Spojené státy americké – Wikipedie

Spojené státy americké – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Souřadnice:
39°49′41″ s. š.
98°34′46″ z. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek jsou
přesměrována
hesla
Spojené státy
USA
Další významy jsou uvedeny na stránkách
Spojené státy (rozcestník)
Usa
Spojené státy americké
United States of America
Vlajka
Znak
Hymna
The Star-Spangled Banner
Motto
In God We Trust
Geografie
Poloha Spojených států amerických
Hlavní město
Washington, D.C.
Rozloha
833
520
pozn. 1
pozn. 2
km² (
3.
na
světě
z toho 7
% vodní plochy
Nejvyšší bod
Denali
(6
190
n.
m.)
Časové pásmo
od
UTC-5
do
UTC-10
Poloha
39°49′41″ s. š.
98°34′46″ z. d.
Geodata
OSM
OSM
WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
341 784 857
3.
na
světě
, 2025)
Hustota
zalidnění
34
obyv./km² (
178.
na
světě
HDI
0,938 (velmi vysoký) (
17.
na
světě
, 2023)
Jazyk
angličtina
Národnostní
složení
62
běloši
12
Afroameričané
6%
Asiaté
domorodí obyvatelé
Náboženství
65
křesťané
(32
protestanté
katolíci
24
% bez vyznání
Židé
Státní útvar
Státní zřízení
federativní
prezidentská republika
Vznik
4. července
1776
(vyhlášení nezávislosti na
Velké Británii
Prezident
Donald Trump
Viceprezident
James David Vance
Měna
americký dolar
(USD)
HDP
/obyv. (
PPP
89 599
USD
10.
na
světě
, 2025)
Giniho koeficient
41,8 (2024)
Mezinárodní identifikace
ISO
3166-1
840 USA
US
MPZ
USA
Telefonní
předvolba
+1
Národní TLD
.us
.gov
.edu
.mil
.um
multimediální obsah na
Commons
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Spojené státy americké
anglicky
United States of America
– odtud zkratka
USA
), zkráceným názvem
Spojené státy
pozn. 3
jsou stát ležící převážně v
Severní Americe
Sousedící státy
hraničí na severu s
Kanadou
a na jihu s
Mexikem
, přičemž na severozápadě se nachází poloexkláva
Aljaška
a v
Tichém oceánu
souostroví
Havaj
. Spojené státy také uplatňují svrchovanost nad pěti hlavními ostrovními územími a
různými neobydlenými ostrovy
Oceánii
Karibiku
pozn. 4
Západu země dominují
vysoké horské oblasti
, středu
velké centrální
roviny
a východu
náhorní plošina
. Podnebí se velmi liší, obecně směrem na jih je tepleji a směrem na západ, až k
západnímu pobřeží
je sušeji. USA se skládají z
50
států
a federálního hlavního města
Washingtonu D. C.
, na ploše 9,8
milionu
km² žije skoro 342
milionů obyvatel,
pozn. 1
což z nich činí
třetí nejrozlehlejší
třetí nejlidnatější zemi
na světě.
pozn. 2
Největším městem je
New York
, mezi
další velká města
patří
Los Angeles
Chicago
Houston
Filadelfie
. Etnicky jsou velmi rozmanité, úředním jazykem je
angličtina
, ke
křesťanství
se hlásí 65
% obyvatel, 2
% k
judaismu
a 24
% obyvatel je bez vyznání.
Paleoindiáni
poprvé migrovali ze
severní Asie
do Severní Ameriky před nejméně 15
000 lety a vytvořili různé civilizace.
Španělská kolonizace
založila v roce 1513
Španělskou Floridu
, první evropskou kolonii na území dnešních kontinentálních Spojených států.
Britská kolonizace
následovala v roce 1607 osídlením
Virginie
, první z
třinácti kolonií
Otroctví Afričanů
bylo v roce 1770 praktikováno ve všech koloniích a poskytovalo většinu pracovní síly pro
plantážní
hospodářství jižních kolonií. Střety s britskou korunou začaly jako občanské protesty proti nezákonnosti daní bez zastoupení v parlamentu a odepření dalších anglických práv. Tyto události vyústily v
americkou revoluci
, která vedla k
vyhlášení nezávislosti
a vzniku společnosti založené na
univerzálních právech
. Vítězství ve
válce
za nezávislost
v letech 1775–1783 přineslo mezinárodní uznání suverenity USA a podnítilo expanzi na západ, což vedlo k dalšímu vyvlastňování
původních obyvatel
. Jak se do Unie připojovalo stále více států, rozdělení Severu a Jihu v otázce otroctví vedlo 11 jižních států k pokusu o odtržení a spojení do
Konfederovaných států amerických
, které bojovaly proti
Unii
zbývajících států v
americké občanské válce
v letech 1861–1865.
Po vítězství a znovusjednocení Spojených států bylo otroctví na
celostátní úrovni zrušeno
. Do roku 1900 se země etablovala jako
velmoc
, což se potvrdilo po jejím zapojení do
první světové války
. Po
japonském
útoku na Pearl Harbor
v roce 1941 vstoupily USA do
druhé světové války
. Její následky vedly k tomu, že se USA a
Sovětský svaz
staly rivalskými
supervelmocemi
, které během
studené války
soupeřily o ideologickou dominanci a mezinárodní vliv.
Rozpad Sovětského svazu
v roce 1991 ukončil studenou válku a Spojené státy se staly jedinou supervelmocí na světě. Po
teroristických útocích z 11.
září 2001
Spojené státy zahájily
válku proti terorismu
a napadly
Afghánistán
Irák
. Od té doby provedly řadu
zahraničních intervencí
Spojené státy americké jsou
federativní
prezidentskou republikou
, hlavou státu i hlavou vlády je
prezident
zákonodárnou moc
má
dvoukomorový
Kongres
. Kromě toho má 574 indiánských kmenů suverénní práva a existuje 326
indiánských rezervací
. Od 50.
let 19. století dominují americké politice
Demokratická
Republikánská strana
. Americké ideály a hodnoty vycházejí z demokratické tradice inspirované
americkým osvícenstvím
. USA jsou
rozvinutou zemí
, která zaujímá přední místo v oblasti ekonomické konkurenceschopnosti, inovací a vysokoškolského vzdělávání.
Jejich ekonomika
, která představuje více než
čtvrtinu nominálního globálního hrubého domácího produktu
, je od roku 1890 největší na světě. USA jsou
nejbohatší zemí
s nejvyšším disponibilním příjmem na obyvatele mezi členy
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
, i když nerovnost v bohatství je zde velmi výrazná. V
indexu lidského rozvoje
se umístily na
17. místě
. Patří mezi 17
megadiverzitních zemí
světa, jsou domovem mnoha
endemických
druhů. Kultura USA, formovaná staletími imigrace, je rozmanitá a má
globální vliv
. Tato země, která se podílí více než třetinou na celosvětových vojenských výdajích, je obecně považována za zemi s
nejmocnějšími ozbrojenými silami na světě
a byla první, která vyvinula
jaderné zbraně
. Jako člen mnoha mezinárodních organizací, včetně
Rady bezpečnosti Organizace spojených národů
, hrají Spojené státy významnou roli v globálních politických, kulturních, ekonomických a vojenských záležitostech.
Etymologie
editovat
editovat zdroj
Deklarace nezávislosti
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf
Martin Waldseemüller
mapu světa, na níž na počest
italského
objevitele a
kartografa
Ameriga Vespucciho
latinsky
Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli
Kryštofa Kolumba
, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do
Asie
. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.
10
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal
irský
generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi
George Washingtona
Josephu Reedovi.
11
Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách
The Virginia Gazette
, jež vycházely ve
Williamsburgu
. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu
Článků konfederace a trvalé unie
, který připravil
John Dickinson
. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v
něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také
Thomas Jefferson
napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu
Deklarace nezávislosti
12
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18.
století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu
Kryštofu Kolumbovi
. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „
District of Columbia
“.
13
angličtině
se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are…“). Po
občanské válce
se začal používat v čísle jednotném („United States is…“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.
14
V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále
plurál
(„Spojené státy jsou…“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému
americkému kontinentu
“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější
geografické
geologické
či jiné
přírodovědné
publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu
Američan
, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci
národa
. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Dějiny Spojených států amerických
Související informace naleznete také v článku
Seznam států USA podle vstupu do Unie
Původní osídlení
editovat
editovat zdroj
Pravděpodobné rozšíření homo sapiens po planetě
Původní obyvatelstvo
, tj.
Indiáni
Eskymáci
Aleuťané
, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z
Asie
. Tradiční odhad příchodu tzv.
paleoindiánů
přes zamrzlou
Beringovu úžinu
je zhruba 12
000–11
000 let př.
n.
l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též
solutréenská hypotéza
). Kolonisté ze
Sibiře
postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána
kultura Clovis
, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním
Novém Mexiku
Texasu
Virginii
či
Pensylvánii
, ale také v
Chile
. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.
15
16
17
Skalní obydlí v
Mesa Verde
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější
Mississippská kultura
, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v
Cahokii
, nedaleko dnešního
St. Louis
, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je
Monks Mound
, s rozlohou pět hektarů.
18
Odhaduje se, že zde žilo 30
000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí
kukuřice
, ptačí kult a
lidské oběti
. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili
Anasaziové
v oblasti dnešního Nového Mexika,
Arizony
Colorada
Utahu
. Stavěli sídla zvaná
pueblo
, nejslavnější z nich se nachází v
Mesa Verde
19
Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v
Louisianě
, v archeologické lokalitě
Poverty Point
20
Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem
Irokézká liga
, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.
21
O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500
000 lidí až k 9 milionům.
22
Pro současnou
evropskou
civilizaci byl tzv.
Nový svět
objeven
výpravou
Kryštofa Kolumba
roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky
Vikingové
vedeni
Leifem Erikssonem
(viz též
Vinland
).
23
Koloniální období
editovat
editovat zdroj
Evropské kolonie před
francouzsko-indiánskou válkou
v polovině 18.
století
dalších stoletích se
Severní Amerika
stala cílem
kolonizačních
snah
Španělska
Mexiko
Florida
, území západně od
Mississippi
),
Nizozemska
(část východního pobřeží),
Francie
Kanada
, povodí
Mississippi
) a v
malé míře i
Švédska
Nové Švédsko
). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace
atlantského
pobřeží. Od roku 1664 se
Anglie
a později
Království Velké Británie
postupně zmocnily
nizozemských
a části
francouzských
osad v
Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží
13 kolonií
Massachusetts
New Jersey
New York
Rhode Island
Connecticut
New Hampshire
Pennsylvania
Delaware
Virginia
Maryland
North Carolina
South Carolina
Georgia
). Ty se staly základem budoucích USA.
Setkání Evropanů s původními Američany, 1764
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.
24
Nové zavlečené nemoci jako
neštovice
chřipka
spalničky
zredukovaly jejich populaci místy až o 90
% a zcela zničily jejich sociální struktury.
25
Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské
sekularizační
trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz
První velké probuzení
), zejména mezi
protestanty
, kteří nakonec mezi osadníky převážili.
26
Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz
americký evangelikalismus
).
27
Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí
monarchismu
u klíčových myslitelů (
John Adams
Thomas Paine
James Madison
28
předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
editovat
editovat zdroj
Deklarace americké nezávislosti
Mapa expanze Spojených států v
18. a 19.
století
Mapa ukazující přistoupení jednotlivých států k
unii od 18.
století
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v
koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv.
Bostonské pití čaje
roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres
Deklaraci nezávislosti
, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle
Článků Konfederace
roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku.
Válka za nezávislost
skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv.
Bill of Rights
– listina práv, prvních 10 dodatků ústavy – jehož
ratifikace
byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen
George Washington
, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18.
století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy:
Vermont
(1791),
Kentucky
(1792),
Tennessee
(1796) a
Ohio
(1803). Roku 1803 byla od
Francie
odkoupena
Louisiana
(viz
Koupě Louisiany
), jejíž malá část byla přijata do Unie jako
stejnojmenný stát
roku 1812. Pokračující spory v
oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a
Spojeným královstvím
vedly k
britsko-americké válce
, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v
přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s
Napoleonem
, a zabrat zbytek britského panství v
Severní Americe
. Neuspěly však; jejich vpád do
Kanady
skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke
statu quo ante
doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako
demokraté-republikáni
). Toto období je někdy nazýváno
era of good feelings
neboli érou dobré shody. Z
jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy:
Indiana
(1816),
Mississippi
(1817),
Illinois
(1818),
Alabama
(1819),
Maine
(1820) a
Missouri
(1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska
Floridu
(stát od 1845). Roku 1845 byl
anektován
Texas
a po
americko-mexické válce
let 1846–1848
Alta California
Santa Fe de Nuevo México
(Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60.
let byly do Unie přijaty další státy:
Arkansas
(1836),
Michigan
(1837),
Iowa
(1846),
Wisconsin
(1848),
Minnesota
(1858) a
Oregon
(1859).
Americká občanská válka
editovat
editovat zdroj
Abraham Lincoln
čte před členy své vlády Proklamaci o zrušení otroctví.
V 19.
století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže
bavlny
) a žil z
otroctví
. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo
abolicionismus
. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou
Republikánskou stranu
. Její ústřední osobností se stal
Abraham Lincoln
. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (
Jižní Karolíny
Mississippi
Floridy
Alabamy
Georgie
Louisiany
Texasu
Virginie
Arkansasu
Severní Karolíny
Tennessee
), které vyhlásily
Konfederované státy americké
Bitva u Gettysburgu
To nakonec vedlo k
občanské válce
(známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost
Fort Sumter
v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele
Roberta Edwarda Leea
, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové
bitvě u Gettysburgu
. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství
Ulysses S. Grant
(budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl
Lincoln zavražděn
, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla
rasovou segregaci
(tzv.
Zákony Jima Crowa
).
29
(O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60.
let 20.
století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
editovat
editovat zdroj
Bitva v Manilské zátoce
během
Španělsko-americké války
roku 1898
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.
30
Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20.
století stáli průmyslníci jako
Cornelius Vanderbilt
John D. Rockefeller
Henry Ford
Andrew Carnegie
, či bankéř
John Pierpont Morgan
. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do
první světové války
zde vzniklo 15
dalších unijních států:
Kansas
(186]),
Západní Virginie
(1863),
Nevada
(1864),
Nebraska
(1867),
Colorado
(1876),
Severní Dakota
Jižní Dakota
Montana
Washington
(1889),
Idaho
Wyoming
(1890),
Utah
(1896),
Oklahoma
(1907),
Arizona
Nové Mexiko
(1912). Roku 1867
odkoupila
americká vláda od
Ruského impéria
rozsáhlé území
Aljašky
. Od 80.
let 19.
století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do
Karibiku
a do
Tichomoří
. Vítězství ve
španělsko-americké válce
a další intervence měly několik důsledků:
protektorát
nad
Portorikem
Kubou
a ostrovem
Guam
, obsazení
Filipín
, anexe
Havajských ostrovů
roku 1898, rozdělení ostrovů
Samoa
Německou říší
roku 1899 a kontrola nad
průplavovým pásmem
Panamě
Woodrow Wilson
2. dubna 1917 vyhlašuje válku Německu
Na počátku 20.
století se Spojené státy staly jednou ze světových
velmocí
. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou
kontinentech
Ameriky
, se však USA ve světové politice až do
první světové války
angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry
izolacionistická
(viz
Monroeova doktrína
). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident
Woodrow Wilson
. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně
Dohody
do první světové války. Wilson svou koncepcí
práva na sebeurčení národů
též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.
31
Proslulý snímek
vztyčování americké vlajky na dobytém ostrově
Iwodžima
20.
léta 20.
století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.
32
Americkým sebevědomím zacloumal až
krach na newyorské burze
v roce 1929.
33
Ten způsobil
celosvětovou ekonomickou krizi
, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu
fašismu
nacismu
). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „
laissez faire
“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného
New Deal
, který připravil Demokrat
Franklin Delano Roosevelt
34
Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko
napadlo jejich základnu Pearl Harbor
v Pacifiku.
35
Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do
druhé světové války
(již předtím ovšem hospodářsky podporovaly
Spojence
podle
Zákona o půjčce a pronájmu
z roku 1941
36
). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz
Den D
bitva o Normandii
), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně –
atomové bomby
– kterou v roce 1945
svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki
. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a
Sovětský svaz
, pak dohodami ekonomickými (
konference v Bretton Woods
) i politickými (
Jaltská konference
) narýsovaly podobu poválečného světa.
37
38
Studená válka
editovat
editovat zdroj
John Fitzgerald Kennedy
oznamuje roku 1961 cíl dobytí Měsíce
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené
Západní Evropě
včetně
Západního Německa
rámci
Marshallova plánu
. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k
výraznému hospodářskému růstu a
doposud nebývalému blahobytu.
39
Po válce dostaly USA též do správy poručenská území
OSN
Tichém oceáně
, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z
nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (
Marshallovy ostrovy
Severní Mariany
Mikronésie
atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie:
Aljaška
Havaj
Martin Luther King
na manifestaci proti
válce ve Vietnamu
roku 1967
Ronald Reagan
Michail Gorbačov
v Ženevě roku 1985
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo
studená válka
40
Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „
vesmírným závodem
“, v jehož rámci Sověti
vyslali prvního člověka do kosmu
(1961) a Američané
přistáli na Měsíci
(1969), ale občas i různými, často velmi krvavými,
proxy wars
zástupnými konflikty
). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely –
korejská válka
(1950–1953),
karibská krize
(1962),
vietnamská válka
(1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s
hnutím za práva Afroameričanů
, které vedl především reverend
Martin Luther King
41
Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem
Johnem Fitzgeraldem Kennedym
zavražděn 1963
), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly
diskriminaci
na základě
rasy
nebo barvy pleti. Hnutí 60.
let (někdy se hovoří o
kontrakultuře
) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace
drog
promiskuity
, černošský radikalismus (
Černí panteři
Malcolm X
aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské
kulturní revoluci
apod.).
