Wikislovník:Pod lípou (lingvistika) – Wikislovník
Přeskočit na obsah
Z Wikislovníku
Poslední komentář:
před 1 měsícem
od uživatele Dan Polansky v tématu „
Biomasa
Zkratka
WS:PLL
WS:PLJ
Pod lípou
je místo pro setkání všech tvůrců Wikislovníku a pro vedení obecných diskusí. Zde vedeme diskuse
o jazyce
, o jazycích, o jazykovědě a především lexikologii. Také sem patří diskuse o jednotlivých heslech, slovech či tvarech, pokud je není možné či vhodné vést na diskusní stránce příslušného hesla (např. diskuse o obnovení smazaných hesel). Vede-li se u některého hesla zásadní lingvistická debata, lze na ni na této stránce upozornit širší Wikislovníkovou veřejnost.
Tématické podstránky
editovat
Pod lípou
obecná diskuse a témata, která nelze zařadit do žádné speciální podstránky
Pod lípou (pravidla)
návrhy, tvorba, a aplikace pravidel, debata o obvyklých a vhodných postupech
Pod lípou (technika)
technické dotazy, problémy a požadavky.
Pod lípou (lingvistika)
obecná i konkrétní lexikologická a lingvistická témata.
Archivace
editovat
Aby stránka nepřekračovala svou velikostí příjemnou míru, je dobré ji na roční bázi archivovat, nebo i častěji, nastanou-li objemnější diskuse.
Doposud existující archivy:
Pod lípou (2006–2015)
Archiv-2007-1
Archiv-2008-1
Archiv-2008-2
Archiv-2009-1
Archiv-2010-1
Archiv-2011-1
Archiv-2012-1
Archiv-2013-1
Archiv-2014-1
Archiv-2015-1
Archiv-2015-2
Archiv-2015-3
Archiv-2015-4
Archiv-2015-5
Archiv-2016-1
Archiv-2016-2
Archiv-2017
Archiv-2018
Archiv-2019
Archiv-2020
Archiv-2021
Archiv-2022
Archiv-2023-1
Archiv-2023-2
Archiv-2023-3
Archiv-2024-1
Archiv-2024-2
Archiv-2024-3
Archiv-2025
Pod lípou (lingvistika) (od 2015)
Archiv-2016-1
Archiv-2022
Staroslověnský etymologický slovník dokončen
editovat
Nejnovější komentář:
před 3 lety
1 komentář
1 člověk v diskusi
Rád bych vás informoval o dokončení tohoto impozantního díla, detail
zde
Palu
diskuse
31. 1. 2023, 23:24 (CET)
Odpovědět
Vydána veřejné přístupná elektronická databáze jihokarpatských nářečí
editovat
Nejnovější komentář:
před 3 lety
1 komentář
1 člověk v diskusi
Slovanským ústavem AV ČR
byla vydána
elektronická databáze jihokarpatských nářečí Ivana Paňkevyče
s bezplatným veřejným přístupem
Palu
diskuse
27. 2. 2023, 01:08 (CET)
Odpovědět
Nespisovné Marakeše
editovat
Nejnovější komentář:
před 3 lety
29 komentářů
2 lidé v diskusi
Prosil bych ty, kdo to umí, aby oznčili příznakově hesla
Marakeš
Marrakéš
Marákeš
, a
Marrakeš
coby nespisovná; protože tyto varianty nejsou v autoritativních zdrojích jako je PČP, IJP a spol., narozdíl od
Marrákeš
, jsou nejspíš k zařazení pod hlavu "nespisovný". Možná tedy "obecný"? Pokud někdo upraví alespoň jedno heslo, ostatní mohu upravit sám. O co nemám zájem je šablona "chybný zápis", jež neumožňuje vybavit hesla patřičně lexikografickou informací. V principu by i na definiční řádku šlo napsat něco jako "nespisovná varianta slova X", případně "(obecná čeština) varianta slova X", a oddíl překladů by se smazal coby patřící pouze do spisovné varianty, a tím by se překladová informace centralizovala na jedno místo namísto toho, aby byla na šesti místech. --
