Wikipedie – Wikipedie

Wikipedie – Wikipedie
Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je
přesměrováno
heslo
Wikipedia
Tento článek je o
internetové encyklopedii.
planetce pojednává článek
Wikipedia (planetka)
Wikipedie
Úvodní strana Wikipedie
Charakter stránky
Internetová encyklopedie
jazyce
vícejazyčná (
seznam všech jazyků
(anglicky)
Autoři
Jimmy Wales
Larry Sanger
Majitel
Nadace Wikimedia
URL
wikipedia.org
Komerční
ne
Registrace
není nutná
Licence obsahu
Creative Commons
3.0 (někdy také
GFDL
Datum spuštění
15. ledna
2001
Aktuální stav
aktivní
Některá data mohou pocházet z
datové položky
Wikipedie
anglicky
a v
mnoha dalších jazycích
Wikipedia
) je mnohojazyčná
online encyklopedie
vytvořená a udržovaná jako projekt otevřené spolupráce se
svobodným (otevřeným) obsahem
na jejíž tvorbě spolupracují
dobrovolní
přispěvatelé z
celého světa. Využívá
wiki
redakční systém
a jde o největší a nejoblíbenější všeobecné referenční dílo na
World Wide Webu
podle hodnocení služby
Alexa Internet
června 2019 je také jednou z
nejpopulárnějších webových stránek vůbec.
Obsahuje výhradně
bezplatný obsah
a neobsahuje jakékoliv komerční
reklamy
. Wikipedie je vlastněna a podporována, stejně jako další vzájemně propojené projekty,
nadací Wikimedia Foundation
neziskovou organizací
, která je financována především prostřednictvím darů.
Wikipedie byla spuštěna 15.
ledna 2001
Jimmym Walesem
Larrym Sangerem
10
Její jméno navrhl Larry Sanger,
11
12
jako
spojení slov
wiki
“ (
havajské
slovo pro „rychlý“) a „encyklopedie“. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace.
Česká verze
byla spuštěna 3.
května 2002. Celkově obsahovala Wikipedie v
lednu 2026 více než 66,4 milionu článků ve více než 300 různých jazycích a v
únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.
13
Wikipedie funguje na principu tzv.
wiki
, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s
přístupem na web. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv.
nezaujatý úhel pohledu
– články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou
objektivní
pravdu.
Požadavek na ověřitelnost
údajů v
článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.
Historie a rozsah
Jimmy Wales
Pamatuji si na ten první den. Kliknul jsem na odkaz „Editovat“ a napsal „Hello World“.
Jimmy Wales
14
Zárodek Wikipedie vznikl v
roce 1995, kdy programátor
Ward Cunningham
založil webové stránky nazvané
WikiWikiWeb
, které mohl upravovat každý jejich návštěvník
– od té doby se podobných systémů, dnes označovaných jako
wiki
(havajské slovo pro „rychlý“, míněno stránky, na kterých může návštěvník cokoliv rychle opravit) objevilo velké množství. Velmi často jsou používány např. jako vnitrofiremní báze znalostí.
Wikipedie jako taková vznikla 15.
ledna 2001 jako doplňkový projekt k
dnes již neexistující encyklopedii
Nupedia
, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané
Jimmy Wales
(přezdívaný Jimbo), internetový podnikatel, a
Larry Sanger
, filosof a informatik, který brzy z
Wikipedie odešel. Wales 20.
června 2003 založil podle zákonů státu
Florida
USA
) neziskovou
nadaci Wikimedia
, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s
Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v
němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v
roce 2006 založil vlastní projekt
Citizendium
, který má tento nedostatek napravovat.
Popularita Wikipedie vytrvale roste.