To vše v 70. a 80.
letech přineslo protipohyb –
neokonzervatismus
, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem
Ronaldem Reaganem
. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu
Michaila Gorbačova
(1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např.
smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu
z roku 1987)
de facto
studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila
pádem komunismu v Evropě
(1989) a
rozpadem Sovětského svazu
(1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
editovat
editovat zdroj
Útoky 11. září 2001
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90.
léta 20.
století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a
možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií
, se dařilo (90.
léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).
42
Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména
válka v zálivu
roku 1991).
43
Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil
teroristický útok z 11. září 2001
na newyorská
Dvojčata
, který provedli islámští teroristé ze skupiny
Al-Káida
44
Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem
Georgem W. Bushem
v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná
válka proti terorismu
, jež především spočívala v
invazi do Iráku roku 2003
, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v
krizi celosvětovou
45
Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii – především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o
druhé studené válce
46
47
Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).
48
Tyto trendy vyvrcholily za vlády
Donalda Trumpa
. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího
HDP
podle
parity kupní síly
Čína
30
V roce 2025 povolil americký prezident Donald Trump
CIA
, aby ve
Venezuele
prováděla tajné operace. Vydal rovněž povolení v zemi v případě nutnosti zabíjet. Jako cíl těchto kroků byl určen samotný pád
Madurova
režimu.
49
Nedlouho poté Trump uvedl, že ve Venezuele se má brzy odehrát pozemní akce.
50
V listopadu 2025 byla oficiálně zahájena americká
operace Jižní kopí
zaměřená na venezuelské pašeráky drog.
51
Následně dne 3. ledna 2026 podnikly Spojené státy americké vojenský útok na Venezuelu a v rámci
Operace Absolutní odhodlání
zajaly prezidenta Madura společně s jeho manželkou
Ciliou Floresovou.
52
Maduro byl obviněn z narkoterorismu, proti kterému USA delší dobu bojuje.
53
Z Venezuely byl přepraven do Spojených států, kde bude čelit trestnímu stíhání.
54
Řízením země se dočasně ujal tamní ministr obrany
Vladimir Padrino López
55
Státní symboly
editovat
editovat zdroj
Vlajka
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Vlajka Spojených států amerických
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým
kantonem
(o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých
pěticípých hvězd
v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují
třináct původních
, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet
států
Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu
Havaj
).
56
Znak
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Státní znak Spojených států amerických
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké
státní pečeti
, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou
Charles Thomson
William Barton
Hlavní postavou lícové strany
pečeti
, tedy i znaku, je
orel bělohlavý
v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém
olivovou
ratolest (s třinácti listy a třinácti
olivami
). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s
latinským
heslem
E PLURIBUS UNUM
ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Hymna Spojených států amerických
Hymna USA je píseň
The Star-Spangled Banner
česky
Hvězdami posetý prapor
). Text napsal
Francis Scott Key
a hudbu složil
John Stafford Smith
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během
Britsko-americké války
v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti
Fort McHenry
Baltimoru
úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Geografie Spojených států amerických
Fyzická geografie Spojených států amerických
Topografická mapa USA
Spojené státy americké jsou rozsáhlá země, které zabírá velkou část
severoamerického kontinentu
Sousedící státy
hraničí na severu s
Kanadou
(délka hranice 6
416
km) a na jihu s
Mexikem
(3
145
km), na východě leží
Atlantský oceán
Mexickým zálivem
, na západě
Tichý oceán
. Na severozápadě se nachází poloexkláva
Aljaška
pozn. 5
a v Tichém oceánu
Havajské ostrovy
. Spojené státy také uplatňují svrchovanost nad pěti hlavními ostrovními územími (
Americká Samoa
Guam
Severní Mariany
Portoriko
Americké Panenské ostrovy
) a
různými neobydlenými ostrovy
Oceánii
Karibiku
pozn. 4
S celkovou rozlohou 9
833
520
km²
pozn. 1
jsou po Rusku a Kanadě
třetí nebo čtvrtou nejrozlehlejší zemí na světě
pozn. 2
Kontinentální část USA (bez Aljašky) leží mezi 24°
30′ a 49°
30′
severní šířky
a 66° a 125°
západní délky
. Aljaška, která je od kontinentálních Spojených států oddělena Kanadou, je s rozlohou 1
500
000 km² největším státem země. Havaj zabírá souostroví ležící v centrální části Tichého oceánu, jihozápadně od Severní Ameriky, a má rozlohu něco přes 16
000
km².
Území Spojených států se vyznačuje rozmanitým reliéfem a geografickými útvary. Od východu směrem do vnitrozemí přechází pobřežní nížina Atlantského oceánu v
listnaté lesy
a pahorkatinu
Piedmont
Apalačské
pohoří
odděluje východní pobřeží
Velkých jezer
od
prérií
středozápadu
. Řeka
Mississippi
Missouri
čtvrtý nejdelší říční systém na světě
, protéká ze severu na jih středem země. Rovinatá a úrodná prérie
Velkých plání
se rozprostírá na západ, kde ji přerušuje vysočina na jihovýchodě.
Skalnaté hory
na západním okraji Velkých plání protínají celou zemi ze severu na jih a v
Coloradu
dosahují nadmořské výšky přes 4300 m. Dále na západ se nachází
Velká pánev
a pouště, jako je
Mohavská poušť
Sonorská poušť
Čivavská poušť
. Pohoří
Sierra Nevada
Kaskádové pohoří
se nacházejí poblíž pobřeží Tichého oceánu. S výškou 6190 m n. m. je hora
Denali
, zvaná také Mount McKinley, na Aljašce nejvyšším bodem země. Aktivní
sopky
jsou běžné po celé Aljašce a
Aleutských ostrovech
, navíc Havaj se skládá pouze z sopečných ostrovů.
Supervulkán
pod
Yellowstonským národním parkem
v Skalnatých horách je největší sopečnou formou na kontinentu.
57
Podnebí se velmi liší, obecně směrem na jih je tepleji a směrem na západ, až k
západnímu pobřeží
je sušeji.
Poloha
editovat
editovat zdroj
Appalačské pohoří
ve státě Tennessee
Spojené státy americké leží v
Severní Americe
. Jejich břehy omývá z
východu
Atlantský oceán
a ze západu
Tichý oceán
. Stát Aljaška leží v
severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu
Beringův průliv
. Mezi nejznámější poloostrovy patří
Florida
na jihu USA, která odděluje
Mexický záliv
od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s
Kanadou
, na jihu pak s
Mexikem
Floridský průliv
odděluje USA od souostroví
Bahamy
a od
Kuby
Rozloha
editovat
editovat zdroj
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy,
CIA World Factbook
udávala:
9 372 610
km² (1989–1996) – pouze
pevnina
vnitřní vody
9 629 091
km² (1997–2003) – přidána
Velká jezera
pobřežní vody
(coastal waters)
9 631 418
km² (2004–2005)
9 631 420
km² (2006)
9 826 630
km² (2007–2008) – přidána
pobřežní moře
(territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)
58
Povrch
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Nejvyšší hory Spojených států amerických
Pohoří
Sierra Nevada
v Kalifornii
Geografická mapa USA
Monument Valley
v oblasti
Koloradské plošiny
v severní Arizoně
USA leží v
Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý
kanadský štít
, který se rozprostírá v
severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno
Hudsonova zálivu
. Je tvořen velmi starými
přeměněnými
vyvřelými
horninami.
současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá
tichooceánská litosférická deska
a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k
Severní. V
důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od
Aleutských ostrovů
přes
Aljašský poloostrov
až po
Ohňovou zemi
Kordillery
, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6
190
59
metrů
Denali
(zvaný též Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží
Pacifické pobřežní pásmo
a ve vnitrozemí
Skalnaté hory
. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např.
Koloradská plošina
či
Velká pánev
. Nejvyšší bod tzv.
sousedících Spojených států
(tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol
Mount Whitney
(4
417
m) v
kalifornském
pohoří
Sierra Nevada
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v
Údolí smrti
(anglicky
Death Valley
). Tato proláklina je 86
metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7
°C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří
Apalačské hory
a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina.
Mexický záliv
lemuje
Mississippská nížina
. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají
Vnitřní roviny
Velké planiny
Vodstvo
editovat
editovat zdroj
Pobřeží
Michiganského jezera
ve státě Michigan
Větší část území USA patří do úmoří
Atlantského oceánu
. Vlévají se do něj veletoky, jako je
Mississippi
přítokem
Missouri
, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212
km, a dále také
Řeka Svatého Vavřince
či
Rio Grande
Tichý oceán
zásobují vesměs kratší toky tekoucí z
Kordiller, například řeky
Columbia
Colorado
USA najdeme i mnoho jezer.
Ledovcového
původu jsou
Velká jezera
Hořejší jezero
Michiganské jezero
Huronské jezero
a jezero
Ontario
), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou.
Velké Solné jezero
se rozprostírá v
bezodtoké oblasti mezi
Skalnatými horami
Coastal Range
USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou
Niagarské vodopády
mezi
Erijským
a Ontarijským jezerem.
Podnebí
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Podnebí Spojených států amerických
Typická krajina v
oblasti od Velkých Jezer po severovýchod Spojených států
Díky své velikosti leží USA v
několika významných podnebných pásech. Počasí v
Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v
mírném pásu
, je ale chladnější a vlhčí než v
Evropě. Způsobuje to studený
Labradorský proud
, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve
Vnitřních rovinách
Velkých planinách
padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je
sněhový efekt
Velkých jezer
, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v
oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve
Skalistých horách
a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z
nejsilnějších mrazů v
Americe.
oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v
letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v
příjemném
subtropickém podnebném pásu
Mexický záliv
s poloostrovem
Florida
tropickém pásu
. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost.
Aljaška
leží v
subarktickém pásu
Havajské ostrovy
tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z
vyšších zeměpisných šířek až do oblasti
Mexického zálivu
. Proudění v
rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s
proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z
Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá
tornáda
, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v
období května a září.
Průměrné teploty v
amerických městech (°C)
Období
Anchorage
Atlanta
Boston
Chicago
Houston
Las Vegas
Miami
New Orleans
New York
Salt Lake City
San Diego
San Francisco
Seattle
Washington, D.C.
Leden
-11
-1
-6
11
19
11
-2
14
Červenec
15
26
23
23
28
32
28
28
25
25
21
17
18
26
Říjen
17
13
12
21
20
26
21
14
12
20
16
11
15
Politika
editovat
editovat zdroj
Socha svobody
New Yorku
je symbolem jak USA, tak ideálů svobody, demokracie a příležitosti.
60
Severní strana
Bílého domu
Ve Spojených státech amerických funguje politika v rámci
konstituční
federální
republiky
prezidentským systémem
Moc je rozdělena
mezi tři samostatné složky:
Kongres
, který tvoří
legislativní složku
dvoukomorový
zákonodárný orgán složený ze
Sněmovny reprezentantů
Senátu
výkonnou složku
, v jejímž čele stojí
prezident Spojených států
, který je zároveň
hlavou státu
vlády
; a
soudní složku
, složenou z
Nejvyššího soudu
a nižších federálních soudů, která vykonává soudní moc.
Každá z 50 jednotlivých státních vlád má pravomoc přijímat zákony ve své
jurisdikci
, které nejsou svěřeny
federální vládě
ani odepřeny státům v
Ústavě Spojených států
. Každý stát má také ústavu, která se řídí vzorem federální ústavy, ale liší se v detailech. Každý má tři složky: výkonnou složku v čele s
guvernérem
, zákonodárný orgán a soudní složku. Na místní úrovni se vlády nacházejí v
okresech
nebo jejich ekvivalentech a pod nimi jsou jednotlivé
obce
(municipality), township, školní obvody a zvláštní obvody.
Státní správa se na federální úrovni
skládá ze tří složek:
zákonodárné
: Je jí
Kongres
skládající se ze
Senátu
Sněmovny reprezentantů
(„House of Representatives“) určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet.
výkonné
: Je jí
prezident
se schválením senátu jmenující
vládu
a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící
armádě
soudní
: Je jí
nejvyšší soud
a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu, jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.
Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 435 členů po dva roky reprezentujících takzvané „kongresové okresy“ (český překlad je problematický). Poměr počtu zástupců z
každého státu se každý desátý rok mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce, jehož v
současnosti má sedm států. Nelidnatější stát,
Kalifornie
, jich má 53. Každý stát má dva senátory volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina senátu, zatímco sněmovna reprezentantů je každý druhý rok volena celá. Senátoři tedy mají šestileté volební období a kongresmani dvouleté. Volba kongresmanů i senátorů není ústavou specifikována a je tak ponechána na státech, nicméně většinou se do obou komor volí pomocí
Systému prvního v cíli (First-past-the-post).
Ústava Spojených států
je nejvyšším zákonným dokumentem amerického právního systému. Je
společenskou smlouvou
upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s
ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. Všechny z
nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 27 krát, naposledy v
roce 1992.
Ústava zahrnuje ustanovení „zachovat svobodu“ a základní práva podle
Listiny práv
(„Bill of Rights“) a dodatků ústavy jež zahrnují
svobodu slova
svobodu vyznání
svobodu tisku
, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň,
všeobecné volební právo
, a
právo vlastnické
. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení.
Politický systém
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Politický systém Spojených států amerických
Budova
Kapitolu
Prezident
Barack Obama
při setkání s představiteli kongresu, 2011
Spojené státy americké jsou zastupitelskou
demokracií
prezidentskou republikou
. Politický systém je většinový. K
americké politické kultuře patří velká soupeřivost mezi dvěma největšími stranami a vysoký podíl veřejnosti v
politice.
Americké politice dominují dvě největší strany –
Republikánská strana
Demokratická strana
. Členové těchto dvou stran drží převážnou většinu volených úřadů v
celé zemi na federální, státní i místní úrovni. Nezávislí nebo kandidáti menších stran bývají nejúspěšnější převážně pouze ve volbách do místních zastupitelstev, ačkoliv několik nezávislých senátorů má svá křesla i v
senátu. V
americké politické kultuře je Republikánská strana vnímána jako „pravostředová“ nebo
konzervativní
, Demokratická strana pak jako „levostředová“ nebo
liberální
. Velikost obou stran ovšem způsobuje značné rozdíly i uvnitř jich samotných.
Od roku 2025 je
prezidentem Spojených států
republikán
Donald Trump
Přední politické strany
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Stranický systém Spojených států amerických
Seznam politických stran ve Spojených státech amerických
Republikánská strana
– strana se hlásí ke
konzervatismu
a snaží se např. o rozvoj podnikání. Jedna ze dvou hlavních stran, má status pravice.
Demokratická strana
– oficiálně
liberální
strana, soustředí se na rozvoj sociální a státní oblasti. V
Americe má status levice, v
Evropě je vnímána spíše jako středová, protože je ekonomicky konzervativnější než evropské levicové strany.
Zahraniční politika
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Zahraniční vztahy Spojených států amerických
Bývalý prezident Spojených států amerických,
George W. Bush
(napravo), v
Camp Davidu
březnu 2003 při setkání s
předsedou britské vlády,
Tonym Blairem
Vývojové tendence
editovat
editovat zdroj
Spojené státy ovlivňují v
širokém měřítku celosvětový ekonomický, politický a vojenský vývoj. Tento vliv vyvolává četné diskuze o jejich zahraniční politice po celém světě. Téměř všechny státy mají ve
Washingtonu
svá
velvyslanectví
a mnoho z
nich konzuláty po celé zemi. Nicméně
Írán
Severní Korea
Bhútán
Sýrie
diplomatické styky se Spojenými státy neudržují.
Spojené státy jsou zakládajícím členem
Organizace spojených národů
se stálým zastoupením v
Radě bezpečnosti OSN
a právem
veta
. Jsou členem mnoha dalších mezinárodních organizací. Současnými spojenci jsou
Austrálie
Nový Zéland
Japonsko
Izrael
a státy
NATO
, z
nichž
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
má s
USA další nadstandardní vztahy. Navíc mají USA úzké diplomatické, ekonomické a kulturní vztahy se státy, s
nimiž sousedí, tedy s
Kanadou
Mexikem
Jako celek prošla zahraniční politika USA především ve 20.
století rozmanitým vývojem.
Monroeova doktrína
z roku 1823 definovala celou západní polokouli za sféru vlivu Spojených států. Po vítězné
španělsko-americké válce
v roce 1898 Spojené státy anektovaly
Havaj
Portoriko
Filipíny
. Při tzv.
banánových válkách
v první polovině 20.
století Spojené státy intervenovaly v několika zemích Karibiku a Střední Ameriky. Na počátku století byla snaha o
izolacionismus
a neangažování se mimo západní polokouli. Tento trend byl na čas přerušen během
první světové války
, do které se USA zapojily v
roce 1917 po potopení
britské lodě
Lusitania
Američany na palubě. Po konci války se odmítly zapojit do
Společnosti národů
(předchůdkyně
OSN
) a pokračovaly ve své politice z
předválečného období. Ta byla definitivně opuštěna po
japonském
útoku na
Pearl Harbor
a vstupem USA do
druhé světové války
Americký prezident
Donald Trump
a německý kancléř
Friedrich Merz
, 5. června 2025
Po konci největšího konfliktu v
dějinách pomáhaly USA obnovit
západní Evropu
Marshallův plán
) a snažily se zabránit celosvětovému rozmachu
komunismu
NATO
korejská válka
vietnamská válka
). V
rámci tohoto boje podporovaly USA také různé nedemokratické vlády (
Pinochet
Suharto
Čon Du-hwan
Perón
Husajn
Duvalier
, podpora
operace Kondor
) či se nepřímo podílely na svržení vlád, jež odporovaly jejich zájmům (
Mosaddek
Íránu
Árbenz
Guatemale
), nebo se o jejich svržení snažily (podpora
contras
Nikaragui
).