Dan Polansky
diskuse
25. 3. 2023, 13:08 (CET)
Odpovědět
Založil jsem dle dřívějšího výzkumu
Wikislovník:Spisovná čeština
, s odkazy, a trochu rozšířil. Přijde mi, že by se hesla měla označit co patřící do obecné češtiny, nebo rovnou "nespisovné"; ostatně IJP zná značku "nespis.". Nejlepší řešení se hledá, ale označit coby "ob." by bylo prozatimní řešení aby čtenář zhruba věděl, na čem je. --
Dan Polansky
diskuse
25. 3. 2023, 16:17 (CET)
Odpovědět
Naprostý nonsens. Pokud je nespisovný, doložte to. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 17:48 (CEST)
Odpovědět
To chce klid. Někteří míní, že pokud jeden tvar je v PČP ale podobný tvar není, pak ten podobný je nespisovný či nějak chybný. Dost možná to tak ale úplně není, např. dle toho, že
Sókratés
nejspíš není chápaný coby nespisovný, byť není v PČP, zatímco
Sokrates
je v PČP. Chce to věc řádně vyzkoumat. --
Dan Polansky
diskuse
To míní špatně. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 17:54 (CEST)
Odpovědět
Asi byste měl tedy vysvětlit, jak nespisovné tvary rozpoznat, když tomu tak dobře rozumíte. Například se tvrdilo, že tvar
scénárista
je nespisovný, neb není kodifikovaný ve slovnících, oproti tvaru
scenárista
. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 17:59 (CEST)
Odpovědět
Nespisovné tvary rozpoznat:
1) explicitně doložená nespisovnost ve věrohodném autoritativním zdroji o současné češtině
2) nespisovnost doložená nespisovnou stylistikou textů, v kterých se objevuje, zároveň absencí v textech spisovných.
Obdobně to platí pro jakékoliv jiné vrstvy jazyka (nářeční, slangové, atd.). --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 18:02 (CEST)
Odpovědět
Bodu 1) výše rozumím: IJP někdy praví "nesp." či tak něco a pokud je vedený příznak ukazující na nespisovnost, pak je to jasné. Problém je s tvary, které ve slovnících nejsou. Dle vašeho posouzení, je tvar
scénárista
(dlouhé é) spisovný, nebo spisovný není? --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 18:05 (CEST)
Odpovědět
1) v SYN2010 poměrně běžné
2) ministerstvo používá:
3) žádný problém s utvořením kromě údajného nedodrženého etymologického původu není:
(ve skutečnosti to může být - zatím v IJP nedoložená - varianta odvozená třeba od "scénář")
4) (spisovné) knihy používají:
5) (spisovné) noviny používají:
Sečteno a podtrženo, pokud někdo tvrdí, že je to nespisovný nebo dokonce chybný tvar, jistě najde k tomu jakékoliv relevantnější podklady, než že ho neuvádí (z logiky věci nikdy nekompletní) slovníky, které (k této chvíli) neuvádí ani (evidentně spisovná) slova linuxový, Ratibořičan, podpásově, moliský, rotoped, atd.
