Eulerův diagram
vztahu mezi
URI
URN
a URL
Adresa URL má svoji pevně danou strukturu, skládá se z jednotlivých částí (polí) řazených v určeném pořadí a oddělovaných určenými znaky. Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol
HTTP
je implicitní port 80, pro
HTTPS
port 443), nebo na aplikaci (pro
webový
prohlížeč se předpokládá protokol HTTP/S).
Základní možné schema URL a příklad pro WWW stránku:
protokol://server.doména2.doména1:port/cesta/název?dotaz#kotva
protokol:
https
– určuje způsob přenosu dat a závisí na jejich typu (webový protokol http doplněný o šifrování)
server
cs
– název serveru (počítače), který poskytuje soubor webových stránek –
website
(server obsahující
českou Wikipedii
doména
druhého řádu:
wikipedia
(doména spravovaná
nadací Wikimedia
doména nejvyššího řádu
org
– (
.org
původně určená pro neziskové organizace)
port
443
– číslo komunikačního kanálu (zde nadbytečný parametr, protože port 443 je určen protokolem https)
cesta
w/
umístění na serveru (
složka
název
index.php
– jméno souboru (včetně
přípony
) na serveru (zde
webový index
v jazyce
PHP
dotaz
(?):
title=URL
– požadavek na
formulářová
data (metody
POST
GET
), za otazníkem následuje dotazovaný parametr (
title
) a jaké se má rovnat hodnotě (
„URL“
); více dotazů se odděluje
ampersandem
(&)
kotva
(#): příklad viz níže – odkazuje na určitou část (místo) vybraného dokumentu
Příklad kotvy odkazující na kapitolu „Členové“ v článku o kapele The Velvet Underground:
Kotva slouží jako odkaz nejen na určitý zdroj, ale i na určité informace ve zdroji. V HTML se kotva konstruuje pomocí párové
značky
„a“ s atributem „name“, popř. pomocí atributu „id“ dostupného pro většinu značek. Označení kotvy musí být v rámci dokumentu unikátní:
name
"nazev_kotvy"
>span
id
"zpravy"
Aktuální zprávy
span
Protože ta část internetu, která obsahuje webové stránky, se nazývá
World Wide Web
, je historickým zvykem označovat název webového serveru (website) předponou
www.
, například
. Její použití je však nepovinné jak při pojmenování serveru (např. Wikipedie ji nepoužívá), tak při zadávání adresy – nemá zpravidla rozlišovací funkci,
je stejným adresátem.