61
Po vítězství ve
studené válce
se staly USA v
podstatě jedinou
supervelmocí
na světě.
62
Tato jejich pozice však doznává v posledních letech určitou proměnu, zvláště v souvislosti s komplikovanou situací na
Středním Východě
a v neposlední řadě s mocenským vzestupem
Číny
, podporovaným jejím rostoucím ekonomickým potenciálem.
Některé problémy na začátku 21. století
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Antiamerikanismus
Američtí vojáci hlídají ropné pole v
Rumajlá
během
invaze do Iráku
v roce 2003
Vlády USA čelily po světě antipatiím mnoha občanů i států, ale i protestům v samotných USA,
63
kvůli metodám boje proti
teroristům
, mezi které patří zacházení s
vězni ve věznicích
Guantánamo
Abu-Ghrajb
, provozování tajných věznic CIA mimo americké území, ve kterých bylo prováděno
mučení
vězňů (
Egypt
Pákistán
Polsko
Litva
nebo
Rumunsko
),
64
masové odposlouchávání svých občanů i spojenců (
PATRIOT Act
Echelon
a odhalení
Edwarda Snowdena
o činnosti
NSA
),
65
kvůli
válce v Iráku
, která destabilizovala region a vyžádala si velké množství obětí (odhady se pohybují zhruba od 115
000 do až 461
000 mrtvých od roku 2003),
66
nebo z důvodu
vojenské intervence v Libyi
, která se po svržení libyjského režimu propadla do chaosu.
67
Kritizována je také úzká spolupráce s nedemokratickými režimy jako je
Saúdská Arábie
68
a podpora
vojenské intervence v Jemenu
69
Vztahy mezi Spojenými státy a
Íránem
se prudce zhoršily poté, co USA v roce 2018 odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zpřísnily protiíránské sankce.
70
Americko-čínské vztahy
editovat
editovat zdroj
Stav vztahů mezi USA a
Čínou
je jedním ze základních parametrů mezinárodní politiky. Tyto vztahy se zlepšily v době prezidentství
Richarda Nixona
, který provedl zásadní obrat tím, že uznal vládu v
Pekingu
jako legitimní vládu Číny. Došlo k uznání tzv. politiky jedné Číny a
Tchaj-wan
byl nucen postoupit své místo v OSN Pekingu. V roce 1996 se Čína pokoušela ovlivnit
americké prezidentské volby
zasíláním finančních příspěvků na podporu kampaně
Billa Clintona
71
72
Americký prezident
Barack Obama
a čínský prezident
Si Ťin-pching
na banketu v
Pekingu
12. listopadu 2014
V roce 2016 byla Čína jako vlastník amerických státních dluhopisů v hodnotě 1,244 bilionu USD největším
zahraničním věřitelem
Spojených států.
73
V době vlády prezidentů
George W. Bushe
Baracka Obamy
se začaly projevovat rozpory zapříčiněné mocenským vzestupem Číny jako vážného hráče v
celosvětovém měřítku, hlavně však v
jihovýchodní
Asii
. Napětí mezi Čínou a Spojenými státy vystupňovala řada incidentů, například
hackerské
útoky, včetně krádeže osobních údajů 21,5 milionu zaměstnanců amerických federálních úřadů v roce 2015,
74
nebo budování
umělých ostrovů
Jihočínském moři
75
Ambice Číny jsou umocněny její rostoucí ekonomickou sílou, která se projevuje mj. v
obrovských každoročních přebytcích Číny v
jejím obchodu s
USA. Podle názoru amerických analytiků provádí Čína
protekcionistickou
obchodní politiku pomocí uměle udržovaného nízkého směnného kurzu čínské měny a zároveň mnohem nižších mezd pracovníků v
čínském průmyslu, čímž může nabízet své zboží v
USA za velmi nízké ceny a
vytlačovat tak domácí výrobce. V
roce 2017 dosáhl čínský přebytek v
obchodu s
USA 375
miliard
USD
76
Setkání
Donalda Trumpa
Kim Čong-una
v létě 2018
Po nástupu
Donalda Trumpa
do funkce amerického prezidenta v
lednu 2017 se tato situace přeměnila v
konflikt, přičemž USA již zavedly zvýšené celní sazby na dovoz oceli a hliníku z Číny. Pokud nedojde ke kompromisu, hrozí nebezpečí stupňující se obchodní války mezi oběma velmocemi.
77
Ohlášené eventuální odvetné kroky Číny, kterými by zavedla vysoká cla na 128
druhů zboží dováženého z
USA, neudělaly ve Washingtonu velký dojem. Podle pozorovatelů nejde prezidentu Trumpovi primárně o
přístup na čínské trhy, nýbrž o
zlepšení
platební bilance
USA a
to, aby byl celkově zbrzděn mocenský vzestup Číny.
78
Amerika hrozí tím, že by zavedla trestná cla na další čínské dovozy ve výši 150
miliard
USD
ročně, a Čína neví, jak by takové obchodní válce zabránila. Ta by podle čínských odborníků zasáhla jejich zemi silněji než USA.
Trump obvinil Čínu z
opioidové epidemie
ve Spojených státech.
79
Drogy, převážně
fentanyl
, zabily jen v roce 2023 přes 100
000 Američanů.
80
Bezpečnost
editovat
editovat zdroj
Vývoj
vězeňské populace
v USA
V USA je kriminalita relativně vyšší než v Evropě (v roce 2013 bylo 4,3 vraždy na 100
000 obyvatel za rok), velmi se ale liší dle státu a města. Průřezová analýza
Světové zdravotnické organizace
Mortality Database
z roku 2010 ukázala, že míra vražd je ve Spojených státech sedmkrát vyšší než v jiných rozvinutých zemích (nicméně zhruba na celosvětovém průměru). Míra vražd s použitím střelné zbraně pak 25,2krát vyšší.
81
Nebezpečná jsou zejména
ghetta
obývaná městskou chudinou. Město s nejvyšší mírou kriminality je
Detroit
, kde je ukazatel vražd na zhruba desetinásobku amerického průměru. Ze států měla k roku 2012 největší vražednost
Louisiana
, nejnižší pak
New Hampshire
82
Právo nosit zbraň zaručuje Američanům jeden z dodatků ústavy, byť se o věci vede široká společenská diskuse.
Podle údajů
FBI
z let 1980–2008 spáchali 90
% vražd muži a 52,5
černoši
. Černoši tak v USA páchají vraždy vzhledem k nižšímu zastoupení v populaci osmkrát častěji než bílí Američané (počítáno v to i Hispánce). Většina vražd je nicméně „uvnitř jedné rasy“, 93
% zavražděných černochů připadá na černošské vrahy, 84
% bílých obětí bylo zabito bílými vrahy.
83
Třicet z padesáti států federace má ve svém zákonodárství
trest smrti
84
Od roku 1967 do roku 1977 se kvůli rozhodnutí
Nejvyššího soudu USA
popravy nevykonávaly, nicméně po průlomovém rozhodnutí Nejvyšší soudu z roku 1976 byla praxe obnovena. Od té doby bylo vykonáno zhruba 1300 poprav, drtivá většina z nich ve třech státech:
Texas
Virginie
Oklahoma
85
V roce 2015 měly díky tomu Spojené státy pátý nejvyšší počet poprav na světě, po
Číně
Íránu
Pákistánu
Saúdské Arábii
86
Spojené státy mají rovněž nejvyšší počet uvězněných osob na světě. Počet vězňů se od roku 1980 do roku 2008 zečtyřnásobil.
87
Podle kritiků měla na tento trend vliv privatizace vězeňství v 80.
letech, rozhodující však byla patrně změna postoje státu k drogám od 80.
let – podle
Federal Bureau of Prisons
je většina vězňů ve federálních věznicích odsouzena za trestné činy spjaté s drogami. Nejvyšší míra uvězněnosti je v
Oklahomě
, nejnižší v
Massachusetts
88
Spojené státy se dlouhodobě potýkají s
drogovou epidemií
89
Předávkování
fentanylem
a dalšími drogami je nejčastější příčinou smrti u osob mladších 50 let.
90
V roce 2022 zemřelo na předávkování drogami rekordních 109
680 Američanů,
91
umíralo tedy průměrně 300 lidí za den.
92
Ozbrojené síly
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Ozbrojené síly Spojených států amerických
Úderná skupina
Kitty Hawk
Ronald Reagan
Abraham Lincoln
s letadly
námořní pěchoty
námořnictva
letectva
Ozbrojené síly Spojených států amerických se skládají ze
šesti složek:
armády
letectva
námořnictva
námořní pěchoty
vesmírných sil
pobřežní stráže
. V aktivní službě je 1 426 026 lidí.
kdy?
Mezi výzbroj americké armády patří např.
letadlové lodě
jaderné ponorky
„neviditelná“ letadla
či tanky
Abrams
. Pokročilými technologiemi disponují i výstroje a vybavení pěších a speciálních jednotek. Spojené státy jsou
jaderná velmoc
vlastnící více než 6000 jaderných hlavic.
93
Americká armáda se zapojila do velké části hlavních konfliktů 20.
století. Pomohla porazit císařské a později i
nacistické Německo
v obou světových válkách. V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě.
zdroj?
Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu, zhruba 3/4 toho, co zbytek světa
zdroj?
(pro rok 2011 – 698 mld. dolarů), a
rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie
stealth
mikrovlnné
sonické
a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně nebo munice z
ochuzeného uranu
. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem; od počátku 20.
století se účastnila přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.
94
V poslední době operuje například v
Afghánistánu
v rámci operace
Operace Trvalá svoboda
a obecnějšího konceptu tzv.
války proti terorismu
V současné době mají Spojené státy 823 vojenských základen,
95
rozmístěných ve více než 130 ze 195
zemí světa.
96
Od
2. světové války
Německu
a v
Japonsku
, od
korejské války
Jižní Koreji
a v dalších zemích. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k
NATO
, jejímž jsou nejsilnějším členem. Ozbrojené síly USA jsou subjektem s největším dopadem na
znečištění ovzduší
na světě
97
a též s největší spotřebou ropy (podle
CIA World Factbook
je to 320
000 barelů denně, což je přibližně 15× více než v době
II. světové války
).
98
Její emise navíc nejsou připočítávány k emisím USA ani země, na jejímž území ozbrojené síly operují. V současnosti operují Spojené státy vojensky podle některých zdrojů ve více než stovce zemí světa.
99
100
Administrativní členění
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Administrativní dělení Spojených států amerických
Spojené státy se
skládají z
50 států
, jednoho federálního distriktu –
District of Columbia
, v
němž leží federální hlavní město
Washington, D.C.
(spadá přímo pod jurisdikci
Kongresu
, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem, i když s
nimi bývá často uváděn) a dalších
nezačleněných území
, např. ostrovních teritorií
Portoriko
Severní Mariany
Při podepsání
Deklarace nezávislosti Spojených států
se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (
Západní Virginie
).
Alabama
Aljaška
(Alaska)
Arizona
Arkansas
Colorado
Connecticut
Delaware
Florida
Georgie
(Georgia)
Havaj
(Hawaii)
Idaho
Illinois
Indiana
Iowa
Jižní Dakota
(South
Dakota)
Jižní Karolína
(South
Carolina)
Kalifornie
(California)
Kansas
Kentucky
Louisiana
Maine
Maryland
Massachusetts
Michigan
Minnesota
Mississippi
Missouri
Montana
Nebraska
Nevada
New Hampshire
New Jersey
New York
Nové Mexiko
(New
Mexico)
Ohio
Oklahoma
Oregon
Pensylvánie
(Pennsylvania)
Rhode Island
Severní Dakota
(North
Dakota)
Severní Karolína
(North
Carolina)
Tennessee
Texas
Utah
Vermont
Virginie
(Virginia)
Washington
Wisconsin
Wyoming
Západní Virginie
(West
Virginia)
Města a metropolitní oblasti
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Metropolitní oblasti ve Spojených státech amerických
New York
Los Angeles
Více než 83
% Američanů žije v
jedné z
361 metropolitních oblastí. V
roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s
populací větší než 100 tisíc, 25 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (
New York
Los Angeles
Chicago
Houston
) více než 2 miliony. Ve Spojených státech je 50
metropolitních oblastí
, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří
Dallas
Houston
Atlanta
Phoenix
Šest nejlidnatějších měst ve Spojených státech (2006)
Pořadí
Město
Populace
samotného
města
Metropolitní
oblast
Region
populace
pořadí
New York
8 214 426
18 818 536
Severovýchod
Los Angeles
3 849 378
12 950 129
Západ
Chicago
2 833 321
9 505 748
Středozápad
Houston
2 144 491
5 539 949
Jih
Phoenix
1 512 986
4 039 182
13
Západ
Filadelfie
1 448 394
5 826 742
Severovýchod
Ekonomika
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článcích
Ekonomika Spojených států amerických
Ekonomická krize od 2007
Státní dluh Spojených států amerických
Walmart
je podle objemu tržeb největším maloobchodním řetězcem na světě
Vývoj HDP na obyvatele Spojených států amerických
Státní dluh k HDP, Spojené státy mají největší nominální státní dluh na světě
Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou, druhým největším ekonomickým celkem na světě za ekonomikou Evropské unie.
101
Je to země s druhým největším objemem zahraničního obchodu (za
Čínou
).
102
Její
hrubý národní produkt
roce 2011 byl 14 991 miliard dolarů, s
48
350 dolary na obyvatele. Ekonomiku USA z
velké části tvoří služby a
výzkum
. Významný je i těžební průmysl.
Zemědělství
tvoří jen 1
% hrubého národního produktu, ale na vývozech se jeho výrobky podílí 10,5
%. V USA, často v oblasti nazvané
Silicon Valley
, sídlí také řada informačně-technologických gigantů jako
Google
(respektive
Alphabet
),
Amazon
Microsoft
Meta
),
Apple
Oracle
IBM
nebo
Cisco Systems
. Další významné americké firmy vznikly v oblastech telekomunikací (
AT&T
Verizon
), finančnictví (
Berkshire Hathaway
JPMorgan Chase
Bank of America
Visa
American Express
Wells Fargo
Goldman Sachs
Citigroup
Morgan Stanley
Progressive Corporation
), v chemickém, farmaceutickém a biotechnologickém průmyslu (
Johnson & Johnson
Procter & Gamble
Pfizer
Merck & Co.
), petrochemii (
ExxonMobil
Chevron
), zdravotních službách (
UnitedHealth Group
CVS Health
Elevance Health
) či maloobchodu (
Walmart
Home Depot
Costco
).
103
Také potravinářští giganti
Coca-Cola
PepsiCo
McDonald's
nebo mediální a zábavní konglomerát
Disney
mají vybudovány značky, které patří k nejcennějším na světě.
104
Časopis
Forbes
v roce 2025 zařadil mezi sto největších firem světa krom výše jmenovaných i mediální korporaci
Comcast
, automobilku
Tesla
, zbrojařskou firmu
Raytheon Technologies
a výrobce polovodičů
Nvidia
Broadcom
105
V dějinách amerického průmyslu sehrály velkou roli i firmy jako automobilka
Ford
, nebo výrobce letadel
Boeing
Mezi problémy americké ekonomiky patří
státní
a veřejný dluh. Spojené státy měly v roce 2015
státní dluh
zhruba 18
151
miliard
, což je asi 102
% jeho
HDP
106
Je to největší
zahraniční
a státní dluh na světě
107
a 11.
největší vládní dluh na
% HDP na světě
Mezi další problémy patří korporátní
dluhopisy
hypoteční krize
vyvolaná pádem cen nemovitostí, nízké
úroky
, výrazně negativní
saldo zahraničního obchodu
, vzrůstající
inflace
a uspokojení nároků tzv.
baby boom generace
, která v
současnosti začíná čerpat sociální důchody.
Mezi největší obchodní odvětví patří maloobchodní a velkoobchodní prodej, sektor (finančních, obchodních, zdravotnických, sociálních) služeb, proporcionálně vysoký podíl má i věda a výzkum nebo třeba zábavní průmysl. Spojené státy mají nejvyšší spotřebu na světě co se týče ropy, zemního plynu, elektřiny a řady dalších komodit.
Hlavními obchodními partnery jsou
Evropská unie
včetně
Spojeného království
Kanada
Mexiko
Japonsko
Čína
. Zahraniční obchod USA je již desítky let ve schodku, který se od roku 1998 začal prohlubovat. Od roku 2001 přesahuje negativní bilance (s jedinou výjimkou) hranici 400
miliard
$ ročně (viz
informační grafika
). Celkový zahraniční dluh USA dosáhl koncem října 2018 částku 6
200
miliard
$, přičemž největšími zahraničními věřiteli jsou Čína (1
139 miliard
$), Japonsko (1 019
miliard
$) a
Brazílie
(314
miliard
$).
108
Chudoba
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Ekonomika Spojených států amerických#Ekonomická situace Američanů
Rostoucí
ekonomická nerovnost
v USA
Studie
OSN
z května 2018 konstatovala, že 40 milionů Američanů žije v chudobě a 5 milionů žije v podmínkách
třetího světa
109
110
Podle údajů americké národní koalice proti bezdomovectví z roku 2009 má 44
% bezdomovců práci, a přesto nedokáží bezdomovectví uniknout.
