Plzeň – Wikipedie

Plzeň – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Souřadnice:
49°44′29″ s. š.
13°22′57″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o
západočeském městě.
Další významy jsou uvedeny na stránce
Plzeň (rozcestník)
Statutární město
Plzeň
odshora:
náměstí Republiky
katedrála svatého Bartoloměje
plzeňská radnice
Velká synagoga
, science center
Techmania
Lochotínský park
s pomníkem
Martina Kopeckého
Nové divadlo
, hlavní brána plzeňského pivovaru,
vodárenská věž pivovaru
Znak
Vlajka
Lokalita
Status
statutární město
Pověřená obec
Plzeň
Obec s rozšířenou působností
Plzeň
správní obvod
Okres
Plzeň-město
Kraj
Plzeňský
Historická země
Čechy
Stát
Česko
Česko
Zeměpisné souřadnice
49°44′29″ s. š.
13°22′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel
187
928 (2025)
Rozloha
137,67
km²
Nadmořská výška
322
m n. m.
PSČ
301
00
Počet domů
19
288 (2024 a 2021)
Počet
MO
10
Počet
částí obce
25
Počet
k. ú.
23
Počet
ZSJ
125
Rozpočt. výdaje
6 312,04
mil. Kč (2015)
Kontakt
Adresa magistrátu
Magistrát
města
Plzně
nám. Republiky 1/1
306
32 Plzeň
posta@plzen.eu
Primátor
Roman Zarzycký
ANO
Oficiální web
www
.plzen
.eu
Plzeň
Další údaje
Ocenění
Evropské hlavní město kultury
(2015)
Kód obce
554791
Geodata
OSM
OSM
WMF
multimediální obsah
na
Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Plzeň
(v
němčině
a dalších jazycích
Pilsen
) je
statutární město
na západě
Čech
a metropole
Plzeňského kraje
. Leží na soutoku řek
Mže
Radbuza
Úhlava
Úslava
, z nichž vzniká řeka
Berounka
. Žije zde
přibližně 188
tisíc
obyvatel a je tak
čtvrtým největším městem v Česku
. V plzeňské
aglomeraci
žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50
% obyvatel Plzeňského kraje.
Plzeň je známá jako
průmyslové
pivovarnické
město. Společnost
Škoda Transportation
a další firmy pokračují v tradici
strojírenského
podniku
Škoda
. Na druhé straně krajské metropole jsou pak v jednom závodě situovány pivovary
Plzeňský Prazdroj
, ve kterém byla 5. října 1842 uvařena první várka plzeňského světlého spodně kvašeného ležáku a který dal vzniknout všem pivům typu Pils, Pilsner a Pilsener, a
Gambrinus
. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla. Ve městě sídlí také biskupství
plzeňské diecéze
. Vysoké školství zastupují
Západočeská univerzita
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
. V roce 2015 byla Plzeň (společně s
belgickým
Monsem
Evropským hlavním městem kultury
. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým
náměstím Republiky
uprostřed (139
193
m), jemuž vévodí
katedrála sv. Bartoloměje
s nejvyšší kostelní věží v Česku (102,26 m).
Název
editovat
editovat zdroj
Nově založené královské
středověké město
bylo původně nazváno
Nová Plzeň
. Název byl převzat od staršího hradiště s aglomerací v jeho podhradí, které se nyní nazývají
Hůrka
Starý Plzenec
. Název Plzeň je pro ně doloženo již v 10. století v latinském přepisu
Pilisin
Plizen
. Jeho původ není jistý. Podle jedné teorie pochází z osobního jména (ovšem jinak nedoloženého) a znamenalo „Plznův hrad“ (
hradiště
), další teorie předpokládá souvislost s ruským slovem
opoľzeň
a význam „
půdní sesuv
“, „sesunutá hora“ s odkazem na charakter terénu.
Historie
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Dějiny Plzně
Znak města Plzně
Středověk
editovat
editovat zdroj
První zmínky o Plzni (dnešním
Starém Plzenci
) pocházejí z roku
976
, kdy u tohoto
přemyslovského
hradiště
kníže
Boleslav II.
porazil vojsko německého krále
Oty II.
V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi
Malice
) přenesl město pod názvem
Nová Plzeň
král
Václav II.
roku
1295
jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do
Bavorska
. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.
zdroj?
Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a
Kutné Hoře
. V této době byly také vystavěny
kostel sv. Bartoloměje
ve středu náměstí,
františkánský klášter
na jihovýchodě při
hradbách
, nedochovaný
dominikánský klášter
na severozápadě,
špitální
kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320
Na samém počátku
husitských válek
měli husité díky radikálnímu knězi
Václavu Korandovi
ve městě velký vliv. Roku 1420 ale musel Koranda s
Janem Žižkou
odejít do
Tábora
a Plzeň se stala baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát
Prokopem Holým
, a podílela se na odporu proti
Jiřímu z Poděbrad
. Od roku 1467 sídlila v Plzni
pražská kapitula
, která byla v letech 1431–1561 nejvyšším orgánem
římsko-katolické církve
v Čechách.
Administrátor
arcibiskupství v té době byl
Hilarius Litoměřický
, který kromě spisů polemizujících s kališníky sepsal i latinskou
Historii města Plzně
. Plzeň je také kolébkou českého
knihtisku
, nejstarším tiskem je zřejmě
Statuta Arnošta z Pardubic
z roku 1476, ač dříve za něj byla považována kniha
Kronika trojánská
už z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Bedřicha Smetany a Bezručova do roku 1533.
Raný novověk
editovat
editovat zdroj
Dobytí Plzně roku 1618
Plzeň na
vedutě
Václava Hollara
z poloviny 17.
století
Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Loupeživý rytíř Jan Bavůrek ze Švamberka byl popraven na plzeňském náměstí 4. února 1507, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června) se stala Plzeň hlavním městem
Svaté říše římské
, když sem císař
Rudolf II.
uprchl před
morovou epidemií
. Sídlil v tzv.
Císařském domě
vedle dnešní budovy
plzeňské radnice.
10
11
Roku 1618 byla
Plzeň poprvé dobyta
, a to vojskem českých stavů pod velením
Petra Arnošta II. Mansfelda
. Během
třicetileté války
hospodářství i kultura upadaly. Švédská obléhání v letech 1637 i 1648 byla neúspěšná. Dne 8.
ledna 1683 byl v Plzni dekretem
Leopolda I.
založen
35. pěší pluk
. V roce 1695 byl v Plzni popraven
Jan Sladký Kozina
, vůdce
chodského povstání
proti vrchnosti.
12
Roku 1799, v dobách
napoleonských válek
, prošla městem ruská vojska. Ve dnech 16.–18.
prosince zde pobýval maršál
Alexandr Vasiljevič Suvorov
13
14
Průmyslový rozvoj
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Průmysl v Plzni do druhé světové války
Veduta Plzně,
Johann Venuto
, 1816
Akcie společnosti Actien-Gesellschaft des Pilsner Badhauses (Akcijní společnost plzeňských lázních) na 10 zlatých, vydaná v Plzni, dne 6. prosince 1834. Lázeňský dvoukřídlý dům (dnes Lochotínský pavilón) vyobrazený na akcii, původně sloužil pro pitné kúry a bahenní a vodní koupele.
V 19. století nechal
purkmistr
Martin Kopecký
(1828–1850) zbourat
hradby
a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako
Sady Pětatřicátníků
, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5.
května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení
Měšťanského pivovaru
Bürgerliches Brauhaus
, později
Prazdroj
) a 5.
října 1842 v něm bavorský sládek
Josef Groll
uvařil první várku piva. V roce 1859 založil v Plzni hrabě
Arnošt František z Waldstein- Wartenbergu
pobočku svých sléváren a strojíren. Továrna, kterou v roce 1869 odkoupil její vrchní inženýr
Emil Škoda
, se stala základem budoucích
Škodových závodů
. V roce 1866 založil
František Belani
spolu s bratrem Josefem železářskou a strojní továrnu se slévárnou.
První plzeňský akciový pivovar v Plzni
(později
Gambrinus
) byl založen v roce 1869. V letech 1869 až 1871 vybudoval
Eduard Bartelmus
závod na výrobu smaltovaného nádobí. Karel Tuschner a Richard Hirsch zahájili v roce 1872, v nové továrně v dnešní Cvokařské ulici, výrobu drátu a drátěných hřebíků.
15
Papírnu akciové společnosti v Praze, postavenou na břehu Radbuzy, koupil v roce 1878 Ludvík Piette a v následujících letech ji kompletně zmodernizoval.
16
V roce 1905 je založena v Lobzích továrna na výrobu drátu, drátěnek a šroubového zboží. U její vzniku byli podnikatelé
Adolf Eisner
a Leopold Levit. Potřeby nově vznikajících průmyslových podniků i rychle rostoucí výstavby zajišťovaly také provozy v blízkém okolí města – na
Košutce
vznikaly malé pískovcové
lomy
i významné cihelny založené Františkem Klotzem
17
18
a Františkem Čiperou.
19
V okolí
Bílé Hory
Bolevce
se těžilo černé uhlí.
20
21
V roce 1882 zde získal
František Křižík
patent na svůj vynález
obloukové lampy
a v dalších letech v Plzni realizoval zakázky na modernizaci veřejného osvětlení a na vybudování pouliční elektrické dráhy (zprovozněna 1899). Na konci 19. století se Plzeň stala
kolébkou české secese
zdroj?
Městský pivovar, pohlednice z roku 1910
Už od poloviny 19. století byla Plzeň druhým největším městem v Čechách a třetím v rámci všech českých zemí (před vznikem
Velké Prahy
ji krátce též předstihly
Královské Vinohrady
), ke konci 20.
století už ale byla čtvrtým v Česku, když byla předstižena
Ostravou
. Jako západočeská metropole nicméně prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů.
V době
první světové války
se plzeňské
Škodovy závody
staly největším producentem
munice
v celém
Rakousku-Uhersku
. Muniční továrna se nacházela mimo město, v lesích severně od Bolevce (dnes areál
Škoda JS
). Dne 25. května 1917 došlo v této továrně k mohutnému výbuchu, označovanému jako
bolevecká katastrofa
. Obětí na životech bylo přes 200 a zraněno bylo několik tisíc osob.
22
Vzniklá
tlaková vlna
byla tak silná, že způsobila značné škody nejen v blízkém okolí (
Třemošná
Bolevec
Zruč-Senec
), ale až v centru Plzně, vzdáleném více než 6 km.