A avizuji, že zdroj uvedený v 3)
není autoritativní, ale spíše popularizační
a dokládá jedině to, že pokud odvozujeme scenáristu od latinského scēna, scaena, potom volíme krátké "e", přičemž vůbec nemluví o možnosti odvodit od "scénář". Nemluvě o tom, že odvodit od scena pomocí -ista slovo scenarista ("r" asi přinesl Ježíšek) ve mě budí dost velké pochyby i ve světle utváření ostatních obdobných slov
motokára-motokárista (ne motokárárista), flétna-flétnista (ne fletnárista), charta-chartista (ne chartářista)
, takže je otázka, jak je ten popularizační zdroj vůbec přesný a kde vzal informaci o etymologii, která vypadá spíš na ten scénář. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 18:35 (CEST)
Odpovědět
Docela dobrá práce. Dodám však, že příklady výše začínající na "linuxový" jsou irelevantní, neboť nespadají pod případ, kdy tvar není v PČP zatímco jeho varianta ano; neboť v takovém případě se skutečně zdá, že PČP vybírají z několika možných variant jednu kodifikovanou a ty ostatní zavrhují; a to se zdá být potvrzeno i skutečností, že u některých tvarů PČP uvádějí variant vícero, např. "filozofie" a "filosofie". --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 18:42 (CEST)
Odpovědět
Dále váš přístup odporuje těm zdrojům z
Wikislovník:Spisovná čeština
, které praví, že spisovná čeština je z definice kodifikovaná. Například váš oblíbený NESČ: "Systém jazykových prostředků, které jsou celonárodně užívány především v psané formě a v oficiálních projevech mluvených. S.č. je centrálním, a to
regulovaným
útvarem národního jazyka (viz ↗národní jazyk, ↗regulace jazyka), kulturní varietou s vyšší sociální prestiží; plní i funkci integrační, národně reprezentativní a kulturotvornou. Je
kodifikována
v mluvnicích, slovnících, pravidlech pravopisu a výslovnosti (viz ↗kodifikace)." Tučně ode mě. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 18:44 (CEST)
Odpovědět
Spisovná čeština je přímo slovníky kodifikovaná pouze částečně, slovníky z podstaty nemohou obsahovat veškerou slovní zásobu jazyka, byť třeba jen spisovné vrstvy - prostě to nejde. Denně vznikají nové spisovné výrazy. A toto není nijak v rozporu se zdroji, které citujete. Kodifikace češtiny totiž neznamená, že někdo někam napíše soupis slov, které lze ve spisovné češtině použít, ale znamená to to, že byla vydána jasná pravidla, jak se tato slova mohou tvořit - například těžko bude spisovné "linuxovej", když je doloženo, že spisovná koncovka je -ý. Zároveň je doloženo, že -ový je přípona pro tvorbu adjektiv od substantiva a že slovo linuxový utvořené od linux je zcela regulerní spisovný výraz. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 18:49 (CEST)
Odpovědět
Zase mícháte případ nových slov (
linuxový
) s případem více variantních tvarů (
filozofie
filosofie
). Ano, PČP není úplný seznam všech slov, ale když vybere jeden tvar a ostatní zamlčí, to už se pravděpodobně u mnoha uživatelů počítá za zamítnutí; tak jsem viděl argumentovat Lenku64 a snad ještě nějakého Čecha v anglickém Wikislovníku; tak i Bazi v diskuzi v
Talk:scénárista
. (Když jde o pojem
chybný
, s Bazim naprosto nesouhlasím.) Ale zase jak jsem řekl, máme tu případ
Sókratés
, a věc se nám komplikuje. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 18:59 (CEST)
Odpovědět
Není to žádné míchání. To, že nějaký tvar nebo slovo není v příručce vůbec nic neříká o tom, proč tam není - jestli někdo zapomněl nebo někdo myslel, že je to nespisovné (ve slovnících jsou přitom i nespisovné tvary, například
hovorové
nebo
obecné
- všimněte si, že obojí jsou tvary a ne lemmata). --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 19:15 (CEST)
Odpovědět
Přijde mi, že se jaksi opakujete. Míchání to zjevně je, ale k důvodům pro to bych se opakoval. Jenom vás opravím, že výrazy označené jako "hovorové" jsou dle zdrojů spisovné, nikoli nespisovné. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 19:58 (CEST)
Odpovědět
Nemáte tak úplně pravdu, jsou výrazy hovorové (používané při mluveném projevu a jsoucí na pomezí spisovného a dalších vrstev, jako je slang, obecná čeština, apod.) a spisovné (používané při psaném projevu). Potom máme na této stupnici ještě například obecné, které jsou více zvdálené od spisovného než hovorové, nebo knižné, které jdou naopak od spisovných opačným směrem směrem k zastaralosti a ustrnulosti. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 20:04 (CEST)
Odpovědět
Dle zdrojů je čeština označená coby hovorová disjunktní (nepronikající se) k češtině označené coby obecné; dle zdrojů je čeština hovorová součást češtiny spisovné. Jak je to podle Palua je mi celkem jedno --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:11 (CEST)
Odpovědět
Slang není součástí "hovorové" češtiny, alespoň když jde o odborné značení ve slovnících. Výraz "hovorový" tak jak užívaný ve slovnících a v odkázané odborné literatuře je něco jako terminus technicus; není to čeština typická pro hovor. Zejména tvar "černej" čeština hovorová není.--
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:13 (CEST)
Odpovědět
Radši vám ocituji zdroje:
"Hovorové jazykové prostředky jsou součástí spisovného jazyka [...]
