Pardubice – Wikipedie

Pardubice – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Souřadnice:
50°2′19″ s. š.
15°46′45″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: jednu ze
základních sídelních jednotek
obce
Albrechtice
okrese Karviná
Statutární město
Pardubice
Pernštýnské náměstí
Znak
Vlajka
Lokalita
Status
statutární město
Pověřená obec
Pardubice
Obec s rozšířenou působností
Pardubice
správní obvod
Okres
Pardubice
Kraj
Pardubický
Historická země
Čechy
Stát
Česko
Česko
Zeměpisné souřadnice
50°2′19″ s. š.
15°46′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel
92
319 (2025)
Rozloha
82,66
km²
Nadmořská výška
227
m n. m.
PSČ
530 xx a 533 xx
Počet ulic
604
Počet domů
11
178 (2024)
Počet
adres. míst
11 732
Počet
MO
Počet
částí obce
27
Počet
k. ú.
20
Počet
ZSJ
96
Rozpočt. výdaje
910
mil. Kč (2011)
Kontakt
Adresa magistrátu
Pernštýnské nám. 1
530 21 Pardubice
posta@mmp.cz
Primátor
Jan Nadrchal
ANO
Oficiální web
www
.pardubice
.eu
Pardubice
Další údaje
Kód obce
555134
Geodata
OSM
OSM
WMF
multimediální obsah
na
Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Pardubice
jsou univerzitní a
statutární město
okrese Pardubice
na
východě
Čech
, metropole
Pardubického kraje
s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké
aglomerace
. Leží ve východní části
Polabí
na soutoku řek
Labe
Chrudimky
, přibližně sto kilometrů východně od
Prahy
a dvacet kilometrů jižně od
Hradce Králové
v nadmořské výšce přibližně 220
metrů.
Pardubice mají
přibližně 92
tisíc
obyvatel, a jsou tak devátým
největším městem Česka
, jsou také největším městem Pardubického kraje i
okresu Pardubice
. Výměra území města je 82,7 km². Pardubice se dělí na 8 samosprávných městských obvodů a 20 katastrálních území. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů
Pernštejna
. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na
železnici
. Vznikla zde řada průmyslových podniků jako lihovar, cukrovar, továrna na mlýnské stroje,
Fantova rafinérie minerálních olejů
a další. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě nových čtvrtí především na okraji města a počet obyvatel se rychle zdvojnásobil.
Sídlí zde
Univerzita Pardubice
, dále např.
okresní soud
a pobočka krajského soudu. Historické centrum je od roku 1964
městskou památkovou rezervací
. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl chemický, strojírenský a elektrotechnický. Už od 16. století jsou proslulé výrobou
perníku
. Významné sportovní události jsou slavné koňské dostihy
Velká pardubická
, motocyklový závod
Zlatá přilba
Mezinárodní festival šachu Czech Open
či tenisová
Pardubická juniorka
. Známá je železniční a letecká doprava. Od roku 1909 tu sídlí Východočeské divadlo, působí zde profesionální
Komorní filharmonie Pardubice
Název
Pardubický zámek
polovině 19.
století
Původní ves, doložená v
roce 1295, nesla název Pordoby. Místní jméno tedy dříve znělo Pordobice (1318 „
de Pordobitz
“), tj. „ves lidí Pordobových“. Pordobice se nacházely na území dnešní čtvrti
Pardubičky
, jihovýchodně od středu města. Dle jedné teorie jméno do Polabí přinesli z
Polska mniši řádu
cyriaků
(podle polského místního jména
Porydęb
), kteří spravovali zdejší kapli
svatého Jiljí
. Dle jiné teorie existovalo pojmenování „in Pordabii“ v listině z roku 1295, tedy ještě před příchodem zmíněných mnichů, a naopak polská místní jména jsou odkazem na české Pardubice.
Hláskovou změnu Pordob- na Pardub- lze vysvětlit snahou po
disimilaci
dvou -o- a
možná i
mylnou asociací se spojením „pár
dubů
“, popřípadě osobním jménem Pardus; výklad není zcela jistý. Německá podoba názvu města zní
Pardubitz
Dějiny
Veduta
Pardubic,
Jan Willenberg
, 1602
První dochovaná zmínka o
existenci Pardubic pochází z
roku
1295
, kdy papež
Bonifác VIII.
potvrdil zdejší klášter
cyriaků
kostel svatého Bartoloměje
Pánové z Pardubic a Pernštejnové
Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z
Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili jeho synové Pardubice s
rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn
Arnošt z Pardubic
byl prvním pražským arcibiskupem. Na scénu nastoupil šlechtický rod
pánů z
Pardubic
, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Arnoštova závěť z
roku 1340 je prvním dokladem o
existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Povýšení Pardubic na městečko se tedy uskutečnilo někdy v
letech 1332–1340. V
roce 1390 byla postoupena část panství Hanušovi z
Milheimu. Dalším majitelem po jeho smrti se na začátku husitských válek stal
Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad
. Za
husitských válek
Pardubice pravděpodobně získal
úchvatem
moravský šlechtic
Jan Hlaváč z Mitrova
V roce 1491 Pardubice koupil
Vilém II. z Pernštejna
, nejmocnější šlechtic tehdejšího českého království. Vedle zvelebování města a
panství
se pustil i
do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové
Vojtěch
Jan
pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát – přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný
pardubický zámek
– lze obdivovat dodnes.
Pernštejnové
se zasloužili i za celé historické městské jádro s
renesančním
náměstím, malebnými uličkami a
dominantou Pardubic –
Zelenou bránou
Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v
roce 1560 arciknížeti
Maxmiliánu II. Habsburskému
, nastal úpadek.
Třicetiletá válka
město ještě více zbídačila.
19. století
Pohled na Pardubice v
roce 1845 z
nové železniční trati.
Vzlet Kašparova letadla v
Pardubicích
Nový rozvoj města přišel až v
polovině 19. století. 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak
severní státní dráhy
Olomouce
do Prahy. Ve druhé polovině století byly z města postupně rozvětveny další železniční tratě a
vznikly průmyslové podniky jako
lihovar
cukrovar
, výrobce mlýnských strojů
Josefa Prokopa synové
Fantova rafinérie minerálních olejů
další.
Podobně jako v
jiných místech země tehdy došlo ke značnému rozvoji kultury, sportu a
dalších odvětví. 5. listopadu 1874 se poprvé běžel světoznámý dostih
Velká pardubická
. Centrem kultury se stal
hotel Veselka
(zbořen 1972)
20. století
V roce 1903 se v
Bubeníkových sadech uskutečnila Východočeská výstava. V roce 1909 bylo postaveno
Městské divadlo
. Pardubice se staly kolébkou českého letectví, když 13. května roku 1911 uskutečnil inženýr
Jan Kašpar
první dálkový let z
Pardubic do
Velké Chuchle
u Prahy, kde přistál na dostihovém závodišti.
V roce 1915 zahájila v Pardubicích činnost jedna z největších vojenských nemocnic (lazaretů) ve Střední Evropě. Lazaretem prošly statisíce vojáků, měl početný personál, mezi 750 zdravotními sestrami byla i dcera budoucího prezidenta –
Alice Masaryková
Třída Míru
roku 1910
Po
první světové válce
došlo k
dalšímu rozmachu průmyslu. Vznikly firmy
Explosia
Synthesia
, také Telegrafia, později známá jako
Tesla
. V
roce 1931 se ve městě konala celostátní
Výstava tělesné výchovy a sportu
. V
té době byl postaven i
hotel Grand
Průmyslové muzeum
, dnes Střední průmyslová škola potravinářská.