111
Turismus
editovat
editovat zdroj
Golden Gate Bridge
Empire State Building
Mezi nejvýznamnější centra
cestovního ruchu
patří velkoměsta (
New York
Los Angeles
). Množství turistů navštěvuje
národní parky
Yellowstonský
Yosemitský
Sequoia
Grand Canyon
Everglades
Redwood
Mamutí jeskyně
Olympic
Great Smoky Mountains
Glacier
Carlsbadské jeskyně
Skalnaté hory
). Nejnavštěvovanější přírodní památkou jsou
Niagarské vodopády
, jež leží na hranicích s Kanadou.
112
Poblíž amerického města Keyston v
Jižní Dakotě
se nachází národní památník
Mount Rushmore
, sousoší čtyř amerických prezidentů vytesané do skály. Každoročně ho navštíví okolo dvou milionů turistů.
113
Mnohé atrakce nabízí proslulý zábavní park
Disneyland
. Mnoho turistů chce vidět i centrum filmového průmyslu
Hollywood
. K nejcennějším památkám z předkolumbovské historie patří
Národní park Mesa Verde
, který byl zapsán i na
seznam světového kulturního dědictví UNESCO
. Z nepřírodních památek se na seznam dostala i budova
Independence Hall
ve
Filadelfii
, kde byla přijata Deklarace nezávislosti Spojených států, a
Socha Svobody
, která se stala nejen symbolem New Yorku, ale i celých USA. K dalším známým, ba ikonickým, stavbám patří
Gateway Arch
St. Louis
Golden Gate Bridge
v San Franciscu,
Empire State Building
a nádraží
Grand Central Terminal
v New Yorku,
Lincolnův památník
Bílý dům
Kapitol
ve Washingtonu,
Millennium Park
v Chicagu.
Metropolitní muzeum umění
či
Carnegie Hall
v New Yorku patří k nejnavštěvovanějším kulturním institucím. Řadu turistů láká i město hazardu
Las Vegas
, přímořská letoviska na
Floridě
(např.
Miami Beach
) nebo v Kalifornii (např.
Santa Monica
se slavným molem, v minulosti centrem americké taneční kultury).
Doprava
editovat
editovat zdroj
Podrobnější informace naleznete v článku
Doprava ve Spojených státech amerických
Dálnice v Los Angeles v Kalifornii
Síť silnic v USA o délce 6,4
mil.
km, která je téměř výhradně ve vlastnictví státních a místních samospráv, je nejdelší na světě.
114
Rozsáhlý
systém mezistátních dálnic
, který spojuje všechna hlavní města USA, je financován převážně federální vládou, ale udržován státními ministerstvy dopravy. Systém je dále rozšířen o státní dálnice a některé soukromé zpoplatněné silnice.
USA patří v roce 2023 mezi deset zemí s nejvyšším počtem vozidel na obyvatele (779 vozidel na 1 000 osob). Studie z roku 2022 zjistila, že 76
% dojíždějících v USA řídí auto samo a 14
% jezdí na kole, včetně majitelů kol a uživatelů sítí
sdílených kol
. Asi 11
% používá nějakou formu
veřejné dopravy
115
Automobilismus
hraje klíčovou roli nejen v americké osobní dopravě, ale v celé americké kultuře Průměrný dospělý Američan stráví každý den v autě 55 minut.
116
Centrem automobilového průmyslu byl tradičně
Detroit
a celý tzv.
rezavý pás
kolem Velkých jezer, alespoň do krize z roku 2008. Tradičními automobilovými značkami byli
Ford
Lincoln
Chrysler
Chevrolet
Jeep
Cadillac
Buick
nebo
Dodge
. Některé značky už ovšem zanikly. Mezi motorkami měly velkou tradici značky
Indian
Harley-Davidson
, která si vytvořila specifickou uživatelskou kulturu. Některé silnice mají ikonický charakter, například slavná
U.S. Route 66
, která sice již v dálničním systému není (od roku 1985), ale její části fungují pro turisty jako Historic Route 66.
117
Slavná
Route 66
Velkou tradici má i americká železnice, ačkoli počet přepravených osob je oproti Evropě nízký (přibližně 31 miliónů osob ročně).
118
V posledních letech se ale zájem zvyšuje – mezi roky 2000 a 2010 vzrostl počet uživatelů vnitrostátní meziměstské osobní železnice o 37%.
119
Na rozdíl od jiných druhů dopravy, na železnici hraje velkou úlohu státní sektor. Největší společností je státní dopravce
Amtrak
, který vznikl roku 1971, když převzal 26 menších společností. Nejrušnější železniční trasou je plně elektrifikovaný Severovýchodní koridor, spojující Washington a Boston. Zde je přepravováno asi 10 milionu cestujících (tedy třetina výkonů celého Amtraku) a jezdí zde i rychlovlak
Acela
vyráběný kanadskou společností
Bombardier
Civilní letecká přeprava hraje, na rozdíl od evropských zemí, velkou roli i ve vnitrostátní dopravě. Letecké společnosti jsou výhradně soukromé, naopak letiště jsou obvykle vlastněna veřejnými korporacemi, obvykle městy. Tři největší letecké společnosti na světě jsou americké, mezi nimi dominuje
American Airlines
Hartsfield-Jackson International Airport
Atlanty
je nejvytíženějším letištěm na světě.
Los Angeles International Airport
čtvrtým a
O'Hare International Airport
Chicaga
šestým.
120
Americká společnost
Boeing
je spolu s evropským
Airbusem
největším výrobcem letadel na světě a také největším americkým exportérem.
121
Obyvatelstvo
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Obyvatelstvo Spojených států amerických
Historie počtu obyvatel
Rok
Obyv.
±% p.a.
1850
23 191 876
1900
76 212 168
+2,41
1950
150 697 361
+1,37
1960
179 323 175
+1,75
1970
203 392 031
+1,27
1980
226 545 805
+1,08
1990
248 709 873
+0,94
2000
281 421 906
+1,24
2010
308 745 538
+0,93
2020
331 449 281
+0,71
2025
341 784 857
+0,62
Zdroj: United States Census Bureau
122
Mapa hustoty obyvatelstva v jednotlivých oblastech USA. Oranžovo-červené oblasti: největší hustota obyvatel
Podle posledního sčítání lidu žilo v USA k dubnu 2020 obyvatel 331 449 281 s
hustotou zalidnění
37,4/km² , což činí Spojené státy americké třetí nejlidnatější zemí světa po
Indii
Číně
123
Počet obyvatel představuje přibližně nárůst 85
% oproti roku 1960 (o 60 let dříve), s průměrným ročním přírůstkem 1,0
%. Podle vládních odhadů k červenci 2025 žilo v USA 341 784 857 obyvatel.
Ženy tvoří 50,7
% celkové populace a muži 49,3
%.
Střední délka života
je 80,9 let (muži 78,7, ženy 83,1), střední věk je 39,5 (k roku 2024).
Podíl obyvatel
mladších 15 let činil 18
%, 63
% je ve věku 15 až 64 let a 19
% obyvatel je starších 65 let (k roku 2025). V roce 2025 činila celková
míra plodnosti
1,63 dítěte na ženu. K roku 2023 žilo 83
% obyvatel ve
městských oblastech
, s ročním nárůstem 0,96
%.
124
Spojené státy mají rozmanité obyvatelstvo; 37 skupin předků má více než jeden milion členů.
125
Bílí
Američané s předky z Evropy,
Středního východu
nebo
severní Afriky
tvoří největší rasovou a etnickou skupinu s 57,8
% obyvatelstva Spojených států.
126
127
Hispánští a latinskoameričtí Američané
tvoří druhou největší skupinu a představují 18,7
% obyvatelstva Spojených států.
Afroameričané
tvoří třetí největší skupinu obyvatelstva v zemi a představují 12,1
% celkové populace USA.
Asijští Američané
jsou čtvrtou největší skupinou v zemi a tvoří 5,9
% populace Spojených států. Celkem 3,7 milionu
původních Američanů
tvoří asi 1
% obyvatelstva
125
a federální vláda uznává přibližně 574 domorodých kmenů.
128
Rozmanitost obyvytelstva je způsobena imigrací, která provázela Spojené státy po celou jejich historii – a provází je i nadále. Od 17.
století se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, v
posledních několika dekádách imigranty představují přistěhovalci z
Latinské Ameriky
, hlavně z
Mexika
Kuby
Portorika
, a z
Asie
129
Úředním jazykem je
angličtina
. Podle šetření Gallupova ústavu u roku se v roce 2025 hlásilo 32
% obyvatel k
protestantismu
, 20
% ke
katolicismu
, 12
% nespecifikovanému
křesťanství
, 2
% k
judaismu
, 1
% k
mormonismu
, 6
% vyznává jiné náboženství, 24
% obyvatel je bez vyznání a 3
% neodpověděli.
130
Jazyky
editovat
editovat zdroj
Angličtina
je výlučným mateřským jazykem pro asi 82
% obyvatel,
španělština
pro 10
% obyvatel. USA nemají na federální úrovni zákonem kodifikovaný
úřední jazyk
, nicméně angličtina jím fakticky je a některé zákony a předpisy vyžadují v
určitých oblastech její znalost (viz např. požadavky pro
naturalizaci
). Některé jednotlivé státy Unie úřední jazyky kodifikovány mají, a to buďto angličtinu, nebo vícero jazyků včetně angličtiny. Vícejazyčné státy jsou
Havaj
(angličtina a
havajština
),
Nové Mexiko
(angličtina a španělština) a
Louisiana
(angličtina a
francouzština
). V
různých dalších závislých územích je situace ještě pestřejší, často je zvláštními předpisy chráněn jazyk původních obyvatel.
Etnické složení
editovat
editovat zdroj
Mapa zobrazující nejčastější etnický původ v jednotlivých okresech
Podle odhadu z
roku 2005 tvoří 74,7
% obyvatelstva
běloši
, 12,1
černoši
Afroameričané
, 4,3
Asiaté
Indiáni a Eskymáci
pak 0,8
% a jiné rasy celkem 7,9
%. V
těchto číslech je zahrnuto 14,5
% těch, kdo se považují za jednu z
těchto etnických skupin a zároveň za
Hispánce nebo Latinoameričany
. Při sčítání obyvatelstva v
USA je totiž otázka
rasy
jedna věc, zatímco otázka
hispánského původu
věc druhá.
Nejrychleji rostoucí skupinou jsou obyvatelé
hispánského původu
. Zatímco v
roce 1996 tvořili 10
% obyvatelstva, v
roce 2000 to bylo 12,5
% a podle odhadu z
roku 2005 14,5
%. Vysoký růst je daný jednak imigrací, jednak vysokou porodností. V
Kalifornii
Arizoně
Novém Mexiku
a v
Texasu
se pravděpodobně brzy stanou většinou. Největší podíl Hispánců je v
Novém Mexiku
– 43,6
%. Mexičané obývají především jihozápad a západ USA, Portoričané severovýchod a Kubánci
Floridu
. Nehispánští běloši (většinou evropského původu) tvořili v
roce 1960 85
% populace, nyní představují asi 65
% a podle prognóz klesne jejich podíl v roce 2042 pod 50
%; v
roce 2050 mají tvořit 46,3
% populace.
131
132
Nehispánští běloši tvořili v letech 2008–2009 51,4
% všech novorozenců.
133
V roce 2012 jejich podíl poklesl pod 50
% a menšiny tak již tvoří většinu novorozenců.
134
135
Imigrace
editovat
editovat zdroj
Slib věrnosti
nových amerických
občanů
v Salemu, Massachusetts v roce 2007
Od počátku kolonizace v 17.
století až do 20.
století mezi imigranty převládali Evropané, především
Angličané
, ale také
Irové
, kteří prchali před
hladomorem v Irsku
, a
Němci
, kteří se začali ve větších počtech stěhovat po potlačení
revoluce v roce 1848
. Velká část imigrantů v 19.
století prošla imigračním střediskem na
Ellis Islandu
v New Yorku. Ve druhé polovině 19.
století se do Spojených států stěhovalo mnoho
Čechů
, kteří se usazovali především v Texasu a ve státech
středozápadu
(např. v
Nebrasce
tvoří
Čechoameričané
okolo 5
% obyvatel), ale také ve velkých městech jako
Chicago
, kde byl starostou český rodák
Antonín Čermák
136
Imigrační zákon z roku 1921 (
Emergency Quota Act
), který byl ještě zpřísněn v roce 1924, omezil přistěhovalectví do USA kvótami, což nejvíce postihlo emigranty z
jižní
východní Evropy
, kteří tvořili na počátku 20.
století přes polovinu nově příchozích.
137
Ve 30.
letech tento zákon bránil příchodu
Židů
, kteří prchali před nacistickým Německem.
138
Zákon byl změněn až v roce 1952.
139
V 50. a 60.
letech se do Spojených států stěhovalo ročně 200–300
tisíc lidí.
140
Prezident
Lyndon B. Johnson
v roce 1965 podepsal zákon
Immigration and Nationality Act of 1965
, který zrušil jakákoliv rasová omezení pro imigraci a Spojené státy otevřel imigrantům ze zemí třetího světa, především z
Latinské Ameriky
Karibiku
Asie
, kteří postupně mezi imigranty převládli.
141
Na počátku 21.
století Spojené státy přijímaly okolo 1 milionu imigrantů ročně. V roce 2015 se do Spojených států přistěhovalo legálně více než milion lidí, ale jenom 85
tisíc z nich přišlo z Evropy.
142
Ve fiskálním roce 2022 byl udělen trvalý pobyt ve Spojených státech více než jednomu milionu přistěhovalců.
143
Takzvaná „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi něž patří
New York
Los Angeles
Denver
Chicago
144
Seattle
a stovky dalších amerických měst a okrsků, která jsou většinou ovládaná demokraty, nepomáhají federálním úřadům na svém území s prosazováním federálních zákonů týkajících se imigrace, jelikož to není jejich povinnost, a chrání
nelegální imigranty
před federální vládou.
145
Náboženství
editovat
editovat zdroj
Biblický pás
– přibližné vymezení převážně protestantského a konzervativního Jihu
Náboženství v USA
30
40
50
50
katolíci
baptisté
metodisté
luteráni
mormoni
ateisté
Protestatnský kostel na americkém Jihu
Ve Spojených státech amerických hrají náboženství mnohem významnější roli, než je tomu v
Evropě, kde došlo v
druhé polovině 20.
století k
rozsáhlé
sekularizaci
společnosti v
řadě zemí (kupř.
Švédsko
Česko
Estonsko
a další). Je obtížné, až nemožné, dodat pro USA přesná čísla, neboť v
této oblasti neexistují žádné ucelené statistiky typu sčítání lidu (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se
víry
neptají), takže počty věřících se odvozují buďto ze soukromých průzkumů či údajů samotných
církví
a představují spíše hrubé odhady. Obyvatel
bez vyznání
ateistů
agnostiků
je jen asi 14
%.
Nejrozšířenějším
náboženstvím
ve Spojených státech je
křesťanství
, k
němuž se hlásí asi 76
% až 81
% obyvatel. Zhruba ⅔ z
nich jsou
protestanti
, kteří jsou ovšem roztříštěni do mnoha dílčích seskupení a
denominací
, takže nejsilnější církví je
církev římskokatolická
, k
níž náleží zbylá třetina křesťanů (asi 25
% obyvatel). Jsou tam i početné
diecéze
východních katolíků
, z celkem 10 církví:
arménští katolíci
syrští katolíci
, syromalankarští katolíci z Indie, syromalabarští katolíci z Indie,
chaldejští katolíci
z Iráku,
maronité
, členové různých
řeckokatolických církví
melchitské
ukrajinské
rusínské
rumunské
). Celkem mají tyto církve 468
330
věřících. Patří k nim také část z
36
000
arménských katolíků
a část z
6200
členů Rumunské řeckokatolické církve z
diecézí pro USA a Kanadu. Je tam též
osobní ordinariát
Petrova stolce
pro
římské katolíky anglikánského ritu
(bývalé episkopály z
Episkopální církve Spojených států amerických
), který vznikl v roce 2012.
Jako nejpočetnější a nejvýznamnější skupina obyvatel (z
náboženského hlediska) jsou bráni
evangelikálové
, těsně následovaní katolíky (obojí zhruba 25
%), přičemž pořadí se může v
různých statistikách měnit. Vysoká koncentrace konzervativních protestantů v
jihovýchodní části USA, kde představují dominantní kulturní a
politickou sílu, dala této oblasti přezdívku „
biblický pás
“ (
Bible Belt
).
pozn. 6
V roce 1830 vznikla
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
(tj. mormoni), jejíž stoupenci v
první polovině 19.
století osídlili území budoucího státu
Utah
, kde jsou i dnes většinovou církví.
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5
% obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z
nich jsou
judaismus
(židé),
islám
buddhismus
hinduismus
. Zejména počet vyznavačů islámu a buddhismu rychle roste.
křesťané
76,7
protestanti
52
baptisté
16,3
metodisté
6,8
luteráni
4,6
římští katolíci
24,5
%, plus východní katolíci
agnostici, ateisté, bez vyznání celkem 14,2
židé
1,6
muslimové
0,6
buddhisté
0,5
hinduisté
0,4
Americká sociologická výzkumná agentura
Springtide Research Institute
(SRI) publikovala ve druhé polovině roku 2023 výsledky výzkumu náboženské víry mezi mladými lidmi (v rozmezí 13–25 let):
146
protestanti 19
"Prosté křesťanství" 19
katolická církev 16
ateisté 6
agnostici 6
„nevyhranění“ 15
mormoni 4
pravoslavní 2
židovství 2
islám 2
buddhismus 1
Podle Pew Institute v roce 2023
147
vzrůstá počet lidí bez vyznání: roku 2007 16
%, roku 2001 dokonce 31
%, do roku 2022 hodnota poklesla na 28
%.
Vzdělávaní
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Školství ve Spojených státech amerických
University of Virginia
, založená
Thomasem Jeffersonem
v roce 1819, je jednou z mnoha veřejných univerzit ve Spojených státech.