23
24
Během meziválečného období došlo k rozšiřování města, roku 1924 byly připojeny obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a vznikla tak „Velká Plzeň“, jejíž počet obyvatel překročil stotisícovou hranici (do té doby se vlastní Plzeň členila na
Vnitřní Město
, východní
Pražské Předměstí
, jižní
Říšské Předměstí
a severní
Saské Předměstí
25
). Starostou města byl v letech 1919–1938
Luděk Pik
, jenž velice přispěl k rozvoji a modernizaci Plzně.
26
Na
náměstí T.
G.
Masaryka
byl vybudován památník Národního osvobození s dominující bronzovou sochou T.
G.
Masaryka, který byl slavnostně odhalen 28.
října 1928, jako dík prezidentovi za založení a desetileté fungování republiky.
27
28
Druhá světová válka
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Letecké útoky na Plzeň
Pomník obětem britského
leteckého útoku na Plzeň
17. dubna 1945
V roce 1938
Československá republika
odstoupila svá pohraniční území
Německu
. Většinově česká Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici a byla ze tří stran obklopena Německem. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Vládním nařízením byla Plzeň k 1. květnu 1942 rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd a o územní zbytky obce Litic (obec začleněna do Říše) a stala se
statutárním městem
29
se 130 tisíci obyvateli.
30
Škodovy závody byly v této době významnou zbrojovkou zásobující německou armádu. I přesto Plzeň delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až
20.
prosince 1944
, při něm byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války,
náletem 25.
dubna 1945
, kdy Spojenci před náletem varovali prostřednictvím stanice
BBC
, aby minimalizovali civilní oběti.
31
Celkem bylo za celou dobu války
náletů jedenáct
, vyžádaly si 926 obětí
32
33
. Útoky způsobily citelné zásahy nacistům, došlo ale i na omyly, jejichž civilní oběti se staly vděčným soustem propagandy – té nacistické, i pozdější komunistické.
34
Poválečná éra
editovat
editovat zdroj
Pomník osvobození americkou armádou na začátku Americké ulice
Plzeň byla osvobozena americkými jednotkami vedenými
generálem Pattonem
6.
května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Dnes na osvobození Plzně upomíná
Patton Memorial Pilsen
Památník americké armády 1945
provedený jako stálé muzeum. Po
únoru 1948
při oslavách výročí konce války nepadalo o Američanech v Plzni ani slovo.
zdroj?
Dne 1.
června 1953 došlo v Plzni k prvním
protikomunistickým masovým nepokojům
v souvislosti s tehdy probíhající
měnovou reformou
se střelbou do demonstrujících.
35
36
Odvetou komunistického režimu bylo kromě represí proti demonstrantům, převážně dělníkům Škodovky, také zbourání Masarykova pomníku, symbolu nežádoucí demokracie. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku.
37
Sídliště na Doubravce
Na konci 50.
let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby v podobě budování sídlišť. Převážně se jednalo o panelové domy z panelů, které dodávala
Prefa Přeštice
. První rozsáhlý areál vznikl na
Slovanech
, následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak
Bory
. Dne 20.
ledna 1969 se na
náměstí T.
G.
Masaryka
upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník
Josef Hlavatý
. Výstavba se v 70. a 80.
letech přesunula na sever, budovala se rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před
sametovou revolucí
se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 tisíc obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice. V roce 2003 se k Plzni připojily obce Malesice a Lhota, jako devátý a desátý městský obvod.
Výstavba
vodní nádrže České Údolí
na řece Radbuze byla dokončena v roce 1973. S plochou 110,54 hektarů je 36.
největší přehradní nádrží
v České republice. V 90.
letech byla k Plzni postavena i
dálnice D5
, která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhlo až do prvního desetiletí 21.
století.
38
39
Evropské hlavní město kultury 2015
editovat
editovat zdroj
V září 2010 vyhlásili zástupci mezinárodní poroty v Praze město Plzeň za vítěze soutěže o titul
Evropské hlavní město kultury
roku
2015
. Ve finále dostala Plzeň přednost před
Ostravou
. V rámci projektu bylo vybudováno
Nové divadlo
a ve Štruncových sadech v okolí fotbalového stadiónu vzniklo sportovně-relaxační centrum. Na
Světovaru
měl v areálu bývalého pivovaru vzniknout komplex budov s ateliéry a byty pro umělce, tento projekt byl ale koncem roku 2014 zrušen. Jeho místo zaujalo bývalé depo dopravních podniků, nově
DEPO2015
. Z něj vznikla tzv. kreativní zóna. V DEPO2015 se pořádají koncerty, výstavy, přednášky, konference. Jeho součástí je otevřená díla Makerspace DEPO2015, otevřená kancelář Coworking, vzdělávací program pro kreativní průmysly, program umělců na rezidenci Open A.i.R. či komunitní zahrada. V roce 2015 se zde uskutečnil také festival Rock for People Europe, o dva měsíce později tu končilo divadelní představení Obří loutky v Plzni,
40
které podle organizátorů vidělo několik desítek tisíc lidí.
41
Koncem dubna 2014 získal projekt Cenu Meliny Mercouri,
42
kterou doporučuje monitorovací a poradní výbor pro Evropská hlavní města kultury. Podmínkou bylo naplnění předem daných kritérií připravenosti. Plzeň 2015 tak pro svůj projekt získala dotaci 1,5
milionu
eur
43
Podle organizace Plzeň–Turismus navštívilo město za „kulturní“ rok 2015 necelých 3,4
milionu návštěvníků. Z toho více než 2,8
milionu bylo jednodenních. Přibližně 540 tisíc turistů zde strávilo minimálně jednu noc. Čtvrtinu jednodenních návštěvníků tvořili hosté ze zahraničí, z nichž celá polovina přijela z Německa. Čísla ukázala analýza signálních dat mobilních operátorů.
44
Městské symboly
editovat
editovat zdroj
Znak
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Znak města Plzně
Plzeňský znak má dvě verze a to znak velký a malý. Malý znak má podobu shodnou s podobou
štítu
velkého znaku, ale je bez honosných kusů a
štítonoše
. Malý znak je tvořen čtvrceným štítem s červeným středním štítkem. V něm na skále přirozené barvy hradba o pěti stínkách mezi dvěma věžemi, vše stříbrné. Věže mají černou branku, nad ní římsu se třemi stínkami, černé gotické okno převýšené
vimperkem
, podsebití a stanovou střechu zakončenou
fiálou
. V hradbě černá gotická brána provázená trojlístkovými okny. V bráně stojí doleva hledící král ve stříbrném brnění s červeným pláštěm, držící v pravici meč přeložený přes rameno a v levici červený štít s českým lvem. Na hlavě má přilbu s černým křídlem. Z hradby vyrůstá stříbrná prostovlasá dívka držící dva přivrácené praporce, pravý červený s českým lvem a levý modrý se stříbrno-červeně šachovanou orlicí. V 1. stříbrném poli dva odvrácené, vztyčené a dole spojené zlaté klíče. Ve 2. zlatém poli rytíř ve stříbrné zbrojí s levicí na zlatém jílci meče u pasu, pravicí přidržující před sebou pravou půli černého orla s červenou zbrojí. Ve 3. zeleném poli doleva vykračující zlatý dvouhrbý velbloud. Ve 4. červeném poli stříbrná chrtice ve skoku se zlatým obojkem s kroužkem. V
registru komunálních symbolů
(Rekosu) je znak uveden jako historický.
45
Vlajka
editovat
editovat zdroj
Plzeňská vlajka je tvořena čtvrceným listem o poměru stran 2:3, kde první pole je bílé, druhé žluté, třetí zelené a čtvrté červené. V
registru komunálních symbolů
(Rekosu) není vlajka uvedena.
45
Logo
editovat
editovat zdroj
Městské logo tvoří graficky čistý tvar směrové šipky (vždy orientované pouze na západ) s nápisem „Plzeň“ a doplňkový text, který se dle potřeby mění (např. „Město“). Značka využívá kombinaci tří ze čtyř základních barev erbu města – žlutou, zelenou a bílou.
46
Pečeť
editovat
editovat zdroj
Nejstarší plzeňské pečetidlo (typář) bylo podle odborníků vyrobeno krátce po založení města, tedy na sklonku 13. století. Zhotoveno je z bronzu, jeho průměr je 85 mm, výška max. 3 mm, na zadní straně má přiletovanou tzv. kobylku o rozměrech 42 × 7 mm, s kruhovým otvorem pro zavěšení pečetidla na šňůru či řetěz. Pečetí se výhradně červeným voskem. Nejstarší otisk tohoto pečetidla je ze 17. dubna 1307 na listině plzeňského měšťana Wolframa Zwinillingera, která je uložena v Archivu města Plzně a kterou tento měšťan odkazuje
kostelu sv. Bartoloměje
v Plzni svůj pivovar a sladovnu (Archiv města Plzeň, inv. č. sbírky listin 176, sign. I 2). O autorství pečetidla se vedou spory – jedná se o práci z norimberské dílny nebo práci rytce královských pečetí
Václava II.
Při okraji pečetě je perlovcem oddělený opis gotickou majuskulou: „+SIGILLV.CIWITATIS.D(E).NOWA.PILSEN.REGI.BOh(EM)IE“, který je nahoře přerušen střechami obou věží. Pečetní pole tvoří na skále stojící brána se dvěma věžemi po stranách. V bráně stojí rytíř ve zbroji hledící vlevo, v pravé ruce drží tasený meč, levicí si kryje prsa trojhranným štítem, na němž je dvouocasý korunovaný český lev ve skoku. V postavě rytíře lze spatřovat panovníka, zakladatele města Václava II. Z cimbuří hradby roste postava prostovlasé dívky s praporci v rukou, v pravici má prapor s dvouocasým lvem, v levici prapor s moravskou (šachovanou) orlicí. Po bocích věží na okraji pečetního pole jsou dvě ratolesti.
V této podobě se pečeť používala nejméně do roku 1466, od kdy je používána nová pečeť s městským znakem v pečetním poli. Obraz nejstaršího typáře si měšťané pravděpodobně někdy ve druhé polovině 15. století sami vložili do městského znaku jako
srdeční štítek
46
Primátorský řetěz
editovat
editovat zdroj
Řetěz plzeňského primátora byl vyroben plzeňskou klenotnickou firmou Františka Mandla a schválen byl městským zastupitelstvem 16. listopadu 1912 (Čestný úřední řetěz pro purkmistry královského města Plzně).
Řetěz tvoří 14 článků spojených vždy třemi očky a závěsný zlatý medailon. Středový (závěsný) článek je opatřen na líci vyobrazením historické městské pečeti a na rubu obrazem žehnání plzeňské radnici. Dva články řetězu jsou opatřeny historickým znakem Království českého, jeden článek je opatřen plastikou krále a císaře
Rudolfa II.
, jeden plastikou krále a císaře
Karla IV.