Druhá světová válka
Americký
B-24 Liberator
nad hořící Fantovou rafinerií během náletu 24. srpna 1944
V Pardubicích se v roce 1942 za pomoci místních odbojářů skrývali členové výsadkové skupiny
Silver A
Alfréd Bartoš
Josef Valčík
. Postupně do své zpravodajské sítě začlenili desítky spolupracovníků pardubické
Gestapo
o ní nemělo tušení. Zrada jiného z výsadkářů
Karla Čurdy
ale nakonec přivedla na popraviště mnoho občanů města.
Od července do prosince 1944 byly Fantova rafinerie a
pardubické letiště
terčem tří náletů
britského
amerického letectva
, největší byl druhý 24. srpna 1944. Celkem bylo svrženo 870 tun bomb, které způsobily velké škody i ve městě; zahynulo 263 lidí (včetně 19 německých vojáků) a přes tisíc budov bylo zničeno nebo poškozeno včetně staré budovy nádraží.
Poválečný rozvoj
Po válce se započalo s
výstavbou nových čtvrtí, ještě ve čtyřicátých letech to bylo
sídliště Dukla
místě dřívější
Válečné nemocnice Pardubice
sídliště Tesla
, v roce 1957 sídliště
Višňovka
a sídliště
Na drážce
. Roku 1952 byla ve městě zavedena
trolejbusová doprava
. Roku 1958 bylo vybudováno
nové vlakové nádraží
. V
šedesátých letech se začala stavět sídliště
Polabiny
na pravém břehu
Labe
. Poté byla vybudována ještě sídliště
Dubina
Karlovina
, Závodu Míru a
Pardubice-sever.
Geografie
Mapa Pardubic z
Třetího vojenského mapování, 1877–1880
Pardubice leží převážně na levém břehu Labe, centrum pod soutokem s
Chrudimkou
přibližně na 15 ¾° východní zeměpisné délky a
50
° severní šířky, 98
kilometrů na východ od Prahy, dvacet kilometrů jižně od
Hradce Králové
, okolo deset kilometrů severně od
Chrudimi
. Fytogeograficky patří Pardubicko do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Město se rozkládá v
Polabské nížině
nadmořské výšce 211 až 258 metrů (Stropinský vrch, katastrální území
Hostovice
).
Sousedními obcemi sídla jsou
Valy
Kunětice
Třebosice
Černá u Bohdanče
Spojil
Barchov
Bezděkov
Lázně Bohdaneč
Dašice
Tuněchody
Úhřetice
Srnojedy
Sezemice
Přelouč
Úhřetická Lhota
Staré Hradiště
Staré Jesenčany
Srch
Rybitví
Starý Mateřov
Ostřešany
Mikulovice
Kostěnice
Živanice
Obyvatelstvo
Budova Pardubické nemocnice s centrálními operačními sály
Počet obyvatel Pardubic od počátku 19. století stoupal díky rozvoji průmyslu, který zaznamenal velký růst po napojení města na železnici. Největšího počtu, 96
036 obyvatel, dosáhly Pardubice ke konci roku 1989,
od té doby se však počet trvale žijících obyvatel stále mírně snižuje. Z
porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel do okresního města až do roku 1991, od kterého podíl obyvatel města vůči celému regionu mírně klesá zejména v důsledku dostupnějšího bydlení v okolních obcích (tzv.
suburbanizace
). Celá
hradecko
-pardubická
aglomerace
měla k roku 2019 celkem 340
423 obyvatel.
10
Do vlastního města dojíždí 20
tisíc lidí za prací a
za studiem.
11
Podle sčítání lidu v roce 1921 zde žilo v
743
domech 25
162
obyvatel, z
nichž bylo 11
802
žen. 23
722
obyvatel se hlásilo k
československé národnosti, 551
německé a 62
národnosti židovské. Podle náboženského vyznání bylo v Pardubicích 15
823
římských katolíků, 1
171
evangelíků, 1
874
příslušníků Církve československé husitské a 554
židů.
12
Další
prvorepublikové
sčítání v
roce 1930 přineslo následující výsledky: v
2 649
domech žilo 28
846
obyvatel. 27
703
obyvatel se hlásilo k
československé národnosti a 647
německé. Mezi obyvateli bylo 16
604
římských katolíků, 1
579
evangelíků, 5
225
příslušníků Církve československé husitské a
518
židů.
13
Vývoj počtu obyvatel a domů města Pardubice
14
15
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
12 925
15 917
18 341
24 831
31 642
36 261
41 860
49 928
64 968
78 947
92 262
94 407
90 668
90 767
89 619
Počet domů
1214
1332
1400
1810
2563
3110
4718
6501
7307
7994
8460
9105
9359
10 462
11 178
Vývoj počtu obyvatel a domů Pardubice I
14
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
Počet obyvatel
8197
10 292
12 367
17 031
20 419
25 162
28 846
35 463
48 478
62 323
52 042
46 445
21 707
20 628
Počet domů
582
644
713
972
1389
1743
2649
3473
4721
4253
3933
3949
1628
1721
Věková struktura obyvatel obce Pardubice roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Pardubice roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Pardubice roku 2011
Správní členění a vývoj
Katastrální území a městské obvody
Do roku 1940 se město Pardubice skládalo z
historického města
se
zámkem
Zeleného Předměstí
Bílého Předměstí
(aglomeraci, v níž k roku 1930 žilo 43 tisíc obyvatel, však tvořily i Nové Jesenčany, Pardubičky a Studánka
16
). Roku 1954 se připojily
Pardubičky
Studánka
, roku 1960
Doubravice
Cihelna
Ohrazenice
Polabiny
Semtín
Popkovice
Rosice nad Labem
, roku 1964
Trnová
Svítkov
Srnojedy
, roku 1976
Dražkovice
Nemošice
Mnětice
Drozdice
Černá za Bory
Spojil
Staré Čívice
a nakonec roku 1986
Lány na Důlku
Opočínek
. Roku 1991 se ale osamostatnil
Spojil
, který tak tvoří
enklávu
uvnitř pardubického území, a roku 1994
Srnojedy
17
Roku 2006 se naopak po referendu připojily
Hostovice
na východním okraji města.
18
19
Správní území Pardubic se od připojení Hostovic roku 2006 skládá z 27
evidenčních částí
ležících na 20
katastrálních územích
o celkové rozloze 82,655
km². Katastrální území zhruba odpovídají evidenčním částem, výjimkou jsou k. ú. Pardubice (zahrnuje části Pardubice-Staré Město, Zámek, Bílé Předměstí, Zelené Předměstí, Cihelna a Polabiny), Černá za Bory (části Černá za Bory a Žižín) a Semtín (části Semtín a Doubravice). Kvůli připojení obcí podél železnice je protáhlé východo-západním směrem, nejvzdálenější body dělí 19
km. Pardubice jsou největší české město, kde domy nemají přiděleno
orientační číslo
, druhé je sedmdesátitisícové
Kladno
20
Katastrální území Pardubic a okolí
Kromě toho mají Pardubice osm samosprávných
městských obvodů
. O vzniku prvních sedmi obvodů bylo rozhodnuto již v roce 1991 coby opatření proti porevolučnímu osamostatňování okrajových částí Pardubic jako zmíněné
Spojil
Srnojedy
. V první fázi ihned v roce 1991 vznikly právě periferní obvody
Pardubice IV
VI
VII
. V roce 1996 vznikl obvod
Pardubice II
a v roce 2002 zbylé tři obvody (
Pardubice I
III
IV
). Připojením Hostovic v roce 2006 vznikl osmý městský obvod.