15
Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na
webu
16
každý den obslouží přibližně 60
milionů požadavků. V
počtu návštěv byla v
červnu 2013 na 7.
místě mezi všemi internetovými stránkami. Německá verze Wikipedie byla vydána na
CD
a tisícistránkový výběr asi 20
000 článků německé Wikipedie byl ve spolupráci s
respektovanou vydavatelskou skupinou
Bertelsmann
září 2008 vydán také knižně
Das Wikipedia-Lexikon in einem Band
17
Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence
GFDL
květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5
milionu článků, v
listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v
dubnu 2008 již přes 10
milionů článků. V
lednu 2026 měla Wikipedie přes 66,4
milionů článků.
březnu 2019 byly
některé jazykové verze Wikipedie vypnuty
na protest proti návrhu Evropské unie o autorském právu. Konkrétně byla 21.
března vypnuta
česká
slovenská
německá
dánská Wikipedie
, o čtyři dny později byly na stejný protest vypnuty
italská
galicijská
asturská
katalánská
verze.
Jazykové verze
Související informace naleznete také v článku
Česká Wikipedie
Největší jazykové verze Wikipedie (leden 2026)
Pořadí
Verze
Počet článků
1.
anglická
125
875
2.
cebuánská
115
865
3.
německá
090
195
4.
francouzská
734
146
5.
švédská
622
206
6.
nizozemská
209
835
7.
španělská
088
982
8.
ruská
081
582
9.
italská
953
279
10.
polská
682
213
Růst počtu článků v
jednotlivých jazykových mutacích Wikipedie
lednu 2026 existovala Wikipedie ve více než 300 jazykových verzích. Anglická a cebuánská verze měla přes 6
milionu článků, dalších 17 verzí mělo přes milion článků, 57 přes 100
000 článků, 106 verzí více než 10
000 článků, 134 verzí více než 1
000 článků a 25 verzí více než 100 článků. Pro odlišení jednotlivých jazykových verzí se v
URL
používá standard
ISO 639-1
– např.
en
pro angličtinu,
cs
pro češtinu atd.
Nejrozsáhlejšími verzemi jsou
anglická
(10,7
% celkového počtu článků Wikipedie),
cebuánská
(9,2
%),
německá
(4,6
%),
francouzská
(4,1
%),
švédská
(3,9
%) a
nizozemská
(3,3
%). 47,7
% článků Wikipedie je napsáno v
10 jazycích, 67,2
% ve 20 jazycích.
Česká Wikipedie
byla spuštěna 3.
května 2002 a v
lednu 2026 obsahovala přes 584
000 článků jako 29. v
pořadí. České články představovaly 0,9
% z
celkového počtu článků na Wikipedii.
Slovenská Wikipedie
měla ve stejné době přes 257
000 článků.
lednu 2026 bylo na všech jazykových verzích registrováno celkem přes 126 milionu uživatelů, z
toho na anglické 40,6
%, španělské 6,1
%, německé 4,4
%, a francouzské 3,9
%. Více než 623
600 uživatelů bylo aktivních, kteří editovali v
posledních 30 dnech. Z
těch bylo opět nejvíce na anglické Wikipedii (43,8
%), španělské (6,7
%), francouzské (6,2
%) nebo německé (6,1
%). Celkem bylo evidováno 3
442 správců.
Poměr k
počtu uživatelů jazyka
porovnání k
počtu uživatelů jazyka (údaje z
března 2017
18
) tabulku s
náskokem vedou
umělé jazyky
volapük
ido
interlingua
, u nichž počet článků převyšuje velmi malý počet jejich mluvčích. Prvním z
umělých jazyků s
velkou uživatelskou základnou je
esperanto
(se 120 články na 1000 mluvčích je na 22.
místě). Z
národních jazyků
jsou na čelních místech
aragonština
kornština
(stovky článků na tisíc mluvčích), s
více než 100 články na tisíc mluvčích pak například
normanština
skotská gaelština
severní sámština
. Hranici 100 článků na 1000 mluvčích dále překročily
norská
bretonská
irské
verze. V
české verzi (43.
místo v
pořadí) na tisíc mluvčích připadá přibližně 35 článků, srovnatelná je
čuvaština
; u angličtiny cca 10. Podle závěru tabulky v
nepálském
kašmírském
paštském
paňdžábském
jazyce připadá méně než 100 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.