Vzdělávací systém je v USA podobný v každém z 50 států. Školní systém je v kompetenci jednotlivých států. Výrazné rozdíly mohou být hlavně ve financování. Veřejné školství je dále decentralizované v rámci každého státu, např. od státního výboru vzdělávání až po místní školské obvody. Obecné požadavky jednotlivých států se realizují prostřednictvím těchto místních školních obvodů. Ty jsou spravovány školní radou, kterou si volí občané. O formě výuky, osnov, použití
učebnic
rozhoduje školní rada spolu s kompetentním pedagogickým pracovníkem školy. Financování škol bylo založeno na peněžních prostředcích plynoucích z místních daní. Aktuálně se školy financují hlavně ze
státního rozpočtu
a o použití prostředků rozhoduje školní rada.
148
Veřejné školství je všeobecně dostupné. Věk vzdělávací povinnosti je v jednotlivých státech různý. Začíná v pěti až osmi letech a končí ve čtrnácti až osmnácti letech. Vzdělávací povinnost se zpravidla plní školní docházkou do veřejných škol, do státem akreditovaných soukromých škol nebo schválenými programy
domácího vzdělávání
. Ve většině veřejných a soukromých škol je výuka rozdělena do tří stupňů (úrovní): „základní“ škola (
elementary school
; v Česku první stupeň základní školy, spíše „obecná“ škola), „střední“ odpovídá druhému stupni české základní školy nebo nižším ročníkům víceletých gymnázií (
middle school
, někdy
junior high school
) a „vysoká“ (
high school
, někdy
secondary education
), odpovídající českým středním školám. V převážné většině škol těchto stupňů jsou děti rozděleny do věkových skupin na ročníky, resp. třídy (
grade
) od školky (
Kindergarden
) pro nejmladší žáky přes první třídu až po dvanáctý ročník (třídu), poslední rok „vysoké“ školy. Přesné věkové přiřazení žáků a studentů (anglicky jen
student
) v ročnících se trochu liší podle místa.
Vyšší, terciární vzdělávání, známější jako
college
univerzitní úrovně je obecně vedeno nezávisle na základním a středním školství.
V roce 1954 Nejvyšší soud rozhodl, že
rasová segregace
na amerických veřejných školách je protiústavní.
149
V boji za desegregaci začaly americké soudy v 60. a 70.
letech nařizovat povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích (tzv.
desegregation busing
), aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách. To se ovšem setkalo s odporem mnoha bílých rodičů a nastal tzv.
bílý útěk
z velkých měst.
149
150
Dne 3. července 2018 vydala Trumpova administrativa nařízení, kterým zrušila dosavadní praxi
pozitivní diskriminace
(tzv.
affirmative action
) na amerických středních a vysokých školách, které se mohly při přijímání studentů rozhodovat podle rasového klíče a směly zvýhodňovat
afroamerické
hispánské
uchazeče o přijetí na školu.
Harvardova univerzita
a některé další americké univerzity se rozhodly nařízení vlády nerespektovat a chtějí dál uplatňovat rasové hledisko při výběru budoucích studentů.
151
Zdravotní péče
editovat
editovat zdroj
Úmrtí v důsledku předávkování drogami v letech 1999–2019
Spojené státy patří mezi země s nejvyššími výdaji na
zdravotnictví
v poměru k
HDP
. V mezinárodních žebříčcích kvality zdravotnických systémů (
WHO
The BMJ
) však nepatří ke špičce. V roce 2008 se USA podle
OECD
ve srovnání délky života, kojenecké úmrtnosti nebo potenciálně ztracených let života v souvislosti se zdravotním stavem umístili v dolní třetině států OECD. Přesto jsou USA zemí s nejrozšířenějším využíváním moderních medicínských technologií.
V USA neexistuje univerzální zdravotní systém zajišťující péči pro všechny obyvatele. Některé státy však v minulosti vyvíjely iniciativu směrem k univerzálnímu systému, například zavedením povinného zdravotního pojištění, které chudým dotuje stát. Jde hlavně o státy
Minnesota
Massachusetts
. Vláda USA financuje z daní zdravotní péči pro přibližně 28% obyvatel, a to zejména pro lidi nad 65 let a zdravotně postižené (
Medicare
), chudé (
Medicaid
), pro děti z rodin s nízkým příjmem (
Children' s Health Insurance Program
), jakož i pro vojenské veterány (
Veterans Health Administration
) a lidí v aktivní vojenské službě (
Tricare
). Vláda také financuje kliniky poskytující předporodní péči a spolu s charitativními organizacemi i většinu
hospiců
pečujících o lidi, jejichž očekávaná délka dožití je do šesti měsíců. Podíl veřejných výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví dlouhodobě stoupá.
Ve srovnání s většinou jiných států OECD vláda USA nereguluje ceny léků, důsledkem čehož jsou zejména ceny originálních léků podstatně vyšší. Vznikají tak příznivé podmínky pro vývoj nových léků, z čehož profitují i ​​jiné státy. Značná část výdajů na zdravotnictví v USA směřuje do výzkumu. Většinu (hlavně aplikovaného) výzkumu financují soukromé ziskové firmy, přičemž vláda se orientuje zejména na základní výzkum.
Veřejná diskuse se týká hlavně problému rychle rostoucích nákladů, nerovného přístupu ke zdravotní péči a nárůstu počtu nepojištěných, resp. nedostatečně pojištěných Američanů. V roce 2015 bylo bez
zdravotního pojištění
28,6
milionu Američanů.
152
K nejvíce diskutovaným řešením patří různé možnosti zavedení univerzálního zdravotního systému.
Společnost
editovat
editovat zdroj
Američané sledují
baseballové
utkání na stadionu v
Omaze
Společnost je často charakterizována „
americkým způsobem života
“ (
American way of life
). Tento termín označuje specifický
nacionalistický
étos
. Jednoznačná definice neexistuje, nicméně pojem je často spojován s citací z americké
Deklarace nezávislosti
, kde se uvádí, že nezcizitelným lidským právem je právo na „život, svobodu a usilování o štěstí“ (
Life, Liberty and the pursuit of Happiness
).
153
Pojem úzce souvisí rovněž s termínem
americký sen
, kterým se označuje víra, že společnost musí být organizována tak, aby každý Američan mohl dosáhnout sociálního vzestupu, pokud je ochoten tvrdě pracovat.
154
Termín tak odkazuje k tradici
vertikální sociální mobility
(„ze dna až na vrchol“) a
rovnostářství
, které jsou podmíněné odbouráním tradičních privilegií (např. šlechtických), jež Spojené státy odvrhly při své emancipaci od
britského
koloniálního
centra. Zprvu
komunistický
, později
konzervativní
myslitel
William Herberg
definoval americký způsob života
individualismem
, pohybem a
pragmatismem
155
Individualismus stojí na víře, že každý jedinec je důležitý a boj za svobodu musí být vždy bojem za svobodu jedince, a že každý sociální rozvoj musí umožňovat rozvoj jedince a zmnožování jeho možností. Individualismus také přináší závazek práce na sobě samém a sebezdokonalování. Pohybem je míněna jak výše uvedená sociální mobilita (pohyb po sociálním žebříku), tak ochota nesetrvávat na starých tradicích a otevřenost vůči novinkám, které přináší pokrok, s čímž je spojen i „americký optimismus“, nadějeplné hledění k horizontu a budoucnu.
156
Pragmatismem je míněna jak konkrétní pragmatická škola, první ryze americká filozofická škola vůbec (
John Dewey
Charles Sanders Peirce
William James
), tak obecnější ochota k hledání reálných,
kompromisních
řešení problémů v rámci
demokratické
diskuse. Často je pojem „americký způsob života“ spojován též s aktivitou a vírou v práci a její duchovní hodnotou (viz též
Weberova
protestantská etika kapitalismu
“). V USA je také často dáván do souvislosti s velmi obecným termínem „svoboda“ (
freedom
), jež se pak projevuje v různorodých fenoménech jako americká ochota se stěhovat a nedržet se jednoho místa, odpor k přílišné
byrokratizaci
společnosti (např. k
občanským průkazům
evropského typu), s fenomény jako je moderní
nomádství
za pomoci karavanů, život
subkultur
typu uživatelů motorek
Harley Davidson
apod. Velkou roli ve vnímání pojmu svoboda hraje v ústavě USA zakotvené právo na vlastnění ručních
palných zbraní
. V
některých státech, například v
Texasu
, je dovoleno nosit ruční zbraně viditelně u
sebe, v
městě
New Yorku
je to naopak zakázáno.
Kontrakultura
60.
let 20.
století často spojovala s americkým pojetím svobody a tedy i americkým způsobem života
drogy
, nicméně v 80.
letech se společenské vědomí změnilo a toto spojení bylo rozbito. S tím souvisela i kampaň proti jiným závislostem, zejména proti
kouření
cigaret. „Americká svoboda“ je často dávána do souvislosti s absolutní
svobodou slova
(americké zákonodárství nezná kategorii verbálního trestného činu), a tedy například i s dostupností
pornografie
, ovšem v tomto případě je společenská shoda mnohem menší, což souvisí s tím, že široké vrstvy obyvatelstva v USA jsou nábožensky založené a většina mravních zásad je odvozena z
puritánství
157
To ukazuje například prudérní
filmový rating MPAA
či citlivost na
sexismus
. Mimo Spojené státy je pojem „americký způsob života“ často chápán jako víra v
kapitalismus
, obchod a
konzumerismus
. Někdy je též dáván do souvislosti s vírou v
americkou výjimečnost
a může mít pak hanlivý přídech. V 10.
letech 21.
století proběhla sociologická šetření o sledování pornografie mezi
křesťany
. K „alespoň příležitostnému“ sledování pornografie se přiznalo 54
% oslovených křesťanů, 75
% mužů a 40
% žen. Téměř polovina (49
%) svou míru používání tohoto materiálu nepovažuje za velký problém, u nekřesťanů to je 73
%. Pouze 14
% respondentů uvedlo, že by s tím chtělo přestat úplně. Ze zprávy rovněž vyplývá, že křesťané, kteří se zlozvykem bojují, nenacházejí potřebnou oporu. Na otázku „Kdo vám ve vašem zápase s pornografií pomáhá“, 82
% praktikujících křesťanů označilo odpověď „nikdo“. Přitom 75
% amerických pastorů uvedlo, že v současnosti pomáhá někomu, kdo s pornografií zápasí, nejčastěji to podle nich jsou ženatí muži (51
%). Vedoucí sborů však také nejsou imunní. Ke sledování pornografie se nyní přiznalo 18
pastorů
a tomu, že tak činili někdy v minulosti, dokonce 67
%.
158
Kultura
editovat
editovat zdroj
Literatura
editovat
editovat zdroj
Ernest Hemingway
Americkými nositeli
Nobelovy ceny za literaturu
jsou
Ernest Hemingway
John Steinbeck
Thomas Stearns Eliot
William Faulkner
Pearl S. Bucková
Toni Morrisonová
Saul Bellow
Isaac Bashevis Singer
Sinclair Lewis
Eugene O'Neill
Ke klasikům americké literatury patří též
Mark Twain
Arthur Miller
Jerome David Salinger
Vladimir Nabokov
Francis Scott Fitzgerald
Ayn Randová
Truman Capote
Henry James
John Updike
Norman Mailer
Philip Roth
O. Henry
Gore Vidal
Charles Bukowski
Henry Miller
či
Thomas Pynchon
v próze,
Walt Whitman
Emily Dickinsonová
Ralph Waldo Emerson
Jack Kerouac
Allen Ginsberg
Ezra Pound
Robert Frost
Sylvia Plathová
Langston Hughes
či
Henry Wadsworth Longfellow
v poezii a
Tennessee Williams
v dramatu.
Velké popularity lze v USA dosáhnout i za pomoci jediné knihy, jako se to stalo
Harper Leeové
Jako zabít ptáčka
),
Margaret Mitchellové
Jih proti severu
),
Harriet Beecher Stoweové
Chaloupka strýčka Toma
) nebo
Maye Angelou
I Know Why the Caged Bird Sings
).
Edgar Allan Poe
Spojené státy byly vždy především velmocí v oblasti žánrové literatury. Králem žánrů byl již
Edgar Allan Poe
. Dobrodružný román přivedl k dokonalosti
Jack London
Herman Melville
do něj vnesl slavnou postavu a symbol touhy Mobydicka,
Edgar Rice Burroughs
Tarzana,
James Fenimore Cooper
svého Posledního mohykána.
Isaac Asimov
Ray Bradbury
Robert A. Heinlein
Philip K. Dick
patří ke klasikům sci-fi. Na jejím pomezí se vždy rafinovaně pohyboval i
Kurt Vonnegut
Stephen King
se stal králem literárního hororu a thrilleru, když tak navázal na svého velkého předchůdce
Howarda Phillipse Lovecrafta
. Známým autorem thrillerů je také
John Grisham
Mario Puzo
se proslavil svým mafiánským eposem
Kmotr
. Drsnou detektivní školu zakládal
Dashiell Hammett
. Revoluci v žánru fantasy svou
Hrou o trůny
způsobil
George R. R. Martin
. Skulinu na trhu objevila i
Stephenie Meyerová
se svou ságou
Stmívání
, stejně jako
Ursula K. Le Guinová
. K průkopníkům americké fantasy patřil již „temný romantik“
Nathaniel Hawthorne
. Špiónské romány proslavily
Toma Clancyho
. Kouzlo konspiračních teorií zužitkoval beze zbytku
Dan Brown
. V humoristickém žánru se prosadil
Washington Irving
. Biografie proslavily
Carla Sandburga
. Řadu klasických komiksových postav vytvořil
Stan Lee
V dějinách amerického divadla sehrály velkou roli „lehčí“ žánry jako
burleska
vaudeville
či
minstrel show
, které se staly předpokladem rozvoje
muzikálu
, v němž se Američané stali velmocí.
159
Proslulou se stala zejména čtyřicítka scén na newyorské ulici
Broadway
, kde měly premiéru jedny z nejslavnějších muzikálů 20.
století, zejména z pera Brita
Andrew Lloyd Webbera
Fantom opery
Cats
Evita
Jesus Christ Superstar
), ale i řady dalších autorů (
West Side Story
Oklahoma!
Chicago
My Fair Lady
).
160
Od roku 1947 je udílena prestižní divadelní
cena Tony
Výtvarné umění
editovat
editovat zdroj
Andy Warhol
Americké výtvarné umění bylo dlouho ve stínu evropského, ale v 19.
století se emancipovalo a stalo se svébytným.
Mary Cassattová
byla nejvýznamnější reprezentantkou
impresionismu
v severní Americe. Blízko k němu měl i
James Abbott McNeill Whistler
. Na realistickou malbu vsadil
Edward Hopper
, regionalismus zakládal
Grant Wood
. Průkopnicí moderního umění v USA byla
Georgia O'Keeffe
. Modernismus došel ke svému vrcholu v díle
Jacksona Pollocka
, jenž je jedním z hlavních světových představitelů
abstraktního expresionismu
. V USA v 60.
letech 20.
století vznikl i zcela osobitý výtvarný směr zvaný
pop-art
. Jeho hlavním představitelem byl
Andy Warhol
, k dalším reprezentantům patřil
Roy Lichtenstein
Jean-Michel Basquiat
založil pouliční
graffiti
Uměleckou fotografii formoval zvláště
Man Ray
Guggenheimovo muzeum
v New Yorku
K nejvýznamnějším galeriím a muzeím specializovaným na sbírání umění patří
Metropolitní muzeum umění
v New Yorku, nejstarší a největší muzeum umění v USA, nacházející se na
Páté avenue
, s významnou sbírkou starého evropského umění. Na umění moderní se naopak specializuje newyorské
Muzeum moderního umění
(zvané též MoMA), k jehož pokladům patří díla jako
Spící cikánka
Henri Rousseaua
Hvězdná noc
Vincenta van Gogha
Avignonské slečny
Pabla Picassa
, nebo slavná
Campbellova polévka
Andy Warhola
. V New Yorku se nachází také
Guggenheimovo muzeum
známé průkopnickou architekturou svého sídla z dílny
Franka Llloyda Wrighta
. Unikátní architekturou se může chlubit i
Denverské umělecké muzeum
, jehož budovu navrhl
Daniel Libeskind
Milwaukeeské umělecké muzeum
, losangeleské muzeum
The Broad
nebo
Sanfranciské muzeum moderního umění
, pro nějž sídlo vytvořil švýcarský architekt
Mario Botta
. Významné sbírky lze nalézt i v
Muzeum J. Paula Gettyho
v Los Angeles, v
Muzeu výtvarného umění
v Bostonu,
Muzeu umění ve Filadelfii
Institutu umění v Chicagu
nebo
Losangeleském muzeum umění
. Důležitou organizací sbírající umění je rovněž
Smithsonův institut
. Ve Washingtonu se nachází
Národní galerie
, jedna z mála významných státních uměleckých institucí v USA.
Silná je americká architektura.
Frank Lloyd Wright
zavedl koncept „organické architektury“. Podobným průkopníkem byl
Buckminster Fuller
, tvůrce
geodetických kopulí
Louis Sullivan
je označován za „otce mrakodrapů“, které jsou pro americkou kulturu přímo ikonické. Typickými bílými domy proslul modernista
Richard Meier
. Mezi modernismem a postmodernismem stál
Philip Johnson
. Klasikem postmodernismu je
Robert Venturi
. V Číně narozený
I. M. Pei
se proslavil svými moderními zásahy do galerie
Louvre
v Paříži.