Pardubice I
Bílé Předměstí
(část),
Pardubice-Staré Město
Zámek
Zelené Předměstí
(část)
Pardubice II
Polabiny
Cihelna
Rosice
(část)
Pardubice III
– Bílé Předměstí (část),
Studánka
(část)
Pardubice IV
– Bílé Předměstí (část),
Černá za Bory
Drozdice
Mnětice
Nemošice
Pardubičky
Staročernsko
Studánka
(část),
Žižín
Pardubice V
Dražkovice
Nové Jesenčany
Zelené Předměstí
(část)
Pardubice VI
Lány na Důlku
Opočínek
Popkovice
Staré Čívice
Svítkov
Zelené Předměstí
(část)
Pardubice VII
Doubravice
Ohrazenice
Rosice
(část),
Semtín
Trnová
Pardubice VIII
Hostovice
Existence obvodů je dlouhodobě kritizována jako zbytečně komplikovaná a drahá (např. srovnatelný
Hradec Králové
nebo
České Budějovice
žádné nemají). Na podzim 2012 se primátorka Fraňková v rámci úsporných opatření snažila o zrušení čtyř obvodů v širším centru města I, II, III a V a dále spojení nejvýchodnějších Hostovic (Pardubice VIII) s obvodem IV, ovšem setkávala se s odporem starostů dotyčných částí i jiných stran na magistrátu.
21
Po velkých sporech v zastupitelstvu bylo v dubnu 2013 vyhlášeno
referendum
s otázkou „Souhlasíte s členěním statutárního města Pardubic na městské obvody?“ na čtvrtek 13. června.
22
Účast byla nízká, pouze 21
%, referendum tedy nebylo závazné; 60
% hlasů bylo pro členění na obvody.
23
Městské symboly
Znak statutárního města je historický, vlajka byla statutárního městu udělena rozhodnutím předsedy
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
dne 9.
května 1995.
24
Instituce
V Pardubicích sídlí
Univerzita Pardubice
, dále např.
okresní soud
a pobočka
Krajského soudu v Hradci Králové
. Sídlí tu středisko
Agentury ochrany přírody a krajiny
Ve městě je umístěna Věznice Pardubice, která byla postavena v letech 1889–1891 jako zemská donucovací pracovna pro 500 káranců. Protože stavba byla na svou dobu velice moderní, byly model, plány a rozpočty vystaveny na
Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891
. Od padesátých let 20. století sloužila věznice k výkonu trestu odnětí svobody pro ženy (v I., II. a III. nápravné skupině a mladistvé), od roku 1994 zabezpečovala zejména výkon trestu odnětí svobody odsouzených žen a mladistvých žen zařazených do všech typů věznic (A dohled, B dozor, C ostraha, D zvýšená ostraha). V letech 1998–2004 byly ženy přesunuty do jiných věznic; od 7. května 2004 je zde výhradně mužská věznice.
25
26
27
Průmysl
Pardubice jsou průmyslové centrum
východních Čech
. Hlavními zdejšími odvětvími jsou průmysl chemický, strojírenský a elektrotechnický.
Chemický
Celkový pohled na rafinérie Paramo
Pardubice mají od 19. století tradici chemické výroby, kterou zajišťují především následující dvě společnosti:
Paramo
Akciová společnost
Paramo
Pa
rdubická
ra
finérie
inerálních
lejů) patřila mezi přední české
rafinerie
; vyráběla paliva, maziva, asfalty a asfaltové výrobky. Založil ji koncem 19. století
vídeňský
majitel krámku
David Fanto
, který prodával
petrolej
na litry.
zdroj?
Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z
ropy
. Vhodné místo nalezl v Pardubicích, kde byla nejen voda a železnice, ale i rozvinutý průmysl. Usazování prvních kotlů a kladení potrubí začalo na jaře roku 1889.
Oleje
všeho druhu, vřetenové, vazelínové, válcové i těžké, začaly vytlačovat až dosud všeobecně uznávané americké výrobky nejen v Rakousko-Uhersku, ale i v zahraničí. Po dvojnásobném bombardování americkým letectvem v roce 1944 zůstala ze závodu sotva čtvrtina, ale již v roce 1945 se rafinerie začala obnovovat jako
národní podnik
. Do roku 2012 patřilo Paramo mezi největší a nejznámější petrochemické společnosti v České republice. V roce 2012 majitelé provedli částečné utlumení provozu, byly trvale odstaveny výrobní jednotky zpracovávající ropu. Společnost nadále zůstává významným výrobcem asfaltů, olejů a dalších rafinérských produktů.
Synthesia a Explosia
Explosia
V roce 1920 byla v
Semtíně
založena
Československá akciová továrna na látky výbušné
. Roku 1928 vznikla sesterská společnost Synthesia a v roce 1934 byl podnik přejmenován na Explosia a.s. Roku 1946 sloučením znárodněné Synthesie a Explosie vznikl Synthesia, národní podnik, později přejmenovaný na Východočeské chemické závody n.p. Bouřlivým rozvojem prošel především v padesátých a šedesátých letech.
Synthesia
a.s. patří mezi přední české výrobce
celulosy
pigmentů
a barviv a organických sloučenin. Pracuje zde na 2300 osob a tržby v roce 2005 činily 3
570 milionů korun.
Explosia
, a.s. zaujímá přední postavení v oblasti trhavin a střelivin na trhu ČR, je i významným exportérem, především do EU. Koncem padesátých let zde byla vyvinuta plastická trhavina
Semtex
. Název vznikl kombinací slov
Semt
ín a
Ex
plosive.
Elektrotechnický
Foxconn Pardubice, dřívější Tesla Pardubice
Elektrotechnický průmysl je ve městě rozvíjen především v průmyslové zóně, vybudované na přelomu tisíciletí poblíž Starých Čivic. Z pardubického závodu
Tesla
pocházely pasivní
radary
Ramona a
KRTP-86 Tamara
. Když se po revoluci rozpadla, byla roku 1994 založena ERA a.s., která vyvinula další generaci pasivního radiolokátoru Věra. ERA vyrábí a dodává pasivní radiolokační systémy pro řízení letového provozu a sledování pohybu letadel jak ve vzduchu, tak na letištních plochách (zde je možno sledovat i pohyb jiných vozidel); její výrobky působí na letištích všech kontinentů. Od roku 2011 patří zbrojařskému koncernu
Omnipol
. V roce 2013 má začít výstavba nové administrativní budovy.
Foxconn
je tchajwanská globální firma; vyrábí spotřební elektroniku, komunikační a elektronická zařízení a všechny součásti pro
osobní počítače
kromě
čipů
. V Pardubicích má od podzimu 2000 montovnu počítačů s několika tisíci zaměstnanců, z velké části cizinců.
28
Továrna společnosti
Panasonic
byla v Pardubicích otevřena roku 2001. Vyrábí audiosystémy do automobilů pro evropský i mimoevropský trh; zaměstnává přes tisíc lidí.
Historicky cenné
Winternitzovy mlýny
u Chrudimky,
Josef Gočár
, 1911
Potravinářství: perník a pivo
Pardubice jsou od 16. století proslulé
perníkem
; tradiční spojení „pardubický perník“ je
chráněné označení původu
Evropské unie. Dále v Pardubicích sídlí výrobce náhražky kávy
Kávoviny
nebo pekárna
Odkolek
Pivo se v Pardubicích vyrábělo již ve 14. století, největší rozvoj nastal v 15. a 16. století za vlády
Viléma z Pernštejna
. Od roku 1871 fungoval novodobý
Pivovar Pardubice
, pod značkou Pernštejn vyráběl několik druhů piva a limonád; originální bylo 19° tmavé pivo Porter vlastní receptury z roku 1890. V roce 2019 zakoupily většinový podíl pivovaru
Pivovary Staropramen
a ke konci března 2023 produkce v pivovaru skončila.
29
Doprava
Městská hromadná doprava
Související informace naleznete také v článcích
Trolejbusová doprava v Pardubicích
Městská autobusová doprava v Pardubicích
Trolejbus
Škoda 32Tr
na Palackého třídě
Autobusová MHD vznikla roku 1950, první trolejbusy vyjely v roce 1952. Následoval poměrně prudký rozvoj (např. tratě na
Jesničánky
Slovany
, do
Ohrazenic
Židova
), v 70. letech ale nastala stagnace. Další nová trať na Polabiny byla otevřena až na začátku 80. let, v 90. letech a v průběhu 21. století vyrostlo několik dalších úseků. Hlavní křižovatky jsou na Masarykově náměstí a před hlavním nádražím.