Zbývající články jsou opatřeny polodrahokamy v městských barvách, svrchní je půlený červeno-bílý a symbolizuje zemské barvy. Na líci závěsného medailonu je vyobrazen král a císař
František Josef I.
, po stranách rakouský zemský znak a český zemský znak, nahoře převyšuje medailon
Svatováclavská koruna
a dole jej přesahuje zavěšené
Zlaté rouno
. Na rubu medailonu je znak města Plzně bez
štítonoše
a honosných kusů a po obvodu je opatřen nápisem „Zastupitelstvo kr. města Plzně svému purkmistru MDCCCCXII“.
Po roce 1989 se používání řetězu primátorem obnovilo, došlo však k obrácení medailonu – lícovou stranou se stala strana s městským znakem.
46
Obyvatelstvo
editovat
editovat zdroj
Vývoj počtu obyvatel Plzně byl díky rostoucímu průmyslu od poloviny 19.
století poměrně výrazný. Největšího počtu, 175
229 obyvatel, dosáhla v roce
1986
47
Od té doby ale vlivem
suburbanizace
jejich počet stále pomalu klesal, až po roce 2005 došlo k obratu a např. k roku
2016
měla Plzeň 169
858 obyvatel.
48
Do města také dojíždí necelých 40 tisíc lidí za prací i za studiem.
49
Plzeňská
aglomerace
má rozlohu 1323 km², tvoří ji celkem 108 obcí a k roku 2019 v ní žilo 308
707 obyvatel.
Vývoj počtu obyvatel podle
sčítání lidu
50
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
51
2021
52
23 681
38 883
50 221
68 079
80 445
88 416
114 704
124 339
132 799
148 021
170 701
173 008
166 118
170 322
174 007
Vývoj počtu domů
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
51
2021
52
2 062
2 964
3 467
4 346
5 078
6 116
9 296
12 121
12 638
13 036
13 708
14 476
15 000
17 865
19 288
Složení obyvatelstva
editovat
editovat zdroj
Podle sčítání 1921 zde žilo v
284 domech 88
416 obyvatel, z
nichž bylo 43
057 žen. 79
166 obyvatel se hlásilo k
československé národnosti, 6
757 k
německé a 701 k
židovské. Žilo zde 52
514 římských katolíků, 5
763 evangelíků, 4
427 příslušníků Církve československé husitské a 3
094 židů.
53
Podle sčítání
1930
zde žilo v
451 domech 114
704 obyvatel. 105
731 obyvatel se hlásilo k
československé národnosti a 6
782 k
německé. Žilo zde 61
344 římských katolíků, 10
891 evangelíků, 6
803 příslušníků Církve československé husitské a 2
773 židů.
54
V současné době (rok 2017) se většina obyvatel, a to přesně 119 tisíc obyvatel, hlásí k
české
národnosti. Nejpočetnějšími menšinami jsou
slovenská
(3 086),
ukrajinská
(2 080) a
vietnamská
(965).
55
Věková struktura obyvatel obce Plzeň roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Plzeň roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Plzeň roku 2011
Obecní správa a politika
editovat
editovat zdroj
Územní členění
editovat
editovat zdroj
Městské obvody a katastrální území Plzně
Současnou rozlohu má Plzeň od 1.
ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce
Lhota
Malesice
, které se zároveň staly novými
městskými obvody
. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů,
56
největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských čtvrtí.
zdroj?
Plzeň 1
: katastrální území
Bolevec
a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 2-Slovany
: katastrální území
Božkov
Bručná
Hradiště u Plzně
Koterov
a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 3
: katastrální území
Doudlevce
Radobyčice
Skvrňany
Valcha
a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 4
: katastrální území
Bukovec
Červený Hrádek u Plzně
Doubravka
Lobzy
, Plzeň 4 a
Újezd
Plzeň 5-Křimice
: větší část katastrálního území Křimice a malá část katastrálního území Radčice u Plzně
Plzeň 6-Litice
: katastrální území Litice u Plzně
Plzeň 7-Radčice
: větší část katastrálního území Radčice u Plzně a malá část katastrálního území Křimice
Plzeň 8-Černice
: katastrální území Černice
Plzeň 9-Malesice
: katastrální území
Malesice
Dolní Vlkýš
Plzeň 10-Lhota
: katastrální území Lhota u Dobřan
letech 1964–1979 k
statutárnímu městu patřil i
Letkov
57
Devět městských obvodů při volbách do
Senátu
tvoří
volební obvod č. 9
, jen obvod Plzeň 2-Slovany spolu s dalšími obcemi spadá do
volebního obvodu č. 7
. Soudní obvod
Okresního soudu Plzeň-město
zahrnuje pouze Plzeň, ačkoli
okres Plzeň-město
zahrnuje i další obce.
58
Instituce
editovat
editovat zdroj
Plzeň je centrem
Plzeňského kraje
, proto zde kromě různých krajských institucí sídlí především
hejtman
krajskou radou
zastupitelstvo kraje
krajský úřad
. Soudnictví zde zastupují hned tři okresní soudy,
Plzeň-město
Plzeň-jih
Plzeň-sever
, jejichž odvolacím soudem je
Krajský soud v Plzni
, všechny s příslušnými
státními zastupitelstvími
. Pro celý obvod krajského soudu, který stále ještě zahrnuje celý původní
Západočeský kraj
, je zde zřízena
notářská komora
. Působí zde dále krajské a městské ředitelství
Policie České republiky
i vlastní
městská policie
. Ve městě je
věznice Bory
Ve městě sídlí biskup
římskokatolické diecéze
vikariát Plzeň-město
), Plzeň je též sídlem biskupa
diecéze Církve československé husitské
západočeského seniorátu Českobratrské církve evangelické
. Lékařskou péči o obyvatele nejen Plzně, ale i jejího širokého okolí zajišťuje především
Fakultní nemocnice Plzeň
, která má pracoviště na Borech a v Lochotíně. V Plzni se dále např. nachází
Zoologická a botanická zahrada města Plzně
59
nebo
Arboretum Sofronka
60
Vedení města Plzně
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Seznam představitelů Plzně
Rada města Plzně
Seznam starostů městských obvodů v Plzni
Samotné statutární město je řízeno
magistrátem
, občané města každé čtyři roky volí 47členné
zastupitelstvo města
, z něhož poté vychází
rada města
primátor
. Také každý z deseti
městských obvodů
má vlastní zastupitelstvo, radu a místního starostu.
Současným primátorem je
Roman Zarzycký
a radniční koalici tvoří
ANO
Piráti
STAN
PRO PLZEŇ
61
Doprava
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Doprava v Plzni
Hlavní nádraží
Plzeňská
tramvaj
Mapa plzeňského uzlu
Silniční
editovat
editovat zdroj
Plzeň je důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes
dálnice D5
mezi
Prahou
Norimberkem
s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do
Písku
Českých Budějovic
(I/20), do
Karlových Varů
(I/20),
62
63
do
Klatov
(I/27), do
Žatce
(I/27),
64
65
a do
Horšovského Týna
(I/26)
Železniční uzel
editovat
editovat zdroj
Plzeňské hlavní nádraží
je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na
Prahu
trať Praha–Plzeň
),
České Budějovice
trať Plzeň – České Budějovice
),
Klatovy
trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda
),
Domažlice
trať Plzeň – Furth im Wald
66
Cheb
trať Plzeň–Cheb
) a
Žatec
trať Plzeň–Žatec
). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného
III. železničního koridoru
, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160
km/h. Na této trati, v části města Doubravka, leží vjezd do 4150 metrů dlouhého
Ejpovického tunelu
, jenž je nejdelším železničním tunelem v České republice. Na území města se nachází též železniční stanice
Plzeň-Křimice
Plzeň-Orlík
Plzeň-Doubravka
Plzeň-Jižní Předměstí
, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce,
Plzeň-Slovany
, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany,
Plzeň zastávka
a Plzeň-Valcha
67
Městská
editovat
editovat zdroj
Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.
jsou provozovatelem městské veřejné dopravy v Plzni a jeho nejbližším okolí. Samozřejmostí je hustá síť městské hromadné dopravy s
tramvajemi
trolejbusy
autobusy
Tramvajovou dopravu
zajišťují tři linky. Linka č.
1 spojuje Bolevec a Slovany, linka č.
2 Světovar a Skvrňany a nejvytíženější linka č.
4 Košutku a
kampus
Západočeské univerzity
na Borských polích. Přestože jsou linky pouze 3, zajišťují kvalitní spojení velké části Plzně – nejkratší interval se pohybuje pod 2 minuty.
Trolejbusová doprava v Plzni
doplňuje síť tramvají. V
provozu je celkem 11
trolejbusových linek.
Městské autobusy
zajišťují hlavně spojení velmi vzdálených částí města a
jako příměstské spoje zajíždí i
do některých obcí mimo město.
68
69
Letecká
editovat
editovat zdroj
Veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní
letiště Plzeň-Líně
se nachází 11
km jihozápadně od Plzně v
obci
Líně
70
Geografie
editovat
editovat zdroj
Větší města v okolí Plzně:
Karlovy Vary
(~82,8 km)
Žatec
(~82,4 km)
Praha
(~92,2 km)
Tachov
(~62 km)
Rokycany
(~18,4 km)
Plzeň
Domažlice
(~54,4 km)
Klatovy
(~42,9 km)
Strakonice
(~77,8 km)
Společnost
editovat
editovat zdroj
Školství
editovat
editovat zdroj
Fakulta právnická
Západočeské univerzity v sadech Pětatřicátníků
Nové technologie – výzkumné centrum Západočeské univerzity
Plzeň je krajské město s více než 180 tisíci obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních, vyšších odborných a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst Česka.
zdroj?
Základní školství
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Seznam základních škol v Plzni
V Plzni se nachází celkově 40 základních škol. Mají různé zřizovatele a zaměření.
