Wikizdroje:U pramene/Archiv 1 – Wikizdroje
Přeskočit na obsah
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Wikizdroje:U pramene
Archivovaná stránka
Nacházíte se na stránce, která byla archivována a neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.
Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks?
editovat
Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks? Které materiály patří kam? Nějak nejsem schopen rozpoznat rozdíl.
Zanatic (HonzaQ3)
Trochu zapeklitá otázka.
Wikibooks
o sobě píše:
Projekt Wikiknihy si klade za cíl shromažďovat a rozšiřovat svobodné otevřené materiály, manuály, knihy a jiné texty v českám jazyce
Wikisource naproti tomu zveřejňuje dokumenty. Historické, seznamy, úřední. Najdu-li tedy někde vyhlášku (asi ministerstva zahraničí), která se zabývá úlohou velvyslance v mezinárodním právu, tak to přijde do
Wikisource
. Napíšu-li však já sám nějaké pojednání (či najdu-li něco takového, co udělal můj přítel či obdobně) o tomto tématu, a rozhodnu-li se, že toto pojednání spadá pod licenci GFDL, pak to přijde do Wikibooks. Problematické to může být tehdy, když mám GFDL-volný text o úloze velvyslance v mezinárodním právu, který pochází z pera Winstona Churchila či soudruha Džugašviliho: toto bude spadat asi do obou rezortů. Takže odpověď není jednoduchá, doufám že jsem trochu pomohl, navíc je to jistě třeba ještě diskustovat.
-jkb-
14:34, 17 October 2005 (UTC)
Podle mého porozumění patří do Wikisource všechny knihy, na kterých se již nepracuje a historicky byly vydány v papírové podobě. Zahrnují veškerou krásnou a odbornou literaturu nacházející se nyní v oblasti public domain. Tyto knihy nemají a nemohou mít licenci GNU FDL; místo toho jsou public domain. U těchto knih je zájem zvědět, v jaké podobě byly napsány. Jako příklad lze uvést Darwinovu knihu
O původu druhů
. Kdyby se někdo pustil do vývoje nové verze Darwinovy knihy, pak by nová verze patřila do Wikibooks, zatímco Darwinův originál do Wikisource. Nicméně tato situace je nepravděpodobná. Řečeno jinak, Wikisource je konkurenční projekt projektu
Gutenberg
. Pro ověření mnou zde vyslovené domněnky doporučuji srovat s anglickou Wikisource. --Dan
Později:
Můj výklad lze podpořit odkazem na
en:Critique of Practical_Reason
en:Dracula
, či na mnou zmiňovanou
en:On the origin of species by means of natural selection
anglické Wikisource. Můj výklad je však třeba opravit. Wikibooks je podle své titulní stránky sbírka otevřených
učebnic
příruček
, tedy děl vysvětlujících principy fungování přírody a techniky, stejně jako děl popisujících praktické postupy. Krásná literatura tedy do Wikibooks nepatří, i kdyby byla právě ještě ve vývoji. Označení "Wikibooks" je jak lze připustit zavádějící; slovo book označuje jak příručky tak díla krásné literatury. Ani původní vědecká díla, ač nepatří ke krásné literatuře, nepatří do Wikibooks, neboť to nejsou ani učebnice ani příručky. --Dan
Zajímavé, já jsem musel příspěvek číst vícekrát, abych se nakonec přeci jen rozhodl ke svým způsobem odmítavému stanovisku. Základem jsou dvě otázky:
1. texty (dokumenty) ve Wikisource mají dokumentovat něco jiného, ne samy sebe
2. Wikisource (jako i Wikipedie) je místo pro dokumentování reality, ne pro vlastní výzkum
Chci rozvést: přirozeně krásná i odborná literatura bude na Wikisource nacházet své místo (pokud má dokumentovat/ilustrovat jistý problém); povětšinou bude ale patřit spíš do Wikiknih. Na Wikisource se budou objevovat spíš historické dokumenty, právní předpisy a zákony, smlouvy... Darwinova kniha (hm, nehledě na licenci) by mohla patřit spíš do wikiknih. Její různé verze, které jsou pak součástí bádání o vzniku a různých interpretacích atd. této knihy pak sem nepatří (o podobách různých verzí...) - šlo by právě o to, co jsem nahoře nazval dokumentuje sama sebe. Leda že by šlo skutečně již o výsledeck bádání o tomto, pak by však nebylo jasné, zda se vše vejde pod svobodnou licenci (a předpokládalo by to, že o tom bude článek na Wikipedii). Navíc, pochybuji, že bych (ať již jakoukoli její verzi) Darwinovu knihu klasifikoval jako dokument, patřící do Wikisource - je to kniha, na kterou bych doporučil odkázat v referencích či externích odkazech.