Dopravní podnik města Pardubic
zajišťuje vozový park automusů i trolejbusů výhradně nízkopodlažními vozy. Velkokapacitní trolejbusy Škoda Solaris jsou pojmenovány po vítězích Velké pardubické. Nové autobusy mají pohon na
zemní plyn
. Dopravní podnik ve svém areálu vystavěl stanici se zemním plynem otevřenou i veřejnosti. Za rok 2024 přepravil skoro 30 milionů cestujících (nejvíce to bylo v roce 2019, 33
milionů).
30
Linky hromadné dopravy jezdí i do okolních obcí, jako jsou například
Lány na Důlku
Lázně Bohdaneč
Němčice
Sezemice
Spojil
či
Starý Mateřov
. Mluví se také o budoucím propojení Pardubic s
Hradcem Králové
linkami MHD.
zdroj?
Budova hlavního nádraží v
Pardubicích před rekonstrukcí
Železniční doprava
SC Pendolino
Pardubice hlavní nádraží
Pardubice jsou nejvýznamnějším železničním uzlem východních Čech. Leží 104
km od Prahy na koridorové trati
Praha – Česká Třebová
Prahy
na východ a vycházejí odtud další dvě tratě. Ve stanici
Pardubice hlavní nádraží
zastavuje mnoho mezinárodních vlaků
EuroCity
či
railjet
do měst jako jsou Vídeň, Varšava, Bratislava, Žilina, Budapešť, dále vnitrostátní vlaky
InterCity
či
rychlíky
. Kromě vlaků Českých drah zde zastavují i
vlaky soukromých dopravců (například
RegioJet
či
Leo Express
). Z
pardubického hlavního nádraží jezdí také zastávkové osobní vlaky do Kolína, Ústí nad Orlicí a České Třebové, stejně tak do nedalekého Hradce Králové, vedené nejčastěji elektrickými jednotky Českých drah
RegioPanter
. Vlaky z
Pardubic do Chrudimi a Hlinska bývají obvykle vedeny motorovými jednotkami
RegioShark
Na území města se nacházejí dvě železniční stanice:
Jihozápadně od centra
Pardubice hlavní nádraží
odbavovací budovou od architekta
Karla Řepy
z roku 1958 je jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného
funkcionalismu
s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem (to již nefunguje a hotel je zčásti obsazen kancelářemi). České dráhy plánují rekonstrukci nádražní budovy ve spolupráci s investorem, spolu s rekonstrukcí přilehlého náměstí Jana Pernera. Nádraží má tři ostrovní nástupiště s průjezdnými kolejemi (6 nástupištních hran), jednostranné I. nástupiště u výpravní koleje s dalšími dvěma nástupištními hranami u kusých kolejí. II. až IV. nástupiště s přestupovým tunelem byly od roku 2005 modernizovány. Od roku 2021 prochází celé nádraží další modernizací.
Druhou stanicí je
Pardubice-Rosice nad Labem
na trati do Hradce Králové a Chrudimi.
Dále je na území města sedm železničních zastávek: směrem na západ od hlavního nádraží Pardubice-Svítkov a Pardubice-Opočínek, na východ
Pardubice centrum
Pardubice-Pardubičky
a Pardubice-Černá za Bory, na jih Pardubice závodiště a na sever Pardubice-Semtín.
Letecká doprava
Terminál Jana Kašpara na
letišti Pardubice
v roce 2018
Související informace naleznete také v článku
Letiště Pardubice
Na jihozápadním okraji Pardubic se nachází vojenské a civilní mezinárodní
letiště Pardubice
. Vojenské zde vzniklo za první republiky, civilní v roce 1995. Rekordní počet cestujících zde byl odbaven v roce 2013, a to 184 000 lidí.V roce 2017 byl otevřen nový terminál s větší kapacitou a moderním zázemím, pojmenovaný dle pardubického průkopníka aviatiky
Jana Kašpara
. Zároveň byla zahájena pravidelná linka společnosti
Ryanair
do
Londýna
. Každoročně v létě se na letišti koná
Aviatická pouť
, která láká mnohé letecké nadšence.
Silniční doprava
Orientace ulic v Pardubicích
Pardubice protíná
silnice I/37
z Chrudimi, v úseku do Hradce Králové zmodernizovaná na čtyřproudovou rychlodráhu; na jihu Opatovic ji úsek budoucí
dálnice D35
napojuje na
dálnici D11
do Prahy, pro přímé spojení se však používá exit 68 po
silnici I/36
na Chýšť Lázně Bohdaneč. Ta prochází širším centrem a pokračuje na severovýchod do Sezemic, Holic, Vysokého Mýta a Litomyšle. Pardubice jako průmyslové město generují velké množství silniční dopravy. Místní politici navázali na řešení silniční dopravy uvnitř Pardubic v dobách komunismu, obchvaty z jihovýchodu a severovýchodu se ale nečekají před rokem 2025.
Nekvalitně navržený pravoúhlý systém dopravy vede veškerou dopravu včetně tranzitní v těsné blízkosti centra a tudíž mají Pardubice s dopravou velice často problémy. Nejvytíženější dopravní uzel, nadjezd a křižovatku u Parama, kde denně projede více než 25 tisíc aut, prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací až ke křižovatce U Trojice, kde se plynule napojí na čtyřproudovou rychlodráhu do Hradce. Ve městě bude zaveden chytrý systém dopravního světelného značení, který bude řídit dopravu dle její hustoty a požadavků, aby šlo plynule projet centrem města, a informační tabule, které řidičům poradí, kudy nejrychleji projet městem, a budou informovat o případných dopravních omezeních.
Lodní doprava
V Pardubicích funguje nově opravená výletní loď
Arnošt
, plující po
Labi
proti proudu do Kunětic a dolů po proudu řeky do Srnojed. Město zaplatilo za opravu lodi několik milionů a loď funguje kromě vyhlídkových plaveb i jako součást městské hromadné dopravy na okraje Pardubic. V Pardubicích se také chystá nákladní lodní doprava po splavnění Labe a vybudování přístavu, které jsou v plánu ministerstva dopravy. Má ulehčit silniční dopravě a sloužit jako doplněk železniční dopravy.
Sport
Velká pardubická
Velká Pardubická –
závodiště
Od roku 1874 se v Pardubicích každý podzim, druhou říjnovou neděli, koná slavná
Velká pardubická
. Jedná se o nejtěžší koňský dostih v Evropě a druhý nejtěžší na světě. Nejúspěšnějším účastníkem dostihu je žokej
Josef Váňa
s osmi vítězstvími v letech 1987–2011. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní, zvítězil plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem; dostih dokončilo pouhých 7 koní. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen v Čechách. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou let 1876 a 1908 kvůli nepřízni počasí, světových válek a roku 1968 kvůli politickému napětí po sovětské invazi. Významný byl dostih v roce 1937, kdy jej proti převaze německých koní vyhrála s klisnou Normou hraběnka
Lata Brandisová
, až doposud jako jediná žena. Dráha měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9–10 minut. Startuje 15 až 20 koní s nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky. Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu (hlavní program se koná v neděli, kdy se jede osm dostihů). Posledním dostihem je hlavním dostihem, vlastní Velká pardubická. Vozy pardubické MHD jsou pojmenovány po vítězných koních. V České republice jde o nejdelší tradici sportu, např. když se začala hrát fotbalová liga Československa, Velká pardubická již za sebou měla padesát ročníků.