71
Střední školství
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Seznam středních škol v Plzni
Gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí
V Plzni se nachází řada
středních odborných škol
učilišť
, jakož i 6
gymnázií
72
Veřejné školy
Gymnázium Plzeň (Mikulášské gymnázium)
web
Masarykovo gymnázium
web
Gymnázium Luďka Pika
web
Sportovní gymnázium (
web
SOŠ obchodu, užitého umění a designu
web
Integrovaná střední škola živnostenská (
web
Odborná škola výroby a služeb (
web
Střední škola informatiky a finančních služeb (
web
SOU elektrotechnické (
web
Konzervatoř Plzeň
web
Obchodní akademie Plzeň (
web
Hotelová škola Plzeň (
web
SOU stavební (
web
SPŠ elektrotechnická (
web
Archivováno
19. 3. 2015 na
Wayback Machine
SPŠ stavební (
web
SPŠ dopravní (
web
SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara (
web
Církevní škola
Církevní gymnázium
web
Soukromé školy
Gymnázium Františka Křižíka (
web
Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček (
web
Plzeňská obchodní akademie (
web
Hotelová škola Plzeň – Akademie hotelnictví a cestovního ruchu (
web
Bezpečnostně právní akademie Plzeň (
web
Sportovní a podnikatelská střední škola (
web
Vyšší odborné školství
editovat
editovat zdroj
VOŠ a SPŠ elektrotechnická (
web
Archivováno
19. 3. 2015 na
Wayback Machine
Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická (
web
Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, s.r.o (
web
Vysoké školství
editovat
editovat zdroj
Západočeská univerzita v Plzni
web
Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy
web
Metropolitní univerzita Praha
web
Kultura
editovat
editovat zdroj
Divadla
editovat
editovat zdroj
Velké divadlo
Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni, v němčině, pocházejí z přelomu 18. a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832.
73
Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské
Divadlo Josefa Kajetána Tyla
. Divadlo je tvořeno pěti uměleckými soubory – opera, činohra, muzikál, balet a orchestr. Má dvě stálé scény:
Velké divadlo
v reprezentativní novorenesanční budově z let 1897–1902 a
Nové divadlo
v moderní budově dostavěné roku 2014.
74
75
76
V Plzni má velkou tradici
loutkové divadlo
, působili zde známí loutkáři
Gustav Nosek
Josef Skupa
Jiří Trnka
. Právě zde vznikly loutky
Spejbla
Hurvínka
. Na tuto tradici dnes navazuje
Divadlo Alfa
. V Zábělské ulici hraje pro děti
Loutkové divadlo Špalíček
77
a v Macháčkově ulici pak
Loutkové divadlo
V Boudě
76
Nové divadlo
K menším divadlům a alternativě plzeňské divadelní kultury patří
Divadlo Dialog
s třinácti soubory, které hrají ve Smetanových sadech. V Masarykově ulici se nachází
c. k. Divadlo PLUTO
, výhradně zaměřené na komediální žánry.
78
Komorní scénou je
Divadélko JoNáš
v Měšťanské besedě.
79
Jedním z nejstarších souborů je amatérský
Divadelní spolek Jezírko
80
Kina
editovat
editovat zdroj
V dobách komunismu měla téměř každá plzeňská část svoje kino, další kina pak působila v centru – například kino Hvězda v Pražské ulici, kino Alfa a kino Moskva (později Elektra) na Americké třídě, kino Eden v Rejskově ulici za hlavním vlakovým nádražím, kino Mír na
Lochotíně
či kino Leningrad v
Doubravce
a kino Cestujících na hlavním nádraží. Všechna tato kina ale po
sametové revoluci
roku 1989 dříve či později zanikla.
81
82
V současnosti mají filmoví diváci v Plzni k dispozici dvě multikina,
Cinema City
v obchodním centru Plaza v prostorách bývalého výstaviště a
CineStar
v obchodním centru Olympia u výpadovky na Nepomuk. Pravidelná představení se také konají v
Kině Beseda
působícím v historické budově
Měšťanské besedy
. V letních měsících jsou pořádána představení v
lochotínském amfiteátru
83
Rozhlas a televize
editovat
editovat zdroj
Ve městě sídlí
Český rozhlas Plzeň
, regionální studio
Českého rozhlasu
, a to v památkově chráněné budově (od roku 2002) na náměstí Míru 10, která byla speciálně pro potřeby rozhlasového vysílání postavena v letech 1947 až 1956.
84
Budova rozhlasu je i sídlem
Plzeňské filharmonie
85
. V září 2019 zřídila v Plzni (v Šafaříkovo sadech 5), své regionální studio
Česká televize
86
Muzea
editovat
editovat zdroj
Západočeské muzeum
V Kopeckého sadech sídlí
Západočeské muzeum v Plzni
. V hlavní budově v novorenesančním stylu z let 1896–1899 lze navštívit zejména expozici městské zbrojnice, míšeňského porcelánu a výstavy přibližující historii regionu. Pobočkami jsou
Národopisné muzeum Plzeňska
Muzeum církevního umění plzeňské diecéze
ve
františkánském klášteře
Muzeum loutek
na náměstí Republiky. Plzeňský Prazdroj provozuje vlastní
Pivovarské muzeum
, ze kterého je možné vstoupit i do prohlídkového okruhu
Plzeňského historického podzemí
. Na náměstí Republiky se v podzemí hotelu Central nachází
Muzeum strašidel
. Osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945 je věnováno muzeum
Patton Memorial Pilsen
. Tematické expozice věnované vědě a technice nabízí
Techmania Science Center
v zrekonstruovaných historických budovách v areálu Škody. V nově opravené
Staré synagoze
je stálá expozice „Židovské tradice a zvyky“.
87
Galerie
editovat
editovat zdroj
V Pražské ulici v prostorách Masných krámů a ve výstavní síni „13“ sídlí
Západočeská galerie v Plzni
. Na náměstí Republiky se nachází
Galerie města Plzně
88
Galerie Jiřího Trnky v Plzni
89
Na současný design a užité umění je zaměřena univerzitní
Galerie Ladislava Sutnara
v Riegrově ulici.
90
Mázhauz plzeňské radnice
poskytuje výstavní prostor pro neziskové organizace, školy a organizace pracující s dětmi a mládeží, s menšinami nebo seniory. Výstavy se tematicky vztahují k Plzni. Dětskému výtvarnému projevu se věnuje
Galerie Paletka
se sídlem v Husově ulici.
87
Knihovny
editovat
editovat zdroj
V roce 1876 byla založena
Knihovna města Plzně
, která má dnes kromě ústřední budovy 9 knihoven s celotýdenním provozem a 12 malých poboček.
91
V Plzni sídlí
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
. Mezi další knihovny patří
Univerzitní knihovna Západočeské univerzity
a knihovna
Západočeského muzea v Plzni
92
Významné kulturní akce
editovat
editovat zdroj
Stadion města Plzně
(Doosan Arena), domácí stadion FC Viktoria Plzeň
Smetanovské dny
– festival klasické hudby spojený s pořádáním koncertů, divadelních představení, výstav a sympózií; obvyklým termínem konání je březen
zdroj?
Finále Plzeň
– filmový festival českých filmů, koná se obvykle koncem dubna
zdroj?
Plzeňský
Majáles
– studentské oslavy, tradičně pořádané koncem dubna
zdroj?
Metalfest Open Air
– mezinárodní metalový festival konající se v lochotínském amfiteátru každoročně na přelomu května a června
zdroj?
Slavnosti svobody
– slavnosti osvobození Plzně americkou armádou (v roce 1945), konané začátkem května; tradiční součástí slavností je konvoj historických vojenských vozidel (Convoy of Liberty) s účastí amerických a belgických válečných veteránů
zdroj?
Skupova Plzeň
– festival loutkového divadla, koná se v červnu
zdroj?
Mezinárodní festival Divadlo
– mezinárodní divadelní festival, koná se v září
zdroj?
Pilsner Fest
– slavnosti plzeňského piva a pivovarnictví, konají se první týden v říjnu
93
Jazz bez hranic
– mezinárodní festival jazzu, koná se v listopadu
zdroj?
Sport
editovat
editovat zdroj
Fotbalový klub
FC Viktoria Plzeň
je několikanásobným mistrem České republiky. Hokejový klub
HC Škoda Plzeň
hraje nejvyšší hokejovou soutěž. Futsalový klub
SK Interobal Plzeň
hraje 1. futsalovou ligu. Nejvyšší soutěže v házené se účastní házenkářský klub
Talent Plzeň
a v druhé nejvyšší basketbalové soutěži hraje
BK Lokomotiva Plzeň
. V
1. florbalové lize mužů
1. lize žen
působí klub
FBŠ Slavia Plzeň
. Oddíl pozemního hokeje
TJ Plzeň–Litice
soutěží v Extralize mužů i žen. Muži jsou trojnásobní mistři České republiky. Ještě úspěšnější jsou v dorosteneckých a žákovských soutěžích. TJ Plzeň–Litice hraje též II. ligu národní házené. Dalším klubem jenž soutěží v národní házené, a to v
1.
lize
je
TJ Plzeň–Újezd
. Muži jsou pětinásobní mistři České republiky. Účastník Extraligy mužů i žen, atletický klub
AK Škoda Plzeň
má k dispozici atletický stadion ve Skvrňanech.
94
95
Sportovní střelci klubu
SSK Dukla Plzeň
trénují a závodí na armádní střelnici v Lobzích.
96
Roku 1959 byl uveden do provozu
cyklistický klopený ovál
na Slovanech.
97
Pamětihodnosti
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Seznam kulturních památek v Plzni
Františkánský klášter
Historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněny jako
městská památková rezervace
. Na území města jsou ještě tři
vesnické památkové rezervace
(Božkov, Černice, Koterov)
98
99
100
a také dvě městské (Plzeň–Bezovka,
101
102
Plzeň–Lochotín
103
) a deset vesnických
památkových zón
Bolevec
Bukovec
Červený Hrádek
Dýšina
Kyšice
Lobzy
Křimice
Radčice
Tymákov
Újezd
).
104
105
106
Dominantou města a
národní kulturní památkou
je gotická
katedrála svatého Bartoloměje
, budovaná od 14. století. Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původně farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství. Další významné církevní památky jsou bývalý
františkánský klášter
s kostelem Nanebevzetí P. Marie a barokní budova
kláštera dominikánek
s kostelem sv. Anny z let 1711–1714, přestavěná 1805–1807 na školu, kde je dnes umístěna
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
. Nad městskou zástavbou také ční věže
kostela svatého Jana Nepomuckého
na Jižním Předměstí, k nejstarším kostelům v Čechách pak patří
kostel sv. Jiří
na soutoku
Úslavy
Berounky
v Plzni-Doubravce.
107
108
Národní kulturní památkou je od prosince 2023 také
plzeňská radnice
109
Velká synagoga
Před
druhou
světovou válkou
v Plzni žila početná židovská komunita. Nepřehlédnutelná je
Velká synagoga
, která je druhou největší synagogou v Evropě a pátou největší na světě. Mezi další památky židovské kultury patří
Stará synagoga
s pozůstatky
pomocné synagogy
110
nebo
Nový židovský hřbitov
s památníkem obětem holocaustu.