Je to tedy ne zcela jednoduché, a argumentovat zde německou či anglickou wikipedií je malý problém: tyto projekty (i francouzský, španělský...) jsou již značně velké, takový základ jak článků tak i dokumentů byl již dosažen či dávno překročen a nyní si pilný wikipedista/-sourcista musí najít něco, co tam ještě není. Nu, tímto syndrómem česká verze ještě netrpí (což je povzbudivé). (O této mé interpretaci definice Wikisource lze však jistě diskustovat).
-jkb-
11:29, 13. 5. 2006 (UTC)
Odpověděl jsem rozšířením mého původního příspěvku, a opravením mého výkladu. S licencí Darwinovy knihy žádný problém není; nachází se v public domain. Operátor "Nu" neznám. --Dan
Aha, no já jsem Wikisource pochopila asi stejně jako Dan (vycházim teda jen z toho, co jsem si tak zběžně pročítala na anglické source, books, metě..) - zjednodušeně:
Wikibooks - knihy (a to asi hlavně učebnicového charakteru) u kterých může v podstatě kdokoliv zasahovat do jejich textu (ve smyslu: nelíbí se mi ta a ta věta > přeformuluju; v knize o čínské kultuře mi chybí kapitola o jídle > dopíšu jí)
Wikisource - pak chápu jako sbírku těch 'primárních zdrojů' (což imho nejsou jen ty dokumenty), které mají být doplňkem pro články na wikipedii - takže zrovna ta Darwinova kniha by sem patřila (a právě bych jich definovala jako zdroj, který by se na Wikisource hodil - jasně že se může odkázat v referencích, ale pokud je to už volné dílo, tak proč člověku komplikovat život návštěvou knihovny /nikdy jsem si nemyslela, že podobnou větu někdy řeknu:)/
[1]
btw), protože to je primární zdroj pro 'studium darwina'.Stejně tak by sem podle mě patřila ta beletrie, výše zmíněné Churchilovo fiktivní pojednání nebo Šaldova esej o Rimbaudovi, Bohatství národů...)
(každopádně: jen názor :)--
Flambelle
23:41, 13. 5. 2006 (UTC)
Hm, chytlas mne trochu. Více méně se zde bavíme o celkem netypických příkladech jako je zveřejnění Darwinovy
O původu druhů
nebo Němcové
Babičky
, což jsem trochu neuváženě postavil do popředí.
Jednak mi nebylo (a není) jasné, bylo-li by tak beze všeho možné (technicky a z hlediska copyrightu) toto zveřejnit, a bylo-li by to žádoucí při tomto objemu, o tom by se asi diskutovalo (mimochodem, skutečnost sama o sobě, že nějaký text je z předminulého století, ještě neznamená, že ho lze jednoduše převzít – každé nakladatelství, které do textu vloží trochu tvůrčí práce, tím otázku autorských práv staví znovu). I argument, že na Wikiknihách lze vše měnit a zde ne, moc nepomáhá – je-li na Wikisource něco pod GFDL, tak teoreticky by mohl každý měnit i ústavu ČR (pak přijde jen na to, jestli mu to dovolím a nebo revertuji). Nešlo mi tedy o to, co je primární pramen a co ne, jako spíš o to, jaký primární pramen bychom na Wikisource chtěli mít. Angličani vážně nemají co dělat – připravit totiž Darwinovu
O původu
pro převzetí zde je práce pro celý houfec lidí na nejmíň půl roku. To by platilo i o
Starých pověstech
atd.
Tudíž nic proti. Momentálně, při stavu a počtu wikipedistů a při počtu článků (už přes 50!) bych současně viděl hlavní oblasti práce ve vytvoření základní sbírky různých dokumentů, smluv, odborných pramenů, přirozeně i textů z oblasti prózy, beletrie atd., což schází také a je daleko jednodušší udělat. Další se musí vyvíjet, a když tu bude názor, že to sem patří, tak to tu jednoduše bude.