Zlatá přilba města Pardubic
Zlatá přilba
města Pardubic je každoroční závod motocyklů na ploché dráze ve
Svítkově
. Je to nejstarší plochodrážní závod na světě; poprvé se jela v roce 1929. Koná se první říjnovou neděli, týden před Velkou Pardubickou, a zahajuje tradiční týden městských slavností. Každoročně láká kvalitní jezdce z Polska, Německa, Dánska, Švédska, Rakouska, Nizozemska, Anglie, ale i Spojených států nebo Austrálie. Na závod dojíždí tisíce fanoušků, zejména Čechů, Němců, Dánů a Poláků. Trofej zhotovuje známý pardubický klenotník pan Lejhanec.
Hokej
ČSOB Pojišťovna ARENA
V Pardubicích sídlí lední hokejový klub
Riders Univerzita Pardubice
HC Dynamo Pardubice
, oba hrají v
enteria areně
, tedy
sportovní hale
, modernizované a rozšířené roku 2001. Dynamo patří dlouhodobě mezi nejlepší a nejúspěšnější týmy v Česku; třikrát vyhrál nejvyšší
Československou hokejovou ligu
(1973, 1987 a 1989), samostatnou
českou extraligu
v sezonách 2004/05, 2009/10 a 2011/12. První zápas v tzv. „kanadském hokeji“ se v Pardubicích hrál v roce 1913 na
Matičním jezeře
s Českou sportovní společností Praha a první klub LTC Pardubice vznikl roku 1923 a nikdy nesestoupil z nejvyšší československé a později české soutěže. V roce 2011 se zde konal historicky první extraligový zápas pod otevřeným nebem s týmem
HC Kometa Brno
. Pardubičtí fanoušci hokeje tvoří největší fandící skupinu lidí v Česku a zápasy v hale patří k nejnavštěvovanějším v zemi. Pardubice vychovaly spoustu nadějných hokejistů např.:
Dominik Hašek
Vladimír Martinec
a další, kteří reprezentovali
Československo
Českou republiku
Basketbal
Z dalších klubů, hrajících nejvyšší národní soutěž, má v Pardubicích sídlo
basketbalový
klub
BK Synthesia / JIP Pardubice
, který hraje v
nejvyšší českou soutěž v basketbalu mužů
. Tým pravidelně hraje mezi nejlepšími pěti. Basketbal v Pardubicích má velkou tradici; skvělé výsledky dlouhodobě vykazuje mládež pod vedením Jana Procházky. V Pardubicích je Vrcholové sportovní centrum mládeže pod Českou basketbalovou federací. Za Pardubice hrál i
Jiří Welsch
, Lukáš Šindelář a další skvělí hráči basketbalové historie České republiky.
Šachy
Každoročně od roku 1990 se v Pardubicích odehrává největší
šachový
turnaj na světě
Czech Open
. V turnaji se hrají mimo šachů také
scrabble
bridž
poker
mariáš
mankala
. Turnaj se skládá z pěti hlavních a dvaceti vedlejších turnajů.
Tenis: Pardubická juniorka
Mistrovství České republiky staršího dorostu v
tenise
, neoficiálně
Pardubická juniorka
(dříve také Dorostenecké mistrovství ČSSR v tenise), je tradiční juniorský turnaj pořádaný již od roku 1926 na kurtech klubu LTC Pardubice v polovině srpna. Jde o českou obdobu prestižního floridského
Orange Bowlu
. Mezi vítězi je řada pozdějších grandslamových šampiónů a dvě světové jedničky –
Martina Navrátilová
Ivan Lendl
. Vítězem se stal i olympijský vítěz mužské dvouhry z
Letních olympijských her 1988 v Soulu
, slovenský tenista
Miloslav Mečíř
. Pardubickou juniorku také vyhráli všichni čeští wimbledonští vítězové ve dvouhře
Jan Kodeš
Jana Novotná
Petra Kvitová
, jakož i dva poražení wimbledonští finalisté Ivan Lendl a
Hana Mandlíková
Jaroslav Drobný
zvítězil jako občan Egypta. Martina Navrátilová získala všechny singlové tituly jako hráčka Spojených států.
Fotbal
Od sezóny 2012/13 se do Pardubic po šesti letech vrátila druhá nejvyšší fotbalová liga (od roku 2013 nově pojmenovaná
Fotbalová národní liga
), kterou hrál tým
FK Pardubice
. Klub vznikl roku 2008 sloučením několika subjektů, v mnohém však navazuje na historii klubů, které působily v Pardubicích v předchozích letech či desetiletích. Spojily se kluby FK Junior (dorost a žáci), MFK Pardubice (přípravky) a Tesla Pardubice (oddíly dospělých), aby pod hlavičkou v roce 2006 vzniklé akciové společnosti Fotbal Pardubice a.s. vybudovaly silný tým s kvalitní mládežnickou základnou.
FK Pardubice
hraje domácí zápasy FNL na stadionu Pod Vinicí, jelikož starý
Letní stadion
za zimním stadionem přestal již požadavkům soutěže vyhovovat, mládež se většinou soustředí ve sportovním areálu Ohrazenice. Klub má dva týmy dospělých (FNL a krajský přebor), čtyři dorostenecké oddíly (oddíl
FK Pardubice
U19 hraje 1. dorosteneckou ligu), šest žákovských celků a stejný počet přípravek. Strategií klubu je soustředit se na výchovu mládeže a využívat fotbalistů, kteří jsou buď přímo odchovanci, nebo pocházejí z východočeského regionu. A-tým
FK Pardubice
, který navazuje na družstvo dospělých Tesly Pardubice, postoupil po sezóně 2009/10 z divize do ČFL a z ní po dvou sezónách do 2. ligy (FNL). V sezóně 2020/21 hraje tým nejvyšší soutěž,
1. českou fotbalovou ligu
, kam postoupil jako vítěz
druhé nejvyšší soutěže
, ročníku 2019/20.
Florbal
nejvyšší mužské florbalové soutěži
působí tým
Sokoli Pardubice
Badminton
Od roku 1967 v Pardubicích působí
badmintonový
oddíl
TJ Sokol Polabiny Pardubice
, jehož hráči se umisťují na čelních místech sportovního žebříčku a který si zakládá na práci s mládeží
31
32
33
Hráči oddílu se zúčastňují tuzemských i zahraničních individuálních soutěží a jsou rovněž členy české reprezentace
34
. Oddíl je úspěšný i na poli soutěží družstev; v letech 2016
35
, 2017
36
a 2018
37
získal titul Mistra ČR v soutěžích družstev žáků a dorostu, v roce 2019 pak titul vicemistra
38
Školství
V Pardubicích sídlí
Univerzita Pardubice
, kterou tvoří sedm fakult a kde studuje více než sedm tisíc studentů a studentek
39
. V Pardubicích je také celkem 19 středních škol (např.
Střední průmyslová škola chemická Pardubice
), z toho dále 4 gymnázia:
Gymnázium Dašická
Gymnázium Mozartova
, Sportovní gymnázium a
Anglické gymnázium
Příroda
Tyršovy sady
V Pardubicích se nachází mnoho parků a památných stromů. Mezi nejvýznamnější parky Pardubic patří
Tyršovy sady
a také park „Na Špici“, vymezený soutokem řek Labe a Chrudimka, který byl v roce 2014 opraven. Na území města Pardubic se nachází čtyři maloplošná zvláště chráněná území: přírodní památka
Labiště pod Opočínkem
, přírodní památka
Mělické labiště
, přírodní památka
Nemošická stráň
a přírodní památka
U Pohránovského rybníka
a tři
evropsky významné lokality
(Dolní Chrudimka, Pardubice – zámek a U Pohránovského rybníka).
40
Z hlediska ochrany přírody je významný tok obou hlavních řek,
Chrudimky
Labe
Památné stromy
V Pardubicích jsou dvě památné stromořadí (stromořadí 34 ks dubů podél Labe a stromořadí 22 ks dubů letních), jedna skupina (4 jerlíny) a 8 jednotlivých památných stromů.