111
Domy a mariánský sloup na náměstí Republiky
V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční
plzeňská radnice
ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba
biskupská rezidence
nebo
mariánský sloup
a tři novodobé
kašny
. Mezi významné památky dále patří
Měšťanská beseda
, budova
Velkého divadla
, masné krámy, v nichž sídlí
Západočeská galerie
, nebo
plzeňské historické podzemí
. Nachází se zde také řada domů zdobených
freskami
sgrafity
malíře
Mikoláše Alše
, například
U Bílého jednorožce
nebo
U Červeného srdce
. Známé jsou též bytové interiéry od architekta
Adolfa Loose
, zajímavým dokladem moderního rozvoje města je i tzv.
Mrakodrap
. Hodnotná vesnická architektura se dochovala např. v
Božkově
Koterově
Černicích
nebo
Radobyčicích
. K mimořádně hodnotným dokladům původní venkovské zástavby však patří statek
U Matoušů
Bolevci
, který je od roku 2008 chráněný jako národní kulturní památka.
112
113
Mezi významné technické památky na území Plzně patří například
Tyršův most
– první zcela svařovaný obloukový most na světě,
vodárenská věž
v Pražské ulici se zbytky původního zařízení nebo zbytky opevnění po obvodu historického jádra. Unikátní technickou památkou je též
Kolomazná pec
v lese v katastrálním území
Bolevec
. Jedná se o jednu z nejzachovalejších pecí tohoto druhu ve střední Evropě.
114
Mariánský sloup
z roku 1681 jako poděkování za skončení
morové epidemie
V Plzni se nachází několik památných stromů a menších chráněných území:
PR Kamenný rybník
PR Petrovka
PP Doubí
duby u Velkého rybníka
Koterovská lípa
Körnerův dub
lípy u Mže
smrk – Troják v Lánech
a alej
Kilometrovka
. Významnou památkou a současně rozsáhlou rekreační zónou je taktéž pozdně středověká
bolevecká rybniční soustava
na severním okraji města či
Památník obětem zla
, resp. meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích. Na severním okraji města se nachází
arboretum Sofronka
s unikátní sbírkou desítek druhů borovic z celého světa.
115
Zoologická a botanická zahrada města Plzně
, jejíž zoo část byla založena již v roce 1926, je druhou nejstarší v České republice. V novém areálu na Lochotíně, budovaném od roku 1963, chová na ploše 21 hektarů téměř 1200 druhů živočichů (nejvíce ze všech zoo v ČR) zastoupených asi 7000 exempláři. V Česku je 4. nejnavštěvovanější zoo a v Plzeňském kraji je nejnavštěvovanějším turistickým objektem. V letech 2007 až 2023 se roční počet návštěvníků pohyboval mezi 400 tisíci a půl milionem.
Osobnosti
editovat
editovat zdroj
Rodáci
editovat
editovat zdroj
Karel Balík
(1903–1946), československý válečný letec, příslušník
RAF
Oskar Baum
(1883–1941), spisovatel a hudební kritik
Jaroslav Beneš
(* 1946), fotograf
Vladimír Beneš
(1921–2021), lékař, neurochirurg, spisovatel
Josef kardinál Beran
(1888–1969), arcibiskup pražský
Hugo Boettinger
(1880–1934), malíř, grafik
Blanka Bohdanová
(1930–2021), herečka, malířka, divadelní pedagožka
Lubomír Brabec
(* 1953), kytarový virtuóz
Felix le Breux
(1918–1974), herec
Václav Brožík mladší
(1854–1927), konstruktér, podnikatel, výrobce kočárů a povozů, automobilový karosář
Věra Caltová
(1923–2009), divadelní fotograf
Petr Cetkovský
(* 1959), lékař hematolog, vysokoškolský pedagog
Rudolf Cortés
(1921–1986), herec a zpěvák
Ben Cristovao
(* 1987), zpěvák, textař, sportovec, a herec
Petr Čech
(* 1982), fotbalový brankář, medailista z mistrovství Evropy (bronz 2004)
Jaroslav Čechura
(* 1952), historik, profesor, archivář
František Černý
(* 1959), lední hokejista, medailista z mistrovství světa (stříbro 1983, bronz 1987)
Jaroslav Černý
(1898–1970), egyptolog
Karel Černý
(1922–2014), scénograf
Petr Domanický
(* 1973), historik architektury, architekt, kurátor sbírek, památkář, autor odborných publikací
Kateřina Emmons
(* 1983), trojnásobná olympijská medailistka ve střelbě (bronz 2004, zlato a stříbro 2008)
Karla Erbová
(1933–2024), básnířka, spisovatelka, novinářka
Jiří Fína
(1913–1942), pilot
311. československé bombardovací perutě
RAF
Augustin Fodermayer
(1829–1906), obchodník, podnikatel a mecenáš
Pavel Francouz
(* 1990), lední hokejista, vítěz
Stanley Cupu
2021/2022
Alexander Josef Fryček
(1895 Plzeň–?),
československý legionář
, během
druhé světové války
příslušník československé armády v zahraničí
Jiřina Fuchsová
(* 1943), spisovatelka, básnířka, překladatelka
Gertrud Fussenegger
(1912–2009), rakouská spisovatelka
Josef Gerlach
(1813–1884), hudební skladatel, klavírista, kapelník, sbormistr, učitel hudby a tance
Karel Gott
(1939–2019), zpěvák, herec a malíř
Peter Grünberg
(1939–2018), německý fyzik, nositel
Nobelovy ceny
Vladimír Haber
(* 1949), házenkář a trenér, olympijský medailista (stříbro 1972)
František Harant
(1925–1985), matematik a geometr, profesor ČVUT
Miroslav Hauner
(* 1950), fotograf, nakladatel
Vilém Heckel
(1918–1970), fotograf a horolezec
Andrea Sestini Hlaváčková
(* 1986), tenistka, vítězka
French Open 2011
US Open 2013
, olympijská medailistka (stříbro 2012), 2x vítězka Fed Cupu
Jaroslav Hofrichter
(1920–2016), střelec, palubní inženýr
311. bombardovací perutě RAF
Marie Horáčková
(* 1997), lukostřelkyně, mistryně světa 2023
Miroslav Horníček
(1918–2003), herec, dramatik, režisér, spisovatel, výtvarník, fotograf, divadelní teoretik
Jitka Hosprová
(* 1975), violová virtuózka
Jaroslav Hruška
(1890–1954), sochař
Luboš Hruška
(1927–2007), politický vězeň komunistického režimu a tvůrce
Meditační zahrady v Plzni
Karel Chochola
(1893–1942), architekt, urbanista, nábytkář
Karel Janovický
(1930–2024), hudební skladatel, klavírista
Filip Jícha
(* 1982), házenkář, nejlepší házenkář světa za rok 2010, dvojnásobný vítěz házenkářské Ligy mistrů (s
THW Kiel
Jana Jonášová
(* 1943), operní pěvkyně–sopranistka, hudební pedagožka
Milan Kajkl
(1950–2014), lední hokejista, mistr světa 1976 a 1977
Karel Hugo Kepka
(1869–1924), architekt, vysokoškolský pedagog
Radomír Klein Jánský
(1928–2008), profesor lingvistiky a srovnávacích společenských věd, publicista, literát
Emanuel Klotz (1844–1908), architekt, stavitel, provozovatel cihelny
Milan Knížák
(* 1940), výtvarník
Marcela Koblasová
(* 1956), atletka–vícebojařka, osminásobná mistryně Československa
Bohumil Konečný
(1918–1990), malíř, kreslíř, ilustrátor
Jiří Kovařík
(1932–1994), akademický malíř
Jana Kovaříková
(1890–1960), herečka
František Kovářík
(1886–1984), herec, dabér
Vladimír Koza
(1954–2012), lékař–hematoonkolog, spoluzakladatel
Českého národního registru dárců dřeně
Amalie Kožmínová-Cimrhanzlová
(1876–1951)
etnografka
a spisovatelka
Milan Kraft
(* 1980), lední hokejista
Jindra Krejčík
(1905–1945), regionální politik, podplukovník, předseda Revolučního národního výboru v Plzni v roce 1945
Kamil Krofta
(1876–1945), historik, diplomat, politik
Richard Krofta
(1873−1958), právník, předseda správní rady Měšťanského pivovaru
František Krásný
(1865–1947), architekt
František Kreuzmann starší
(1895–1960), herec
Dominik Kubalík
(* 1995), lední hokejista, mistr světa 2024
Jiří Kučera
(* 1966), lední hokejista, mistr světa 1996, bronzový medailista z mistrovství světa (1987, 1989, 1990, 1993)
Jiří Langmajer
(* 1966), herec, držitel
Ceny Thálie
pro umělce do 33 let v roce 1999
Gottfried Lindauer
(Bohumír Lindauer) (1839–1926), novozélandský malíř
Josef Mandl
(1874–1933), malíř, profesor kreslení
Matouš Mandl
(1865–1948), právník a purkmistr města
Lenka Marušková
(* 1985), sportovní střelkyně, olympijská medailistka (stříbro 2004)
Antonín Matzner
(1944–2017), publicista, spisovatel, producent, hudební režisér a dramaturg
Leo Meisl
(1901–1944), architekt
Karel Nesnídal
(1913–1943), úředník, funkcionář Sokola, odbojář, člen
Obrany národa
Gustav Nosek
(1887–1974), loutkář, řezbář a loutkoherec
Jarmila Nygrýnová
(1953–1999), atletka, medailistka z mistrovství Evropy – 2× zlato, 3× stříbro, 2× bronz
Karel Paleček
(1896–1962), legionář, voják a zakladatel výsadkových jednotek Československé armády
Karel Pavlík
(1918–1942), pilot
313. československé stíhací perutě RAF
Václav Pech mladší
(* 1976), rallyový jezdec, pětinásobný mistr České republiky a dvojnásobný mistr Slovenska
Stanislav Peroutka (1916–2000), pilot
310.