"Jádrem
s.č.
[spisovné češtiny] jsou prostředky stylově neutrální (např. okno, číst, když, před), vhodné pro jakýkoli typ textu. Prostředky knižní nacházíme v některých textech uměleckých, odborných, popř. v oficiálních n. záměrně stylizovaných projevech psaných n. mluvených (např. odtušil, kráčeti, kontemplace, haluz, nýbrž, kterak), prostředky
hovorové
zejm. v mluvené formě
s.č.
(píšou, bez třech, polívka), prostředky expresivní v projevech citově příznakových (miminko, šuškat, tunelář, debakl, hrůzostrašný). [...]
--
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:19 (CEST)
Odpovědět
Nepsal jsem, že je slang součástí hovorové češtiny ani že je černej hovorová čeština. K hovorové češtině a jejímu vymezení
zde
. Myslím, že to chce větší přehled. Především ale nechápu smysl toho, o čem tu mluvíme - to chcete ukázat, že jste chytřejší, nebo sledujete nějaký věcný cíl v této debatě? Nebavili jsme se původně o tom, jestli máte nebo nemáte nějaké podklady k tomu, že je Marakeš nespisovný? --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 20:23 (CEST)
Odpovědět
(Odsadit zpět) Vyhradil jsem se k Paluově výroku, že "ve slovnících jsou přitom i
nespisovné
tvary, například
hovorové
nebo obecné". Měl jsem snad čekat, že to k ničemu nepovede? A to jsem si dal i práci ocitovat zdroje pro maximální pohodlí. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:28 (CEST)
Odpovědět
Přečtěte si prosím o hovorové češtině na odkazu, který jsem poskytl. Mj. i kdyby se vám podařilo doložit, že hovorovou češtinu vnímám špatně, což nepodaří, protože má v protikladu ke spisovné češtině ve slovnících svůj vlastní příznak jakožto jasné vymezení, tak pořád je jádro mého tvrzení v tom, že ve slovnících jsou i nespisovné tvary - ale můžete si dát místo "nespisovné" slovo "příznakové", pokud vám to pomůže pochopit smysl toho argumentu. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 20:41 (CEST)
Odpovědět
Tento úhybné manévr nejen že nevyšel, ale navíc se pouštíte do dalších dobrodružství. A sice: 'můžete si dát místo "nespisovné" slovo "příznakové"': to si nejste schopný ani po sobě v klidu přečíst, co píšete, a vyhnout se dalšímu karambolu? Protože "zastaralý" stejně jako "hovorový" je
příznakový
, ale přesto
spisovný
. Vidím, že odborník na spisovnost promluvil. Nebo to byl sádrový ježek? --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:45 (CEST)
Odpovědět
Logicky jsem mluvil o příznacích relevantních k této diskusi. Vůbec nemluvíte k argumentu, že slovníky nutně neobsahují jen spisovné tvary, a řešíte tady místo toho mou kompetenci. To vám přijde konstruktivní? O co vám jde? Chcete prosadit, že Marakeš je nespisovný tvar, i když k tomu nemáte ani zbla podkladů? --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 20:52 (CEST)
Odpovědět
Co jste řekl jste řekl. Že jste si k tomu vymyslel zase nějaký úhybný manévr značí, že chyby jednoduše neuznáváte, ani když jsou do očí bijící; místo toho si najdete nějakou špatně uvěřitelnou výmluvu. A to byl váš vstup do této diskuze dost cenný, nicméně příliš rozsypaný, abych tak řekl. Přesnost první ctnost a ta tady bohužel chybí. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:54 (CEST)