41
Výběr památných stromů:
Památné jerlíny japonské na Wernerově nábřeží
42
Památné duby u sídliště Závodu míru v Pardubicích
43
Stromořadí 22 ks dubů letních na sídlišti Závodu míru v Pardubicích
44
Kultura a umění
Východočeské divadlo v Pardubicích roku
1910
Východočeské divadlo v Pardubicích v
současnosti
V Pardubicích jsou čtyři divadla: největší a nejstarší
Východočeské divadlo
(budova z roku 1909), dále
Divadlo Exil
Divadlo 29
a Loutkové divadlo Radost DK Dukla. Působí zde profesionální
Komorní filharmonie Pardubice
, soubor
Barocco sempre giovane
či amatérský Pardubický komorní orchestr. Sborovému zpěvu se věnují Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice, Iuventus Cantans (Pardubický dětský sbor), komorní sbor Orfeus, Continuo,
Chlapecký sbor BONIFANTES
či smíšený sbor
Spojené sbory Pernštýn – Ludmila – Suk
. V Pardubicích působily či působí hudební skupiny: trampská
Stopa
, folková Pouta (nástupce zaniklé skupiny
Poupata
), folkový
Marien
či pop punková
Vypsaná fiXa
. Lidové tradice udržují folklorní soubory
Lipka Pardubice
a Baldrián.
V Pardubicích je více než 10 galerií,
45
především
Gočárova galerie
(v budově
Winternitzových mlýnů
, na zámku a v domě U Jonáše). Působí zde
Krajská knihovna v Pardubicích
(od roku 1960 do vzniku kraje Okresní knihovna) a knihovna
Univerzity Pardubice
. V zámku sídlí
Východočeské muzeum
46
vysílá odsud
Český rozhlas Pardubice
. Na sídlišti
Dukla
se nachází
Dům kultury Dukla
a od roku 1992 funguje
Hvězdárna barona Artura Krause
Významné události
Pernštýnská noc
– městské slavnosti (červen)
Grand festival komedie
– divadelní festival ve
Východočeském divadle Pardubice
(leden)
Komorní filharmonie Pardubice
Barocco sempre giovane
– abonentní cykly koncertů
klasické hudby
Mezinárodní hudební
festival Le Quattro Stagioni
Mezinárodního festival dětských a mládežnických pěveckých sborů
Mezinárodní festival akademických sborů IFAS
Mezinárodní folklorní festival
Podzimní folklorní slavnosti
(září)
Retroměstečko
– setkání spolků, muzeí a jednotlivců v oborech hasičské, historické, veteránské, vojenské a branně-bezpečnostní techniky se statickými a dynamickými ukázkami, koná se zpravidla na přelomu září a října (tzv. Plavení na Labi v pátek odpoledne, sobota a neděle hlavní program)
Hudební kluby
V Pardubicích působí i několik hudebních klubů s více, či méně pravidelnou produkcí. Rockové kluby Žlutý pes a Ponorka, spolu s Divadlem 29 zaměřující se na alternativní scénu jsou tradičními místy, kam jít v Pardubicích za hudbou. V centru Pardubic je i množství barů, mezi něž patří např. podniky Patapuf, nebo Prostě bar pro střední generaci. V rozšířeném centru je možno navštívit Music Hall Hobe s pestrou dramaturgií koncertů, nebo
polabinský
Klec Music Club a Dýdy Baba u univerzitních kolejí, které jsou navštěvovány mladšími posluchači.
Filmová natáčení
V Pardubicích se natáčely např. filmy
Spalovač mrtvol
(1968, objevuje se zejména
pardubické krematorium
),
Dívka na koštěti
(1971) nebo
Operace Silver A
(2007). Také zde byla natočena televizní série
Ďáblova lest
(2009) a její pokračování
Ztracená brána
(2012).
Kulturní památky
Související informace naleznete také v článku
Seznam kulturních památek v Pardubicích
Zámek
Kostel svatého Bartoloměje
, znovuvybudovaný počátkem 16. století
Národní kulturní památky
Pardubický zámek s opevněním
Pietní území Zámeček
Pardubické krematorium
Winternitzovy automatické mlýny
Vybrané kulturní památky v Pardubicích:
Městský dům čp. 49
Dům U Jonáše
Wenerův dům
Kostel Zvěstování Panny Marie
Kostel svatého Bartoloměje
Zelená brána
Městské divadlo
Průmyslové muzeum
Grandhotel a okresní dům
Kostel svatého Jana Křtitele
Nový židovský hřbitov
Machoňova pasáž
Železniční stanice Pardubice
Kostel Panny Marie Bolestné
Počápelský vodní kanál
Kamenná vila
Vila Viktora Kříže
Okresní soud
Morový sloup
na Perštýnském náměstí
Architekti, umělci v Pardubicích
Dům u Jonáše, druhá budova Východočeské galerie v Pardubicích. Pouliční lampa trčící z okna je objekt
Krištofa Kintery
Jiří Bartoška
Bóža Dvořák
Smil Flaška z Pardubic
Jan Gebauer
Marie Gebauerová
Josef Gočár
Josef Grus
Jiljí Vratislav Jahn
Pavel Janák
Iva Kramperová
František Kyncl
František Kysela
František Lexa
Ladislav Machoň
Dagmar Pecková
Václav Rabas (varhaník)
František Roith
Karel Řepa
František Schmoranz mladší
František Schmoranz starší
Stanislav Schulhof
Božena Viková-Kunětická
Jolana Voldánová
Hanuš Thein
Významné osobnosti
Arnošt z Pardubic
(1305-1364), první pražský arcibiskup
Smil Flaška z Pardubic
(1350–1403), šlechtic, spisovatel, satirik
Bratranci Veverkové
(1770–1849), vynálezci
Jiljí Vratislav Jahn
(1838–1902), chemik, spisovatel, politik
František Schwarz
(1840–1906), politik, novinář
Vincenc Jarolímek
(1846–1921), matematik
Jan Vincenc Diviš
(1848–1923), vynálezce, básník, spisovatel
Artur Kraus
(1854–1930), astronom, podnikatel
Karel Emanuel Macan
(1858–1925), hudební skladatel, esperantista
František Černý
(1861–1940), umělec, hudební skladatel
Josef Pírka
(1861–1942), c. k. dvorní fotograf, průkopník sportovní fotografie
Božena Vikova-Kunětická
(1862–1934), politička, spisovatelka
Marie Gebauerová
(1869–1928), spisovatelka
Otakar Trnka
(1871–1919), inženýr, politik
Roderich Bass
(1873–1933), klavírista a hudební skladatel
František Lexa
(1876–1960), egyptolog
František Bíbl
(1880–1932), spisovatel, překladatel
Vilém Mathesius
(1882–1945), lingvista, spisovatel
Jan Kašpar
(1883–1927), letecký konstruktér a pilot
Emil Artur Longen
(1885–1936), dramatik, herec, scenárista
Oskar Brázda
(1887–1977), malíř a sochař
Jaroslav Grus
(1891–1983), malíř
Hanuš Thein
(1904–1974), zpěvák, pedagog, režisér
František Vyčichlo
(1905–1958), matematik, pedagog
Vladimír Vokolek
(1913–1988), básník, prozaik, esejista
Ota Janeček
(1919–1996), malíř, grafik, ilustrátor, zasloužilý umělec
Jiří Toman
(1924–1972), fotograf, ilustrátor
Petr Haničinec
(1930–2007), herec
Bohuslav Ondráček
(1932–1998), hudební skladatel, dramaturg a producent
Jiří Pištora
(1932–1970), básník
Vladimír Popelka
(* 1932), hudební skladatel, dirigent a aranžér
Josef Krám
(* 1937), středoškolský učitel
Jan Přeučil
(* 1937), herec
Jiří Gruša
(1938–2011), spisovatel, prozaik, politik
Vladimír Nadrchal
(* 1938), hokejista
Alois Švehlík
(* 1939), herec
Petr Kabeš
(1941–2005), básník
Stanislav Prýl
(1942–2015), hokejista
John Bok
(* 1945), politický aktivista
Lešek Semelka
(* 1946), zpěvák, skladatel
Jiří Crha
(* 1950), hokejový brankář
Ivan Exner
(* 1960), malíř
Otakar Janecký
(* 1960), hokejista
Jiří Šejba
(* 1962), hokejista
Jitka Píšová-Slavíková
(* 1963), malířka a ilustrátorka
Roman Prymula
(* 1964), lékař, epidemiolog a politik
Dominik Hašek
(* 1965), hokejový brankář
Martin Hašek
(* 1969), fotbalista
Jolana Voldánová
(* 1969), moderátorka
Tereza Maxová
(* 1971), modelka
Tomáš Martinec
(* 1976), hokejista
Jan Bulis
(* 1978), hokejista
Petr Sýkora
(* 1978), hokejista
Aleš Hemský
(* 1983), hokejista
Julián Záhorovský
(* 1984), zpěvák
Ivana Korolová
(* 1988), herečka
Karel Kovář
(* 1996), youtuber
Jan Macák
(* 1997), youtuber
Partnerská města
Doetinchem
, Nizozemsko
Merano
, Itálie
Rosignano Marittimo
, Itálie
Pernik
, Bulharsko
Schönebeck
, Německo
Selb
, Německo
Skellefteå
, Švédsko
Spřátelená města
Jerez de la Frontera
, Španělsko
Golega
, Portugalsko
East Lothian
, Spojené království
Waregem
, Belgie
Sežana
, Slovinsko
Vysoké Tatry
, Slovensko
Odkazy
Reference
Český statistický úřad
Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025
Praha
Český statistický úřad
. 16.