-jkb-
11:26, 14. 5. 2006 (UTC)
Osobně mi jde spíš jen o to, 1. kam by se měla umisťovat ty 'stará' volná díla, protože mi přijde, že to není vyjasněné (bod 4
tady
nabo Apollinaire
tu
/krom toho, že je to Čapkův překlad/) (texty pod GFDL neřešim, protože tomu moc nerozumím), a 2. právě jestli je to
„žádoucí při tomto objemu“
(třeba ty kompletní Staré pověsti)? - Za sebe říkám: 1. na Wikisource & 2. jo, proč ne (i když pro českou source je to asi jen hypoteticky).--
Flambelle
13:45, 14. 5. 2006 (UTC)
@ Dan: ď, rozšíření jsem četl. Já jsem snad zde nahoře v předešlé reakci svůj názor trochu jinak definoval. Navíc, dá-li si někdo práci, nikdo se jistě bránit nebude. Jde mi skutečně jen o to, aby byla licence zcela vyjasněná (momentálně se o tom začíná diskutovat i na dalších wikisource). K Darwinovu dílu: jistě, nachází se v public domain, je to staré a Darwin taky; jenomže jde nejen o licenci ale i o zdroj, odkud se to převezme, a tam by mohly vyvstat skutečně potíže. Prozatím zdar,
-jkb-
06:52, 23. 5. 2006 (UTC)
-jkb-
: Dobře. Moje pointa je dost jednoduchá: anglická Wikisource je volná knihovna, ne sbírka dokumentů. Není to tak, že by se krásná literatura ve Wikisource měla trpět; Wikisource je
především
určena pro krásnou a odbornou literaturu v public domain. Teď že k mnohým anglickým knihám v public domain není dostupný český překlad s prošlým copyrightem může být pravda. Nicméně v případě děl vyšlých a vytvořených původně v českém jazyce před značným časem tento problém nevzniká. V licenci ve skutečnosti žádný závažný problém není: díla bez vhodné licence nelze do Wikisource vložit, což však platí bez ohledu na druh obsahu Wikisource. Dále nakladatelství nemají právo bránit šíření volně dostupných textů jenom proto, že do jejich edice vložily práci. Edice Pinguin classics vydává díla vyskytující se na Wikisource, aniž by ji to opravňovalo na někoho úspěšně podat žalobu. Udivuje mě výrok, že O původu druhů či Babička jsou netypické případy pro Wikisource; tvrdím, že jsou to typické příklady pro Wikisource.
Citát anglické Wikisource následuje, s italikou ode mne.
Wikisource – The Free Library – is an online collection of
free content
source texts built by its contributors.
[2]
Free content
encompasses all works in the
public domain
[3]
Wikisource – originally called Project Sourceberg as a play on words for Project Gutenberg – began in November, 2003. (viz
en:What is Wikisource?
Ale připouštím, že tyto věci jsou i předmětem diskuze, jak lze vidět zde:
[4]
Zdravím, --Dan 2006-05-24
@ Flambelle: Apollinaire - Jistěže ne do Wiki
citátů
books, řekl bych spíše sem; toto bude stejnak nutno vyjasnit, tak např. v
q:Wikicitáty:Co_Wikicitáty_nejsou
říkají, že zdrojové kódy patří do Wikisource, zatímco z jiných Wikisource jsou tyto vyhazovány... Ten zmatek se ale někdy snad podaří uklidit.
-jkb-
06:52, 23. 5. 2006 (UTC)
Mailing list / wikisource.org
editovat
Vícejazyčná wikisource.org zavedla tzv. mailing list, kde je možné registrovat svou emailovou adresu a dostávat zprávy, týkající se projektu Wikisource vůbec. Oznámení je
zde
, přihlásit je možno se
zde
-jkb-
13:31, 28. 4. 2006 (UTC)
Wikilinky
editovat
Když tak čtu ty mezinárodní smlouvy, napadlo mě - když se třeba nějaká smlouva/zákon zmiňuje v textu o nějaké jiné (např.
Kosmická smlouva
v preambuli o
Chartě OSN
)-, tak jestli dělat nebo nedělat wikilink? (ne že by to bylo příliš časté).
(ad Apollinaire výše - jen upřesnění, že je na Wikibooks, ne na Wikicitátech:)
--
flambelle
10:55, 23. 5. 2006 (UTC)
o tom jsem zatím nepřemýšlel. Asi ten link udělat. Ovšem, nedělal bych ho v textu samotném, ten by měl zůstat tak jak byl v originále, ale na konci; ovšem bude-li se zde v tomto případě používat
Podívejte se také na
(pro odkazy vnitřní) a
Externí odkazy
(pro vnější linky), to mi zatím není jasné, třeba se nám někdy podaří nápad na něco zcela jiného. Udělej tedy jak myslíš, až se na něčem shodnem, je možno vždy opravit.
-jkb-
11:45, 23. 5. 2006 (UTC)
Vypršení ochrany děl Karla Čapka a Tomáše Garrigue Masaryka
editovat
Karel Čapek zemřel v roce 1938. Podle současného
autorského zákona
proto ochrana jeho díla vyprší v roce 2008 = 1938 + 70. (Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v roce 1937.) Přesto lze Čapkovo dílo nalézt v projektu Gutenberg. Ochrana původně nesahala 70 let po smrti autora; byla však prodloužena na 70 let po smrti autora díky Evropské
Directive on harmonizing the term of copyright protection
z roku 1993. Z právě odkázaného anglického článku plyne, že tato direktiva platí zpětně (retroaktivně). Vyslovuji tedy domněnku, že Čapek i Masaryk v tomto roce 2006 požívají ochranu autorského práva. (Což je škoda.) Vítám vyvracející komentáře k této domněnce. --
Danielpolansky
16:52, 20. 6. 2006 (UTC)
Tuto domněnku prozatím vyvracet nebudu, leč neprávník; já se osobně vždy snažím přeptat a ujistit se jinde.