312. československé stíhací perutě
RAF
Jindřich Plachta
(1899–1951), herec, spisovatel
Ignác František Platzer
(1717–1787), sochař a řezbář
Stanislav Plzák
(1914–1941), válečný letec (
letecké eso
), plukovník československé armády
in memoriam
Marie Poppeová
(1856–1938), pedagožka, spisovatelka a překladatelka
Simona Postlerová
(1964–2024), herečka
Karel Pošta
(1914–1961), pilot
312. československé stíhací perutě RAF
Robert Pražák
(1892–1966), gymnasta, olympijský medailista (3x stříbro 1924)
Jan Prokop
(1911–2004), generál, vrchní mechanik
312. československé stíhací perutě RAF
, politický vězeň komunistického režimu
Adolf Pytlík
(1839 – 1908), český sládek a průmyslník, vážený měšťan a čestný občan města Plzně
Jan Reš
(1896–1942), československý legionář a protinacistický odbojář
Marie Rosůlková
(1901–1993), herečka
Zuzana Růžičková
(1927–2017), cembalistka, klavíristka a hudební pedagožka
Jan Salzmann
(1844–1917), hostinský
Pavel Samiec
(* 1984), akordeonista a hudební skladatel
František Sequens
(1836–1896), malíř, autor církevních obrazů a historických výjevů
Jaroslav Skála
(1916–2007), lékař–psychiatr, zakladatel první
záchytné stanice
Václav Smil
(* 1943), česko-kanadský vědec
Jan Soukup
(* 1946), architekt, projektant
Jaroslav Soukup
(* 1946), filmový režisér, scenárista a producent
Vít Starý
(* 1989), zpěvák, kytarista, textař
Martin Straka
(* 1972), lední hokejista, olympijský medailista (zlato 1998, bronz 2006) a mistr světa 2005
Jan Stráský
(1940–2019), bankéř, politik, poslanec
ČNR
PS
, ministr, poslední předseda vlády
Československé republiky
Barbora Strýcová
(* 1986), tenistka, vítězka
Wimbledonu 2019
2023
, olympijská medailistka (bronz 2016), 5× vítězka Fed Cupu
Jiří Suchý
(* 1931), zpěvák, herec, režisér, divadelník, hudebník, skladatel, textař a básník
Ladislav Sutnar
(1897–1976), designér, typograf
Ladislav Světlík
(1917–2008), pilot
312. československé stíhací perutě RAF
a československé
letecké eso
Petr Sýkora
(* 1976), lední hokejista, mistr světa 1999 a 2005, vítěz
Stanley Cupu
1999/2000 a 2008/2009
Fritz von Scholz
(1896–1944), generálporučík
Waffen-SS
Jaroslav Šafránek
(1890–1957), fyzik, konstruktér, průkopník televize a televizního přenosu v Československu
Eva Šenková
(1923–2004), herečka a zpěvačka
Vladimír Šindler
(* 1971), hokejový rozhodčí
Lenka Šindelářová
(* 1955), herečka a zpěvačka
Vojtěch Šíp
(1885–1931), sochař
Emil Škoda
(1839–1900), technik, průmyslník, zakladatel podniku
Škoda
Josef Škoda
(1805–1881), lékař, dermatolog, profesor vnitřního lékařství
Karel Škoda
(1878–1929), generální ředitel Škodových závodů v letech 1909–1917
Růžena Šlemrová
(1886–1962), herečka
Jan "The Ogy" Šlosar
(* 2003), youtuber
Radek Šlouf
(* 1994), rychlostní kanoista, olympijský medailista (bronz 2020)
Tomáš Šmíd
(* 1956), tenista, vítěz
Davisova poháru
1980
Karel Šrom
(1904–1981), hudební skladatel a publicista
Alois Terš
(1910–1987), český pedagog, výtvarník a vlastivědný pracovník
Jan Trávníček
(* 1976), horolezec a cestovatel
Vlastislav Toman
(1929–2022), český novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů
Jiří Trnka
(1912–1969), loutkář, výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů
Václav Trojan
(1907–1983), hudební skladatel a hudební pedagog
Ota Ulč
(1930–2022), český exilový spisovatel, právník, profesor politologie
Josef Větrovec
(1922–2002), herec, dabér
Stanko Vodička
(1895–1918), desátník-aspirant rakousko-uherské armády, jeden z vůdců
Rumburské vzpoury
Jaroslav Vogel
(1894–1970), dirigent a hudební skladatel
Karel Votlučka
(1896–1963), malíř, grafik, ilustrátor
Barbora Votíková
(* 1996), fotbalová brankářka a youtuberka
Marek Wollner
(* 1967), novinář, spisovatel
Miroslav Zikmund
(1919–2021), cestovatel a spisovatel
Václav Ženíšek
(1917–1952), plukovník
in memoriam
, jedna z obětí
komunistického
teroru
Historie Plzně – dokument, 1. část
Historie Plzně – dokument, 2. část
Studenti
editovat
editovat zdroj
Josef Linda
(1789–1834), pravděpodobný autor
Rukopisu královédvorského
Zelenohorského
Pavel Nedvěd
(* 1972), nejlepší fotbalista světa 2003– Zlatý míč, medailista z ME (stříbro 1996, bronz 2004)
Bedřich Smetana
(1824–1884), hudební skladatel
Ostatní osobnosti Plzně
editovat
editovat zdroj
Mikoláš Aleš
(1852–1913), český malíř, kreslíř a ilustrátor
Jakub Auguston
(1668?–1735), barokní architekt a stavitel
Eduard Bartelmus
(1805–1877), chemik, podnikatel, vynálezce
Vladimír Bednář
(* 1948) lední hokejista, olympijský bronzový medailista (Sapporo 1972), trenér
František Belani
(1815–1882), český hutní a strojní inženýr italského původu, podnikatel
Vendelín Budil
(1847–1928), herec, režisér, divadelní ředitel
Antonín Devátý
(1903–1984), houslista, dirigent, hudební skladatel a pedagog
Bohuslav Ebermann
(* 1948), lední hokejista, mistr světa 1977
Adolf Eisner
(1857–1911), podnikatel, spolumajitel továrny na výrobu drátu a šroubového zboží, císařský rada
František Faltus
(1901–1989), konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, mostů a svařování
Josef Groll
(1813–1887), bavorský sládek, tvůrce
piva plzeňského typu
Bohdan Gsöllhofer
(1892–1974), klavírista, varhaník, hudební pedagog, skladatel, dirigent
Gustav Habrman
(1864–1932), novinář, spisovatel, politik, poslanec, senátor a ministr
Václav Havel
(1936–2011), prezident republiky, dramatik, spisovatel, disident
František Hlaváček
(1893–1967), ředitel podniku Plzeňské akciové pivovary (dnešní
Gambrinus
Ivo Hlaváček
(1926–2008), sládek, ředitel podniku Západočeské pivovary (dnešní
Plzeňský Prazdroj
Vojtěch Kapsa
(1855–1915), český architekt a stavitel, c. k. císařský rada
Václav Klein
(1890–1960), architekt, malíř a městský vrchní technický komisař
Karel Klostermann
(1848–1923), česky píšící spisovatel německé národnosti, překladatel
Martin Kopecký
(1777–1854), purkmistr královského města Plzně v letech 1828–1850
Ella Noëmi Wolfová-Koppová (1876–1940), operní pěvkyně a hudební pedagožka
Antonín Kotěra
(1844–1909), zakladatel a v letech 1886–1907 ředitel první české obchodní školy
Vladivoj Kotyza
(* 1943), český malíř
Josef Krofta
(1845–1892), advokát, politik, starosta Plzně
František Křižík
(1847–1941), vynálezce a podnikatel
Antonín Liška
(1911–1998), český generál, pilot
312. československé stíhací perutě
RAF
, spisovatel
Adolf Loos
(1870–1933), rakousko–český architekt, teoretik architektury
Pavel Mutinský
(* 1957), filmař, grafik a malíř, autor grafického řešení na pomníku Díky, Ameriko! v Plzni
Antonín Müller
(1852–1927), český architekt a stavitel
Václav Neckář
(1896–1964), český architekt a projektant
Augustin Němejc
(1861–1938), malíř a profesor kreslení
Hynek Palla
(1837–1896), český hudební skladatel, dirigent, propagátor Sokola
Václav Peták
(1842–1917), právník, purkmistr města Plzně
Luděk Pik
(1876–1948), československý politik, poslanec Národního shromáždění, starosta Plzně
Heliodor Píka
(1897–1949), legionář, československý generál, odbojář, oběť komunistického režimu
Antonín Procházka
(* 1953), herec, dramatik, scenárista a divadelní režisér
Josef Prokopec
(1919–2010), pilot
310.
312. československé stíhací perutě
RAF
František Radkovský
(* 1939), český katolický kněz, emeritní biskup Plzeňský
Helena Růžičková
(1936–2004), herečka
Regina Řeháková
(1892–1953), hudební pedagožka a skladatelka, působila na Městské hudební škole Bedřicha Smetany
Josef Vojtěch Sedláček
(1785–1836), český kněz, buditel a vlastenec, profesor matematiky a fyziky na Filozofickém ústavu v Plzni
František Schwarz
(1840–1906), český politik, novinář, propagátor české kultury a školství, autor publikací o veřejné správě
Josef Skupa
(1892–1957), loutkoherec, autor
Spejbla a Hurvínka
Josef František Smetana
(1801–1861), doktor filozofie, přírodopisec, astronom, historik, profesor plzeňského gymnázia, římskokatolický duchovní
Martin Stelzer
(1815–1894), plzeňský stavitel (
Měšťanský pivovar
Velká synagoga
, Saský/Rooseveltův most)
Martin Stránský
(* 1970), český herec a dabér
Stanislav Sventek
(1930–2000), lední hokejista a trenér, olympijský medailista (bronz 1964)
Radomír Šimůnek
starší (1962–2010), cyklokrosař, medailista z mistrovství světa (zlato 1983, 1984, 1991, stříbro 1982, 1989)
Miroslav Štandera
(1918–2014), československý stíhací pilot
RAF
Rudolf Štech
(1858–1908), český architekt a stavitel
Ludwig Tremmel
(1875–1946), rakouský architekt, hlavní architekt
Škodových závodů
, pedagog
Josef Kajetán Tyl
(1808–1856), herec, divadelník, dramatik, režisér, spisovatel, překladatel, novinář
Albrecht z Valdštejna
(1583–1634), český šlechtic a vojevůdce
Václav II
. (1271–1305), český a polský král z rodu
Přemyslovců
, zakladatel města Nová Plzeň v roce 1295
Jan Vlachý
(1895–1943), velitel krajského velitelství odbojové organizace
Obrana národa
v Plzni
Hanuš Zápal
(1885–1964), český architekt
Jan Žižka
(kolem roku 1360–1424), český husitský vojevůdce
Na
plzeňském Ústředním hřbitově
jsou pochováni například
Jiří Trnka
Josef Skupa
Karel Klostermann
či
Augustin Němejc
. V dřívějších dobách se však plzeňská elita nechávala pohřbívat také na
Mikulášském hřbitově
, kam byli pohřbeni
Emil Škoda
Martin Stelzer
Eduard
Bartelmus
Hynek Palla
Josef Kajetán Tyl
nebo purkmistr
Martin Kopecký
Partnerská města
editovat
editovat zdroj
Plzeň má následující partnerská města:
Birmingham
Spojené státy americké
Limoges
Francie
Lutych
Belgie
Řezno
Německo
Takasaki
Japonsko
Winterthur
Švýcarsko
Žilina
Slovensko
Galerie
editovat
editovat zdroj
Náměstí Republiky s
chrámem sv. Bartoloměje
Náměstí Republiky, severní strana
Náměstí Republiky, východní strana
Západočeské muzeum
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Mlýnská strouha a
Černá věž
Veleslavínova ulice uprostřed s domem č.p. 10
Krajský úřad ve Škroupově ulici (Rašínův dům, 1923–1927)
kostel sv. Mikuláše
se starým městským hřbitovem
Církevní gymnázium
na Mikulášském náměstí
Pomník
J. K. Tyla
na Mikulášském náměstí
Areál
pivovaru Prazdroj
za hlavní vstupní branou
Náměstí T. G. Masaryka s obchodní akademií a památníkem Osvobození
Nové divadlo
(2012–2014) na Palackého náměstí
Pohled z věže
chrámu sv. Bartoloměje
Budova
okresního soudu
v Nádražní ulici z 19. století
Detail fasády
Měšťanské besedy
z Kopeckého sadů
Plastika Matka s dítětem v Kopeckého sadech
Busta
Miroslava Horníčka
v parčíku za
Velkou synagogou
Hrobka
Emila Škody
na starém městském hřbitově u
kostela sv. Mikuláše
Sokolovna
(1892–1896), Štruncovy sady
Výšková budova
Business Centre Bohemia
na
Anglickém nábřeží
Odkazy
editovat
editovat zdroj
Reference
editovat
editovat zdroj
Český statistický úřad
Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025
Praha
Český statistický úřad
. 16.
května 2025.