května 2025.
Dostupné online
. [cit. 2025-05-18].
Český statistický úřad
Malý lexikon obcí České republiky – 2017
Český statistický úřad
. 15.
prosince 2017.
Dostupné online
. [cit. 2018-08-28].
Pošty a PSČ Pardubice
[online]. Databáze PSČ měst a obcí [cit. 2020-06-25].
Dostupné online
Český statistický úřad
Statistický lexikon obcí - 2024
Český statistický úřad
. 29.
listopadu 2024.
Dostupné online
Archivovaná kopie.
www.pardubice.eu
[online]. [cit. 2012-11-12].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2012-09-05.
Radniční zpravodaj města Pardubic.
www.pardubice.eu
[online]. Březen 2013 [cit. 2019-11-19].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2017-04-25.
Před 110 lety se na Dukle v Pardubicích otevřel lazaret pro 10.000 vojáků | ČeskéNoviny.cz.
www.ceskenoviny.cz
[online]. [cit. 2025-06-17].
Dostupné online
Marushka - Mapový aplikační server...
[online]. GEOVAP, spol s r.o. [cit. 2016-07-19].
Dostupné online
Pardubice 1949–2005
[online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2014-05-02.
OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.
Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze
PDF
online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, březen 2020 [cit. 2021-05-12]. S.
28–30.
Dostupné online
Malý lexikon obcí České republiky 2013
[online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22].
Dostupné online
Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598
s. S.
102.
Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613
s. S.
239.
Český statistický úřad
Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005. I. díl
[online]. 2007-03-03 [cit. 2015-11-08]. S.
524, 525.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2021-07-16.
Výsledky sčítání 2021 – otevřená data
[online]. [cit. 2022-04-18].
Dostupné online
Kárník, Zdeněk.
České země v éře první republiky (1918–1938)
. Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003.
ISBN
80-7277-119-1
. S. 120.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl
[online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-04-15].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-11-08.
Historie a současnost statutárních měst
, diplomová práce 2009
VÝVOJ A SOUČASNÉ PROBLÉMY VNITŘNÍ PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚSTA PARDUBICE
, diplomová práce 2008
Podrobněji v hesle
označování domů
Udělené symboly – Pardubice
[online]. 1995-05-09 [cit. 2022-06-09].
Dostupné online
ŠIMEČEK, Jan.
Historie pardubické věznice
[online]. 2010-01-05 [cit. 2017-04-03].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-09-25.
daš. Historie. In:
Vězeňská služba ČR: Věznice Pardubice
[online]. ©2017 [cit. 12. 9. 2017]. Dostupné z:
Archivováno
25. 9. 2020 na
Wayback Machine
VAŇKOVÁ, Jaroslava.
Organizace knihoven a způsob práce se čtenáři v nápravně výchovných ústavech ČSR
. Praha, 1979. 172 s. Rigorózní práce (PhDr.). Konzultant doc. PhDr. Pavel Hartl. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra knihovnictví a vědeckých informací.
ČTK, Milan Zlinský. Pardubický pivovar od dubna dovařil, na výrobu jeho piv se připravují v Ostravě.
iDNES.cz
[online]. 2023-04-19 [cit. 2023-06-26].
Dostupné online
ZLINSKÝ, Milan. MHD v Pardubicích vloni svezla 30 milionů lidí. Díky výsledkům nezdraží jízdné.
iDNES.cz
[online]. 2025-02-10 [cit. 2025-02-10].
Dostupné online
KOPŘIVA, Ondřej.
TOP 20 klubů pečujících o mládež: rozděleno bude 665 600 Kč, nejúspěšnější opět Pardubice
[online]. Český badmintonový svaz, 2019-07-09 [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-06-16.
KOPŘIVA, Ondřej.
TJ Sokol Polabiny Pardubice, nejlepší oddíl v práci s mládeží. Nejdůležitější je stmelený kolektiv, říká Josef Horáček
[online]. Český badmintonový svaz, 2018-07-13 [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-06-16.
Čtvrteční podvečer s sebou přinesl nejúspěšnější sportovce regionu
[online]. Statutární město Pardubice, 2020-02-21 [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-06-16.
Reprezentace U 19
[online]. Český badmintonový svaz [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
MČR družstev žáků: mistrovský titul vybojoval tým TJ Sokol Polabiny Pardubice
[online]. Český badmintonový svaz, 2017-12-17 [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-06-16.
MČR družstev dorostu: mistry jsou hráči TJ Sokol Polabiny-Pardubice
[online]. Český badmintonový svaz, 2017-12-17 [cit. 2020-06-16].
Dostupné online
nedostupný zdroj
Mistry republiky družstev dorostu jsou opět Pardubice, stříbro bere Orlová a bronz Vesec
[online]. Český badmintonový svaz, 2018-10-14 [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-06-16.
Ve finále MČR družstev dorostu Orlová udolala Pardubice 4:3, Hamr bronzový
[online]. Český badmintonový svaz, 2019-11-25 [cit. 2020-06-16].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-06-16.
Výroční zpráva o činnosti Univerzity Pardubice za rok 2018
[online]. Univerzita Pardubice [cit. 2019-11-07]. S.
88, 95.
Dostupné online
drusop.nature.cz/
japonský, 4 ks 101457
34 ks dubů podél Labe 104772
22 ks dubů letních 104773
Archivovaná kopie.
web.ipardubice.cz
[online]. [cit. 2009-07-04].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2010-09-13.
Východočeské muzeum v Pardubicích - Zámek Pardubice.
www.vcm.cz
[online]. [cit. 2025-05-14].
Dostupné online
Literatura
Letem českým světem, Půl tisíce fotografických pohledů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska
. Tištěno v Knihtiskárně Jos. R. Vilímka v Praze, dokončeno 1. 11. 1898
FIEDLER, Jiří.
Židovské památky v Čechách a na Moravě
. Praha: Sefer, 1992. 200
s.