-jkb-
17:18, 20. 6. 2006 (UTC)
Kdysi mi znama, jez se ucatnila projektu digitalizace na UK rikala, ze Capek je zatim volnej proto, ze je bran jako Ceskoslovensky spisovatel a muze se teda pro vystaveni digitalizace postupovat podle platneho slovenskeho prava. To uz je ovsem par let, povazuju za pravdepodobne, ze uz slovaci taky pristoupili k 70 letum. P.S. /nikde o tom prosim nemluvte ;) --
Nolanus
14:08, 5. 7. 2006 (UTC)
Nevím co je kdysi, a neznám ani slovenský autorský zákon. Vycházel bych raději z toho, že pro ČR platí
autorský zákon ČR
, a onen říká 70. Mimochodem, ještě trochu nepřehledný, ale máme ho tu už asi tři hodiny.
-jkb-
14:28, 5. 7. 2006 (UTC)
Jenomze capek zemrel v Ceskoslovensku, jako ceskoslovensky statni obcan. Cesi /Cesko/ na nej sotva muzou mit vetsi narok nez Slovaci, jen kvuli tomu, ze psal cesky a mel ceskou narodnost ci se k ni prihlasil, tezko najit IMHO pravni duvod, z ceho by se to odvozovalo /coz mozna cesko naodnost ani nemel nebo se k ni nehlasil, IMHO na nej pasuje, ze se povayoval za cechoslovaka, ale nevim presne/. Ja nejsem pravnik, ale IMHO nejde rict, ze sme v cesku a tak se vsechno musi ridit podle ceskeho prava, to takhle podle me nefunguje, kdyby byla zeme, kde by autorske pravo vyprselo po 10 letech, urcite by bylo legalni to vydat bez poplatku i v Cesku --
Nolanus
15:48, 5. 7. 2006 (UTC)
Více méně není ani toto relevantní (hovořím o Wikisource). Pokud tu někdo nejen vyloží, ale i juristicky vhodně a jednoznačně dokáže, že na někoho se vztahují poněkud benevolentnější autorské zákony, tak o tom budeme jistě přemýšlet. Do té doby se zde bude prostě a pro jistotu vycházet z těch poněkud přísnějších zákonů, nařízení atp., což je pro mnohé texty jistě hloupé, pro Wikisource pak ale perspektivně vhodnější. Myslím, že jdu tímto názorem s trendem na Wikisource jako takové.
-jkb-
17:42, 5. 7. 2006 (UTC)
Ale to je samozrejme, ja si totiz stejne myslim, ze Slovaci uz taky od te doby presli na tech 70 let, tim by to bylo irelevantni. Spis sem zda divne, ze, pokud to u capka jeste neskoncilo /ono ja taky mozne, ze to dedici povolili/. Zda se mi ale divne, ze se to, neni-li to povoleno, vubec trpi, uz se narazil na capkova dila na nekolika webech. --
Nolanus
18:32, 5. 7. 2006 (UTC)
K retroaktivitě prodloužení majetkových práv k dílům z 50 na 70 let: současný
autorský zákon
platí od 1. 12. 2000. Pokud se před účinností zákona nějaké dílo stalo volným dílem a s účinností zákona opět „nevolným“ (což je mj. právě případ Karla Čapka), ale stihlo být jako volné dílo vydáno, mohlo být takto šířeno ještě 2 roky od nabytí účinnosti (§ 106, odst. 3 AZ). Některá vydavatelství toho využila (zákon byl přijat 7. 4. 2000, o záměru retroaktivního prodloužení majetkových práv se mohlo vědět i o něco dříve) a na poslední chvíli před účinností zákona taková díla vydávala. Je možné, že i zdigitalizovaná, ale znovu chráněná díla byla na UK volně dostupná právě v té přechodné době.
Ještě malé upřesnění: dílo Karla Čapka († 1938) se stane volným ne někdy v roce 2008 (očekával bych přesně na den od data úmrtí), ale až 1. 1. 2009, protože lhůta posmrtné majetkové ochrany se začíná počítat až prvního dne roku následujícího po úmrtí. --
Milda
21:33, 26. 9. 2006 (UTC)
Ano. K tomu je možné jen pro ty, co to chtějí přesně, pro úplnost dodat, že se jedná o § 27, odst. 7: „
Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
-jkb-
21:47, 26. 9. 2006 (UTC)
Autorské právo u zahraničních děl s českým překladem
editovat
Mám několik děl od zahraničních autorů v .doc formátu (Lewis Caroll, Marx, Trocky, ...). Ráda bych je přidala do wiki, ale nejsem si jistá situací ohledně překladu. Vztahuje se na ně nějaké speciální právo, ačkoli jsou již autoři 70 let po smrti? Mimo to, je nutné uvádět autora, který je odpovědný za překlad a další náležitosti? Díký za odpověď. --
Rinu
09:19, 14. 11. 2006 (UTC)
Ano, autorským zákonem je chráněno nejen původní dílo, ale také jeho překlad. Pokud není překlad dostupný pod některou svobodnou licencí (PD, GFDL apod.), je nutné počkat, až se dílo stane volným z důvodu uplynutí lhůty, tedy obvykle 70 let po smrti překladatele. I poté, kdy se dílo stane volným, je nutné uvádět autora a překladatele, vypršením majetkových práv k dílu autorství nezaniká. Viz příslušné pasáže
autorského zákona
a stránku
Wikizdroje:Autorské právo#Překlady
Pokud je původní dílo již volné, ale jeho český překlad ještě ne, pak se nabízejí tyto možnosti:
Požádat autora překladu nebo subjekt, kterému připadla práva k dílům po jeho smrti, o souhlas se zveřejněním pod některou svobodnou licencí na Wikisource –
nezdá se mi příliš reálné, navíc dědicové práv bývají leckdy nenasytnější než samotný autor.