Dostupné online
. [cit. 2025-05-18].
Český statistický úřad
Malý lexikon obcí České republiky – 2017
Český statistický úřad
. 15.
prosince 2017.
Dostupné online
. [cit. 2018-08-28].
Český statistický úřad
Výsledky sčítání 2021 – otevřená data
Dostupné online
. [cit. 2022-04-18].
Český statistický úřad
Statistický lexikon obcí - 2024
Český statistický úřad
. 29.
listopadu 2024.
Dostupné online
Rozpočet města Plzně na rok 2015
[online]. Město Plzeň, 2014-12-30 [cit. 2015-03-24].
Dostupné online
OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.
Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze
PDF
online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, březen 2020 [cit. 2021-05-12]. S.
31–33.
Dostupné online
Lutterer, I., Kropáček, L., Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta 1976, heslo Plzeň
Plzeňský kraj.
www.plzensky-kraj.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Plzeň – Encyklopedie knihy.
www.encyklopedieknihy.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
náměstí Republiky 41/290, Císařský dům.
encyklopedie.plzen.eu
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
městský dům Císařský - Památkový Katalog.
pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Sladký Jan Kozina.
Chodsko.net
[online]. [cit. 2022-09-13].
Dostupné online
Pamětní deska A. V. Suvorov | Spolek pro vojenská pietní místa.
www.vets.cz
[online]. [cit. 2023-04-07].
Dostupné online
Chronologická historie Plzně.
web.zcu.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
KODA - karta komína: LT46/Ub Býv. Hirschova továrna na drát, Cvokařská, Plzeň - Letná (#0373).
koda.kominari.cz
[online]. [cit. 2024-02-01].
Dostupné online
bývalá papírna Piette - Památkový Katalog.
pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2024-01-06].
Dostupné online
Fabriky-Klotzova cihelna.
www.fabriky.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
Klotzova cihelna Plzeň Košutka 3.11 2012 – stanislav kopta – album na Rajčeti.
www.rajce.idnes.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
Karta komína - František Čipera, cihelna - tovarnikominy.cz.
www.tovarnikominy.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
DRNEK, Jan
Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku
. Plzeň: Street, 2012. 336
s.
ISBN
978-80-904746-0-4
. S.
179.
JANEČEK, Miloslav.
Průvodce Bolevec a okolí
. Plzeň: Starý most, 2001.
ISBN
80-238-7629-5
Plzeň známá neznámá: Bolevecká katastrofa – Zestínu
[online]. 2022-01-16 [cit. 2025-02-28].
Dostupné online
BAUEROVÁ, M.; DOUŠA, J. Bolevecká katastrofa v roce 1917.
Documenta Pragensia
. 1998, roč. XVI, s. 277–285.
BUKOVSKÝ, S.
Plzeň a Bolevec za Velké války
. 1. vyd. Plzeň: Městský obvod Plzeň 1, 2017. 99
s.
ISBN
978-80-906278-3-3
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
. Svazek II. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-04-09.
ISBN
80-250-1311-1
. S.
402.
PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Významný exstarosta Plzně Luděk Pik byl vyznamenán in memoriam
: Plzeň - oficiální informační server města.
plzen.eu
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
Mapa - TGM.
tg-masaryk.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
cokolivokoli.cz - Památník národního osvobození a socha T. G. Masaryka na náměstí T. G. Masaryka v Plzni.
cokolivokoli.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Vládní nařízení č. 142/1942 Sb., jímž se prohlašuje Plzeň za město se zvláštním statutem. [cit. 2018-12-23].
Dostupné online
(Alternativní odkaz)
Kárník, Zdeněk.
České země v éře první republiky (1918–1938)
. Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003.
ISBN
80-7277-119-1
. S. 112.
VOJTÁŠEK, Filip. Bomby na Škodovku: Spojenci varovali. Němci postavili falešnou továrnu.
iDNES.cz
[online]. 2015-04-25.
Dostupné online
Před 75 lety zasadil plzeňské Škodovce těžkou ránu americký nálet.
Plzeň
[online]. 2020-04-25 [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Bombardovaní Plzně a Drážďan.
www.lietadla.com
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2023-04-14.
WIRNITZER, Jan. Bomby na protektorát zkrátily válku. Zneužila je hnědá i rudá propaganda.
iDNES.cz
[online]. 2015-05-14.
Dostupné online
Pamětní místa na komunistický režim
[online]. [cit. 2023-02-23].
Dostupné online
Místa Paměti národa.
Místa Paměti národa
[online]. [cit. 2023-04-09].
Dostupné online
Dotyk | Před 65 lety se vzbouřili dělníci v plzeňské Škodovce. Začalo utajené povstání.
www.dotyk.cz
[online]. [cit. 2023-04-09].
Dostupné online
České dálnice | Dálnice D5.
www.ceskedalnice.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Z Prahy do Mnichova i za tři hodiny.
Radio Prague International
[online]. 2006-10-09 [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Centrem Plzně pochodovaly dvacetimetrové obří loutky.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
OBŘÍ LOUTKY V PLZNI STÁLY ZA PODÍVANOU!
[online]. 2015-08-29 [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Hlavní město kultury: Plzeň vyřešila problémy, Brusel ji chválí.
Týden
[online]. 2014-04-26 [cit. 2015-03-24].
Dostupné online
ČTK. Plzeň 2015 získala evropskou dotaci. 40 milionů použije zřejmě na program.
Hospodářské noviny (HN.cz)
[online]. 2014-09-30 [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
PROKOPOVÁ, Helena.
Do Plzně v roce 2015 zavítalo necelých 3,4 milionu návštěvníků
[online]. Statutární město Plzeň [cit. 2016-05-17].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2016-06-24.
Symboly – Plzeň
REKOSu
Symboly města Plzně
Databáze demografických údajů za obce ČR. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971–2015)
[online]. Český statistický úřad, rev. 2016-04-29 [cit. 2016-12-18].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2016-11-13.
Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016
PDF
online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-29]. S.
45.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-04-09.
Malý lexikon obcí České republiky 2013
[online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22].
Dostupné online
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006.
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2021-07-16.
ISBN
80-250-1311-1
. S.
51–54.
Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011)
[online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14 [cit. 2016-06-19].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2016-03-13.
Výsledky sčítání 2021 – otevřená data
[online]. [cit. 2022-04-18].
Dostupné online
Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598
s. S.
294.
Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613
s. S.
261.
Plzeň, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika
[online]. [cit. 2017-11-18].
Dostupné online
Statut města Plzně (čl. 3 a příloha č. 8)
[online]. Město Plzeň, 2015-01-06 [cit. 2015-03-24].
Dostupné online
Usnesení předsednictva Národního shromáždění ČSSR č. 38/1964 Sb. o stanovení volebních obvodů pro volby do Národního shromáždění.
Dostupné online.
Charakteristika okresu Plzeň-město | ČSÚ v Plzni.
www.czso.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Zoo Plzeň.
www.zooplzen.cz
[online]. [cit. 2022-09-13].
Dostupné online
Arboretum Sofronka Plzeň.
www.sofronka.cz
[online]. [cit. 2022-09-13].
Dostupné online
ANO, Piráti a STAN se dohodli s PRO Plzeň. Koalice s podporou SPD nebude.
iROZHLAS
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC.
ŘSD ČR - Silnice I/20 Plzeň, Jasmínová - Jateční (jižní etapa)
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupné online
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC.
ŘSD ČR - Silnice I/20 Plzeň, Jateční - Na Roudné (severní etapa)
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupné online
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC.
ŘSD ČR - Silnice I/27 Sukova - Borská
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupné online
MĚSTO PLZEŇ.
Přestavba křižovatky Rondel - Karlovarská
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupné online
SPRÁVA ŽELEZNIC.
Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, nová trať Plzeň – Stod
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupné online
Stanice a zastávky – OPLZNI.EU.
www.oplzni.eu
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
NTALK.CZ.
PMDP, a.s.
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
PMDP - Plzeňské městské dopravní podniky a.s..
www.pmdp.cz
[online]. [cit. 2025-02-16].
Dostupné online
Letiště Líně.
www.airport-plzen.com
[online]. [cit. 2022-09-13].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2022-08-23.
PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Základní školy.
www.plzen.eu
[online]. [cit. 2021-12-15].
Dostupné online
www.stredniskoly.cz
, seznam naposledy aktualizován 16.
3.
2015.
Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě.
www.theatre-architecture.eu
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Nové divadlo: Divadlo J. K. Tyla v Plzni | Heidelberg Materials CZ.
www.heidelbergmaterials.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
Divadlo J. K. Tyla v Plzni - Nová scéna.
www.turisturaj.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Divadla.
www.plzen.eu
[online]. [cit. 2023-04-12].
Dostupné online
Špalíček Plzeň |
[online]. [cit. 2024-02-01].
Dostupné online
DIVADLO PLUTO PLZEŇ - Plzeňsko - Kultura - Divadla - InfoČesko.
www.infocesko.cz
[online]. [cit. 2023-04-13].
Dostupné online
Divadélko JoNáš – Měšťanská Beseda
[online]. [cit. 2023-04-13].
Dostupné online
DIVADLO JEZÍRKO V PLZNI - Plzeňsko - Kultura - Divadla - InfoČesko.
www.infocesko.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
TOLAROVÁ, Miroslava. Plzeň byla rájem kinosálů. Co se s nimi stalo?.
Plzeňský deník
. 2016-04-03.