Licencování obsahu
Encyklopedický obsah Wikipedie je zveřejňován pod
svobodnými licencemi
, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně šířit a dále užívat. Texty ve Wikipedii byly původně zveřejňovány pod svobodnou licencí
GNU FDL
, v
červnu 2009 však veškerý textový obsah přešel pod licenci
CC BY-SA
. Další multimediální obsah, jako jsou obrázky či jiné vložené soubory, je z
velké části zveřejněn pod svobodnými licencemi různých typů; pro shromažďování a sdílení takového multimediálního obsahu používá Wikipedie centrální úložiště na projektu
Wikimedia Commons
. Na některých jazykových verzích Wikipedie je navíc dovoleno používat i některý multimediální obsah (zejména obrázky), který není k
dispozici pod svobodnou licencí, ale na základě některé výjimky z
ochrany autorským právem. Typickým příkladem je
anglická Wikipedie
, která umožňuje za jistých podmínek (zejména neexistence svobodné alternativy) používat obrázky splňující podmínky tzv.
fair use
, výjimky definované americkými zákony.
projektu Wikipedie se dbá, aby zveřejnění textů, obrázků a dalšího obsahu pod svobodnou licencí bylo v
souladu se zákonnou ochranou
autorského práva
, což na
webové síti
, zvláště na anonymních webech užívajících bezplatného hostingu, nebývá vždy obvyklé.
Software a technika
Wikipedie přijme přes 1000 požadavků za sekundu, které vyřizuje více než 170 serverů.
Wikipedie běží na
svobodném software
MediaWiki
na
clusteru
vyhrazených
serverů
na
Floridě
USA
a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v
softwarovém vývoji. Původně, v
první etapě, Wikipedie fungovala na
UseModWiki
od
Clifforda Adamse
(a je archivovaná jako
Nostalgia wiki
). Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv.
CamelCase
, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.
Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v
lednu 2002, když začala používat
wiki engine
napsaný v
PHP
databází
MySQL
, který speciálně pro Wikipedii vytvořil
Magnus Manske
. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrát
Lee Danielem Crockerem
. Tato třetí vývojová etapa byla nazvána
MediaWiki
a do ostrého provozu byla nasazena v
červenci 2002. Má svobodnou licencí
GNU GPL
a používají ji všechny projekty
nadace Wikimedia
roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturu
n-tier
. V
lednu
2005
celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s
MySQL
, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s
Apache
a 7 serverů se
Squid cache
. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z
nich je nainstalován
operační systém
Linux
, převládá distribuce
Fedora
, po jednom serveru obsazují
FreeBSD
Solaris
Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů se
Squid cache
. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z
cache
(vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na software
Perlbal
, které požadavky přepošlou na jeden z
webových serverů s
Apache.
Webservery
sestavují stránky z
databáze
a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v
souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.
Wikipedie začala budovat globální
síť
cachovacích Squid serverů v
prosinci 2004 umístěním tří strojů ve
Francii
. Dále přibyl
nizozemský
cluster s
11 servery a 23 serverů v
Koreji
Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku „Status page“
19
na serveru
OpenFacts
. Podrobné informace o serverech a software jsou na anglických stránkách „Wikimedia servers“.
20
Pomůcky k
užívání Wikipedie
Jsou vyvinuty různé softwarové pomůcky, které usnadňují prohlížení a editaci Wikipedie. Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie v
prohlížeči
Mozilla Firefox
existuje rozšíření
Wikipedia Extension
21
říjnu 2010 byl představen online nástroj
WikiBhasha
, který umožňuje snadnější tvorbu článků pomocí překladu z
anglické Wikipedie
do některých jiných jazykových verzí.
22
Hodnocení a kritika Wikipedie
Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie
Jimbo Wales
se dokonce v
roce 2006 objevil v
žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu
Time
. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu
Nature
na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a
Encyclopædia Britannica
se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb.
23
Britannica
metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla.
24
Wikipedie je velmi oblíbeným zdrojem
referátů
pro
studenty
všech typů škol. Podle průzkumu
Cambridge
ji ke studiu využívá celkem 82 procent vysokoškoláků.
25
Ke sledovaným tématům patří spory o podobu článků, při nichž (zpravidla) dva uživatelé neustále mění editace toho druhého do své původní podoby. Většina těchto tzv. revertovacích válek (
angl
edit wars
) se týká malého procenta kontroverzních článků.