Odpovědět
Úhybný manévr je především to, že vůbec nemluvíte k věci. --
Palu
diskuse
27. 3. 2023, 20:56 (CEST)
Odpovědět
Mě je celkem jedno zda je
Marakeš
nespisovný tvar. Ostatně onen "spisovný"
Marrákeš
je mi nesympatický, a
Marakeš
je mi sympatičtější. Zastyděl jsem se, že jsem nazakládal možná nespisovná hesla pro Marákeše a spol. bez označení příznakem a chtěl jsem to napravit. Na druhé straně pokud čtenář neví že má jít do PČP a do dalších autoritativních zdrojů, tak trochu taky jeho problém. --
Dan Polansky
diskuse
27. 3. 2023, 20:58 (CEST)
Odpovědět
(Odsadit zpět) Aha, takže stále ještě nepochopil: "že hovorovou češtinu vnímám špatně, což nepodaří, protože má v protikladu ke spisovné češtině ve slovnících svůj vlastní příznak jakožto jasné vymezení, [...]". Ne, hovorová čeština
není
v protikladu ke spisovné češtině, byť má vlastní příznak, dle výše citovaných zdrojů. --
Dan Polansky
diskuse
28. 3. 2023, 07:14 (CEST)
Odpovědět
Jako kategorie příznaků v protikladu je. V teorii je to vrstva spisovného jazyka s odstraněním vlivů zastaralých, ustrnulých, knižních a básnických a s posílením vlivů slangu nebo obecné češtiny. Každopádně tahle debata má být úplně o něčem jiném, a to, jestli máte doklad o tom, že je Marakeš nespisovné nebo jakékoliv jinak příznakové slovo. Pokud mu chcete dát nějaký příznak, tak ho doložte. --
Palu
diskuse
28. 3. 2023, 09:33 (CEST)
Odpovědět
Podle jakého zdroje? Mé zdroje tomu výše protiřečí; podle mých zdrojů je "hovorová" i "knižní" čeština součásti spisovné češtiny. --
Dan Polansky
diskuse
28. 3. 2023, 10:28 (CEST)
Odpovědět
valecny neologismy
editovat
Nejnovější komentář:
před 4 měsíci
3 komentáře
3 lidé v diskusi
cetl jsem nova slova
chcimír
ork
; muze nekdo to pridat a definovat?
Diligent
diskuse
7. 6. 2023, 09:52 (CEST)
Odpovědět
Diligent
: Jedno jsem založil, na druhé jsem ještě nenašel dost materiálu, ale měl jsem jenom chvilku, někdy to zkusím probádat víc. --
Palu
diskuse
9. 6. 2023, 18:02 (CEST)
Odpovědět
Ještě by bylo dobré
koncert Kobzona
na koncert Kobzona
Kobzonův koncert
. --
Uživatel:kusurija
diskuse
29. 11. 2025, 12:09 (CET)
Odpovědět
Eskymáčtina - smaz?
editovat
Nejnovější komentář:
před 1 rokem
10 komentářů
2 lidé v diskusi
Zrovna se prodírám kategorizací a opravuju nedostatky. Natrefil jsem na
Příloha:Slova přejatá z eskymáčtiny (čeština)
. Zdá se, že eskymáčtina neboli inuitština je spíše jazyková rodina, než jazyk, aspoň co čtu na Wikipedii. Problém je, že naše zvyklost je zakládat kategorie jazykům, které splňují podmínky zařazení, tedy mají svůj iso kód atd. Nikoliv jazykovým rodinám (výjimkou je zvláštní případ
norštiny
, která tu má jediná souhrnnou kategorii obou variant. Pokud tedy neurčíme, k jakému přesně jazyku ta slova patří, a neroztřídíme to (a pokud správně chápu, že nejde o jeden svébytný jazyk), obávám se, že tu přílohu budeme muset smazat jako zmatečnou nebo odsunout do autorova jmenného prostoru. Nevím, jestli to dát na ŽoO, když je to příloha, ale tady to snad i uvidí víc lidí. Díky za názory jak s tím naložit.