Hudba
editovat
editovat zdroj
Louis Armstrong
K nejslavnějším americkým skladatelům vážné hudby patří
George Gershwin
Leonard Bernstein
Aaron Copland
Philip Glass
. V čele avantgardních pokusů stál
John Cage
. Legendou filmové hudby je
John Williams
, ve stejném žánru prosluli též
James Horner
Henry Mancini
či
Quincy Jones
. Králem muzikálů byl
Cole Porter
Scott Joplin
založil hudební styl
ragtime
. Jazzovými legendami jsou
Louis Armstrong
Ella Fitzgerald
Miles Davis
Glenn Miller
Nat King Cole
Charlie Parker
John Coltrane
Elvis Presley
Nejslavnější sóloví umělci populární a rockové hudby pocházejí často právě z USA. Klasiky 40.–70.
let, otci zakladateli žánru, jsou
Elvis Presley
Bob Dylan
Johnny Cash
Jimi Hendrix
Frank Sinatra
Pete Seeger
B.B. King
Ray Charles
Bruce Springsteen
James Brown
Janis Joplin
Tina Turner
Aretha Franklin
Frank Zappa
Stevie Wonder
Bing Crosby
Chuck Berry
Eartha Kittová
Liza Minnelliová
Duke Ellington
Joan Baezová
Buddy Holly
Lou Reed
Billie Holiday
Diana Rossová
Donna Summer
Nina Simone
Gene Kelly
Etta James
Alice Cooper
či
Iggy Pop
Michael Jackson
Další silná vlna přišla v 80.
letech:
Michael Jackson
Madonna
Whitney Houston
Cher
Prince
Mariah Carey
Janet Jacksonová
V 90.
letech nastal mohutný nástup rapu a hip-hopu, nejslavnějšími rappery se stali
Eminem
Tupac Shakur
50 Cent
Kanye West
Akon
Jay Z
Snoop Dogg
Dr. Dre
Lil Wayne
. Králem latino-popu je
Ricky Martin
, americké country pak
Dolly Parton
V posledních letech kralují hitparádám
Taylor Swift
Billie Eilish
Lady Gaga
Beyoncé
Rihanna
Katy Perry
Miley Cyrus
Britney Spears
Justin Timberlake
Bruno Mars
Anastacia
Christina Aguilera
Pink
Gwen Stefani
Usher
Lana Del Rey
Norah Jones
a další.
The Doors
Ze Spojených států pochází mnoho z nejslavnějších rockových skupin. Povětšinou z Kalifornie:
The Doors
Jim Morrison
),
Metallica
James Hetfield
),
Linkin Park
Chester Bennington
),
Red Hot Chili Peppers
Anthony Kiedis
),
Eagles
The Beach Boys
Thirty Seconds to Mars
Jared Leto
),
Green Day
Billie Joe Armstrong
),
Guns N' Roses
Axl Rose
),
Megadeth
Dave Mustaine
),
Korn
Blink-182
Slayer
The Black Eyed Peas
. Největším narušením kalifornské kulturní hegemonie byla vlna grunge z 90.
let, která se zdvihla v Seattlu:
Nirvana
Kurt Cobain
Dave Grohl
),
Alice in Chains
Pearl Jam
či
Soundgarden
. Silná hudební scéna je ale také na východním pobřeží:
Bon Jovi
Jon Bon Jovi
),
Kiss
Aerosmith
Steven Tyler
),
R.E.M.
Ramones
My Chemical Romance
The Velvet Underground
Simon & Garfunkel
Paul Simon
Art Garfunkel
),
Pixies
Backstreet Boys
. Z amerického vnitrozemí je cesta ke světové slávě o dost těžší, nicméně našly se i takové případy: skupina
Evanescence
vznikla v Arkansasu, metaloví
Nine Inch Nails
v Ohiu,
Slipknot
v Iowě či
Pantera
Texasu
Nejslavnější americkou tanečnicí byla
Isadora Duncanová
Kinematografie
editovat
editovat zdroj
Nejznámější symbol
Hollywoodu
Americký filmový průmysl je nejrozvinutější na světě, jeho synonymem je
Hollywood
, komplex filmových koncernů v Kalifornii – byť existují studia i jinde.
Walt Disney
Mickey Mouse
Zcela zvláštní pozici v americké i globální kultuře si vydobyl
Walt Disney
, který způsobil revoluci v dětském a kresleném filmu a vytvořil i vlastní obchodní impérium. Režiséry nejslavnějších hollywoodských
blockbusterů
byli
Steven Spielberg
E.T.
Čelisti
) a
George Lucas
Hvězdné války
).
Ron Howard
proslul blockbustery podle knih Dana Browna, ale i ceněným životopisným snímkem
Čistá duše
Westerny
proslul
John Ford
. Specialistou na sci-fi byl
Robert Zemeckis
, na svém kontě má ale i ceněnou „kroniku Ameriky 2. poloviny 20.
století“, snímek
Forrest Gump
. Komedie byli doménou
George Cukora
Adamovo žebro
) nebo
Billyho Wildera
Někdo to rád horké
), komediální klasiky mají na svém kontě i
Woody Allen
Annie Hallová
),
Sydney Pollack
Tootsie
) či
William Wyler
Prázdniny v Římě
). Velké mafiánské podívané proslavili
Martina Scorseseho
Gangy New Yorku
) a
Francise Forda Coppolu
Kmotr
). Akční film se pokusil na umění povýšit
Quentin Tarantino
Pulp Fiction
). Surrealistické inspirace ani v komerční produkci nezapřel originální
Tim Burton
Batman
Karlík a továrna na čokoládu
).
Symbolem uměleckého filmu jsou naopak tvůrci jako
Orson Welles
Občan Kane
),
Stanley Kubrick
Mechanický pomeranč
) nebo
David Lynch
Modrý samet
). Umělecké ambice měl i
Elia Kazan
Na východ od ráje
) či
Sidney Lumet
Dvanáct rozhněvaných mužů
). Politický aktivismus je hlavním motivem
Olivera Stonea
Četa
, JFK
) nebo dokumentaristy
Michaela Moorea
. Silný politický akcent nesly již snímky průkopníka amerického filmu
D. W. Griffitha
Zrození národa
).
Marilyn Monroe
Hollywood produkuje i nesčetně hereckých filmových hvězd, které se stávají globálními celebritami. V éře klasického Hollywoodu (20.-50.
léta 20.
století) to byly mezi ženami
Mary Pickfordová
Lillian Gishová
, Němka
Marlene Dietrichová
Joan Crawfordová
Grace Kellyová
Judy Garlandová
Marilyn Monroe
Elizabeth Taylorová
Katharine Hepburnová
Rita Hayworthová
Lauren Bacallová
, belgicko-britská herečka
Audrey Hepburnová
či dětská hvězda
Shirley Temple
. Z mužů pak
Buster Keaton
, Angličan
Charlie Chaplin
Harold Lloyd
John Wayne
Henry Fonda
Gregory Peck
Fred Astaire
Cary Grant
Humphrey Bogart
James Dean
Marlon Brando
Clark Gable
Bratři Marxové
Gary Cooper
Spencer Tracy
James Stewart
nebo
Charlton Heston
Julia Robertsová
Později to byly hvězdy jako
Julia Robertsová
Sandra Bullocková
Meryl Streepová
Barbra Streisandová
Sigourney Weaver
Gwyneth Paltrowová
Julianne Moore
Whoopi Goldbergová
Cameron Diazová
Jennifer Anistonová
Jodie Fosterová
Angelina Jolie
Jennifer Lopezová
Robin Williams
Brad Pitt
Leonardo DiCaprio
Arnold Schwarzenegger
Bruce Lee
Johnny Depp
Robert Redford
Robert De Niro
Jim Carrey
Tom Cruise
Sylvester Stallone
Bruce Willis
Kevin Costner
Tom Hanks
Jack Nicholson
Clint Eastwood
Morgan Freeman
Will Smith
George Clooney
Eddie Murphy
Mel Gibson
Nicolas Cage
Harrison Ford
Paul Newman
John Travolta
Michael Douglas
Patrick Swayze
Richard Gere
a mnozí jiní.
Americká
Akademie filmového umění a věd
každoročně uděluje cenu, které se všeobecně říká
Oscar
(oficiálně Cena Akademie –
Academy Award
). Velkou prestiž má také
Zlatý glóbus
Golden Globe Award
) udělovaný každý rok
Asociací zahraničních novinářů v Hollywoodu
Jako iluzionista celosvětově proslul
David Copperfield
Média
editovat
editovat zdroj
Sídlo
ABC
v New Yorku
The New York Times
Mezi nejvýznamnější americká média patří tzv. velká trojka televizních společností –
NBC
ABC
CBS
, kterou doplňuje televizní síť
Fox
a televize
The CW
. Mnoho z televizních seriálů z dílny těchto stanic dosáhlo celosvětové proslulosti, zvláště v žánru
sitcomu
Simpsonovi
Přátelé
Teorie velkého třesku
Jak jsem poznal vaši matku
Dva a půl chlapa
M*A*S*H
). Stále větší úlohu hrají zpoplatněné televizní a internetové kanály jako
HBO
Netflix
, které po skromných začátcích vsadily na vlastní výpravnou produkci (
Hra o trůny
Dům z karet
aj.). Významné jsou také zpravodajská kabelová televizní společnost
CNN
a na ekonomické zpravodajství zaměřená televizní stanice
Bloomberg
K nejvýznamnějším novinám – i v celosvětovém měřítku – patří deník
The New York Times
mediálního konglomerátu
Time Warner
a také
The Wall Street Journal
, rovněž vydávaný v New Yorku. Dále lze jmenovat mj.
The Washington Post
Chicago Tribune
Los Angeles Times
. Značný význam je přisuzován také internetovým novinám
The Huffington Post
Mezi periodickými časopisy vynikají týdeníky
Time
Newsweek
. Pro Evropu, Latinskou Ameriku, Afriku a Blízký východ vychází
Time Europe
161
Time Asia
má sídlo v
Hongkongu
. Časopis
Newsweek
vychází od roku 2012 pouze na
internetu. Existuje celá řada vědeckých a populárně-vědeckých časopisů, například
National Geographic Magazine
Věda
editovat
editovat zdroj
Thomas Alva Edison
a jeho fonograf
Jakýmsi praotcem americké vědy byl všestranný učenec
Benjamin Franklin
. Americká věda byla dlouho ve stínu evropské, od konce 19.
století se však začala prudce rozvíjet. Symbolem této éry byli vynálezci jako
Samuel F. B. Morse
(elektrický telegraf) a
Thomas Alva Edison
(fonograf), nebo
Bratři Wrightové
, tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch. Obrovskou posilou se stala vlna vědeckých emigrantů ve 30.
letech 20.
století, kteří z Evropy prchali před nacismem. Patřili k nim i lidé jako
Albert Einstein
Albert Abraham Michelson
Enrico Fermi
nebo
John von Neumann
, kteří americkou vědu rychle vytáhli na špičkovou úroveň, podporováni ekonomickou silou Ameriky. Symbolem této nové síly se stal například
Projekt Manhattan
(řízený
Robertem Oppenheimerem
), který dal Spojeným státům jako první zemi na světě atomovou bombu, či masivní rozvoj elektroniky, počítačů a digitálních technologií, jehož symbolem se stalo
Silicon Valley
, proslulé kalifornské centrum inovací, či
Arpanet
, předchůdce
internetu
, který byl původně vyvinut pro americkou armádu. Většina pilířů internetu – vyhledávač
Google
, největší sociální síť
, nebo internetová encyklopedie
Wikipedie
– vznikla ve Spojených státech.
Massachusettský technologický institut
již delší čas drží status nejkvalitnější vysoké školy na světě
Pýchou americké vědy je rovněž síť univerzit, z nichž některé patří k nejprestižnějším na světě. Například podle žebříčků kvality univerzit
QS World University Ranking 2019
je mezi prvními dvaceti nejlepšími univerzitami světa jedenáct amerických:
Massachusettský technologický institut
Stanfordova univerzita
Harvardova univerzita
Kalifornský technologický institut
Chicagská univerzita
Princetonská univerzita
Cornellova univerzita
Yaleova univerzita
Kolumbijská univerzita
Pensylvánská univerzita
Michiganská univerzita
162
Harvard drží rekord v počtu laureátů Nobelových cen, s velkým náskokem před britskou
Cambridge
. Prvním rodilým Američanem, který získal Nobelovu cenu za vědu byl chemik
Theodore William Richards
(1914).
Linus Pauling
obdržel
Nobelovu cenu za chemii
Nobelovu cenu míru
John Bardeen
je jediným vědcem, který získal Nobelovu cenu ve svém oboru dvakrát. Jedna z nich byla za průlomový objev
transistoru
. Jeden z klíčových objevů fyziky 20.
století, že
elektromagnetické záření
má jak vlnovou, tak částicovou povahu, má na svém kontě
Arthur Holly Compton
. K ikonám americké vědy patří též vynálezce
cyklotronu
Ernest Lawrence
, objevitel vakcíny proti
dětské obrně
Jonas Salk
, známý popularizátor vědy
Richard Feynman
, spoluobjevitel
DNA
James Dewey Watson
, vynálezce počítačové myši
Douglas Engelbart
či astronomové
Edwin Hubble
Carl Sagan
. Matematik
Norbert Wiener
založil
kybernetiku
. K nejslavnějším americkým informatikům patří
Donald Knuth
, tvůrci
programovacího jazyka C
Ken Thompson
Dennis Ritchie
, nebo „otec internetu“
Vint Cerf
, který vytvořil komunikační protokol
TCP/IP
, na kterém je celosvětová síť vystavěna.
Milton Friedman
Pilíře americké filozofie a sociálních věd stavěli
Henry David Thoreau
či
William James
Charles Sanders Peirce
John Dewey
, nejvýznamnější představitelé amerického
pragmatismu
, prvního ryze amerického filozofického směru, který hluboce ovlivnil celou americkou společnost. Velmi vlivnými autory 20.
století se staly psychologové
Erich Fromm
Abraham Maslow
Carl Rogers
John Watson
Edward Thorndike
či nejcitovanější psycholog 20.
století
Burrhus Frederic Skinner
, sociologové
Erving Goffman
Talcott Parsons
, filozof vědy
Thomas Kuhn
, genderová teoretička
Judith Butlerová
, političtí filozofové
John Rawls
Samuel Huntington
(autor slavného
Střetu civilizací
) a
Francis Fukuyama
(autor neméně slavného eseje
Konec dějin a poslední člověk
), filozof jazyka
Hilary Putnam
, zakladatel sexuologie
Alfred Kinsey
, antropologové
Margaret Meadová
Clifford Geertz
či lingvista
Noam Chomsky
. Zcela mimořádné postavení mají Američané v ekonomii. Od začátku udílení
Nobelových cen za ekonomii
v roce 1969 do roku 2018 bylo jen třináct ročníků, kdy cenu nepřebíral některý z Američanů. Největší vliv na společnost měli z mnoha laureátů otec
neoliberalismu
Milton Friedman
, klíčoví představitelé
neokeynesyánského
směru
Joseph Stiglitz
Paul Krugman
, představitel
teorie her
John Forbes Nash
, který nesl při bádání břímě paranoidní psychózy, nebo
Paul Samuelson
, z jehož učebnice se již mnoho let učí tisíce studentů ekonomie po celém světě. O obohacení ekonomie analýzou netržního chování usiloval
Gary Stanley Becker
. S psychologií se snažil ekonomii propojit
Herbert A. Simon
. Také jediná žena, která Nobelovu cenu za ekonomii získala, je Američanka:
Elinor Ostromová
Kosmonautika
editovat
editovat zdroj
Američané na
Měsíci
(1971)
Podrobnější informace naleznete v článku
NASA
Spojené státy udržují vesmírný program počínaje založením
NASA
v roce 1958. Americká družice
Explorer 1
byla druhá ve vesmíru, Američan
Alan Shepard
se stal druhým člověkem ve vesmíru,
Surveyor 1
byla druhá sonda, která přistála na
Měsíci
Viking 1
jako druhý přistál na
Marsu
Program Apollo
(1961–1972) dosáhl prvního přistání s posádkou v roce 1969 na Měsíci v rámci mise
Apollo 11
. Sonda
Mariner 2
jako první proletěla kolem
Venuše
, sonda
Pioneer 10
jako první navštívila
Jupiter
Pioneer 11
planetu
Saturn
. Sonda
Voyager 2
jako první a dosud jediná sonda prolétla kolem planet
Uran
Neptun
, spolu se sondou
Voyager 1
míří mimo
Sluneční soustavu
a jsou nyní nejvzdálenější lidmi vyrobenými objekty.
Mezi další významné snahy NASA patří program raketoplánů
Space Shuttle
(1981–2011), vesmírné dalekohledy
Hubble
Jamese Webba
(vypuštěné v letech 1990 a 2021) a program průzkumu
Marsu
Spirit
Opportunity
Curiosity
Perseverance
). NASA je jednou z pěti agentur spolupracujících na
Mezinárodní vesmírné stanici
(ISS). Probíhající
program Artemis
má za cíl obnovení lidských letů na Měsíc.