26
Na
anglické Wikipedii
vysoce kontroverzním tématům patří např.
George W. Bush
anarchismus
Mohamed
27
zabránění revertovacích válek byla na Wikipedii přijata řada opatření, např. pravidlo tří revertů nebo úvodní upozornění vztahující se ke kontroverzním článkům. Také se vyvinuly metody, jak revertovací války na Wikipedii automaticky detekovat.
26
Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků
– například v
polské verzi Wikipedie
dlouho existoval článek o
Henryku Batutovi
, což byla zcela fiktivní osoba. Kriticky se k
Wikipedii v minulosti vyjadřovali zástupci
Encyclopedie Britanniky
28
Nejčastěji uváděným nedostatkem Wikipedie je to, že žádná vydavatelská autorita neručí za správnost obsahu.
29
Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s
komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. Například stránka
wikitruth.info
obsahuje široké spektrum negativních hodnocení anglické Wikipedie až po zesměšňování a urážky konkrétních osob.
Daniel Dočekal
o Wikipedii uvedl: „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s
nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších.“
30
roce 2013 byla po Wikipedii pojmenována
planetka
Systematická zaujatost
Související informace naleznete také v článku
Systémová podjatost
Některé zdroje Wikipedii kritizují pro její systematickou liberální (v americkém smyslu slova
liberalismus
, tj. liberálně-levicovou), levicovou a protikonzervativní zaujatost.
31
Sám zakladatel Wikipedie
Jimmy Wales
uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější nežli názory průměru americké společnosti, ale vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější než obyvatelstvo Spojených států.
32
Lawrence Solomon
National Review
dochází ke zjištění, že články o tématech jako
globální oteplování
inteligentní design
či
Roe vs. Wade
vykazují systematickou zaujatost ve prospěch liberálů.
33
Zaujatý a hyperkritický pohled Wikipedie na
inteligentní design
uvádí ve svém článku v
roce 2007 i
The Christian Post
34
Nicholas Stix v
časopise
American Renaissance
dokládá systematickou levicovou zaujatost Wikipedie v
rasových
otázkách. Wikipedie se staví pozitivně k
rasové desegregaci,
afirmativní akci
a mezirasovému manželství. Informuje o bělošském násilí vůči jiným rasovým skupinám, ale naopak zamlčuje události opačného charakteru. Pozitivně se vyjadřuje o antirasistických i radikálních černošských aktivistech, ale naopak pomlouvá a negativně nálepkuje členy probělošských skupin. Když přijde na „věrohodného zdroje“ v
otázce rasy a politiky, může jimi být jen cokoliv „věrohodně levicového“. Zdroji mohou být liberální vysokoškolské noviny a dokonce i fundraisingové dopisy organizací jako
Southern Poverty Law Center
či
Anti-Defamation League
, naopak nepohodlné stránky jsou odstraňovány.
35
září 2010 srovnal
Rowan Scarborough
časopise
Human Events
přístup Wikipedie k
biografickým článkům o kandidátech ve volbách konaných v
témže roce a vyšlo mu, že Wikipedie systematicky výrazně negativněji informuje o konzervativcích a kandidátech podporovaných hnutím
Tea Party
nežli o liberálech a středově orientovaných kandidátech.
36
Tim Anderson
, vyučující na
Sydneyské univerzitě
, tvrdí, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. V
článku o
Hugo Chávezovi
jsou používány vůči němu kritické zdroje, ale zdroje jako
Venezuela Analysis
Z Magazine
označují správci Wikipedie za „nepoužitelné“.
37
Dne 24. prosince 2024 vyzval
Elon Musk
dárce, aby přestali posílat finanční příspěvky Wikipedii.
38
Elon Musk následně v roce 2025 vytvořil konkurenční projekt, zvaný
Grokipedia
39
Sesterské projekty
Logo nadace Wikimedia
Vedle Wikipedie provozuje nadace Wikimedia několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří:
Wikislovník
– výkladový slovník a
tezaurus
Wikizdroje
– úložiště volných dokumentů,
Wikimedia Commons
– repozitář svobodných multimediálních děl,
Wikizprávy
– otevřené zpravodajství,
Wikicitáty
– sbírka citátů,
Wikiknihy
– volně dostupné učebnice a příručky,
Wikidruhy
– adresář biologických druhů,
Wikidata
– svobodná databáze znalostí a
Wikicesty
– cestovní průvodce.