Vytvořit vlastní překlad a pod svobodnou licencí ho zde publikovat –
první vlaštovku (
Píseň jitřní
) zde již máme.
Počkat, až i překlad bude volným dílem –
třeba naši vnuci, pravnuci, prapra... budou v projektu Wikisource pokračovat a vloží to sem.
Čekat a doufat ve změnu autorského zákona –
obávám se, že pokud nějaká změna bude, pak (jako obvykle) směrem k tvrdším podmínkám.
--
Milda
10:20, 14. 11. 2006 (UTC)
Aha. Tak to se některá díla, zdá se, stanou nedostupná navěky :) Díky za vyčerpávající odpověď. --
Rinu
11:21, 14. 11. 2006 (UTC)
Jo, přesně tak jak tu stojí. Jen by mne osobně zajímalo, jaké překlady máš od Trockého. My jsme tu v záp. Berlíně vydali 1974 jeho Zrazenou revoluci jako reprint, očividně trochu bez respektování aut. zákona. O jiných jeho textech v češtině nevím.
-jkb-
18:28, 14. 11. 2006 (UTC)
Lev Trocký
Proč marxisté odmítají individuální terorismus
z roku 1909. --
Rinu
13:38, 15. 11. 2006 (UTC)
Aha, dík,
-jkb-
15:06, 15. 11. 2006 (UTC)
Wikicitáty
editovat
Otázkou je, zda bysme na Wikicitátech (hm, možná i na commons) neměli udělat nějakou šablonu, která by u příslušných hesel odkazovala na Wikisource - tak jak to tu děláme s nima.
-jkb-
22:06, 18. 12. 2006 (UTC)
Gratulace
editovat
Vsechno nejlepsi k jubileu!!! Mate to tu moc krasne, az najdu hacky a carky, prijdu na navstevu :) moc pozdravu
Centipede
) - - -
hacky carky viz na
w:de:Benutzer:-jkb-/Tschechische Tastatur
1001 articles, great job! -
Metal.Lunchbox
Congratulations!
Frank Schulenburg
de Wikisource gratuliert und hofft, dass die Ausrichtung auch auf wissenschaftliche Bedürfnisse auch in anderen Sprachen Maßstab für die Arbeit werden möge FrobenChristoph --
134.130.68.65
18:11, 19. 12. 2006 (UTC)
From es.wikisource
editovat
Congratulations for the 1000 articles. It is very nice to see when a proyect is going along. --
LadyInGrey
02:31, 19. 12. 2006 (UTC)
Félicitations de France!
Physchim62
14:01, 19. 12. 2006 (UTC)
From en.wikisource
editovat
Congratulations on 1000 texts!!
Dovi
20:39, 23. 12. 2006 (UTC)
Bona feina (
good job
) from
catalan WS
, go on!!
89.129.56.82
19:35, 24. 12. 2006 (UTC) (
Aleator
Modrá je dobrá, ale...
editovat
Modrá je hezká barva, mám ji rád, ale všeho moc škodí: Je třeba také myslet na to, že Wikisource nečtou jen lidé s ostřížím zrakem a upřímně řečeno, i já mám občas problémy číst modrý text na modrém pozadí. Je třeba dodržovat určitá pravidla o barvách stanovená metodikami přístupnosti definující minimální rozestupy barev na škále. Myslím, že by bylo vhodné se zamyslet nad barevnou koncepcí.
Danny B.
diskuse
mail
přehled příspěvků
21:43, 2. 1. 2007 (UTC)
Můžeš prosím upřesnit, kde konkrétně je nevhodně použito modré písmo na modrém pozadí pro běžný text? --
Milda
07:07, 3. 1. 2007 (UTC)
Pro začátek třeba Hlavní strana a Portál Wikisource. Ale nejde jen o modrou na modré, i další barevné kombinace nevyhovují.
