahující šest položek, představují standardní vyobrazení sv. Ambrože při psaní ve skriptoriu. Třetí skupinu tvoří dvě památky představující unikátní zobrazení scén ze života sv. Ambrože. Svatý Ambrož byl nejčastěji zobrazován jako biskup s mitrou ve společnosti dalších tří velkých latinských církevních otců.
SLEPIČKA, Martin. Ke společné ikonografii čtyř velkých západních církevních otců v českém středověku. Studia theologica. Roč. 22, č. 4, s. 15–35, 2020
CS/ Studie se v širších církevně historických souvislostech zabývá specifickou společnou ikonografií čtyř velkých západních církevních otců v českém středověku. Rozvoj kultu čtyř velkých západních církevních otců, sv. Ambrože, sv. Augustina z Hippo, sv. Jeronýma a sv. Řehoře Velikého, nastal po roce 1295, kdy byli papežem Bonifácem VIII. prohlášeni učiteli církve. Viditelným vyjádřením tohoto uměle vytvořeného kultu se stala vizuální zobrazení církevních otců na uměleckohistorických památkách. V rámci souboru středověkých památek české provenience se dochovalo 14 známých společných vyobrazení církevních otců z doby od poloviny 14. století po počátek 16. století. Vyobrazení čtyř velkých západních církevních otců byla personifikací posvátné církve, a proto byli znázorňováni jako vysocí církevní hodnostáři. Svatý Ambrož obvykle jako biskup s mitrou, sv. Augustin jako biskup s mitrou, sv. Jeroným jako kardinál s kardinálským kloboukem a sv. Řehoř Veliký jako papež s tiárou.
SLEPIČKA, Martin. Kult sv. Jeronýma v českých zemích v období středověku. Kultúrne dejiny. Roč. 10, č. 2, s. 176–196, 2019
CS/ Studie se zabývá kultem sv. Jeronýma v českých zemích ve středověku. Článek představuje první pokus o kompletní zpracování a objasnění projevů úcty ke sv. Jeronýmovi v době vrcholného a pozdního středověku a analyzuje všechny obvyklé projevy kultu jako zasvěcení kostelů, sv. ostatky, uměleckohistorické památky a všechny nejstarší známé středověké legendy o církevním otci sv. Jeronýmovi.
SLEPIČKA, Martin. K nejstarší ikonografii sv. Jeronýma na českých památkách doby posledních Přemyslovců a jejím pramenům. Acta historica neosoliensa: vedecký časopis pre historické vedy. Roč. 22, č. 1, s. 60–77, 2019
CS/ Článek se zabývá nejstarší známou ikonografií sv. Jeronýma na českých památkách doby posledních Přemyslovců a předcházející ikonografií sv. Jeronýma na raně a vrcholně středověkých evropských památkách. Svatý Jeroným představuje jednoho ze čtyř velkých západních církevních otců a významného učitele církve. Studie napravuje chyby staršího bádání a v širším kontextu doby a předchozí ikonografické tradice v raně a vrcholně středověkém evropském umění se detailně zabývá sedmi nejstaršími známými vyobrazeními sv. Jeronýma v českém umění v zimní a ztracené letní části Lekcionáře Alberta Míšeňského a v "gigantické" Vyšebrodské bibli. Tato různorodá a inovativní vyobrazení z přelomu 13. a 14. století se liší od pozdější ikonografie sv. Jeronýma (včetně nově přišlých ikonografických typů) ve druhé polovině 14. a 15. století. Studie rozvíjí bádání u příležitosti 1600. výročí úmrtí sv. Jeronýma.
SLEPIČKA, Martin. Z počátků a středověkých dějin obce Hrabová do roku 1538. K 750. výročí první zmínky o dnešním městském obvodu statutárního města Ostravy. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 70, č. 1, s. 33–39, 2018
CS/ Článek se zabývá počátky ostravského městského obvodu Hrabová a důkladně analyzuje její první písemnou zmínku, kterou nejnovější historické bádání spojilo s rokem 1267. Dějiny Hrabové jsou velmi stručně dovedeny až do roku 1538. Článek zaslán redakci v roce 2016, tudíž nereflektuje nejnovější literaturu.
SLEPIČKA, Martin. Zaniklý dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Vratimově. Těšínsko. Roč. 60, č. 2, s. 49–60, 2017
CS/ Článek se zabývá zaniklým dřevěným kostelem sv. Jana Křtitele ve Vratimově a v širším kontextu popisuje dějiny a dřevěnou lidovou architekturu kostela v 15.-19. století. Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1447, kdy se jako chrám farní nacházel na hranici katastrů Vratimova a Kunčic. Vratimovský kostel, který tvořila zvonice, loď, presbytář a sakristie, byl typickým zástupcem dřevěných kostelů Horního Slezska. Na počátku 19. století byl kostel již tak zchátralý, že musel být roku 1808 rozebrán. Poblíž byl postaven nový zděný kostel stejného patrocinia.