Kuchyně
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Americká kuchyně
Hamburger
Na
Den díkůvzdání
většina Američanů jí tradiční jídla z dob osidlování, k nimž patří zejména pečený
krocan
, ale také
sladké brambory
či
javorový sirup
. Velkou roli v americké kultuře také hraje jablečný koláč (zvaný často americký koláč –
american pie
) či hovězí
steak
. Ve 20.
století si Američané oblíbili
hamburgery
hot dogy
. Ve druhé polovině 20.
století se nedílnou součástí americké kultury staly restaurace
rychlého občerstvení
jako
McDonald's
KFC
či
Burger King
. Obliba rychlého občerstvení je však i předmětem veřejné kritiky. Podílela se na tom, že během osmdesátých a devadesátých let 20.
století se příjem kalorií Američanů zvýšil o 24%
163
a bývá spojována s epidemií
obezity
Coca-Cola
je americký symbol
Významnou je v USA spotřeba kávy, kavárenský řetězec
Starbucks
je největší na světě. Ještě slavnější se stala
kofeinová
limonáda
Coca-Cola
. Ze sladkostí jsou oblíbené
lívance
polévané sirupem,
donut
(americká verze koblihy s dírou uprostřed), sušenky cookies, dortíky
muffiny
, moučník
brownie
či tvarohový dort
cheesecake
. Velký vliv na americkou gastronomii měly pochopitelně i vlny přistěhovalců, Italové sebou přivezli oblibu
pizzy
, přistěhovalci z jihu pak jídel jako
burrito
či
tacos
a velkou oblibu si získalo i jídlo čínské či thajské. K nejznámějším regionálním variantám americké kuchyně patří jižanský
Tex-Mex
, kde nejtypičtějším pokrmem je
chili con carne
. Klasickými surovinami jsou fazole,
čedar
, hovězí a
kukuřičná mouka
na
tortilly
164
Sport
editovat
editovat zdroj
Související informace naleznete také v článku
Sport ve Spojených státech amerických
National Football League
(NFL)
Nejoblíbenější sporty ve Spojených státech jsou (v tomto pořadí):
americký fotbal
baseball
basketbal
lední hokej
fotbal
tenis
golf
wrestling
165
Čtyři hlavní profesionální sportovní ligy ve Spojených státech jsou
Major League Baseball
(MLB),
National Basketball Association
(NBA),
National Football League
(NFL) a
National Hockey League
(NHL), všechny čtyři patří mezi nejlukrativnější sportovní ligy na světě. Profesionální fotbalová liga
Major League Soccer
(MLS) zatím nedosahuje úrovně popularity čtyř nejvyšších soutěží nebo svých evropských a jihoamerických protějšků, ačkoliv její průměrná návštěvnost roste. Americký původ má
basketbal
volejbal
skateboarding
snowboarding
Lakros
vymysleli ve 12.
století severoameričtí indiáni.
Michael Jordan
K americkým sportovním legendám patří boxeři
Muhammad Ali
Joe Frazier
Mike Tyson
, basketbalisté
Michael Jordan
Kobe Bryant
LeBron James
Magic Johnson
Shaquille O'Neal
Kareem Abdul-Jabbar
Wilt Chamberlain
Karl Malone
Tim Duncan
Larry Bird
, baseballisté
Babe Ruth
Jackie Robinson
Joe DiMaggio
Barry Bonds
Hank Aaron
, tenistky
Serena Williamsová
Chris Evertová
Billie Jean Kingová
, tenisté
Andre Agassi
John McEnroe
Jimmy Connors
Pete Sampras
, golfisté
Tiger Woods
Jack Nicklaus
, cyklista
Lance Armstrong
, plavci
Michael Phelps
(23 zlatých olympijských medailí),
Mark Spitz
(9 zlatých olympijských medailí),
Matt Biondi
(8 zlatých) a
Jenny Thompsonová
(8 zlatých), atleti
Jesse Owens
Carl Lewis
Florence Griffith-Joynerová
Michael Johnson
Ray Ewry
. Jediným americkým mistrem světa v šachu byl
Bobby Fischer
. K největším hvězdám amerického fotbalu patří
Jerry Rice
nebo
Adam Vinatieri
. USA jsou na letních olympijských hrách medailově nejúspěšnější zemí, na zimních jsou druhé za
Norskem
. K největším „zimním hvězdám“ amerického sportu patří sjezdařka
Lindsey Vonnová
. Nejúspěšnějším americkým hokejistou v
NHL
byl
Mike Modano
Spojené státy osmkrát
olympijské hry
pořádaly. Čtyřikrát šlo o hry
letní
(v
St. Louis
roku
1904
, v
Los Angeles
v letech
1932
1984
, v
Atlantě
1996
) a čtyřikrát o hry zimní (v
Lake Placid
1932
1980
, ve
Squaw Valley
1960
a v
Salt Lake City
2002
). V roce 2028 se budou konat letní hry již potřetí v Los Angeles. V roce 1994 pořádaly Spojené státy
mistrovství světa ve fotbale
Odkazy
editovat
editovat zdroj
Poznámky
editovat
editovat zdroj
Zahrnuje území 50 států a District of Columbia (t. j. hlavního města), ale nikoli Portoriko ani jiná ostrovní území podle
S rozlohou 9
147
590
km²) jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě co do rozlohy, po
Rusku
Číně
. Pokud se započítá i pobřežní a teritoriální vody, jsou třetí největší co do celkové rozlohy (země a voda), po Rusku a Kanadě. Pokud však započítáme pouze vnitřní vody (zálivy, průlivy, řeky, jezera a Velká jezera), jsou USA čtvrté největší po Rusku, Kanadě a Číně.
Při započítání pobřežních/teritoriálních vod: 9
833
517
km²
Při započítání pouze vnitřních vod: 9
572
900
km²
anglicky
United States
Pět hlavních území mimo unii států jsou
Americká Samoa
Guam
Severní Mariany
Portoriko
Americké Panenské ostrovy
. Sedm nesporných ostrovních oblastí bez trvalého obyvatelstva jsou
Bakerův ostrov
Howlandův ostrov
Jarvisův ostrov
Johnstonův atol
Kingmanův útes
atol Midway
atol Palmyra
. Suverenita USA nad neobydlenými oblastmi
Bajo Nuevo
, ostrovem
Navassa
, atolem
Serranilla
a atolem
Wake
je sporná.
I Aljaška má pozemní hranici s Kanadou, která je dlouhá 2 475 km. Celková délka hranice USA a Kanady je 8 891 km.
Protestanti kladou na
Bibli
a její text enormní důraz.
Reference
editovat
editovat zdroj
V tomto článku byl použit
překlad
textu z článku
United States
na anglické Wikipedii.
State Area Measurements and Internal Point Coordinates
[online]. August 2010 [cit. 2020-03-31].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
National Population Totals and Components of Change: April 1, 2020 to July 1, 2025
[online].
United States Census Bureau
, January 27, 2025 [cit. 2025-01-28].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
World Economic Outlook Database, October 2025 Edition. (United States)
[online].
International Monetary Fund
, November 13, 2025 [cit. 2025-11-13].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl
. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 646
s.
ISBN
80-207-1071-X
. S.
31.
LIŠČÁK, Vladimír; BOHÁČ, Pavel.
Jména států a jejich územních částí
. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111
s.
Dostupné online
ISBN
978-80-86918-57-0
. S.
70–75.
Common Core Document to U.N. Committee on Human Rights
[online]. U.S. State Department, December 30, 2011 [cit. 2016-04-06]. S.
Item 22, 27, 80.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
U.S. Insular Areas: application of the U.S. Constitution
[online]. U.S. General Accounting Office Report, November 1997 [cit. 2016-04-06]. S.
1, 6, 39n.
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
November 3, 2013.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Area
[online]. Central Intelligence Agency [cit. 2015-01-15].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
January 31, 2014.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
United States
[online]. [cit. 2010-01-31].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
December 19, 2013.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Amerigo Vespucci - skutečný objevitel Nového světa.
HedvabnaStezka.cz
[online]. [cit. 2019-06-20].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-06-17.
The forgotten Irishman who named the “United States of America”.
IrishCentral.com
[online]. 2017-03-30 [cit. 2019-06-20].
Dostupné online
. (anglicky)
SAFIRE, William.
No Uncertain Terms: More Writing from the Popular "On Language" Column in The New York Times Magazine
. [s.l.]: Simon and Schuster 382
s.
Dostupné online
ISBN
9780743249553
. (anglicky) Google-Books-ID: nBeqgG1aqUkC.
NIX, Elizabeth. How did Washington, D.C., get its name?.
HISTORY
[online]. [cit. 2019-06-20].
Dostupné online
. (anglicky)
Language Log: Life in these, uh, this United States.
itre.cis.upenn.edu
[online]. [cit. 2019-06-20].
Dostupné online
Kdo byl první v Severní Americe?.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-06-12].
Dostupné online
Nové teorie: První obyvatelé Ameriky nepřišli pěšky, ale připluli v kánoích.
National Geographic Česko
[online]. [cit. 2019-06-12].
Dostupné online
Nový objev: Lidé žili v USA možná už před 22 tisíci lety.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2014-08-13 [cit. 2019-06-12].
Dostupné online
Starobylé velkoměsto Severní Ameriky i dnes ohromuje svou velkolepostí.
refresher.cz
[online]. [cit. 2019-06-12].
Dostupné online
Předkolumbovská Severní Amerika – puebla a experimenty s civilizací.
www.scienceworld.cz
[online]. [cit. 2019-06-12].
Dostupné online
Monumental Earthworks of Poverty Point.
UNESCO World Heritage Centre
[online]. [cit. 2019-06-12].
Dostupné online
. (anglicky)
Irokézská liga, kmenový svaz irokézských kmenů - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie.
www.cojeco.cz
[online]. [cit. 2019-06-12].
Dostupné online
Perdue, Theda; Green, Michael D. (2005).
The Columbia Guide to American Indians of the Southeast
. Columbia University Press.
ISBN
978-0-231-50602-1
Kdo objevil Ameriku? Vikingové tam dopluli 500 let před Kolumbem.
iDNES.cz
[online]. 2010-10-17 [cit. 2019-12-07].
Dostupné online
Genocida amerických indiánů: Krví zbrocená cesta k pozitivní diskriminaci.
100+1 zahraniční zajímavost
[online]. 2018-08-05 [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
. (anglicky)
Válka světů a mikrobů. Aztékové, Cortés a evropské infekce.
Vesmír
[online]. 14. října 2004.
Dostupné online
Nový evangelikalismus | Reformace.cz.
www.reformace.cz
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
JANA, Dolejší.
Republikanismus v americkém politickém myšlení
. 2017 [cit. 2019-06-16]. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta.
Dostupné online.
Redeemers in Reconstruction: History & Explanation - Video & Lesson Transcript.
Study.com
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
. (anglicky)
Po 142 letech nejsou USA největší ekonomikou světa, sesadila je Čína.
Hospodářské noviny
[online]. 2014-12-06 [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Mírotvorce Woodrow Wilson: idea světa ve Čtrnácti bodech | Lidé.
Lidovky.cz
[online]. 2018-01-06 [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Krach na newyorské burze v roce 1929.
Peníze.cz
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
New Deal – Sociologická encyklopedie.
encyklopedie.soc.cas.cz
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Pearl Harbor: Začátek války, která skončila atomovými výbuchy.
Reflex.cz
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Act
Před 40 lety zavřeli Američané „zlaté okno“ z Bretton Woods.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Jaltská konference měla prostý cíl. Projednat budoucnost světa.
ČT24
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Marshallův plán postavil poválečnou západní Evropu na nohy, Československo stálo mimo.
ČT24
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Pojem studená válka byl poprvé použit před šedesáti lety | ČeskéNoviny.cz.
www.ceskenoviny.cz
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Před 50 lety položil Martin Luther King život při boji za lidská práva Afroameričanů v USA.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-06-16].
Dostupné online
USA - supervelmoc.
dumfinanci.cz
[online]. 2007-06-28 [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Moderní-Dějiny.cz | Operace Pouštní bouře.
www.moderni-dejiny.cz
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa.
ČT24
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Škobrtnutí, které změnilo svět. Finanční krize měla za následek to, že chudí zchudli a bohatí zbohatli | Firmy a trhy.
Lidovky.cz
[online]. 2018-09-15 [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Zmírnění napětí ve vztazích USA a Ruska, nový reset je ale zatím daleko.
ČT24
[online]. [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Trump nařídil zvýšit cla na veškerý zbývající čínský dovoz.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
[cit. 2019-06-16].
Dostupné online
USA a Evropa mají zásadně jiné priority, ukázala mnichovská konference - Echo24.cz.
echo24.cz
[online]. 2019-02-16 [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
NEKOLA, Ondřej. Trump povolil CIA provádění tajných operací ve Venezuele.
ct24.ceskatelevize.cz
[online]. [cit. 2025-10-16].
Dostupné online
ČTK. Ve Venezuele bude brzy „pozemní akce“, prohlásil Trump.
ct24.ceskatelevize.cz
[online]. [cit. 2025-10-24].
Dostupné online
ČTK. Hegseth oznámil zahájení operace proti narkoteroristům.
ct24.ceskatelevize.cz
[online]. [cit. 2025-12-15].
Dostupné online
ALI, Idrees. Trump says US has captured Venezuela's President Maduro.
Reuters
[online]. 2026-01-03 [cit. 2026-01-03].
Dostupné online
Maduro Faces Federal Drug-Trafficking Charges in U.S..
The Wall Street Journal
[online]. [cit. 2026-01-03].
Dostupné online
. (anglicky)
Letadlo se zajatým Madurem přistálo v New Yorku.
Novinky.cz
[online]. 2026-01-03 [cit. 2026-01-03].
Dostupné online
Venezuela oznámila rozsáhlé nasazení vojenských sil.
Novinky.cz
[online]. 2026-01-03 [cit. 2026-01-03].
Dostupné online
Vlajka Spojených států amerických
na
Flags of the World
Discovery Channel
:: Supervolcano: What's Under Yellowstone?.
dsc.discovery.com
[online]. [cit. 2026-03-12].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2011-02-22. (anglicky)
FŇUKAL, Miloš.
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY, 8. přednáška: Spojené státy americké
[PDF online]. Olomouc: 2015/2016 [cit. 2020-10-07]. S.
4.
Dostupné online
New Elevation for Nation’s Highest Peak – Revised Denali Elevation Announced.
GISuser
[online]. Spatial Media, 2015-09-02 [cit. 2022-08-25].
Dostupné online
Statue of Liberty
[online]. UNESCO [cit. 2011-10-20].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Sandinisté chtějí z USA vymáčknout 17 miliard dolarů
. Týden. 25. července 2011.
World — The World Factbook - Central Intelligence Agency.
www.cia.gov
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2010-01-05.
Válku odmítlo v ulicích šest milionů lidí
iDnes.
16. února 2003.
Síť tajných věznic CIA: Thajsko, Rumunsko, Polsko, Litva, Egypt…
. Hospodářské noviny. 12. prosince 2014.
Vysvětlete sledování Merkelové, chtějí Němci po USA. EK mluví o totalitě
iDnes.
24. října 2013.
Válka v Iráku má čtyřikrát víc obětí, než se uvádělo, spočítali akademici
". Novinky. 16. října 2013
Chaos v Libyi je následek mé největší chyby, přiznal Obama
Archivováno
3. 5. 2019 na
Wayback Machine
. Novinky. 11. dubna 2016.
Trump jedná v Saúdské Arábii: Podepsány kontrakty za 350 miliard dolarů
. Česká televize. 20. května 2017.
Konflikt, který „nikoho“ nezajímá. Saúdská Arábie pustoší Jemen hladomorem s tichou podporou Západu.
wave.rozhlas.cz
[online].
Český rozhlas
, 21. února 2018.
Dostupné online
USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět.
Info.cz
[online]. 5. listopadu 2018.
Dostupné online
Woodward, Bob and Duffy, Brian,
"Chinese Embassy Role In Contributions Probed"
Washington Post
, 13. února 1997
Findings Link Clinton Allies to Chinese Intelligence
The Washington Post
. 11. února 1998.
15 největších zahraničních věřitelů USA
. Investicniweb.cz. 18. května 2016.
Čínští kyberzločinci ukradli miliony otisků prstů, tvrdí USA
iDNES.cz.
23. září 2015.
Bránit Číně v přístupu na umělé ostrovy povede k rozsáhlé válce!.
Týden.cz
[online]. 13. ledna 2017.
Dostupné online
Trumps Truppe lässt China zappeln (Trumpův tým nechává Čínu v nejistotě).
Frankfurter Allgemeine Zeitung
, 4.
května 2018, s.
15 (německy).
Amerika und China bieten sich die Stirn (Amerika a
Čína se staví proti sobě). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 5.
dubna 2018, s.
17 (německy).
Trump will Chinas Aufstieg bremsen (Trump chce zbrzdit vzestup Číny). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 3.
dubna 2018, s.
17 (německy).
List WSJ popsal, jak se přes Čínu perou peníze z prodeje fentanylu v USA.
ČT24
[online].
Česká televize
, 2025-02-25.
Dostupné online
USA straší zabiják jménem fentanyl. K rozmachu přispívá Čína, export surovin dotuje.
Aktuálně.cz
[online]. 2024-09-09.
Dostupné online
HEMENWAY, David; GRINSHTEYN, Erin. Violent Death Rates: The US Compared with Other High-income OECD Countries, 2010.
The American Journal of Medicine
. 2016-03-01, roč. 129, čís. 3, s. 266–273.
Dostupné online
[cit. 2019-06-11].
ISSN
0002-9343
doi
10.1016/j.amjmed.2015.10.025
. (anglicky)
FUCHS, Erin. Why Louisiana Is The Murder Capital Of America.
Business Insider
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
Maryland becomes latest U.S. state to abolish death penalty.
Reuters
. 2013-05-02.
Dostupné online
[cit. 2019-06-11]. (anglicky)
Searchable Execution Database | Death Penalty Information Center.
deathpenaltyinfo.org
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
A dramatic global rise in the number of executions recorded in 2015 saw more people put to death than at any point in the last quarter-century.
Amnesty International USA
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
. (anglicky)
IADICOLA, Peter; SHUPE, Anson D.
Violence, Inequality, and Human Freedom
. [s.l.]: Rowman & Littlefield 537
s.
Dostupné online
ISBN
9781442209497
. (anglicky) Google-Books-ID: KSp0Ulmx44kC.
Report: Oklahoma now 'world's prison capital'.
www.kake.com
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2021-05-04. (anglicky)
Zombies, kterým odpadá kůže i kusy masa. Drogová krize v USA se nadále vymyká kontrole.