ISBN
80-900895-1-8
Boháč, Z.: Patrocinia v Čechách v době předhusitské a barokní, in:
Pražské arcibiskupství 1344–1994
, Praha 1994, str. 164–179
Diviš J.,
O starých památkách uměleckých a historických děkanského chrámu Sv. Bartoloměje
, Pardubice 1908
Hlobil I., Petrů E.:
Humanismus a raná renesance na Moravě
, Praha 1992
Hoferica J.,
Historie chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích se zaměřením na mobiliář a s přihlédnutím k novým objevům
, Pardubice 1996, nepublik. práce
Hrubý V.,
Umění baroka a klasicismu v Pardubicích
, nepub. text pro Dějiny Pardubic II. 1990
Ježek M.,
Výzkum v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje
, in:
Zpravodaj muzea v Hradci Králové
21, 1995
Blanka Langerová,
The Pardubice Region – Pardubický kraj – Bezirk Pardubice
, 2004,
ISBN
80-86408-12-4
Štěpán Bartoš, Pavel Panoch:
Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot
, Helios, 2003,
ISBN
80-85211-15-7
(česky)
Pavel Panoch,
Zdeněk Lukeš
Slavné vily Pardubického kraje
, Foibos, 2009,
ISBN
978-80-87073-12-4
Josef Sakař
Dějiny Pardubic nad Labem
. 5 dílů, Pardubice
: nákladem města Pardubice, 1920–1935.
Dostupné online.
ČURDA, Tomáš.
Archeologický výzkum v Pardubičkách v letech 2001–2005
: In:
Východočeský sborník historický 14.
[s.l.]: Východočeské muzeum v Pardubicích, 2007.
Související články
Hradubice
Seznam náměstí v Pardubicích
Externí odkazy
Galerie
Pardubice
na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Pardubice
na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo
Jesničánky
Ottově slovníku naučném
ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo
Pardubice
Ottově slovníku naučném
ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo
Pardubice
ve Wikislovníku
Průvodce
Pardubice
ve Wikicestách
Oficiální stránky
Pardubice
Registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(RÚIAN)
Pardubice
na
Facebooku
Pardubice
na
Instagramu
Pardubice na Youtube
Pardubice
na
Infocentrum Pardubice
Zaniklé či polozřícené kostely, kaple, synagoga
Statutární město Pardubice
Pardubice I
Pardubice-Staré Město
Zámek
Zelené Předměstí
(část)
Bílé Předměstí
(část)
Pardubice II
Cihelna
Polabiny
Rosice
(část)
Pardubice III
Bílé Předměstí
(část)
Studánka
(část)
Pardubice IV
Bílé Předměstí
(část)
Černá za Bory
Drozdice
Mnětice
Nemošice
Pardubičky
Staročernsko
Studánka
(část)
Žižín
Pardubice V
Dražkovice
Nové Jesenčany
Zelené Předměstí
(část)
Pardubice VI
Lány na Důlku
Opočínek
Popkovice
Staré Čívice
Svítkov
Zelené Předměstí
(část)
Pardubice VII
Doubravice
Ohrazenice
Rosice
(část)
Semtín
Trnová
Pardubice VIII
Hostovice
Města
městyse
obce
okresu Pardubice
Barchov
Bezděkov
Borek
Brloh
Břehy
Bukovina nad Labem
Bukovina u Přelouče
Bukovka
Býšť
Časy
Čeperka
Čepí
Černá u Bohdanče
Dašice
Dolany
Dolní Roveň
Dolní Ředice
Dříteč
Dubany
Hlavečník
Holice
Holotín
Horní Jelení
Horní Ředice
Hrobice
Choltice
Choteč
Chrtníky
Chvaletice
Chvojenec
Chýšť
Jankovice
Jaroslav
Jedousov
Jeníkovice
Jezbořice
Kasalice
Kladruby nad Labem
Kojice
Kostěnice
Křičeň
Kunětice
Labské Chrčice
Lány u Dašic
Lázně Bohdaneč
Libišany
Lipoltice
Litošice
Malé Výkleky
Mikulovice
Mokošín
Morašice
Moravany
Němčice
Neratov
Opatovice nad Labem
Ostřešany
Ostřetín
Pardubice
Plch
Poběžovice u Holic
Poběžovice u Přelouče
Podůlšany
Pravy
Přelouč
Přelovice
Přepychy
Ráby
Rohovládova Bělá
Rohoznice
Rokytno
Rybitví
Řečany nad Labem
Selmice
Semín
Sezemice
Slepotice
Sopřeč
Sovolusky
Spojil
Srch
Srnojedy
Staré Hradiště
Staré Jesenčany
Staré Ždánice
Starý Mateřov
Stéblová
Stojice
Strašov
Svinčany
Svojšice
Tetov
Trnávka
Trusnov
Třebosice
Turkovice
Uhersko
Úhřetická Lhota
Újezd u Přelouče
Újezd u Sezemic
Urbanice
Valy
Vápno
Veliny
Veselí
Vlčí Habřina
Voleč
Vysoké Chvojno
Vyšehněvice
Zdechovice
Žáravice
Živanice
legenda:
město
městys
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje
(a jejich
sídla
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Praha
Jihočeský kraj
České Budějovice
Plzeňský kraj
Plzeň
Karlovarský kraj
Karlovy Vary
Ústecký kraj
Ústí nad Labem
Liberecký kraj
Liberec
Královéhradecký kraj
Hradec Králové
Pardubický kraj
Pardubice
Kraj Vysočina
Jihlava
Jihomoravský kraj
Brno
Olomoucký kraj
Olomouc
Moravskoslezský kraj
Ostrava
Zlínský kraj
Zlín
Další úrovně
Správní
SO ORP
SO POÚ
obce
Pouze statistické
regiony soudržnosti
okresy
Statutární
města
Česku
100
000+
Brno
Liberec
Olomouc
Ostrava
Plzeň
Praha
70
000+
České Budějovice
Hradec Králové
Pardubice
Ústí nad Labem
Zlín
50
000+
Frýdek-Místek
Havířov
Jihlava
Kladno
Most
Opava
Teplice
30
000+
Děčín
Chomutov
Jablonec nad Nisou
Karlovy Vary
Karviná
Mladá Boleslav
Prostějov
Přerov
Třinec
Primátoři Pardubic
1990–1993
Zdeněk Stránský
• 1993–1994
Hana Demlová
• 1994–1998
Libor Slezák
• 1998–2006
Jiří Stříteský
• 2006–2010
Jaroslav Deml
• 2010–2014
Štěpánka Fraňková
• 2014–2022
Martin Charvát
• od 2022
Jan Nadrchal
Autoritní data
Biblio
f9e59f86-4996-4483-b444-a27926499348
87b0d031-4324-4548-bfda-22579047e367
79565661-f16b-4d77-9d51-59bc1b01ceaf
NKC
ge130369
GND
4244071-3
ISNI
0000 0004 0503 1631
LCCN
n80060327
MBAREA
beee889d-b589-4509-b6d8-7aaba8ebdc37
NLI
987007548053605171
VIAF
141891036
WorldCat Entities
E39PBJyRyMjmbjFpxJBFvg8Hmd
Portály
Česko
Citováno z „
Kategorie
Pardubice
Města v Čechách
Statutární města v Česku
Krajská města v Česku
Okresní města v Česku
Obce s rozšířenou působností
Obce s pověřeným obecním úřadem
Města v okrese Pardubice
Obce v okrese Pardubice
Univerzitní města v Česku
Sídla na Labi
Sídla ve Východolabské tabuli
Městské památkové rezervace v Pardubickém kraji
Sídla na Chrudimce
Skryté kategorie:
Wikipedie:Polozamčené stránky
Monitoring:Obec/statutární město
Monitoring:Reference z Wikidat
Monitoring:Rozloha z Wikidat
Monitoring:Starosta aktuální
Monitoring:Infobox obec
Monitoring:Obec s více částmi než kú
Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení
Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje
Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem ISNI
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
Portál Česko/Zapojené články
Pardubice
Přidat téma