Odkazy
Reference
MCNEIL, Mark. Wikipedia makes a house call to Mac.
The Hamilton Spectator
. 2011-10-04.
Dostupné online
[cit. 2019-09-06].
ISSN
1189-9417
. (anglicky)
POE, Marshall. The Hive.
The Atlantic
[online]. 2006-09-01 [cit. 2019-09-06].
Dostupné online
. (anglicky)
TANCER, Bill. Look Who's Using Wikipedia.
Time
. 2007-03-01. The sheer volume of content [...] is partly responsible for the site's dominance as an online reference. When compared to the top 3,200 educational reference sites in the US, Wikipedia is No. 1, capturing 24.3% of all visits to the category..
Dostupné online
[cit. 2019-09-06].
ISSN
0040-781X
. (anglicky)
WOODSON, Alex. Wikipedia remains go-to site for online news.
Reuters
. 2007-07-08. Online encyclopedia Wikipedia has added about 20 million unique monthly visitors in the past year, making it the top online news and information destination, according to Nielsen//NetRatings..
Dostupné online
[cit. 2019-09-06]. (anglicky)
Comscore MMX Ranks Top 50 U.S. Web Properties for August 2012.
Comscore, Inc.
[online]. [cit. 2019-09-06].
Dostupné online
. (anglicky)
wikipedia.org Competitive Analysis, Marketing Mix and Traffic - Alexa.
www.alexa.com
[online]. [cit. 2019-09-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2020-08-25.
DEWEY, Caitlin. Wikipedia has a ton of money. So why is it begging you to donate yours?.
Washington Post
. 2015-12-02.
Dostupné online
The Mysterious Workings of Wikis: Who Owns What?.
www.ecommercetimes.com
[online]. [cit. 2019-09-06].
Dostupné online
. (anglicky)
MULLIN, Joe. Wikimedia Foundation employee ousted over paid editing.
Ars Technica
[online]. 2014-01-10 [cit. 2019-09-06].
Dostupné online
. (anglicky)
SHYN, Annis. Wikipedia was born in 2001. And the world got a bit truthier..
Washington Post
. 2017-01-05.
Dostupné online
SignOnSanDiego.com > News > Technology -- Wikipedia family feud rooted in San Diego.
web.archive.org
[online]. 2016-11-11 [cit. 2019-09-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
MILIARD, Mike. Feature | Wikipediots: Who are these devoted, even obsessive contributors to Wikipedia?.
Salt Lake City Weekly
[online]. [cit. 2019-09-06].
Dostupné online
. (anglicky)
COHEN, Noam. Wikipedia vs. the Small Screen.
The New York Times
. 2014-02-09.
Dostupné online
[cit. 2019-09-06].
ISSN
0362-4331
. (anglicky)
ŠTRAUCH, Adam.
Wikipedie: 10 let od článku "Hello world"
[online]. root.cz, 2011-01-17 [cit. 2011-01-19].
Dostupné online
Statistiky Wikipedie v
grafech
(anglicky)
Statistika na alexa.com.
www.alexa.com
[online]. [cit. 2019-09-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2020-08-25.
Wissen Media Verlag:
Das Wikipedia Lexikon in einem Band. Die meistgesuchten Inhalte der freien Enzyklopädie
Status status page.
openfacts.berlios.de
[online]. [cit. 18-01-2006].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
20-11-2005.
Wikimedia servers
Wikipedia Extension
Archivováno
17. 1. 2020 na
Wayback Machine
(anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s
Wikipedií (možnost stažení)
Wikipedistům přibyl mocný pomocník z
Indie
Archivováno
14. 1. 2013 na
Wayback Machine
Chip online, 19.10.2010
Wikipedia versus Britannica
na webu lidovky.cz
Václav Nývlt:
Spor o encyklopedii: která je přesnější, které víc věřit?