Dostupné online
[cit. 2023-04-14].
Po plzeňských kinech se slehla zem. Je to škoda?.
Plzeň
[online]. 2018-10-29 [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Kina.
www.plzen.eu
[online]. [cit. 2023-04-12].
Dostupné online
Budova Československého rozhlasu | Objekty | Plzeňský architektonický manuál.
pam.plzne.cz
[online]. [cit. 2023-03-29].
Dostupné online
Český hudební slovník.
slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
Česká televize otevírá studia v Plzni a v Ústí nad Labem. Chce přinést více regionálních témat
PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Muzea a galerie.
www.plzen.eu
[online]. [cit. 2023-04-12].
Dostupné online
Galerie města Plzně
[online]. [cit. 2024-02-01].
Dostupné online
Galerie Jiřího Trnky
[online]. [cit. 2024-02-01].
Dostupné online
Galerie L. Sutnara.
www.fdu.zcu.cz
[online]. [cit. 2024-02-01].
Dostupné online
Knihovna města Plzně (Plzeň, Vnitřní Město) • Firmy.cz.
www.firmy.cz
[online]. [cit. 2025-03-28].
Dostupné online
PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Knihovny.
www.plzen.eu
[online]. [cit. 2023-04-12].
Dostupné online
PLZEŇ, S. I. T. Pilsner Fest.
Visit Plzeň
[online]. [cit. 2025-01-27].
Dostupné online
AK Škoda PLZEŇ (Atletický stadion města Plzně) | Sportovní Plzeň.
sport.plzen.cz
[online]. [cit. 2023-04-13].
Dostupné online
Atletický stadion města Plzně | TicketLIVE - Naživo je to nejlepší.
www.ticketlive.cz
[online]. [cit. 2023-07-31].
Dostupné online
Střelecký areál SSK Dukla Plzeň | Sportovní Plzeň.
sport.plzen.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
SK Petřín Plzeň. Historie. Pavel Křikava, 18.2.2017. [cit. 2019-11-24].
Dostupné online
Archivováno
24. 1. 2022 na
Wayback Machine
Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka.
old.lidova-architektura.cz
[online]. [cit. 2023-04-16].
Dostupné online
BURESOVAS.
Vesnické procházky ve městě
[online]. 2022-01-01 [cit. 2023-04-16].
Dostupné online
Plzeň 2 - Koterov - Památkový Katalog.
pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2023-12-09].
Dostupné online
Plzeň - Bezovka - Památkový Katalog.
www.pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2023-04-16].
Dostupné online
Mapy.cz.
Mapy.cz
[online]. [cit. 2023-04-21].
Dostupné online
Mapy.cz.
Mapy.cz
[online]. [cit. 2023-04-16].
Dostupné online
Vesnická památková zóna Bolevec: Nově otevřené stavení U Matoušů.
www.tourismato.cz
[online]. [cit. 2023-04-16].
Dostupné online
Mapy.cz.
Mapy.cz
[online]. [cit. 2023-12-09].
Dostupné online
A.S, Economia. Památkové zóny vesnického typu.
Hospodářské noviny (HN.cz)
[online]. 1997-01-14 [cit. 2023-04-16].
Dostupné online
Kostel sv. Jiří | farnost.sdbplzen.cz.
farnost.sdbplzen.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
kostel sv. Jiří - Památkový Katalog.
pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky | ČeskéNoviny.cz.
www.ceskenoviny.cz
[online]. [cit. 2023-12-09].
Dostupné online
BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945.
www.zanikleobce.cz
[online]. 2006-27-02 [cit. 2023-04-13].
Dostupné online
Pomník obětem holokaustu
» Křížky a vetřelci
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
FOUD, Karel
Plzeň-Bolevec, Selský dvůr čp. 1 U Matoušů
. Plzeň: Národní památkový ústav, 2014.
ISBN
978-80-85035-45-2
venkovská usedlost - Památkový Katalog.
pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2019-10-21].
Dostupné online
Kolomazná pec - Památkový Katalog.
pamatkovykatalog.cz
[online]. [cit. 2023-04-14].
Dostupné online
Arboretum Sofronka Plzeň.
www.sofronka.cz
[online]. [cit. 2025-01-11].
Dostupné online
Literatura
editovat
editovat zdroj
HRUŠKA, Martin.
Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870
. Praha: Nákladem dědiců Hruškových, 1883. 1125
s.
Dostupné online
Kolektiv autorů.
Dějiny města Plzně
. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2014, 2016 a 2018. 3
svazky (884, 913 a 158
s.).
ISBN
978-80-87911-01-3
Kolektiv autorů.
Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti
. 1. vyd. Plzeň: Nava, 2013. 335
s.
ISBN
978-80-7211-433-7
MAZNÝ, Petr; LIŠKA, Miroslav; BERNHARDT, Tomáš; ORNA, Jiří; VOGELTANZ, Jaroslav.
Plzeň krok za krokem. I., Historické jádro
. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 360
s.
ISBN
978-80-87338-57-5
MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie, et al.
Příběhy plzeňských domů I.
. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2012. 217
s.
ISBN
978-80-87338-21-6
HOSTIČKOVÁ, Anna, et al.
Příběhy plzeňských domů II.
. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2013. 205
s.
ISBN
978-80-87338-30-8
SILOVSKÝ, Ladislav.
Slavné plzeňské firmy a podnikatelé
. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 159
s.
ISBN
978-80-7640-002-3
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
Galerie
Plzeň
na Wikimedia Commons
Seznam prací o Plzni
Bibliografii dějin českých zemí
Historický ústav AV ČR
Slovníkové heslo
Plzeň
ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo
Plzeň
Ottově slovníku naučném
ve Wikizdrojích
Téma
Plzeň
ve Wikicitátech
Průvodce
Plzeň
ve Wikicestách
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Plzeň
na Wikimedia Commons
Plzeň
Registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(RÚIAN)
Oficiální stránky
včetně
mapového portálu města
Plzeň
na
Facebooku
Plzeň
na
Instagramu
Plzeň na Youtube
Statutární město Plzeň
Plzeň 1
Bolevec
Severní Předměstí
Plzeň 2-Slovany
Božkov
Černice
Doudlevce
Hradiště
Koterov
Lobzy
Východní Předměstí
Plzeň 3
Doudlevce
Jižní Předměstí
Litice
Nová Hospoda
Radobyčice
Skvrňany
Valcha
Vnitřní Město
Východní Předměstí
Plzeň 4
Bukovec
Červený Hrádek
Doubravka
Lobzy
Újezd
Východní Předměstí
Plzeň 5-Křimice
Plzeň 6-Litice
Litice
Plzeň 7-Radčice
Plzeň 8-Černice
Černice
Plzeň 9-Malesice
Dolní Vlkýš
Malesice
Plzeň 10-Lhota
Lhota
Litice
Města
obce
okresu Plzeň-město
Dýšina
Chrást
Chválenice
Kyšice
Letkov
Lhůta
Losiná
Mokrouše
Nezbavětice
Nezvěstice
Plzeň
Starý Plzenec
Šťáhlavy
Štěnovický Borek
Tymákov
legenda:
město
městys
Statutární
města
Česku
100
000+
Brno
Liberec
Olomouc
Ostrava
Plzeň
Praha
70
000+
České Budějovice
Hradec Králové
Pardubice
Ústí nad Labem
Zlín
50
000+
Frýdek-Místek
Havířov
Jihlava
Kladno
Most
Opava
Teplice
30
000+
Děčín
Chomutov
Jablonec nad Nisou
Karlovy Vary
Karviná
Mladá Boleslav
Prostějov
Přerov
Třinec
Primátoři Plzně
Jan Votruba
(1968–1970; do 1969 předseda NV) •
Gustav Rada
(1970–1971) •
Eduard Kopáček
(1971–1988) •
Bohumil Plátěnka
(1988–1990) •
Stanislav Loukota
(1990) •
Zdeněk Mraček
(1990–1994) •
Zdeněk Prosek
(1994–1998) •
Jiří Šneberger
(1998–2005) •
Miroslav Kalous
(2005–2006) •
Pavel Rödl
(2006–2010) •
Martin Baxa
(2010–2014) •
Martin Zrzavecký
(2014–2018) •
Martin Baxa
(2018–2022) •
Pavel Šindelář
(2022) •
Roman Zarzycký
(2022–dosud)
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje
(a jejich
sídla
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Praha
Jihočeský kraj
České Budějovice
Plzeňský kraj
Plzeň
Karlovarský kraj
Karlovy Vary
Ústecký kraj
Ústí nad Labem
Liberecký kraj
Liberec
Královéhradecký kraj
Hradec Králové
Pardubický kraj
Pardubice
Kraj Vysočina
Jihlava
Jihomoravský kraj
Brno
Olomoucký kraj
Olomouc
Moravskoslezský kraj
Ostrava
Zlínský kraj
Zlín
Další úrovně
Správní
SO ORP
SO POÚ
obce
Pouze statistické
regiony soudržnosti
okresy
Autoritní data
Biblio
6dd60fe4-225a-41d5-9ef6-4d8757d3e2bf
ad9f1edd-9b0e-481d-b1bd-5bd44977c0ce
15ced8f7-cd94-466f-b331-5a79728d3d2c
818f1ca3-b5bd-49f3-acbd-1f613a71bc6d
NKC
ge130439
BNE
XX458934
GND
4076145-9
LCCN
n50055265
MBAREA
bfaeca68-243c-47ed-9122-8de8ed87964e
NLI
987007557380105171
NSK
000438794
VIAF
137836473
WorldCat Entities
E39PBJfMgk99VpTqHmW9hgjV4q
Portály
Plzeň
Citováno z „
Kategorie
Plzeň
Města v Čechách
Obce v okrese Plzeň-město
Statutární města v Česku
Krajská města v Česku
Okresní města v Česku
Obce s rozšířenou působností
Obce s pověřeným obecním úřadem
Městské památkové zóny v Česku
Evropská hlavní města kultury
Univerzitní města v Česku
Dobrovolný svazek obcí silnice I/27
Města v okrese Plzeň-město
Sídla v Plaské pahorkatině
Sídla ve Švihovské vrchovině
Sídla na Berounce
Městské památkové rezervace v Plzeňském kraji
Sídla na Úhlavě
Sídla na Radbuze
Sídla na Mži
Sídla na Úslavě
Skryté kategorie:
Monitoring:Obec/statutární město
Monitoring:Reference z Wikidat
Monitoring:Rozloha z Wikidat
Monitoring:Starosta aktuální
Monitoring:Infobox obec
Monitoring:Obec s více částmi než kú
Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení
Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem BNE
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem NSK
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
Portál Plzeň/Zapojené články
Plzeň
Přidat téma