Palu
diskuse
27. 5. 2024, 18:42 (CEST)
Odpovědět
Další takový případ:
Příloha:Slova přejatá z indoárijských jazyků (čeština)
. --
Palu
diskuse
27. 5. 2024, 18:46 (CEST)
Odpovědět
Procesně je tento návrh Pod lípou v pořádku. Proces "
WS:ŽoO
" je určený pro hesla a nikoli pro přílohy: "Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k ověření, zda heslo nebo nějaký jeho význam splňuje naše podmínky pro zařazení. "
Věcně se zatím nevyjadřuji; dám příležitost ostatním. Zatím jen podotknu, že přílohy působí jako nezavádějící a obsahují uvedení zdroje, ze kterého bylo čerpáno. --
Dan Polansky
diskuse
29. 5. 2024, 09:28 (CEST)
Odpovědět
Tak zdroje vám dohledám k lecčemu, tady je otázka ale položená jinak - jestli začneme kategorizovat celé jazykové rodiny nebo budeme pokračovat jen v podporovaném módu svébytných jazyků standardizovaných prostřednictvím ISO.
Palu
diskuse
29. 5. 2024, 11:32 (CEST)
Odpovědět
Zjevně nemusíme
začít
kategorizovat podle širších kategorií než jsou jazyky definované v ISO, protože tak
již činíme
. Nevím co je "podporovaný mód" (kdo nebo co ho podporuje?) a co je "svébytný jazyk" (oproti čemu, nesvébytnému jazyku?) --
Dan Polansky
diskuse
29. 5. 2024, 11:46 (CEST)
Odpovědět
Bohužel vám moc nerozumím. Zkusím to ještě jednou.
Wikislovník nepodporuje
zpracovávat hesla nebo přílohy za jazykové rodiny, jazykové rodiny tu vůbec systémově nevedeme. Zmíněné přílohy výše se týkají jazykové rodiny, nikoliv podporovaných jazyků. Měli bychom tedy ty přílohy rozdělit podle těchto pdoporovaných jazyků, pokud to dokážeme, případně je bohužel smazat. Jinak je jednak nemůžeme zakategorizovat, protože eskymáčtina ani indoárijské jazyky tu svojí kategorii nemají a mít nemají, jednak se tím ale taky vystavujeme absurdní situaci, kdy můžeme vytvořit podobnou přílohu o jakékoliv jazykové rodině, takže budeme mít Příloha:Slova přejatá z maďarštiny (čeština), Příloha:Slova přejatá z ugrických jazyků (čeština), Příloha:Slova přejatá z ugrofinských jazyků (čeština) a na závěr ještě Příloha:Slova přejatá z uralských jazyků (čeština). A možná by se pak ještě mohl někdo rozpomenout na spornou nostratickou rodinu. Netuším, kdo by takovou změť kombinací smysluplně udržoval, ani jak by se zajistilo, že se slova do rodin přiřadila, protože slovo přijaté z maďarštiny může být ve výsledku původem indoevropské a do maďarštiny přejaté teprve nedávno, málokdo tohle má ale šanci stopovat. Ostatně s tím souvisí i téma níže, kde navrhuji úplně toto nahradit kategorizací, a potom by dávalo i smysl zavést klidně i kategorizaci pro ty jazykové rodiny, pokud to někoho zajímá, a pokud se tu domluvíme, že to má nějaky smysl. Zatím si ale myslím, že to jsou jen v dobrém úmyslu, ale nevhodně založené přílohy. --
Palu
diskuse
29. 5. 2024, 12:16 (CEST)
Odpovědět
Odkázal jste
Wikislovník:Zařazované jazyky
, kde se praví "Předmětem hesla na Wikislovníku mohou být pouze termíny v zařazovaných jazycích"; o
přílohách
(ne heslech) se tam nepraví nic. Pokud bude přesto konsenzus ke smazání dotyčných příloh, tak se holt smažou, ale byla by to trochu i škoda, řekl bych. --
Dan Polansky
diskuse
29. 5. 2024, 13:38 (CEST)
Odpovědět