(technet.cz, 24. 3. 2006)
SUGDEN, Joanna. Half of Cambridge students admit cheating.
The Times
[online]. Times Newspapers Ltd., 2008-10-31 [cit. 2008-12-06].
Dostupné v
archivu
pořízeném z
originálu
dne
2010-05-30. (anglicky)
SUMI, Robert, et al. Edit wars in Wikipedia.
Privacy, Security, Risk and Trust (PASSAT), 2011 IEEE Third International Conference on and 2011 IEEE Third International Confernece on Social Computing
Dostupné online
doi
10.1109/PASSAT/SocialCom.2011.47
Topics that spark Wikipedia 'edit wars' revealed
[online]. BBC.
Dostupné online
PRESS, Associated. Wikipedia, Britannica: A Toss-Up.
Wired
Dostupné online
[cit. 2025-01-17].
ISSN
1059-1028
. (anglicky)
Online encyklopedie nejsou jen Wiki
lupa.cz, Michal Černý
ČTK
. Česká mutace Wikipedie dosáhla 100.000 článků.
FinančníNoviny.cz
[online]. 2008-06-20 [cit. 2008-08-21].
Dostupné online
How the Left Conquered Wikipedia
nedostupný zdroj
Mark Glaser.
"Wales Discusses Political Bias on Wikipedia". PBS Mediashift. 2007-08-21
Archivováno
13. 1. 2013 na
Wayback Machine
Solomon, Lawrence.
"Wikipropaganda On Global Warming".
National Review
. CBSNews.com. 2008-07-20.
Doug Huntington.
'Design' Proponents Accuse Wikipedia of Bias, Hypocrisy
[online]. The Christian Post, 2007-05-09 [cit. 2007-08-09].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2007-08-12.
Nicholas Stix:
Wikipedia on Race - ‘World’s biggest encyclopedia’ serves up propaganda.
Archivováno
6. 1. 2009 na
Wayback Machine
American Renaissance
. červenec 2007
SCARBOROUGH, Rowan.
Human Events
[online]. 2010-09-27 [cit. 2010-10-03].
Dostupné v
archivu
pořízeném dne
2010-12-07.
Marcus Browne (February 13, 2008)
Wikipedia accused of 'US-centric bias'
Archivováno
26. 6. 2009 na
Wayback Machine
ZDNet
Australia
KAP. Přestaňte dotovat „Wokepedii“, vyzval Musk. Internetová encyklopedie je poháněna progresivismem.
Echo24.cz
[online]. 2024-12-28 [cit. 2025-01-28].
Dostupné online
Elon Musk launches Grokipedia to compete with online encyclopedia Wikipedia.
AP News
[online]. 2025-10-28 [cit. 2025-12-29].
Dostupné online
. (anglicky)
Související články
Česká Wikipedie
Kiwix
Logo Wikipedie
Necyklopedie
Wikipedia Review
Wikipedista rezident
Externí odkazy
Galerie
Wikipedie
na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu
Wikipedie
na Wikimedia Commons
Kategorie
Wikipedie
ve Wikizprávách
Slovníkové heslo
Wikipedie
ve Wikislovníku
Výukový kurs
Práce na Wikipedii
ve Wikiverzitě
Téma
Wikipedie
ve Wikicitátech
wikipedia.org
– Mnohojazyčný vstupní portál
cs.wikipedia.org
– Česká edice
Seznam jazyků Wikipedie
Seznam jazykových verzí
podrobnějšími údaji (anglicky)
ČT: Historie.cs. Wikipedie, dvacetiletý vševěd
Dobré ráno: Všeználek
– záznam vysílání České televize při příležitosti 18 let od vzniku Wikipedie
Změna hesla na Wikipedii přijde draho
– morální problematika úpravy článků za úplatu
Wikipedie
na
Mastodonu
(součást
Fediverse
Projekty
nadace Wikimedia
Wikicesty
Wikicitáty
Wikidata
Wikidruhy
Wikifunkce
Wikiknihy
Wikijunior
) •
Wikipedie
Wikislovník
Wikiverzita
Wikizdroje
Wikizprávy
MediaWiki