Refresher
[online]. 25. října 2023.
Dostupné online
Největším zabijákem Američanů do 50 let jsou drogy, závislost na opiátech je podle statistik devastující.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
, 10. července 2017.
Dostupné online
U.S. drug overdose deaths hit a record in 2022 as some states see a big surge.
National Public Radio
[online]. 18. května 2023.
Dostupné online
Nová vlna opioidové epidemie zaplavila USA. Na předávkování zemře každý den 300 lidí.
Aktuálně.cz
[online]. 3. října 2023.
Dostupné online
Počet jaderných hlavic ve světě se snížil, jsou ale modernější a pro státy důležitější.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
, 17. června 2019.
Dostupné online
FROM WOUNDED KNEE TO SYRIA – Zoltán Grossman
[online]. [cit. 2019-04-10].
Dostupné online
. (anglicky)
U.S. Military Base Locations.
nasaa-home.org
[online]. [cit. 2008-03-07].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2008-03-16.
JOHNSON, Chalmers. America's Empire of Bases.
www.commondreams.org
[online]. [cit. 09-10-2007].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
17-01-2004.
Top 5 facts on US Military Oil Consumption
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
. (anglicky)
Spojené státy dnes válčí ve více než stovce zemí světa | 8. 3. 2012 | Daniel Veselý.
Britské listy
[online]. 2012-03-08 [cit. 2019-04-10].
Dostupné online
. (anglicky)
U.S. No Longer World's
Largest Economy
Archivováno
15. 9. 2008 na
Wayback Machine
, Kimberly Amadeo, 12. února 2008
China Eclipses U.S. as Biggest Trading Nation
Nejcennější firmy světa: Trhu vládnou američtí technologičtí obři, Čína ztrácí dech.
Aktuálně.cz
[online].
Economia
, 2019-08-12 [cit. 2019-11-15].
Dostupné online
Nejcennější značkou světa zůstává Apple. Další jsou Google a Amazon, vyplývá z žebříčku společnosti Interbrand.
Hospodářské noviny (IHNED.cz)
[online]. 2019-10-17 [cit. 2019-11-15].
Dostupné online
MURPHY, Andrea; SCHIFRIN, Matt. Forbes' 2025 Global 2000 List - The World’s Largest Companies Ranked.
Forbes
[online]. [cit. 2025-09-07].
Dostupné online
. (anglicky)
Debt to the Penny (Daily History Search Application).
www.treasurydirect.gov
[online]. [cit. 2019-04-10].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-04-07.
How does US debt rank compared with the rest of the world?.
Aljazeera.com
[online].
Dostupné online
Major Foreign Holders of Treasury Securities. Department of the Treasury/Federal Reserve Board (Report),
, 17.
prosince 2018 (anglicky).
CNN, Lynda Kinkade,. America's poor becoming more destitute under Trump, UN report says.
CNN
Dostupné online
[cit. 2018-08-04].
Foreign Policy
[online]. [cit. 2018-08-04].
Dostupné online
. (anglicky)
National Coalition for the Homeless.
nationalhomeless.org
[online]. [cit. 2019-04-10].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-04-17.
Pět nejúžasnějších míst USA, která musíte vidět: Obří arizonská „podkova” a další lahůdky.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Čtyři prezidenti za milión. Monument Mount Rushmore udivuje už osmé desetiletí.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-06-16].
Dostupné online
Roadways - The World Factbook.
www.cia.gov
[online]. [cit. 2026-03-13].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2021-07-12. (anglicky)
RICHTER, Felix.
Cars still dominate the American commute
[online]. World Economic Forum, 2022-05-19 [cit. 2026-03-13].
Dostupné online
National Household Travel Survey - Highlights from the 2001.
web.archive.org
[online]. 2005-05-13 [cit. 2019-06-11].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
Matka silnic: Legendární Route 66 lemují i cadillaky zahrabané v zemi.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
Why don't Americans ride trains?.
The Economist
. 2013-08-29.
Dostupné online
[cit. 2019-06-11].
ISSN
0013-0613
Preliminary World Airport Traffic and Rankings 2013 - High Growth Dubai Moves Up to 7th Busiest Airport.
ACI World
[online]. 2014-03-31 [cit. 2019-06-11].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2019-06-26. (anglicky)
Boeing says it's flying high despite recession - USATODAY.com.
usatoday30.usatoday.com
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
National Population Totals and Components of Change: 2020-2024
[online].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Census Bureau's 2020 Population Count
[online]. [cit. 2021-04-26].
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
United States - The World Factbook.
www.cia.gov
[online]. [cit. 2026-03-12].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2026-01-20. (anglicky)
Ancestry 2000
[online]. U.S. Census Bureau, June 2004 [cit. 2016-12-02].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
December 4, 2004.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
The Chance That Two People Chosen at Random Are of Different Race or Ethnicity Groups Has Increased Since 2010
[online]. U.S. Census Bureau.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Table 52. Population by Selected Ancestry Group and Region: 2009
[online]. U.S. Census Bureau, 2009 [cit. 2017-02-11].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
December 25, 2012.
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Federally recognized American Indian tribes and Alaska Native entities | USAGov
[online]. [cit. 2024-04-05].
Dostupné online
. (anglicky)
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Yearbook of Immigration Statistics: 2013 - Legal Permanent Residents
".
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických
INC, Gallup. Religion.
Gallup.com
[online]. 2007-06-08 [cit. 2026-03-12].
Dostupné online
. (anglicky)
U.S. Hispanic population to triple by 2050
, USATODAY.com
Table 4. Projections of the Population by Sex, Race, and Hispanic Origin for the United States: 2010 to 2050
[Excel]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-10-24].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2010-03-27.
DOUGHERTY, Conor. U.S. Nears Racial Milestone.
Wall Street Journal
. 2010-06-11.
Dostupné online
[cit. 2019-06-11].
ISSN
0099-9660
. (anglicky)
Americans under age 1 now mostly minorities, but not in Ohio: Statistical Snapshot
The Plain Dealer
. 3. června 2012.
Babies Of Color Are Now The Majority, Census Says
. National Public Radio (NPR). 1. července 2016.
Český starosta Chicaga chytil kulku pro amerického prezidenta, je tomu už 78 let
. Novinky. 15. února 2011,
Immigration 1891-1924
[online]. National Park Service.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Immigrant Ban, 1921, 1924, 1939 Through 1943 — A Family History
The Huffington Post
31. ledna 2018.
The Immigration Act of 1924 (The Johnson-Reed Act).
U.S Department of State Office of the Historian
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Table 1. Persons obtaining lawful permanent resident status: fiscal years 1820 to 2016
[online]. U.S. Department of Homeland Security.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Jennifer Ludden.
1965 immigration law changed face of America
[online]. NPR.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite web
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"U.S. Legal Permanent Residents: 2015"
. Office of Immigration Statistics
Annual Flow Report.
Who Are America's Immigrants?.
Population Reference Bureau
. 22. května 2024.
Dostupné online
Je zde použita šablona
Cite news
}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Chicago vs. Trump. ‚Ve 150 tisících domácností je někdo bez dokumentů,‘ říká šéfka Úřadu pro nové Američany.
iROZHLAS
[online].
Český rozhlas
, 25. května 2018.
Dostupné online
Spor Trumpa se starosty o imigranty ještě více rozděluje USA.
Lidovky.cz
[online]. 5. února 2017.
Dostupné online
Výzkum: Mladí Američané a posvátno
Náboženský infoservis
, 16. 11. 2023
Pew: Kdo jsou Američané „bez vyznání“?
Náboženský infoservis
, 19. 2. 2024
WARD, Carol Jane.
Native Americans in the School System: Family, Community, and Academic Achievement
. The United States of America: Rowman Altamira, 2005. 267
s.
ISBN
07-5910-609-6
Segregace na amerických školách kvete i 60 let po jejím zrušení.
Česká televize
[online]. 17. května 2014.
Dostupné online
Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained.
Vox
[online]. 3. července 2019.
Dostupné online
Amerika zrušila pozitivní diskriminaci na školách, menšiny se bouří.
iDnes.cz
[online]. 4. července 2018.
Dostupné online
Obamacare selhává? Pojišťovny dávají od reformy ruce pryč.
Euro.cz
[online]. 25. srpna 2016.
Dostupné online
The Declaration of Independence: Full text.
www.ushistory.org
[online]. [cit. 2019-12-09].
Dostupné online
AMADEO, Kimberly. 5 Ways Our Founding Fathers Protect The American Dream.
The Balance
[online]. [cit. 2019-12-09].
Dostupné online
. (anglicky)
Herberg, William (1955).
Protestant, Catholic, Jew: an Essay in American religious sociology.
University of Chicago Press.
ROZKOŠNÝ, Filip; NOVÁČEK, Aleš. "Americká povaha" – specifika a její kořeny. S.
6–7.
Geografické rozhledy
[online]. 2016 [cit. 2026-01-06]. Roč. 25, čís. 4, s. 6–7.
Dostupné online
Puritánské kořeny amerického mýtu.
blisty.cz
[online]. [cit. 2018-04-01].
Dostupné online
Výzkum: většina praktikujících křesťanů v USA přiznává sledování pornografie
Náboženský infoservis
, 5. 11. 2024
Americké divadlo.
leporelo.info
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2020-07-23.
Broadway a její slavné muzikály: Prkna, co znamenají svět.
Poznávací zájezdy | mazaně s Radynacestu.cz
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
Time Europe Media Planner,
Archivováno
19. 7. 2013 na
Wayback Machine
QS World University Rankings 2019.
Top Universities
[online]. 2018-05-29 [cit. 2019-04-10].
Dostupné online
. (anglicky)
What, When and Where Americans Eat in 2003 | Newswise: News for Journalists.
www.newswise.com
[online]. [cit. 2019-06-11].
Dostupné online
Archivovaná kopie.
jobstime.cz
[online]. [cit. 2019-06-20].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2020-07-23.
Top 10 Most Popular Sports in America (TV Ratings) [2019 Update].
Sporteology
[online]. 2019-02-19 [cit. 2019-04-10].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2019-04-10. (anglicky)
Související články
editovat
editovat zdroj
Americký sen
Seznam pečetí států Spojených států amerických
Seznam vlajek států Spojených států amerických
Západní pobřeží Spojených států amerických
Externí odkazy
editovat
editovat zdroj
CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky.
Souhrnná teritoriální informace (Spojené státy americké)
[online]. Businessinfo.cz.
Dostupné online
CIA.
United States - The World Factbook
[online].
. (anglicky)
United States
[online]. Encyclopaedia Britannica.
Dostupné online
. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Spojené státy americké
na Wikimedia Commons
Průvodce
Spojené státy americké
ve Wikicestách
Slovníkové heslo
Spojené státy americké
ve Wikislovníku
Téma
Spojené státy americké
ve Wikicitátech
Kategorie
Spojené státy americké
ve Wikizprávách
Oficiální portál vlády USA
(anglicky)
CIA.
United States - The World Factbook
[online].
Dostupné v
archivu
. (anglicky)
CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky.
Souhrnná teritoriální informace (Spojené státy americké)
[online]. Businessinfo.cz.
Dostupné online
United States
[online]. Encyclopaedia Britannica.
Dostupné online
. (anglicky)
Human rights in United States of America
[online]. Amnesty International.
Dostupné online
. (anglicky)
Spojené státy americké – United States of America – (
USA
Státy
Alabama
Aljaška
Arizona
Arkansas
Colorado
Connecticut
Delaware
Florida
Georgie
Havaj
Idaho
Illinois
Indiana
Iowa
Jižní Dakota
Jižní
Karolína
Kalifornie
Kansas
Kentucky
Louisiana
Maine
Maryland
Massachusetts
Michigan
Minnesota
Mississippi
Missouri
Montana
Nebraska
Nevada
New Hampshire
New Jersey
New York
Nové Mexiko
Ohio
Oklahoma
Oregon
Pensylvánie
Rhode Island
Severní Dakota
Severní
Karolína
Tennessee
Texas
Utah
Vermont
Virginie
Washington
Wisconsin
Wyoming
Západní Virginie
Federální distrikt
District of Columbia
Autonomní ostrovní území
Americká Samoa
Americké Panenské ostrovy
Guam
Portoriko
Severní Mariany
Ostrovní území pod
přímou správou vlády USA
Bakerův ostrov
Howlandův ostrov
Jarvisův ostrov
Johnstonův atol
Kingmanův útes
Midway
Navassa
Palmyra
Wake
• sporná území:
Bajo Nuevo
Serranilla
Státy
území v
Severní
Střední Americe
Nezávislé státy
Antigua a Barbuda
Bahamy
Barbados
Belize
Dominika
Dominikánská republika
Grenada
Guatemala
Haiti
Honduras
Jamajka
Kanada
Kostarika
Kuba
Mexiko
Nikaragua
Panama
Salvador
Spojené státy americké
Svatý Kryštof a
Nevis
Svatá Lucie
Svatý Vincenc a
Grenadiny
Trinidad a
Tobago
Součásti suverénních států
Francie
: (
Guadeloupe
Martinik
) •
Kolumbie
San Andrés a Providencia
) •
Nizozemsko
: (
Bonaire
Saba
Svatý Eustach
) •
Venezuela
Federální dependence
Nueva Esparta
Teritoria, kolonie a
závislá území
Dánské království
: (
Grónsko
Francie
: (
Clippertonův ostrov
Svatý Bartoloměj
Svatý Martin
Saint Pierre a Miquelon
Nizozemské království
: (
Aruba
Curaçao
Svatý Martin
Spojené království
: (
Anguilla
Bermudy
Britské Panenské ostrovy
Kajmanské ostrovy
Montserrat
Turks a Caicos
Spojené státy americké
: (
Americké Panenské ostrovy
Navassa
Portoriko
Členství v
mezinárodních organizacích
Severoatlantická aliance
(NATO)
Albánie
Belgie
Bulharsko
Černá Hora
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Island
Itálie
Kanada
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Řecko
Severní Makedonie
Slovensko
Slovinsko
Spojené království
Španělsko
Švédsko
Turecko
USA
G7
(G8)
Evropská unie
Francie
Itálie
Japonsko
Kanada
Německo
Rusko
(členství pozastaveno) •
Spojené království
Spojené státy americké
G20
Jihoafrická republika
Argentina
Brazílie
Kanada
Mexiko
Spojené státy americké
Indonésie
Saúdská Arábie
Indie
Čína
Japonsko
Jižní Korea
Rusko
Turecko
Evropská unie
Francie
Německo
Itálie
Spojené království
Austrálie
Státy a území s členstvím v
APEC
Austrálie
Brunej
Čína
Filipíny
Hongkong
Chile
Indonésie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Malajsie
Mexiko
Nový Zéland
Papua Nová Guinea
Peru
Rusko
Singapur
Spojené
státy
americké
Thajsko
Tchaj-wan
Vietnam
Blízkovýchodní kvartet
Jednající strany
Izrael
Palestinská autonomie
Diplomatický kvartet
Evropská unie
Mogheriniová
) ·
Organizace spojených národů
Pan
) ·
Rusko
Lavrov
) ·
Spojené státy americké
Pompeo
Zvláštní vyslanec
Kito de Boer
Autoritní data
Biblio
c14926bc-96b3-4a7c-a343-9e1640b0f9a9
8c6682e8-a4f8-4139-849d-ef80dc6c6f83
92a0dd46-b7c9-467f-8a68-30c4af7d529a
NKC
ge128584
BIBSYS
90178739
BNE
XX4575366
BNF
cb118636082
(data)
CANTIC
981058514371006706
CiNii
DA00701402
GND
4078704-7
HDS
003380
ICCU
BVEV001855
ISNI
0000 0001 2331 5230
KulturNav
acc64e80-fc14-4253-a96c-75e91a291b55
LCCN
n78095330
MBAREA
489ce91b-6658-3307-9877-795b68554c98
NARA
10045728
NDL
00871907
NLA
35562417
NLG
5715
NLI
987007552545705171
987007269139705171
NLK
KAB202010677
PLWABN
9810557150505606
SELIBR
146174
SNK
87649
SUDOC
026376598
TDVİA
amerika-birlesik-devletleri
Trove
896984
996710
1000031
1000028
UKPARL
ntRMqGx6
VcBA
494/17090
VIAF
130168302
WorldCat Entities
E39PBJtxgQXMWqmjMjjwXRHgrq
Portály
Spojené státy americké
Citováno z „
Kategorie
Spojené státy americké
Státy a území vzniklé roku 1776
Republiky
Federace
G8
Státy Severní Ameriky
Státy NATO
Transkontinentální státy
Skryté kategorie:
Údržba:Stránky s nečíselnými parametry formatnum
Údržba:Články s dočasně použitou šablonou
Monitoring:Články s výpočty
Údržba:Hodnota není číslo
Údržba:Články s vyhýbavými slovy
Údržba:Články s chybějícím časovým údajem
Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení
Monitoring:Články přeložené z enwiki
Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS
Monitoring:Články s identifikátorem BNE
Monitoring:Články s identifikátorem BNF
Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC
Monitoring:Články s identifikátorem CINII
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem HDS
Monitoring:Články s identifikátorem ICCU
Monitoring:Články s identifikátorem ISNI
Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast
Monitoring:Články s identifikátorem NARA
Monitoring:Články s identifikátorem NDL
Monitoring:Články s identifikátorem NLA
Monitoring:Články s identifikátorem NLG
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem NLK
Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN
Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR
Monitoring:Články s identifikátorem SNK
Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC
Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA
Monitoring:Články s identifikátorem Trove
Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL
Monitoring:Články s identifikátorem VcBA
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
Monitoring:Autoritní kontrola s 30+ identifikátory
Portál Spojené státy americké/Zapojené články
Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé
Spojené státy americké
Přidat téma