Mám pro vás vysvětlení: 1) nikdo to od zavádění příloh neaktualizoval, 2) hesla jsou v širším významu jakékoliv články, například encyklopedická hesla, kterými jsou vlastně i naše přílohy, 3) Představa, že tu nebudeme mít povolená vyčleněná hesla o dothračtině, ale přílohy o dothračtině ano je poněkud chaotická, 4) evidentně vám nejde opět o podstatu, ale o slovíčkaření, nekonečné plané diskuse a obstrukcionální blokování čehokoli co neodpovídá tomu, co připouštíte. Tedy především asi jak to tak pozoruji o zásadové blokování čehokoliv, co navrhne Palu. Konstruktivních příspěvků k opravdému meritu věci s tahem na vylepšení Wikislovníku od vás vidím naprosté minimum. Jediný váš smysl život ja evidentně hledat obstrukce a kotroverze. --
Palu
diskuse
29. 5. 2024, 14:15 (CEST)
Odpovědět
Nepravdivé urážky byste měl proškrtnout a rovnou si požádat o blok. --
Dan Polansky
diskuse
29. 5. 2024, 14:27 (CEST)
Odpovědět
Aby to nemátlo: Palu nyní změnil text stránky
Wikislovník:Zařazované jazyky
, aby začínala tímto: "Předmětem hesla
nebo přílohy
na Wikislovníku mohou být pouze termíny v zařazovaných jazycích." Italika ode mne. Takže si vlastně hned prosadil, o čem se tu teprve diskutuje, a dokonce aniž by to alespoň zde zmínil. I tak zjevně lze a to dokonce bez zablokování. Oj oj. --
Dan Polansky
diskuse
29. 5. 2024, 14:57 (CEST)
Odpovědět
Zrušení příloh typu "Slova přejatá z jazyku A do jazyku B"?
editovat
Nejnovější komentář:
před 1 rokem
3 komentáře
2 lidé v diskusi
Další téma, které mě napadlo v souvislosti s tématem výše. Na co vlastně potřebujeme tento typ příloh, když stejnou službu nám udělá kategorie a bude to daleko méně údržbové práce? Však i do té kategorie se dá přidat literatura a jiný rozdíl nevidím. Je tu nějaká výhoda příloh? Uvědomme si, že kdybychom zpracovali třeba 100 různých jazyků ve 100 různých kombinacích, tak máme 10.000 stránek, které stěží vůbec někdo bude udržovat, aby se aspoň pokusil se přiblížit kompletnímu výčtu. A to tu máme ještě další sortu stránek "Slova přejatá prostřednictvím jazyku A do jazyku B", takže to už máme při 100 jazycích 20.000 stránek. I proto je lepší to řešit kategorizací.
Palu
diskuse
27. 5. 2024, 18:49 (CEST)
Odpovědět
Dobrý den, pokud je tím jazykem B čeština (a žádný jiný) — což snad za současné situace je pokaždé, žádné takové hausnumero nehrozí nastat, ne? Takže za mě spíše nerušit, --
Mejdloslužebnictví
diskuse
28. 5. 2024, 21:19 (CEST)
(P.S. Někdy před odhadem deseti lety se tu nějaký kolega /tuším, že Kusurija?/ pokoušel zavést i to, co Vy naznačujete, tj. že jazykem B byly i jazyky jiné než čeština ― a nakolik se pamatuji, bylo to zamítnuto velmi bryskně. Ale třeba si to pamatuji zkresleně.)
Odpovědět
Aha, tak o zamítnutí jsem nevěděl. Ale i kdyby byla jen čeština vs. ostatní, tak těch ostatních jazyků je docela dost tisíc
:) Asi se to může ponechat, ale vlastně potom budeme dělat dvojí práci s jedním účinkem. A už takhle nás není úplně nejvíc. --
Palu
diskuse
28. 5. 2024, 21:40 (CEST)
Odpovědět
Název jazyka rsk
editovat
Nejnovější komentář:
před 4 měsíci
5 komentářů
4 lidé v diskusi
Tchoř
Dan Polansky
Sintakso
JQtt
Palu
Mykhal
Česká wikipedie článek nemá. Mezi wikiprojekty je rsk.wikipedia. Dvě varianty:
panonská rusínština
argumenty pro: v cizojazyčných wikipediích převládají názvy s kmenem panon-. V české wikipedii v +/- nesmyslném článku jsou dohromady nahňácány tři různé „rusínštiny“, z nichž tato je označena jako „panonská“. (doplňte další a.)