Meta-Wiki
Wikimania
Commons
Inkubátor
Jazykové verze
Wikipedie
podle počtu článků
5 000 000+
anglická
en:
) •
cebuánská
ceb:
2 000 000+
německá
de:
) •
francouzská
fr:
) •
švédská
sv:
) •
nizozemská
nl:
) •
španělská
es:
) •
ruská
ru:
1 000 000+
italská
it:
) •
polská
pl:
) •
egyptskoarabská
arz:
) •
čínská
zh:
) •
japonská
ja:
) •
ukrajinská
uk:
) •
arabská
ar:
) •
vietnamská
vi:
) •
warajská
war:
) •
portugalská
pt:
) •
perská
fa:
750 000+
čečenská
ce:
) •
katalánská
ca:
) •
indonéská
id:
500 000+
korejská
ko:
) •
srbská
sr:
) •
norská (bokmål)
no:
) •
turecká
tr:
) •
tatarská
tt:
) •
finská
fi:
) •
česká
cs:
) •
maďarská
hu:
) •
rumunská
ro:
250 000+
baskická
eu:
) •
srbochorvatská
sh:
) •
malajská
ms:
) •
min nan
zh-min-nan:
) •
hebrejská
he:
) •
esperantská
eo:
) •
uzbecká
uz:
) •
arménská
hy:
) •
dánská
da:
) •
bulharská
bg:
) •
velšská
cy:
) •
zjednodušená
angličtina
simple:
) •
řecká
el:
) •
běloruská
be:
) •
slovenská
sk:
) •
estonská
et:
) •
urdská
ur:
100 000+
jihoázerbájdžánská
azb:
) •
kazašská
kk:
) •
galicijská
gl:
) •
chorvatská
hr:
) •
minangkabauská
min:
) •
litevská
lt:
) •
ázerbájdžánská
az:
) •
slovinská
sl:
) •
gruzínská
ka:
) •
bengálská
bn:
) •
tamilská
ta:
) •
thajská
th:
) •
ladinská
lld:
) •
norská (nynorsk)
nn:
) •
hindská
hi:
) •
makedonská
mk:
) •
kantonská
zh-yue:
) •
lotyšská
lv:
) •
latinská
la:
) •
asturská
ast:
) •
afrikánská
af:
) •
telužská
te:
) •
tádžická
tg:
) •
barmská
my:
) •
svahilská
sw:
) •
albánská
sq:
) •
malgašská
mg:
) •
maráthská
mr:
75 000+
bosenská
bs:
) •
hauská
ha:
) •
kurdská
ku:
) •
bretonská
br:
) •
běloruská (taraškevica)
be-tarask:
) •
okcitánská
oc:
) •
malajálamská
ml:
) •
dolnoněmecká
nds:
) •
sorání
ckb:
) •
lombardská
lmo:
) •
kyrgyzská
ky:
) •
západopandžábská
pnb:
) •
javánská
jv:
Stav k
1.
dubnu 2026 •
Seznam všech jazykových verzí Wikipedie s aktuální statistikou
Autoritní data
NKC
ph640673
BIBSYS
8030646
BNF
cb150837752
(data)
CANTIC
981058613293806706
GND
7545251-0
LCCN
no2008072801
MBA
6bfad59d-5184-4da5-8352-65d6782a0233
MBL
5e5059cb-e842-4ba7-b2ba-ef3cd880d35a
NLI
987007498400705171
NSK
000625468
SELIBR
319345
SUDOC
11109383X
VIAF
195846295
Portály
Internet
Citováno z „
Kategorie
Wikipedie
Internetové encyklopedie
Projekty nadace Wikimedia
Díla pod licencí Creative Commons
Vzniklo 2001
Skryté kategorie:
Wikipedie:Polozamčené stránky
Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje
Monitoring:Články s identifikátorem NKC
Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS
Monitoring:Články s identifikátorem BNF
Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC
Monitoring:Články s identifikátorem GND
Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz
Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz hudební vydavatelství
Monitoring:Články s identifikátorem NLI
Monitoring:Články s identifikátorem NSK
Monitoring:Články s identifikátorem SELIBR
Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC
Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
Portál Internet/Zapojené články
Wikipedie
Přidat téma