Danny B.
diskuse
mail
přehled příspěvků
15:18, 3. 1. 2007 (UTC)
Tak např. na stránce
Wikizdroje:Portál
toho moc modrého na modrém ani nevidím. Formátoval jsem to bílé na modrých odstínech. Ale asi to bude tím, že názory na byrvy jsou někdy subjektivního rázu (vzpomínám si, že se ti nelíbila šablona Autorinfo, která je ale hnědá). Navíc bych to tu asi musel přestavět na černé na bílém - existují oční choroby, kdy jeden nedokáže rozlišit mezi tuším modrou a hnědou: tito lidé nesmí v Německu vykonávat povolání elektrikáře - nulák a fáze jsou kódovány právě těmito barvami, ale neslyšel jsem, že měl někdo v úmyslu kvůli tomu změnit technickou normu. Myslím, že u každé barvy či kombinace by se něco našlo. Takže prozatím asi ta modrá zůstane, kterou jsem mimochodem volil i podle barev loga Wikisource, které, jak vím, se taky asi měnit nebude.
-jkb-
08:15, 5. 1. 2007 (UTC)
Logo nelze srovnávat s textem. Logo nemá žádnou informativní hodnotu, zatímco text ano. Proto není u loga (nemá-li mít výpovědní hodnotu = je-li grafické a nikoliv textové) tolik nutné hledět na barevné rozdíly, přesto je to slušnost a patří to k základním kritériím návrhu - samozřejmě záleží na účelu loga atd. ale tato debata už sem trochu nepatří.
O černobílé tady nebylo řečeno nic. Např. Modrá na šedé, černá na světlemodré apod. - je dost možných kombinací, které základní modré odstíny zachovají/využijí. Na portálu Wikisource doporučuji podívat se zcela dolů na poslední box, kde je modré písmo na modrém pozadí. Něco podobného je i na hlavní straně. Tento způsob prezentace zcela odporuje základním pravidlům přístupnosti webových stránek.
Co se týče barev, já v žádném případně neřeším
subjektivní pocity
, zda se mi nějaká líbí, nebo ne, nýbrž
objektivně měřitelnou skutečnost
, a to barevný rozdíl textu od pozadí. Na to existují volně dostupné vzorce a nástroje. A pokud mi jejich aplikací vyjde, že jde o nedostačující rozdíl, považuji za důležité usilovat o změnu.
Danny B.
diskuse
mail
přehled příspěvků
17:32, 5. 1. 2007 (UTC)
K technickým věcem
editovat
přesunuto sem z mé diskusní stránky,
-jkb-
21:20, 5. 1. 2007 (UTC)
Ahoj,
mrzí mne tvoje odpovědi typu "teď se tomu nehodlám věnovat" nebo "doposud si nikdo nestěžoval / to nechtěl / ..., tak není třeba se tím zabývat" apod.
Buď máte zájem mít Wikisource kvalitní, to znamená na jedné straně mít dostatek textů, jejich pečlivou kategorizaci apod. (do čehož se vám mimochodem nepletu a budu se snažit ani moc neplést), ale na druhé straně ovšem to ale musí být vyvedeno správně i po rovině technické, a nebo ten zájem nemáte. Co je vám platné, že budete mít dobrý obsah, když se k lidem z různých důvodů nedostane vůbec, nebo jako poškozený, neúplný, nefunkční apod.?
Mně jde jen o jediné - aby jakékoliv stránky dodržovaly základní pravidla tvorby webových stránek, a pokud se zde porušují i ta nejelementárnější, považuji za nutné bít na poplach. Před problémy se nelze schovat strčením hlavy do písku a děláním, že neexistují, nebo jejich popíráním, či odmítáním. Problémy je třeba řešit.
Pokud je zde ovšem řešit nechcete, nebo vám nepřipadají důležité, není nic jednoduššího, abyste mi řekli, a já přestanu plýtvat energií a upřu ji na jiná, potřebnější místa.
Je to na vás tady, jak se ke svým problémům postavíte, já tu jsem nový a samozřejmě nemůžu mít přehled o vašem přístupu ke různým věcem.
S nadějí, že se vše vyřeší ku prospěchu projektu
Danny B.
diskuse
mail
přehled příspěvků
17:52, 5. 1. 2007 (UTC)
Ještě dodatek: Teď jste ještě relativně malí a proto je snadné chyby řešit a odstraňovat, případně stanovovat metodiky. Jenže pokud se tomu vyhnete, na chyby se začnou nabalovat v závislostech další a další problémy, až najednou nebudete vědět, jak to vyřešit, jednoduše proto, že všechny ústupové cesty budou zablokovány nějakou další chybou, která se ignorovala. Šach mat.