argumenty proti: Panonie označuje zeměpisnou oblast nesrovnatelně širší, než skutečná oblast výskytu - Vojvodina; do takto široce pojatého areálu může zasáhnout užívání jiného jazyka, souhrnně/nepřesně „rusínština“. (doplňte další a.)
vojvodinská rusínština
argumenty pro: jazyk používaný - a dokonce i úřední (jedním z) ve Vojvodině (součást Srbska). Občas takto uváděn. (doplňte další a.)
argumenty proti: v cizojazyčných wikipediích převládají názvy s kmenem panon-. (doplňte další a.)
(neutrální)
vojvodinskorusínská Wikipedie sama sebe označuje jako „ruski“.
další problém: používá jak (upravenou) cyrilici (převážně(?)), tak latinku. Podobně jako v srbštině a chorvatštině (aj.) potřeba různých lemmat podle typu zápisu.
--
Uživatel:kusurija
diskuse
28. 11. 2025, 12:57 (CET)
Odpovědět
Chci založit vojvodinskorusínské heslo a nevím jaký nadpis pro jazyk a zařazení do kategorie a popis v novém řádku v modulu languages. --
Uživatel:kusurija
diskuse
28. 11. 2025, 13:07 (CET)
Odpovědět
Zajímavý oříšek. V češtině se mi zdá výskyt "vojvodinská rusínština" znatelně častější než "panonská rusínština", ale z těch řádově jednotek výskytů celkem těžko soudit. Ad 3: Ta rsk-jazyčná wiki mi nepřijde v tomto neutrální,
uvádí
То Википедия на
Панонским руским язику
Mykhal
diskuse
28. 11. 2025, 22:28 (CET)
Odpovědět
Zdá se mi, že ten pojem
vojvodinská rusínština
používají dobré zdroje:
Klonil bych se k němu. --
Tchoř
diskuse
29. 11. 2025, 21:35 (CET)
Odpovědět
Námět jsem zaregistroval a zdržuji se možnosti se vyjádřit. Pakliže by někdo, např. Kusurija, intenzivně o mé vyjádření stál, mohu si to dát za úkol, ale nic neslibuji. Oceňuji hezké rozodrážkování výše; weiter so a gerne wieder! --
Dan Polansky
diskuse
20. 12. 2025, 09:44 (CET)
Odpovědět
Biomasa
editovat
Nejnovější komentář:
před 1 měsícem
3 komentáře
2 lidé v diskusi
Z hesla
biomasa
čtu:
"rostlinná hmota používaná jako náhrada fosilních paliv při výrobě energie, tepla apod."
Tedy já z toho moc chytrý nejsem. Čím si jako zatopím v těch kamnech na biomasu? Šlupkou od banánu? To z té definice vůbec nevyplývá. (Ha ha, narážka na zlobivého kluka ze Saxány.)
Ale jako vážně. Česká Wikipedie:
"Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů."
Takže jako půjdu na houby, nasbírám hříbky, a ty dám do kamen od Jacques? Rozumí tomu někdo? --
Dan Polansky
diskuse
12. 3. 2026, 13:15 (CET)
Odpovědět
Obojí je (jedno
odflákle
částečně; druhé dostatečně) správně, jen ani v jednom projektu není uvedeno, že jde o
dva významy
: ten prvotní/základní je ten z cs.Wikipedie a ten druhý je odvozen z prvního, kde v definici chybí, že jde o výběr k tomu účelu vhodných organismů (jejich zbytků) a zároveň, že ta biomasa (1) je upravena/zpracována tak aby byla vhodná k tomu užití (spalováníí; například sušení, hutnění, briketování a co já vím, co ještě). --
Uživatel:kusurija
diskuse
12. 3. 2026, 14:40 (CET)
Odpovědět
Prima vstup. Přidal jsem alespoň odkazy. ASSČ má významy dva, číslované jako dva. --
Dan Polansky
diskuse
12. 3. 2026, 15:00 (CET)
Odpovědět
Citováno z „
Kategorie
Wikislovník:Komunita
Wikislovník
Pod lípou (lingvistika)
Přidat téma