Danny B.
diskuse
mail
přehled příspěvků
17:55, 5. 1. 2007 (UTC)
Nazdar Danny. Pokouším se o nový náběh, snad je to s malým časovým odstupem lepší. Bylo ovšem trochu zatěžující naplánovat si to či ono a věnovat se pak sálodlouhým diskusím, o kterých jsi sám řekl jeden o voze a druhý o koze. Také není jednoduché vyložit si správně Tvé výčty našich chyb tu či onde. Že tu chyby jsou zcela jistě víme, ty pak musí být opraveny – ale vůbec nemám zájem zabývat se řešením, jaký kód je o 5 procent modernější než jiný. Toto jsou záležitosti, které jsou podřízeny cíli a tím je tvorba sbírky textů zde. Až tehdy, když se ukáže, že nějaký kód zde se tomuto cíli příčí, se budu a budeme velice rádi zabývat hledáním východiska (tak např. kontroluji třeba šablony obvykle i v IE, u Copyvia, opsaného kdysi z cs.wiki, asi nedokonale, jsem to očividně neudělal a skutečně to není hezké). Ovšem na argumenty, že hidden structure je zastaralé, reaguji většinou nevrle: ono to tak funguje, a o to mi jde (navíc, jedná se o staré šablony, které se zde, jak sis asi všiml, stejně budou nově definovat, a tam ty funkce #if klidně použiji, jak jsem to udělal již jinde). Obdobně mne někdy v létě přivedla do varu diskuse o používání tvrdé mezery principielně všude u čísel či krátkých předložek – když mi stojí v infoboxu číslo 50 000 na začátku řádky a řádka se nikdy nezlomí, tak se prostě nezabývám ani tvrdou ani měkkou mezerou, byla by to zátěž. V kostce: nějaká základní pravidla webových stránek, jakkoli důležitá, na wikisource stojí přinejlepším až na druhém místě priorit, wikisource samotná má prioritu A1 – i když, jasně, moc odtrhávat od sebe to nelze, ale...
Tento rozdíl v chápání významu softwarových fíglů je jistě jednou příčinou ne právě výtečné komunikace. K tomu přijde potom skutečnost, že se mi trochu zdálo, jako bys svůj názor chtěl prosadit za každou cenu, přičemž si navíc neměl ani jednu editaci v hlavním jmenném prostoru. Zde to dosud chodilo (a jistě i chodit bude) tak, že aktivní, produktivní uživatelé se o problémech baví a dosáhnou nějak konsensu. Jiný způsob mi připadá jaksi neobvyklý.
Jistě je vhodné, sladit obě nahoře zmíněné priority, jde ale o to jak. Můj dojem byl, že ve své oblasti jednáš velice rád hned, okamžitě, a zbytek posádky, pokud si toho vůbec všimne, má někdy možnost kormidlo nějak zvrátit, někdy ale také ne. A i když říkám, že softwárový specialista nejsem a že mé priority leží jinde, tak chci přesto vědět jak vítr fouká a kontrolovat kam se jede, ve všech oblastech. Nechám si tam klidně a rád poradit. Jen bych vyletěl z kůže, když při cestě z Hamburku do Londýna najednou potkám Madagaskar.
A tady mne prostě zarazilo, že jsi zatím nereagoval na můj návrh, tuším na IRC (hm, zde bude později snad pár otázek), jak je možné obé na Wikisourci sladit: my něco potřebujem a nevíme jak, tak se ozvem a požádáme o radu/pomoc (na to zde existuje již i stránka); ty máš nápad nebo zlepšováka, tak to navrhneš, a když nás to přesvědčí, tak to je pak i námi schválený/žádaný projekt. Přirozeně může být řešení trochu liknavé, s tím je ale nutno se smířit. Ale že bych si měl představit, že Wikisource tu instaluje nějaký technický depártment, který pracuje pod pláštíkem neviditelnosti jako deux ex machina, mi nepřipadá aktuální.
Danny, je to trochu delší, což sám vlastně nemám rád, zabírá to čas potřebný jinde (a Wikisource by neměla plýtvat gigabajty na diskuse jako to je zvykem na mnoha jiných doménách), chtěl jsem to ale trochu popsat a pár věcí vyjasnit, abys neměl dojem, že se jedná o nějaké osobní výhrady. Což není pravdou. Tak zatím.
-jkb-
11:04, 7. 1. 2007 (UTC)
Název?
editovat
Domnívám se, že když tu teď začalo být více uživatelů aktivních, nebylo by od věci otevřít opět otázku pojmenování této wiki. Myslím si, že je na čase vybrat nějaké hezké české jméno a přestat používat originál. Níže je seznam, který jsem posbíral z různých diskusí a přidal ještě dva svoje. Jistě není nutně konečný, takže i nějaké další náměty jsou vítány. Na Wikipedii se k tomu vedla
diskuse
, kterou lze brát jako inspiraci.
wikizdroj
wikizdroje
wikipramen
wikiprameny
wikistudna
wikistudnice
wikitexty
wikisborník
wikitéka
wikiknihovna
wiknihovna
Když jsem inicioval (nejen diskusi ale i) hlasování o názvu Wikisource blahé paměti na cs.wiki (viz výše), tak to bylo úmyslně ještě před založením domény. Byl jsem sám tehdy spíš pro Wikiprameny (odtud vznikla i stránka Pod pramenitou lípou, která by se snad mohla přejmenovat jen na lípu). Dnes vidím ad hoc spíš několik argumentů proti přejmenování, které by se měly napřed vyjasnit:
jednak právě proto, že nás tu není jen víc (hm) ale že jsme se už dostali do top 20, že nás tak zná okolní wikisvět, a všichni si na to zvykli, by případné přejmenování vedlo asi k nutnosti přepracovat nepřehledné množství stránek, textu a odkazů, mediawiki, přejmenovánín na statisktikách, odkazy a zmínky v jiných doménách (nejen na metě a multisource) – některé změny by byly nezbytné okamžitě.
na druhé straně nás tu není zas tolik, aby se dalo říci, že za případnou změnou stojí názor nějaké závažné skupiny (to na rozdíl od někdejší diskuse na cs.wiki)
musí být jasné, že adresa se měnit nebude (cs.wikisource.org), se změnou loga si nejsem jist, to naráží m.j. na problémy copyrightu (i když si jistý znalec pan Tom Pecina myslí mylně něco jiného)
a dále: název Wikisource má dost většina domén, z oněch deseti v top 10 pak až na chorvatskou a polskou všechny (čínskou nemohu přelouskat), a to znamená, že celý projekt je znám jako Wikisource a tím i naše přináležitost k tomuto projektu. Když se nazvu Wiki-něco, tak budu muset vždy vysvětlovat, že to něco patří k sourcím, a tedy i vzhledem k identitě by tedy bylo možná vhodnější název podržet.
Tyhle argumenty tedy do diskuse navíc, paralelně je pak možno vybírat alternativy (a podílet se zatím na anketě, jak se má současný název skloňovat:-), kdyby měl zůstat), snad nás něco napadne, návrhy tu jsou.
-jkb-
12:51, 9. 1. 2007 (UTC)
Přidal jsem do seznamu nahoře návrhy
wikiknihovna
wiknihovna
, odkazující na to, že se jedná o knihovnu volných textů. Sice tento název je blízko názvu
wikiknihy
vzniklého přímočaře z anglického
wikibooks
. Avšak název
wikiknihy
je nešťastný v tom, že do wikiknih patří nikoliv veškeré knihy nýbrž pouze příručky a učebnice. Připouštím, že návrh
wiknihovna
by si vyžádal domyšlení jiného názvu než
wikiknihy
. Proto lze moje návrhy chápat spíše jako podnět či inspiraci. --
Dan Polanský
10:01, 25. 3. 2007 (UTC)
Formátování prozaických děl
editovat
Máme tady určitou nejednotnost při publikování prozaických děl. První způsob je odřádkování každého odstavce ve zdrojovém textu, což způsobí v HTML výstupu sémanticky správné označení odstavců jako odstavce, ale vizuálně to vypadá jinak než v knize. K vidění například ve
Staré pověsti české/O Libuši
Druhý způsob je oddělování odstavců značkou
a odsazování prvního řádku vložením pěti tvrdých mezer, ať už otrocky pětkrát   nebo šablonou
{{
ods
}}
. Vizuálně to vypadá podobně jako v knize, ale v HTML výstupu je to celé jeden dlouhý odstavec, což není sémanticky správně a uživatele to omezuje například v možnosti s tím dál jako s jednotlivými odstavci pracovat. K vidění například v
Cesta do Itálie/Friesach
Zkušebně jsem zprovoznil a dávám k okomentování variantu, kdy je ta část textu, která je prózou, vhodně označena a pomocí stylového předpisu dosaženo „knižního“ efektu. Současně je upravena velikost a pozice číslovaných odkazů na poznámky, aby se nerozbíjelo řádkování. Registrovaný uživatel má možnost ve svém monobook.css tyto vlastnosti upravit podle své potřeby. K vidění na textu
Staré pověsti české/Ze Židovského Města
, přičemž lze porovnat verzi
původní
novou
, připojuji i odkaz na
diff mezi těmito verzemi
pro názornost, jak málo bude stačit pro správné používání. Berte to zatím jako návrh a ukázku, konkrétní způsob vkládání označení zřejmě budeme řešit více či méně univerzálními šablonami. --
Milda
12:18, 10. 1. 2007 (UTC)
jj, přičemž naše profesionálně vykumštované šablony nepovedou ke zhroucení celého webu :-)
-jkb-
12:52, 10. 1. 2007 (UTC)
Update po víc jak půl roce:
vytvořil jsem šablony
{{
Forma
}}
{{
Konec formy
}}
. Na začátek textu, který se má formátovat jako próza, se vloží
{{Forma|proza}}
, na konec textu
{{Konec formy}}
bez parametru. Funkční ukázka je vidět na
Smrt panenky
, oproti způsobu
použitému dřive
se liší pouze v tom, že se díky šablonám abstrahuje od konkrétního technického řešení a po dopilování šablony
{{
Forma
}}
bude možné přímo v šabloně testovat validitu parametru.
Vzhledem k tomu, že první šablona vkládá značku a druhá